Nastala chyba při přehrávání videa.
  • slunicko2
    **

    Pan Otakar Vávra může klidně spát - jeho Janu Husovi se nový film ani nepřiblížil. 1) Vávra měl k dispozici peníze a jasné ideologické zadání. Uměl si vybrat špičkové profesionály. Svoboda si musel vystačit s velmi skromným rozpočtem televizních pohádek, tolerantnějším ideovým zadáním a především s obrovským očekáváním. Divák by chtěl výpravu jako ve Hře o trůny, odideologizované civilní pojetí a nové (rozumí se lepší) ztvárnění._____ 2) Eva Kantůrková se emancipovala od Vávrova pojetí Husa jako sociálního a národního reformátora, aniž ovšem zpochybnila pojetí obrozenecké. Co Jan Hus učil, v čem byl wiklefista a v čem nikoli, z čeho vlastně ho koncil obviňoval a co že to odmítal odvolat, se ve filmu prakticky nedozvíme. Vůbec nejsou prezentovány názory druhé strany (katolické církve). Historií políbený divák se nudí a nepolíbený se neorientuje. Slabost scénáře vyniká zejména při srovnání s Kohoutovou Ecce Constantií. 3) Jazyk (nejenom) postav je silně matoucí. Na jedné straně škrobené archaizující větné konstrukty, na druhé straně moderní mluva. Postavy používají soudobou češtinu a němčinu, Hus navíc cituje biblické texty v kralickém překladu, jak uvádí všímavý komentátor Šandík. V Kostnici, kterou reprezentuje Karlštejn (to už jsem málem vylítl z kůže) se mluví německy, za to prakticky všichni na koncilu používají (i v hovorech mezi sebou) češtinu._____ 4) Důvěřivý divák je ovšem zmaten ještě více. Plamenná kázání recituje (věru, nenapadá mě vhodnější výraz) Hádek v Kapli Božího těla u chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře zřejmě proto, že těch pár komparsistů by se v Betlémské kapli ztratilo a na větší počet nebyl rozpočet. Královnin dřevěný altánek supluje rezidenci, což divák pochopí, když dvůr v plné kráse jednoho krále a dvou dvořanů pak uvidí. Akční scény (jeden či dva pokusy jsem zaznamenal) vystřihl režisér z přebohatého fondu českých televizních pohádek či, ještě hůře, historických televizních inscenací ze 70. let. Jim se ostatně film blíží nejvíce. Nemluvím už o Husově flirtování s královnou, karikaturním zobrazení papeže Balthazara Cossy či dialozích, které chvílemi připomínají Cimrmanovy autorské začátky._____ 5) Jan Hus 40letého Matěje Hádka je intelektuál universitních disputací a ne vášnivý reformátor a bojovník za pravdu. Štěpán z Pálče přehrávajícího 37letého Jana Dolanského je pak jakési nové vtělení Jidáše. Balthazar Cossa (40letý Tomáš Dastlík) byl možná nádoba hříchů a neřestí, ale především (všeho)schopný manažer, což film ignoruje. Zikmund (47letý Michal Dlouhý) byl větší osobnost, než ukazuje film, i když je dobře, že už není, sláva Bohu, liška podšitá._____ 6) Líbil se mi 33letý Jan Plouhar (Jeroným Pražský) a především vynikající 53letý Vladimír Javorský, který dokázal vdechnout nejednoznačnému Václavu IV. mnohovýznamovost a především uvěřitelnost._____ 7) Hudba 61letého Michaela Kocába se dává plně do služeb režisérova pojetí - v tomto smyslu je výborná._____ 8) A ti ptáci...(5.6.2015)

  • kajas
    ***

    Očekávání byla veliká. Naše veřejnoprávní televize vynaložila velké množství (nejen) finančních prostředků, aby náležitě uctila jednu z nejvýznamnějších postav české historie. Stydět se za svůj projekt rozhodně nemusí. O představiteli titulní role jsem nepochybovala ani na okamžik, Hádek starší už svůj talent prokázal dřívějšími rolemi (minimálně "Kobry a užovky" toho budiž důkazem) a přípravu rozhodně nepodcenil. Pravdou ale je, že v některých okamžicích jeho výkon působil jako teatrální přednes naučené básničky. Snad i z tohoto důvodu si divák více užíval vedlejších partů. Ty podle mě nejlepší musím zmínit jmenovitě: Dolanský jako "Jidáš" Štěpán, Dlouhý v roli krále Zikmunda, méně známý Plouhar alias Jeroným Pražský a největší hvězda Vladimír Javorský jako Václav IV. Ti všichni se podíleli na "koukatelnosti" jinak poněkud rozvleklého (dvě části by stačily) díla. Velmi ráda bych hodnotila lépe, ale největší zápor jsem si nechala na závěr. Ano, Kocábovu hudbu, která mě rušila v každičké scéně a naprosto zazdila tragické vyústění Husova života.(1.6.2015)

  • Spinosaurus
    **

    Vávra rotuje v hrobě. Všechen filmařský um, který do svého filmu vložil - dobová atmosféra, vynikající kostýmy, autentické dialogy a především srozumitelnost pro běžného diváka (velice kvalitní scénář, kde jednotlivé vsuvky popisovaly chování a motivaci postav, dobový kontext) je tady úplně rozmělněn. Nejvíc mě pobavilo, že tato série má být učební pomůckou pro děti. To si snad paní Kantůrková dělá legraci? Vždyť by u toho v polovině prvního filmu usnuli. Problematiku husitství mám celkem nastudovanou a stejně jsem se místy ztrácel, nebo mi trvalo pár minut, než jsem zjistil, o jakou postavu jde. Původnímu filmu se mohlo vytknout černobílé vykreslení postav a dobový kontext, posouvající postavu Husa do národní a sociální roviny. Ale k jednotlivým postavám jsem si jako divák mohl vytvořit určitý vztah (zase jsme u toho filmařského řemesla). Tady? Když je v té záplavě postav jedinými životnými postavami Václav IV., Štěpán Páleč a papež Jan XIII., tak je něco v nepořádku. Tento film mohl původní nákladný velkofilm trumfnout jenom tím, že se zaměření na vykreslení postav, jejich motivaci. I zde trestuhodně selhává. Jan Hus mi zde připadá jako blábola, který dokola opakuje furt ty samé nesrozumitelné teze a za žádných okolností se nemůžu dopátrat toho, proč jedná jak jedná. Největším šokem je ale pro mě rádoby moderní vyobrazení královny, která mi spíše připadá jak nějaká puberťačka, která dokonce Husovi tyká. Už jsem jenom čekal, až se po vzoru hollywoodu s Husem vyspí. Mezery v příběhu jsou nejvíce patrné v době odpustkových bouří (zhruba polovina filmu prvního dílu), které tady tvůrci přejdou zhruba během 5 minut, ještě mizerně natočených a s historií nesouvisejících scén (poprava na liduprázdné ulici?). Nejhorší je, že to co jsem právě vytkl jsou prvky, které měly filmu dominovat. Kdybych měl hodnotit mizerné kostýmy a ještě horší výpravu (Husova Betlémská kaple vypadá jak nějaký kumbál, kam se sejde pár otrhanců, mezi kterými stojí královna - v tu chvíli mi zatrnulo, aby ji ti pobudové neznásilnili), tak míříme pomalu k odpadu.(31.5.2015)

  • Slarque
    **

    Zajímavé fiasko. Tři promarněné večery s drahým, leč podprůměrným filmem. Nevím, zda většina problémů pochází ze scénáře, který se snažil být historicky věrný, což nadřadil srozumitelnosti i vyprávění příběhu. Ono to tak mohlo dopadnout i později ve střižně, protože jsem občas měl dojem, jakoby tam nějaké důležité dílky chyběly. Ve výsledku to dopadlo tak, že pokud nemáte nastudovánu historii začátku 15. století, zřejmě se v tom všem intrikaření ztratíte (jako se to stalo mně). V opačném případě zase nevidím důvod, proč trávit čtyři hodiny s tolika klišovitými postavami. Některé scény jsou inscenovány vyloženě hloupě, párkrát se film dostal až na hranici parodie. Také moderní hrátky pana Kocába jsou čiré zlo (naštěstí jich není tolik). I ten pohled na scénu shora tentokrát není božským okem, ale jen režisérskou manýrou. A kde nakonec zůstal Hus – učenec? Smutná pocta k 600. výročí. :-((31.5.2015)

  • paascha
    *****

    Dnešní analogie s nenažranou církví, která žere, jak nenažrané prase a furt má málo, je ideální pro pochopení postavy Husa. Nebyl nijak charismatický, ale v bídě a hnoji své doby prostě mluvil pravdu. A tu chtějí lidé slyšet vždy a všude. Takže za připomenutí, co je ta svinská banda, jménem Církev svatá, zač, za to dávám 5*. Dal bych i sto A idiotovi Kocábovi, kterého za jeho lidské postoje z duše nesnáším, bych nakopal prdel. To debilní kvičení a kakofonické pseudovarhanní etudy v době, kdy hudba byla skřípání na jednu strunu z kozího střeva a mlácení do bubnu, to byl úplný úlet(3.6.2015)

  • - Natáčení filmu probíhalo 58 dní a to na Barrandově, na hradech Zvíkov, Křivoklát, Kost, Švihov, Karlštejn, Točník, Nymburk, Zvíkov, v Anežském klášteře v Praze, v Lipnici nad Sázavou, v okolí Terezína, také v Milevsku, Jetříchovicích, Kolíně a Třebíči. Natáčení upálení Jana Husa (Matěj Hádek) probíhalo v Kutné Hoře. Proces v Kostnici byl natočen v Chebu. Scény z vnitřku Betlémské kaple byly natočeny v Kutné Hoře v kapli Božího těla. (Kuny27)

  • - Hranice, na které byl upálen Jan Hus (Matěj Hádek), se pálila třikrát a třikrát stavěla. Počtvrté se spálila jen kousek a ohořelé dřevo bylo dáno z druhé strany. (Kuny27)

  • - K seznámení s osobou Jana Husa použil Matěj Hádek jeho monografii "Jan Hus: Život a dílo", kterou napsal František Šmahel. (Olík)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace