Curfew
Režie:
Shawn ChristensenScénář:
Shawn ChristensenKamera:
Daniel KatzHudba:
Darren MorzeHrají:
Shawn Christensen, Fatima Ptacek, Emmy Rossum, Paul Wesley, Ron Perlman, Richard Schiff, James Chen, Isabelle McNally, David H. Holmes, (více)Obsahy(1)
Richieho (Shawn Christensen) život dosiahol až na dno. Smrť je pretkaná s jeho dušou, je tak jeho súčasťou. Má obrovské dlhy, drogy už naňho nemajú žiaden účinok a okolnosti ho doženú až ku krajnému riešeniu v podobe samovraždy. Leží vo vani, hlavou sa mu honia myšlienky, zatiaľ čo sa voda pomaličky zafarbuje na červeno. Vtom zazvoní telefón v jeho zúboženom apartmáne a on sa rozhodne, že ešte z posledných síl naň odpovie. Na linke je jeho odcudzená sestra Maggie (Emmy Rossum), s ktorou už niekoľko rokov nekomunikuje, a má naliehavú prosbu... (sochoking)
(více)Videa (1)
Recenze (10)
Jeden z nejlepších realistických, skličujících a ponurých nezávislých filmů, co jsem za poslední dobu viděla. Líbí se mi celý koncept i celkový průběh filmu. Hlavní postava Richieho byla ztvárněna naprosto realně a lidsky, takže o herecké výkony po boku ještě Emmy Rossum, rozhodně nebyla nouze. Přátelství které vzniká mezi samotným Richiem a jeho neteří je příjemné a milé zpestření jak pro diváka, tak i pro už dávno umírající duši Richieho. K soundtracku se snad není potřeba ani vyjadřovat; David Bowie, Goodnight Radio, atd. Tyto malé nezávislé filmy holt vždy ví, jak uhodit hřebík na hlavičku. I přesto, že tu spousta lidí píše, že byl tento snímek dost dlouhý ponurý, mě to naopak vůbec nevadilo. Jsem ráda, když se filmy zabívající se nějakou problematikou 'natahují' a diváka tak nechají se do děje naprosto vžít a vnímat každičký detail. Ne každý má duši pro filmy jako je zrovna tenhle. Mě se ale rozhodně zaryl do paměti. A teď už i mezi moje nejoblíbenější filmy. - "Dear Vista, even death doesn't want me." ()
Atmosferický film o odcizení od všech. Od svého okolí. A o sblížení se s jednou jedinou osobou, která to pochopí a pod svýma rukama ho vyvede ven, zpátky do světa. Vzájemná záchrana dvou zmatených lidí. Deprimovaného muže a malinké dívky. Geniální kamera, silný soundtrack, stylizované záběry a přesto je to lidské a citlivé jak máloco za dlouhou dobu. ()
Afektovaný sentimentální kýč, přesně z onoho druhu okázale "nezávislých" filmů, které milují a u kterých obvykle slintají blahem obvyklá festivalová publika, plná náctiletých pozérských pseudointelektuálů. Všechny postavy jsou více nebo méně ploché, nerealistické, strojené a nesympatické a hlavní hrdina, charakterní feťák tesknící po své milé mrtvé dívce (nejspíš taky fetce), který zásadně nikdy nelže, je postavička pravděpodobná jak z romanťáku pro týnejdžry. Ale musím se teď k něčemu přiznat: Líbilo se mi to! A někdy ve dvaceti bych tomu možná vysolil i pět. A main song z bowlingové herny si už pouštím asi popátý. https://www.youtube.com/watch?v=P-3SaUiR7bA ()
Naprosto minimalistické vykreslení obyčejného dne v životě fakt životem unaveného člověka. Výborný film, skvělé herecké výkony, dokonale postavený a hlavně uvěřitelný (to slovo mám při hodnocení filmů fakt rád) příběh. Musím říct, že pan režisér v hlavní roli zahrál tu přejetost životem velmi dobře. Ano drogy jsou ve velkém množství špatné, ten k tomu ale přidal ještě daleko více, jako by hrál sám sebe a nebyl ani v roli. ()
Ačkoliv jsem se bavil opravdu skvěle, film ve mě VŮBEC nevyvolal žádné úzkosti, deprese či něco, nad čim bych dlouho přemýšlel. Herecky je to odehraný výborně, soundtrack parádní, dialogy fajn a velmi mile mě překvapilo, že je zde na pozadí nějaká dějová plocha, kde se hlavní postava pohybuje na tenkým ledu. Je to však pojatý mírně komediálně, místy lehce - JENOM lehce muzikálně, ale vůbec né depresivně, což je důvod proč nedávám plné hodnocení. Od těchto filmů s podobným námětem totiž chci i něco víc než jenom zábavu. ()
Reklama