Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Někde ve Středozemním moři u břehů Korsiky jsou ukryty důležité dokumenty vztahující se k událostem druhé světové války. Přesné místo úkrytu zná jediný důstojník někdejší německé elitní jednotky, jehož osloví francouzský tajný agent Dromard. Ten má za úkol vymáhání válečných reparací a věří, že dotyčná skrýš v moři kromě dokumentů obsahuje i nějaké další cennosti, ne-li přímo poklad. Není proto divu, že v lokalitě začnou vzápětí slídit i britští a sovětští agenti tajných služeb.
Přelom 50. a 60. let byl ve francouzské kinematografii ve znamení vzniku řady průměrných kriminálek se špionážní zápletkou. Jako nepříliš originální příběh začíná i film ČERNÝ MONOKL (Le monocle noir, 1961), ten se ale vzápětí mění v kuriózní frašku, kde kriminální žánr hraje jen podružnou roli zásluhou především invenčního přístupu režiséra Georgese Lautnera. Svým základním schématem spadá film do kategorie tzv. noir filmů, právě Lautner ale z tohoto žánru dokázal vytěžit překvapivě i komediální potenciál, což snímek ČERNÝ MONOKL vyvyšuje nad průměr dobové produkce počátku šedesátých let. Jeden z nejlepších výkonů své herecké kariéry tady podal Paul Meurisse, za zmínku stojí i participace dobové, dnes však již značně pohaslé německé hvězdy Elgy Andersen. Bez zajímavosti není ani fakt, že svou poslední filmovou roli zde ztvárnil Pierre Blanchar, jedna z ikon francouzské meziválečné kinematografie. Ve Francii proběhla premiéra filmu 29. prosince 1961. Komerční úspěch pak Lautnera vedl k práci na dalších dvou filmech s postavou agenta Dromarda (v hlavní roli opět Paul Meurisse). (argenson)

(více)

Recenze (1)

strougy 

všechny recenze uživatele

Příjemný hudební doprovod, několik hravých scén parodujících obvyklá žánrová klišé ani sympatické duo hrdinů schopných čas od času pobavit diváka vtipným dialogem nedokáží zabránit otravné nudě, která se postupně do filmu vkrádá a na konci už ho pohltí celý. Škoda, potenciál pro stylově pokleslou zábavu tu byl veliký. Slabší 2*. ()

Reklama

Reklama