Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Flego
    **

    Miniséria má síce vzostupnú tendenciu, ale na záchranu je to málo. Režisérovi určite svedčí komornejší prístup, preto je zrejme tretia časť najlepšia. Divák je utopený v množstve postáv, nepresvedčivých výkonov / najlepší je určite Milan Kňažko /, neustále atakovaný nevhodnou hudbou a peniaze neboli vidieť ani vo výprave.(3.6.2015)

  • Malarkey
    *

    Když Česká televize přišla s ukázkami na nový, výpravný mini-seriál o Janu Husovi, kde se měli objevit herci jako Javorský, Hádek nebo Kňažko, tak jsem nadšením snad ani nedejchal. Pokorně jsem čekal a doufal, že počínaje tímhle seriálem v naší zemi pochopí, že není úplně na škodu konečně začít filmově vyprávět i minulost, která je vzdálenější, než první republika. Jenže to by to Česká televize nesměla tak strašně radikálně posrat. Nejdřív teda k plusům. Tím jsou hlavně herci, kteří podle mě opravdu dělali, co mohli. A o to víc mě mrzí, že všichni ostatní v tomhle příběhu zfušovali, co mohli. Největší průser je asi hudba, kde Kocáb předvedl naprosto neuvěřitelnej výkon. Do patnáctého století zasadil místy poměrně svižnou nic neříkající elektronickou muziku a samotné upálení Jana Husa pak podpořil elektrickou kytarou. Nehledě na samotnou znělku tohoto mini seriálu, která vysloveně byla ze světa amatérských. Nezlobte se na mě, ale to co tady Kocáb předvedl, to sahalo až za hranice únosnosti. Dobová muzika byla v pořádku, ale jakmile jsem slyšel něco moderního, chtělo se mi blejt. Do takového příběhu to prostě nepatří. Další problém pak byl samotný scénář, který vlastně ve své podstatě neřekl vůbec nic nového. Během tří dílů naprosto zmatečně popsal pár postav, stav církve a krále a to je asi tak všechno. Přitom prostoru bylo víc než dost. Do toho dialogy, ve kterých jednou postavy citovaly div ne z kroniky a podruhé mluvily naprosto moderně, poplatně dnešní době. A nejhorší na tom všem bylo, že celý ten čtyř a půl hodinový příběh se odehrával na neuvěřitelně krásných místech naší země, které jsem ani jednou neviděl pořádně v plné své kráse. Vždyť ty hrady se dají nasnímat z takových úhlů, že by jeden záběr vedle druhého měl diváka tak učarovat, že by nestíhal zavírat hubu. Když to jde v jiných zemích, tak proč by to nešlo u nás? Tady jsem nenašel jedinej moment, který by mě vysloveně nadchnul. Hlavně ale, že se točilo na několika hradech. To je sakra tak těžký natočit něco historického ze středověku? Vždyť v současnosti už takové filmy točí snad každá země v Evropě, která má k historii své země, co říct. Je vidět, že to asi ještě chvíli potrvá, než se najdou režiséři a scénáristé, kteří něco takového dokáží natočit poutavě a kvalitně. Nezbývá tedy nic jiného, než se opírat o herce, které máme výborné. Bohužel jen na nich se to stavět nedá.(5.6.2015)

  • EastWicka
    ***

    Velkým pozitivem tohoto zpracování Husova příběhu byla emotivní síla projevu Matěje Hádka. Jeho Jan Hus je lidský, soucitný, upřímný, nestydí se ani zaplakat, a zároveň jiskří vtipem a selským rozumem. Takové mohly být dle mého názoru rysy kazatele a pedagoga, jaký si dokázal získat neskonalou lásku a úctu lidí kolem sebe. Jinak třídílný film, bohužel,i přes svou výpravnost a ohromný prostor cca 4 hodin, v nichž by bývalo bylo možné rozvinout ledacos, nenabízí téměř nic, co by si průměrný divák nepřečetl v povrchním encyklopedickém záznamu... Myšlenkově, vizuálně ani co se motivací postav týče. Drží se klasického černo-bílého dělení na ty 100% dobré a ty 100% podlé... 1. díl byl rozvleklý, nezajímavý, 2. naopak vynikající, se spádem a plný emocí, 3. - až na nenápaditě patetický závěr - "koukatelný".(5.6.2015)

  • helianto
    ***

    “Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu.“ Také Jan Hus. Vcelku kontroverzní prohlášení proti jeho víc než klasickému “Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie... A stejné pocity mám i já po zhlédnutí nejnovějšího počinu České televize na toto téma. Značné zklamání. Čekala jsem dramatický příběh muže, obhajujícího svou pravdu, tápajícího, váhajícího, nejistého, ale přece jen muže, jenž si byl svými morálními hodnotami a svými názory tak jistý, že pro ně raději zemřel, než by odvolal. Čekala jsem temný obraz temné doby, čekala jsem drámo, které mě od začátku vtáhne, a nepustí. Že takový ten příběh být může, to víme, mistr Vávra to dokázal. Čekala jsem hlavního hrdinu, charismatického člověka, ne vůdce, on opravdu nemusel být vůdce, ale charisma mít musel, musel svými projevy dokázat strhnout davy lidí, a to zdaleka ne jen prostých. Čekala jsem marně. Dostala jsem nudné cosi mezi hraným dokumentem (byl-li by to hraný dokument, hodnotila bych vysoko) a konverzačkou ze současnosti v historických kostýmech. Jan Hus působil nemastně neslaně, vůbec ne jako člověk, kterého by chtěl kdokoliv následovat. Dokonce mě i překvapilo, že toho nenápadného mužíčka vůbec na konci basilejský koncil neosvobodil, vždyť byl téměř neškodný – ve skutečnosti, kdyby to nebylo napsáno ve scénáři. Postavy jednaly tak, jak by jednaly postavy dnes – zejména to bylo patrné na vztazích Václav – Žofie, Jan – Žofie. Na královském dvoře všech dob se přece dodržuje protokol, za všech okolností. S hodnocením jsem váhala, velmi dlouho váhala. Nakonec s těžkým srdcem dávám tři hvězdy, strašně slabé tři. Ne proto, že by si je ten film zasloužil. Stejně jsem hodnotila i mnohem lepší filmy. Dávám tři jednak proto, že jsem ráda, že se Česká televize po velmi dlouhé době do historického projektu vůbec pustila, a jednak za snad jediný klad této inscenace – Vladimíra Javorského v roli krále Václava IV. Tady měl Jiří Svoboda šťastnější ruku než mistr Vávra kdysi. Karel Höger byl, při veškeré úctě, příliš velká persona na to, abychom mu věřili, že hraje sice vzdělaného, ale slabošského panovníka. Střet Václav IV. Javorský a Zikmund Pivec by naproti tomu byl naprosto dokonalý. “Pravda je jen to, co jest dobrem všech.“(12.9.2015)

  • italka63
    ***

    Pakliže budu hodnotit zatím shlédnuté dva díly, za první jsou to jasné čtyři hvězdičky a to hlavně a především za Václava výtečného Vladimíra Javorského. Viděla jsem inteligentního krále milujícího víno a Žofii, leč též osobu rozporuplnou, ctižádostivou, zkrátka krále s klady i zápory. Co se mistra Jana týče, byl duše velmi poctivá, leč naivní v poznání lidí a jako jeden z mála Bibli poctivě četl a řídil se jí. Kostýmy a vůbec výprava byly na slušné úrovni, interiéry skvělé vybrané ,v zajímavé hudbě mi pouze místy silně vadil skřehotavý, protivný hlas, který ji celou pokazil.Shrnuto, jsem opravdu ráda, že se do natáčení někdo pustil, je zajímavé, že ač jsou naše dějiny tak bohaté, nikoho to moc nebere. Král římský, císař, Waldštejn, no to by toho bylo, tak snad se dočkáme!(6.2.2018)

  • - Kostýmy byly navrženy známou výtvarnicí Alenou Schaferovou. (M.B)

  • - Knihu, která se stala předlohou pro snímek, napsala Eva Kantůrková v osmdesátých letech. Kantůrková spolupracovala i na scénáři spolu s režisérem Jiřím Svobodou. (Olík)

  • - Natáčení začalo 14. června 2014 a poslední klapka padla 27. ledna 2015. Celkem bylo vyrobeno přes 150 kostýmů a mnoho bylo kompletováno z vypůjčených. Na scény do Chebu bylo potřeba vypravit 2 velké kamiony plné kostýmů.
    Celkem bylo vyrobeno zhruba 3 000 rekvizit. V dílnách ČT bylo vyrobeno velké množství dobového nábytku či kopií ručně psaných dokumentů a knih – například Bible Václava IV. nebo Husův breviář od královny Žofie. Pro jednu ze scén Středočeský kraj zapůjčil vzácnou kopii Říšské císařské koruny, jejíž výroba stála 800 000 Kč. Největší rekvizitou bylo kompletní vybavení sálu kostnického koncilu – amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel včetně 3 trůnů pro císaře a kurfiřty a vstupní brány. (pds)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace