Reklama

Reklama

Florencino knihkupectví

  • Německo Der Buchladen der Florence Green (více)

Film oslavující lásku ke knihám je adaptací slavného románu Penelope Fitzgeraldové z roku 1978, odehrávající se v ospalém anglickém městečku 50. let. Právě tady se Florence Greenová rozhodne otevřít knihkupectví s progresivní moderní literaturou, aby se po smrti manžela jen neutápěla v žalu. Tiché městečko Hardborough, nedotčené sociální či sexuální revolucí, které probíhají ve vzdálených velkoměstech, ale není na provokativní díla současné literatury připraveno. Když Florence začne propagovat klasická díla soudobé prózy, jakými jsou například Nabokovova „Lolita“ nebo „451 stupňů Fahrenheita“ Raye Bradburyho, v místních maloměšťácích probudí dlouho potlačované emoce. Navíc svými činy rozhněvá manipulativní a pomstychtivou doyenku místní společnosti Violet Gamartovou, v níž změny prosazované hlavní hrdinkou vzbudí žárlivost pramenící z uražené ješitnosti, a rozhodne se Florence její plán překazit… (Film Europe)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (28)

marhoul 

všechny recenze uživatele

Takový pěkný film a takhle ho zdepresit... Úmorná, uplakaná hudba, uondaná atmosféra, beznadějné, bezútěšné, smutné celé, přitom stačilo málo. Odlehčit to kvalitní hudbou, přidat o špetku víc úsměvných, drobných momentů a jinak bych neměnila nic. Stala by se z toho sice variace na Čokoládu, tvůrci se toho asi chtěli vyvarovat, ale udělali chybu. Já bych šmrncovní, nostalgický příběh o anglickém knihkupectví milovala. A Bill Nighy? Ten byl NEJVÍC! Romantika největší! Patricia Clarkson v roli mrchy- excelentní. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Unavená variace na Čokoládu, akorát bez nadhledu, depresivní a bez happy endu. Ta malá holčička mi tam lezla na nervy. Myslím, že knihy tady byly spíše takovým rukojmím - o ně ani tak nešlo, jako o to poukázání na tu maloměšťáckou prudérnost. Asi tvůrci neviděli od Hugo Haase Mravnost nade vše - tam to je taky a daleko lépe podané. Artový film cílící na festivalové publikum. A ani zde mnohými tak oceňovaná atmosféra maloměsta Anglie 50. let mi tady nepřišla nijak zajímavá a mám pocit, že tady dokonce ani jednou nesvítilo slunce. (To aby byla ta depka, víme? Ve filmech o středověku většinou taky musí být zima a depka, nevím proč. Jistě i na tohle městečko občas svítilo, mají tam jaro, a stejně tak ve středověku to bývalo.). Nemám rád příliš jednostranné filmy hozené jen do černé a bílé. ()

Reklama

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

Pokud se vám film nelíbil, nebo pokud ho ohodnotíte méně než čtyřmi hvězdičkami, jste negramot. Pokud jste nikdy nečetli nic od Raye Bradburyho, jste negramot. Pokud vám na konci filmu neukápla slza, jste negramot. Pokud si nemyslíte, že je Bill Nighy největší frajer, jste negramot. A pokud si nemyslíte, že je knihkupectví nejlepší místo na zemi, jste, wait for it, ano, jste negramot. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Mám rád knihy. Možná i proto jsem přidal tu pátou hvězdu, ač se to tu vymyká od normálu. Pořád ale musím říct, že se jedná o krásně obyčejné lidské drama Florence Greenové, která se lopotí se svým životem, až se rozhodne na krásném anglickém místě otevřít knihkupectví. Kolem ní ale korzují lidé jak z klasického shakespearovského dramatu. Jednou dobří, podruhé zlí a tento film je právě o vztazích s těmito lidmi. Emily Mortimer tu melancholií nasáklou dámu zahrála s naprostou grácií a musím říct, že o chlup lepší byl už jenom Bill Nighy, který ten její mužský protipól zahrál s takovou lehkostí, a přidal k tomu myšlenky tak vznešené, že se mi rázem tato jeho postava stala jednou z těch nejmilejších a nejzajímavějších, které kdy zahrál. Florencino knihkupectví mi neskutečně sedlo. Je pro mě zážitkem, který mohu zažít jen v případě, kdy od filmu nic neočekávám (zde je v modrých číslech) a pak mě uchvátí svojí náladou, která mně osobně neskutečně sedla. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Místo je popsané jako „tady čte jen jeden člověk a ten zase nesnáší lidi“ a hrdinka dle očekávání se svým plánem narazí. Hlavní odpůrkyní je postava dámy Clarksonové, z jejíž povýšené blahosklonnosti ukapává jed i v nejbanálnějších větičkách, natož když se snaží vystrnadit Florence ze starého domu. Mimochodem bitva o budovu představuje vcelku nudnou záminku. Daleko zábavněji se rozvíjí skrytá válka zabalená do zdvořilého přijímání salonních trapasů. Nálada tak trochu připomene klasiku Jane Austenové jako Pýcha a předsudek či Rozum a cit, ovšem modernější maloměstské retro je paradoxně krotší a melodramatičtější. Do značné míry za to může literárně zbarvený průvodní komentář, popisující hrdinčino konání i rozpoložení ve třetí osobě, a to včetně frází typu „odvahu jí nikdo nemohl vzít, i když sen ano“. Místy se také zdá, že původem španělská režisérka Isabel Coixetová zkusila do britské zdrženlivosti propašovat více vášně typické pro ženské příběhy, ovšem převážně bez humoru. Potěšila mě postava Billa Nigha jako samotářského podivína, jenž podnikavou vdovu podporuje svým tichým způsobem: „Nepochybně vás navštívím, pokud někdy půjdu ven, což nedělám.“ Je skutečným požitkem sledovat, jak se stárnoucí rocker z Lásky nebeské mazlí se slovy, jak úzkostlivě si udržuje výraz přirozeného aristokrata vlastní mysli, stranícího se všech vůkolních malicherností. Když se pak ve finále Nighy utká ve slovní přestřelce s Clarksonovou, začne to na plátně konečně jiskřit.Na jedné straně její usměvavě proradná jízlivost, na straně druhé bravura gentlemana, který při zachování veškerých společenských pravidel dokáže zralé dámě sdělit, že je „odpudivá až odporná“. Což postava Clarksonové skutečně je, ale přitom si umí získat i pochopení se špetkou soucitu. Neboť zrod knihkupectví pro ni znamená symbol příchodu vetřelce, ohrožení jejího dosavadního vladařského statutu v ospalé komunitě izolované od zbytku světa. Coixetová už natočila průkaznější filmy, ale Florencino knihkupectví v pravý čas dokládá, že karlovarská čestná cena pro Clarksonovou je ve správných rukou. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (2)

  • Kniha, kterou dívka drží v poslední scéně, je „Vysoký vítr na Jamajce“ od Richarda Arthura Warrena Hughese. (Stoka)
  • Celosvětová premiéra proběhla 21. října 2017 na Mezinárodním filmovém festivalu Valladolid ve Španělsku. (Stoka)

Reklama

Reklama