Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Helo
    ***

    Hereckou parádu (šílenej Hádek naprostej luxus) a režisérskou přesnost (ačkoli průměrnou) totálně zabíjí hudba hňupa Kocába (ano, nemám ho rád, za jeho názory a teď ani za tuhle hudbu). Jo, smyčce a chorálová náboženská hudba ještě atmosféru vykouzlit umí, k čemu ale to, když jí pak totálně zabije devadesátková elektro vsuvka. Veškerá atmosféra a vcítění se do scény pak jde do řiti.(13.6.2015)

  • fragre
    ***

    Zklamání, byť očekávané. Je těžké zbavit se zátěže vlastní doby a pochopit svět minulosti. To se opravdu povede jen výjímečně (viz Údolí včel, Markéta Lazarová, Pramen panny, Andrej Rublev, Mise...). V tom měly oba Husovy filmy smůlu, protože jsou oba značně kontaminovány dobovou současností. Vávrův a Štěpánkův Hus je do značné míry řečník z nějakého socialistického tábora lidu z doby před 1. světovou válkou. Pomalu by jeden čekal, že zde husité po jeho kázání zapějí spíše "... i kdybychom padli všici, vstanou noví bojovníci, rudý prapor zavlaje..." než Ktož sú Boží bojovníci. Svobodův, Kantůrkové a Hádkův Hus je spíše Václav Havel. Tohoto Husa si nedovedu představit, že by svým kázáním elektrizoval masy. Spíše by si v úzkém kruhu přátel zafilozofoval a pak by si všichni zázpívali Hutkovu Náměšť. --- A jak už bylo řečeno, jen Javorského postava Václava IV. je opravdu dobře zahraná. Jinak jen jakýž takýž průměr (v kontextu dnešní TV tvorby tedy nadprůměr), přehnaně dlouhá stopáž a zcela nevhodná Kocábova hudba. Slabé tři.(27.6.2015)

  • Gwaihir
    ***

    Ačkoli předlohou filmovému zpracování osudu jednoho z největších myslitelů našeho národa tentokrát není dílo Aloise Jiráska, nelze se srovnání s, o více než šedesát let starším, počinem Otakara Vávry vyhnout. Hlavní osa, sestávající se ze všech zásadních známých skutečností, je samozřejmě prakticky shodná. Rozdíl je však především v celkovém přístupu k vyprávění, kdy se nová televizní verze pokouší mnohem více o vykreslení postavy českého kazatele a reformátora jako člověka než jako symbolu. Stím souvisí také samotná forma, jejíž těžiště neleží ve výpravné velkoleposti, ale v komorní rovině, která dokáže místy navodit patřičně mrazivou atmosféru. Největším kladem nového pojetí je potom snaha o širší pohled na dění v církvi a do jeho zákulisí a současně i o vhled do mučedníkova nitra. Nedostatkem je naopak zejména to, že většina skutečně silných scén působí chladně, aniž by vzbuzovala hlubší emoce, a to také díky kocábovské hudbě, která svými výstřelky dokonale zabíjí některé momenty, které by měly tvořit vrcholy celé série. Přesto je dobře, že k uctění památky mistra Jana Husa, šest století po jeho mučednické smrti, došlo k pokusu o znovuoživení jeho příběhu a odkazu, byť zdaleka ne lepšímu, než byl ten předchozí. 65 %(31.5.2015)

  • Spinosaurus
    **

    Vávra rotuje v hrobě. Všechen filmařský um, který do svého filmu vložil - dobová atmosféra, vynikající kostýmy, autentické dialogy a především srozumitelnost pro běžného diváka (velice kvalitní scénář, kde jednotlivé vsuvky popisovaly chování a motivaci postav, dobový kontext) je tady úplně rozmělněn. Nejvíc mě pobavilo, že tato série má být učební pomůckou pro děti. To si snad paní Kantůrková dělá legraci? Vždyť by u toho v polovině prvního filmu usnuli. Problematiku husitství mám celkem nastudovanou a stejně jsem se místy ztrácel, nebo mi trvalo pár minut, než jsem zjistil, o jakou postavu jde. Původnímu filmu se mohlo vytknout černobílé vykreslení postav a dobový kontext, posouvající postavu Husa do národní a sociální roviny. Ale k jednotlivým postavám jsem si jako divák mohl vytvořit určitý vztah (zase jsme u toho filmařského řemesla). Tady? Když je v té záplavě postav jedinými životnými postavami Václav IV., Štěpán Páleč a papež Jan XIII., tak je něco v nepořádku. Tento film mohl původní nákladný velkofilm trumfnout jenom tím, že se zaměření na vykreslení postav, jejich motivaci. I zde trestuhodně selhává. Jan Hus mi zde připadá jako blábola, který dokola opakuje furt ty samé nesrozumitelné teze a za žádných okolností se nemůžu dopátrat toho, proč jedná jak jedná. Největším šokem je ale pro mě rádoby moderní vyobrazení královny, která mi spíše připadá jak nějaká puberťačka, která dokonce Husovi tyká. Už jsem jenom čekal, až se po vzoru hollywoodu s Husem vyspí. Mezery v příběhu jsou nejvíce patrné v době odpustkových bouří (zhruba polovina filmu prvního dílu), které tady tvůrci přejdou zhruba během 5 minut, ještě mizerně natočených a s historií nesouvisejících scén (poprava na liduprázdné ulici?). Nejhorší je, že to co jsem právě vytkl jsou prvky, které měly filmu dominovat. Kdybych měl hodnotit mizerné kostýmy a ještě horší výpravu (Husova Betlémská kaple vypadá jak nějaký kumbál, kam se sejde pár otrhanců, mezi kterými stojí královna - v tu chvíli mi zatrnulo, aby ji ti pobudové neznásilnili), tak míříme pomalu k odpadu.(31.5.2015)

  • kajas
    ***

    Očekávání byla veliká. Naše veřejnoprávní televize vynaložila velké množství (nejen) finančních prostředků, aby náležitě uctila jednu z nejvýznamnějších postav české historie. Stydět se za svůj projekt rozhodně nemusí. O představiteli titulní role jsem nepochybovala ani na okamžik, Hádek starší už svůj talent prokázal dřívějšími rolemi (minimálně "Kobry a užovky" toho budiž důkazem) a přípravu rozhodně nepodcenil. Pravdou ale je, že v některých okamžicích jeho výkon působil jako teatrální přednes naučené básničky. Snad i z tohoto důvodu si divák více užíval vedlejších partů. Ty podle mě nejlepší musím zmínit jmenovitě: Dolanský jako "Jidáš" Štěpán, Dlouhý v roli krále Zikmunda, méně známý Plouhar alias Jeroným Pražský a největší hvězda Vladimír Javorský jako Václav IV. Ti všichni se podíleli na "koukatelnosti" jinak poněkud rozvleklého (dvě části by stačily) díla. Velmi ráda bych hodnotila lépe, ale největší zápor jsem si nechala na závěr. Ano, Kocábovu hudbu, která mě rušila v každičké scéně a naprosto zazdila tragické vyústění Husova života.(1.6.2015)

  • - Matěj Hádek měl při natáčení na telefonu řadu poradců, mezi nimi např. biskupa, se kterým konzultoval, jak se má chovat a co v kterou chvíli říkat jako farář. (Kuny27)

  • - Knihu, která se stala předlohou pro snímek, napsala Eva Kantůrková v osmdesátých letech. Kantůrková spolupracovala i na scénáři spolu s režisérem Jiřím Svobodou. (Olík)

  • - V době uvedení filmu - v červenci 2015 - uběhlo od upálení Jana Husa 600 let. (Zdroj: ceskenoviny.cz) (VášaVF)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace