Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gwaihir
    ***

    Ačkoli předlohou filmovému zpracování osudu jednoho z největších myslitelů našeho národa tentokrát není dílo Aloise Jiráska, nelze se srovnání s, o více než šedesát let starším, počinem Otakara Vávry vyhnout. Hlavní osa, sestávající se ze všech zásadních známých skutečností, je samozřejmě prakticky shodná. Rozdíl je však především v celkovém přístupu k vyprávění, kdy se nová televizní verze pokouší mnohem více o vykreslení postavy českého kazatele a reformátora jako člověka než jako symbolu. Stím souvisí také samotná forma, jejíž těžiště neleží ve výpravné velkoleposti, ale v komorní rovině, která dokáže místy navodit patřičně mrazivou atmosféru. Největším kladem nového pojetí je potom snaha o širší pohled na dění v církvi a do jeho zákulisí a současně i o vhled do mučedníkova nitra. Nedostatkem je naopak zejména to, že většina skutečně silných scén působí chladně, aniž by vzbuzovala hlubší emoce, a to také díky kocábovské hudbě, která svými výstřelky dokonale zabíjí některé momenty, které by měly tvořit vrcholy celé série. Přesto je dobře, že k uctění památky mistra Jana Husa, šest století po jeho mučednické smrti, došlo k pokusu o znovuoživení jeho příběhu a odkazu, byť zdaleka ne lepšímu, než byl ten předchozí. 65 %(31.5.2015)

  • Slarque
    **

    Zajímavé fiasko. Tři promarněné večery s drahým, leč podprůměrným filmem. Nevím, zda většina problémů pochází ze scénáře, který se snažil být historicky věrný, což nadřadil srozumitelnosti i vyprávění příběhu. Ono to tak mohlo dopadnout i později ve střižně, protože jsem občas měl dojem, jakoby tam nějaké důležité dílky chyběly. Ve výsledku to dopadlo tak, že pokud nemáte nastudovánu historii začátku 15. století, zřejmě se v tom všem intrikaření ztratíte (jako se to stalo mně). V opačném případě zase nevidím důvod, proč trávit čtyři hodiny s tolika klišovitými postavami. Některé scény jsou inscenovány vyloženě hloupě, párkrát se film dostal až na hranici parodie. Také moderní hrátky pana Kocába jsou čiré zlo (naštěstí jich není tolik). I ten pohled na scénu shora tentokrát není božským okem, ale jen režisérskou manýrou. A kde nakonec zůstal Hus – učenec? Smutná pocta k 600. výročí. :-((31.5.2015)

  • sportovec
    ****

    Bilance tohoto díla je v mnohém bilancí polistopadové umělecké dramatické tvorby vůbec. Není náhodou, že do třídílné televizní inscenace bylo vloženo mnoho nesporné práce a úsilí dvou příslušníků dvou starších generací (mezi Kantůrkovou a Svobodou je věkový rozdíl 15 let). Snaha o dokumentárnost a přesnost dobových, zejména ideových reálií je kontraproduktivní. Nemá smysl popírat, že Hus byl hluboce věřící křesťan a že žil a myslel v náboženských kategoriích; stejně tak je ale nešťastné, když se v nich utone přespříliš. To, co je na Husovi a jeho památce podstatné, tkví v něčem jiném. V tom, čím a jak přesáhl svou dobu. V tom Vávra zůstává nedostižným právě proto, že důsledně respektuje Palackého, Masaryka a Jiráska. Je to vztažitelné i na pojetí Husovy postavy. Štěpánkův Hus je mužem zástupů, strhujícím řečníkem, mužem, který plane, a proto za ním jdou zástupy. Tím spíše, že je mužem lidským, chybujícím; že jeho světectví je skrnaskrz lidským. Hádkův Hus je cosi mezi dospěvším Jeníkem Ratkinem a introvertním intelektuálem nové doby. Jako Husovo osobní alter ego je výtečný, jako alternativa ke Štěpánkovu výkonu neobstojí. Naopak pozoruhodná a působivá je gradace závěrečného dílu. Hus v ní vstupuje do věčnosti; neznámý kněz se mění v nadčasový symbol, oběť justiční vraždy vítězí nad koncilem, který v některých ohledech usiluje o totéž jako český mučedník ctnosti a pravdy. Z druhé strany je televizní Hus nesporným vrcholem české televizní polistopadové dramatické tvorby a přináší i nejedno významné dokreslení detailů velkolepé Vávrovy a Mackovy fresky. Svoboda v plné kondici - a tady se tak představuje - je víc než filmový řemeslník; výkon, který odvedl, je dílem zralého umělce. Tragické husovské výročí - v mezích naší doby - bylo uctěno důstojným způsobem. Součástí tohoto nesamozřejmého úspěchu je i skutečnost, že jinou cestou potvrdilo výjimečnost zatracované vávrovské husitské trilogie. A s ní i celý vzmach českého národního hnutí v předminulém a minulém století. A tak to, co Česká televize nabídla, je až překvapivě silné a v daných podmínkách vlastně velmi zdařilé. Je to podstatně víc, než jsme mohli čekat.(2.6.2015)

  • TheDarKnig
    ***

    Kocába nemám rád momentálně asi na takové úrovni jako jistého pana Lindelofa. Jinak průměr, který Vávrově trilogii ovšem těžce nestačí ve všech ohledech filmového řemesla kromě historické přesnosti. Což je samozřejmě to velké plus, kvůli kterému jsem ochoten i přimhouřit to jedno oko. Žižku prosím ne!(31.5.2015)

  • Karlos80
    *

    Chudák Hus ještě že se tohohle vele-(díla) nedožil, to by se snad sám dobrovolně upáli,:-( K mému přesvědčení, že půjde o pokračování romantizujících mýtů, které s realitou mají pramálo společného, mi stačilo vidět jen jeden díl a hlavního představitele Jana Husa. Neumím si vůbec představit, že by za takovým Husem šly davy lidí:-) Navíc neodpovídal ani věkem, postavou, v tomhle věku by tedy ani logicky nemohl být takový vzdělaný učenec, ani by nestihl napsat tolik spisů:-) Prostě největší slabinou tohoto filmu se mi krom různých historických nepřesností, místy naprosto nevhodných toporných dialogů, rušivé hudby a stále stených scén a kostýmu, jevilo samotné nevhodně vybrané obsazení, herci kteří se prostě do podobných rolí absolutně nehodí, nemají v sobě ten potenciál na tento druh vážných rolí, ikdyž Javorský (ND) nebyl zase tak úplně špatný a film v podstatě táhl sám, ale my v současnosti asi fakt nikoho lepšího nemáme, doba výrazných osobností s patřičným charisma takových Štěpánků, Pivců, Hogerů, atd, je nenávratně pryč a maskéři a kostyméři stojej taky za hovno. Jedna velká tragédie, ostuda české kinematografie, zbytečně utracené desítky milionů, ale to je v tomto státě úplně normální jev, tam kam by peníze skutečně potřebovaly jít tak nikdy nejdou a pak se musejí pořádat různé veřejné sbírky, nadace, apod, hlavně aby dávali nejlépe všichni obyčení lidé, platící řádně daně. Štěpánkův Hus je proti této slaboduché slátanině (které připomínalo spíše nemodení-nerealistickou televizní pohádku) skutečně mistrovské dílo (i se svým bolševickým ideologickým nánosem, který ze středověkého reformního kazatele udělal hlasatele komunistických myšlenek údajné sociální spravedlnosti a beztřídní společnosti ve smyslu nauky marxismu - leninismu), které se mu nemůže ani zdaleka přiblížit, natož jej srovnávat. Tak takhle teda ne, soudruhu Svobodo a pravdolásko Kocábe! Tak snad někdy příště, možná za 5, 10, 50, 100, 500 let, kdoví, nezbývá než věřit, že to příště dopadne o něco lépe. Jinak všem lidem zajímajícím se o historii, doporučuji přečíst si knihu "Jan Hus známý i neznámý "od historika Jan Kejře. Podle našich historiků byl Jan Hus odsouzen legitimně, byl kacíř (tzv heretik), šířící bludy, nenávst, zkázu, tedy naprostý protiklad učení Kristova, Církve Kristovy. Na chybné pojetí Husa a husitství upozorňoval již takový Josef Pekař, ale marně. Ono je to silné téma a národní hrdina opancéřovaný legendou je těžkým soustem pro kritický přístup a to platí i u jiných velkých osobností našich dějin. Vždyt komu nebo čemu dnes věřit, dějiny píší vítězové, ale kdo je ten vítěz (který není vidět), toť silně filosofická otázka:-)(2.6.2015)

  • - Hranice, na které byl upálen Jan Hus (Matěj Hádek), se pálila třikrát a třikrát stavěla. Počtvrté se spálila jen kousek a ohořelé dřevo bylo dáno z druhé strany. (Kuny27)

  • - Kostýmy byly navrženy známou výtvarnicí Alenou Schaferovou. (M.B)

  • - Jelikož není přístup církve k postavě Jana Husa dodnes jednoznačný, vedla jedna z prvních cest režiséra Jana Svobody ke kardinálu Dominiku Dukovi. Ten měl pro filmové zpracování Husova života pochopení. (Olík)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace