Jan Žižka
Medieval
Medieval
Medieval
Režie:
Petr JáklKamera:
Jesper TøffnerHudba:
Philip KleinHrají:
Ben Foster, Sophie Lowe, Michael Caine, Til Schweiger, Matthew Goode, William Moseley, Roland Møller, Karel Roden, Werner Daehn, Kevin Bernhardt (více)Obsahy(1)
Na konci 14. století jsou Země Koruny české zmítány tyranií a násilím. Jan Žižka a skupina jeho žoldnéřů jsou najati na ochranu králova zástupce. Jan prokáže skvělé strategické a bojové schopnosti. Následně je pověřen službou pro samotného krále, Václava IV. Zemi ale ve skutečnosti ovládá Jindřich z Rožmberka, nejbohatší velmož království. Jan dostává další delikátní úkol: unést Rožmberkovu snoubenku Kateřinu. Tím se nevyhnutelně zaplétá do vysoké politiky. Od té chvíle nemá na vybranou. Musí bojovat. Janovy žoldácké hodnoty se otřásají v základech. Vášeň, vina, chtíč i pomsta se stávají hnací silou jeho boje za spravedlnost a rovnoprávnost obyčejného lidu. V této době se z nájemného žoldnéře stává legenda. Rodí se vojevůdce, který bude bojovat za vše, v co věří. Historický film Petra Jákla vypráví o počátcích husitského vojevůdce Jana Žižky na pozadí bouřlivých událostí roku 1402. (Bioscop)
(více)Recenze (1 024)
Dlouho před premiérou Jákl deklaroval, že chtěl natočit české Statečné srdce. Pokud by ještě dodal, že půjde o nízkorozpočtovou variaci, tak by jeho počin v kombinaci s nakažlivým entuziasmem nepůsobil jako špatný vtip a sklidil by alespoň ovace za snahu. On je však výrazně lepší producent než režisér, takže sehnal nejen dost peněz, ale překvapivě i řadu uznávaných herců, které zřejmě namotal na jiný scénář, protože ve filmu jsou slyšet hlavně nesouvisející bláboly. Zasadit Žižku do období, o kterém se nic neví, by se dalo pochopit, kdyby vymyslel nosný příběh se zajímavou zápletkou. Výsledek je bohužel jen bezhlavé pobíhání po lese a průměrná akce s jednou směšnou vozovou hradbou. ()
Očekávání jsem neměla žádná. Vlastně jsem jenom doufala, že bitevní scény by mohly být fajn, neboť všichni pořád pějí ódy na české kaskadéry a tak. Ale akce byla tak rozstříhaná a kamera tak rozklepaná, že ta jatka nejenže pozbyla veškerou působivost, ale často ani nešlo poznat, kde kdo je ve vztahu k ostatním a kdo s kým zrovna mečuje. Člověk tuší, že tuhle asi hekl Budař, ale záběr je pryč tak rychle, jako by střihač říkal, že je to jedno, jenom šum. A tak, jako se tvůrcům nepovedlo srozumitelně poskládat jednotlivé scény, se jim nepovedlo vybudovat ani celý příběh a jeho možný svět. Vysoké politické pletky jsou bez tušení pořádného podhoubí nezajímavě odrecitované v pasivních scénách a boží bojovníci se motají dokola a dokola v jednom lese a co je horší, v jednom kuse dostávají na budku. I když je to hezký les, na epický spektákl, kam asi autoři mířili, to nestačí. Nejasné motivace tvůrců, nezkušenost, promarněná snaha. Kdybych já dělala film o husitech, tak to bude akční horor. ()
Do teď jsem na dílo slýchal jen samé chvalozpěvy. Je to největší a nejdražší Český film, říkali. Jaké překvapení pak byl tento průměrný pokus o další adaptaci Robina Hooda. Přitom toho má Žižka tolik co nabídnout a jeho život byl neobyčejně zajímavý. Zvolená doba, ve které se nám ho pokoušejí prezentovat není nejvhodnější a určitě nejsem jediný, kdo by si mnohem raději, než neustálé pobíhání po lesích, vychutnal jeho vůdcovský um a taktické smýšlení. Jsem o tom více než přesvědčený, neboť jedna taková scéna se ve filmu skutečně nachází, a tvoří jakýsi zlatý hřeb celkové stopáže. Zbytek zdaleka není takový. Náš protagonista se více podobá řadovému pěšáku než vůdci, nemluvě o tom, že film důležité historické události nastíní jen zevrubně a řeší spíše to nezajímavé pobíhání a zmatené pletichy. Je vidět, že nejsme na filmovém písečku žádnými velkými hráči a Česká senzace se opět nekoná. Hodnotím proto pouze jako dostatečně poutavé, nepříliš historické drama. V tomhle filmu se totiž rozhodně nic, co by mělo výrazný vliv na naše dějiny nestalo a nebo bylo zmíněno pouze v titulcích. 60% ()
Petr Jákl se prakticky v každém rozhovoru vyznával z lásky k BraveHeart. A přesně takový film natočil, Žižkův origin pro zahraničního diváka. Z celého kulturního fenoménu si vybral mýtus zrodu a ten podpořil skvělými jmény. Z mnoha zahraničních herců, se kterými se Jáklovi podařilo pracovat, bych vyzdvihla speciálně Tila Schweigera, který je přesně tou hvězdou, která má dostatečný tah na diváka a zároveň není našemu kulturnímu prostředí jakkoli cizí. A i proto je jeho Rožmberk pastvou pro oči a zároveň nejzajímavější vedlejší postavou. Jako celek film funguje, má hodně co nabídnout, jen to zkrátka není remake Vávry (ani adaptace Čorneje) a z toho jsou místní kruhy lehce v šoku. ()
Neztratil jsem víru, ovšem to, čeho jsem byl svědkem značně předčilo mé očekávání..a velmi negativně. Hrozně jsem Jáklovi fandil, ale Žižka prostě není dobře natočen. A krom až fetišistických drastických záběrů jen to také celkem nuda. Poslední scéna je super, ale její rozvedení se zřejmě, dle výdělků z kin, nikdy nedočkáme. PS : Ben Foster za ty roky už svou auru výborného herce ztratil a touhle rolí jí rozhodně nenabyl zpět. ()
Je pravda, že po posledním hip hop traileru se mi na projekci skoro nechtělo (jako vážně, koho tohle sakra napadlo?), zvědavost ale byla silnější. Není to záměrně, ale na český filmy jsem posledních 15 let hodně vysazenej a přistupuju k nim raději bez očekávání. Možná i díky tomu jsem odcházel z kina příjemně překvapenej. Jasně, najde se hned několik věcí, do čeho by se dalo rejpnout - ale proč? Jákl od začátku jasně specifikoval, v jaké době se příběh bude odehrávat a že máme nechat učebnice dějepisu doma. Pravdou je, že si ani nepamatuju, kdy jsem se přes 2 hodiny koukal na "českej" film bez mrknutí na hodinky (letos se tomu přiblížil už jen Sedlákův BANGER. - ten ale naopak těžil z toho, že si dovedl dělat srandu sám ze sebe). Za mě je super, že se ve světě lidi dozví, že tu vůbec nějakej Žižka existoval - i když to není ten, o kterým jsme se učili. Nádherný český lokace a výpravná hudba jsou už jen příjemným bonusem. Scénář komentovat nebudu - chápu tvůrčí limitace, pokud by měl v zahraničí fungovat Žižka jako typickej velkofilm pro masy (OK, jde to, ale takových je jako šafránu). Faktem je, že Jákla uznávám už jen proto, že měl koule na to, takovej projekt rozjet a především dotáhnout do konce - jestli zdárného, to ať rozhodnou jiní - 70%. Viděna 15+ ENG verze (na dabing nemám odvahu). PS: OK, bylo to šíleně nákladný, ale vzpomeňte si na nejdražší film Netflixu, na kterým pracovali jiný kalibry a nebylo to na něm ve finále vůbec vidět. ()
On je docela problém, když nejméně zajímavou postavou je samotný Žižka. Vážně, to někdo na základě tohoto filmu cítí k jeho osobnosti nějaký respekt nebo obdiv? Za celé dvě hodiny jsem neměl ani tucha o tom, proč bych mu měl fandit, čím byl tak výjimečný, a proč je takový borec. A to jsem Čech. Neumím si absolutně představit, co si z toho mohl odnést průměrný zahraniční divák. Určitě za to nemůže Ben Foster, ale spíše scénář, který z něj sice dělá badass žoldáka, ale s jeho "legendou" neumí vůbec pracovat, což je škoda (nemluvě o absolutně nefunkční romantické lince). A to je škoda, protože třeba mocenské hrátky fungovaly velmi slušně (Schweiger mi neuvěřitelně sedl) a celkově se film podařilo natočit na hodně solidní úrovni. Jákl má můj obdiv za to, jak sehnal peníze a dal dohromady spoustu talentovaných lidí. Příště bych jen ocenil, kdyby k tomu přidal kvalitního scénáristu, a možná i zkušenějšího režiséra. Protože ten chlap má talent a s jeho pomocí by česká tvorba mohla jít hodně nahoru... ()
Maximum dronů, minimum emocí. Žižka těžko může držet krok třeba s Gladiátorem nebo Statečným srdcem. Je nevýrazný, uskákaný, nijak epický, s četným výbuchem explicitního násilí, které ale nic nezachrání. Kamera je při bitvách pořád v pohybu, ale přechody z celků do detailů jsou nepřehledné, trhané, divák místy netuší, kdo zrovna komu řeže kus těla. Petr Jákl nicméně zaslouží obdiv, co se týče efektivity výroby – ač nejdražší český film, v porovnání s Hollywoodem jsou to pořád drobné. Středověk je tu coby solidně přesvědčivý bahnitý hnus dějin, ovšem postavy spíš pobíhají po podzimně zbarvených lesích. Hlavně ale podivně pobíhá děj: mocenské hrátky o trůn jsou neohrabané, protivníci si vyměňují zajatce, tlupy žoldáků se zvláštně přesouvají, Michael Caine na čas zmizí ze scény, aby se se šípem v břichu najednou zase objevil, spolubojovníci Žižku zradí, ovšem záhy k němu všichni vzhlížejí jako k onomu velkému vojevůdci... Celkově bez šťávy. ()
Nepoznám historické fakty, čo bude pre obdobného diváka plusom, nakoľko nebude paralyzovaný príbehom, ktorý zrejme nejde podľa životných osnov. Lenže film ako taký baví (aspoň teda mňa), skutočne pripomína "Hry o tróny", a i keď kvality tohto seriálu (samozrejme) nedosahuje, je to viac ako slušný, historický zážitok. ()
Čert vem klišé podání středověku a historické nepřesnosti, kterými se hemží i to Statečné srdce, Robin Hood, Království nebeské a podobně. Mám jiný problém - o čem Jan Žižka vlastně je? Jaká je jeho myšlenka? Ztratil jsem se v intrikování "kdo, s kým a proč", znudila mě druhá třetina filmu, která se nesmírně táhla a příliš se toho v ní nedělo, a Žižkův zrod mě příliš nezaujal, protože se vlastně skoro žádný nekonal. Žižka byl od začátku do konce skoro pořád tím samým Žižkou, žádné velké překvapení si rutinní scénář nepřichystal. Nicméně co se nepodařilo Petru Jáklovi (spolu)scenáristovi, to vcelku zručně, leč také nijak objevně zamaskoval Petr Jákl režisér (bitvy, respektive potyčky, jsou tedy zoufale nepřehledné a někdy působí úsměvně, ale třeba scéna se lvem je vyloženě skvělá) a především Petr Jákl producent, který dokázal sehnat opravdu, opravdu, opravdu dobré herce v čele s fajn bijcem Benem Fosterem a včetně Michaela Cainea, o němž jsem si nikdy nemyslel, že ho uvidím v české snímku, natož o Janu Žižkovi. Filmu musím přes všechny výtky přát úspěch, protože v tuzemské tvorbě působí v dobrém slova smyslu jako zjevení (nechci psát jako jednooký mezi slepými) a rád bych, aby se ukázalo, že Češi umí chodit i na něco jiného než na romantické komedie a komunistická dramata. Nicméně pokud u nás někdo v posledních letech dokázal natočit velký film světové kvality, byl to Václav Marhoul (a ten vlastně natočil hned dva). ()
Koukám, že všichni si tu do toho chtějí buď kopnout nebo to vyzdvihovat do nebe a já zůstanu někde uprostřed. Na naše poměry když si odmyslíme jakoukoliv historii a to, že tam místo Žižky mohla být jakákoliv zaměnitelná postava jsme dostali celkem hutnou syrovou a přímočarou řežbu na který ty prachy vidět jsou a je to úspěch i vzhledem k produkci. Jo dala by se tomu udělat bombastická reklama ve stylu : Od producenta Psycho Copa! (Ano je to jen zábava a hra, až dokud někdo nepřijde o oko!) Fosterovi každopádně Žižka sedne jak prdel na hrnec a Jákl režii neposral a celkově bez dalších keců lepší trojka.65% ()
Jákl se možná může opájet nějakou historickou věrohodností a že například ve Statečném srdci měli Skotové kilty, dříve než se začaly nosit. Jenže právě díky těmto věcem divák velmi snadno rozezná kdo je kdo uprostřed válečné vřavy. U Jana Žižky jsem byl absolutně zmaten, kdo s kým a kdy. Přišlo mě že celý film se stále jen intrikaří a pořád někdo někoho zrazuje. Jak se říká, "bol som z těho volaký zmatěný." Každopádně je potřeba ocenit Jákla že to zkouší prostě úplně jinak než většina ostatních tvůrců. Jestli se na to dá nebo nedá dívat je už pak věc trošku jiná. 40% ()
Dve a pul hvezdy. Jakl frajer, ze se do toho pustil, ale radsi uz by to delat nemel. ()
Budiž, poklona pred Jaklem a jeho umem, to je v nasich koncinach vzacne, ale jinak je to spis podprumer, ktery jsi uz znovu nejspis nepustim. ()
Nedělal jsem si iluze ohledně nějaké autenticity, historičnosti, apod. Bylo mi jasné, že film bude hlavně o soubojích, ale přesto výsledný dojem navzdory minimálnímu očekávání pokulhává. Doufal jsem v nějaké nastínění Žižkovy budoucí motivace pro zapojení se do válek ("Unus ex mille electus (Hledání Žižkovy duše)"), atd. Jákl přinesl takovou akční lovestory zasazenou do historického prostředí, použil řadu skutečných postav a lehounce se dotkl opravdových dějinných událostí. ()
"Nakopu ti prdel a ještě na tom vydělám!" muselo probíhat Petru Jáklovi hlavou při sledování mediální masáže, kterou Jan Žižka způsobil. Jenže mě bohatě stačilo, když jsem na začátku viděl logo TV Prima, a já už hned věděl, že je to v prdeli.... Tohle laciný origin-story jednookého zbojníka z Trocnova [nebo Nicka Furyho z LIDLu?] totiž není ničím jiným než středověká marvelovka pro český incely, čtyřicetiletý panice, sójové kluky a fanoušky Dana Vávry. A když ne to, tak přehypovaný počin, který se nepovedl ani jako trailer/teaser na druhej díl [protože takhle tenhle "velkofilm" reálně působí], ani jako reklama na český dějiny, Husity a banger Kdož sú boží bojovníci.... A pokud bych měl být echt upřímnej, nemám sebemenší ponětí, co si o tomhle filmu myslet. Pokud tohle doopravdy stálo 500 melounů, tak 200 melounů muselo nejspíš putovat na CGI českého lva, 100 na useknutí hlavy Bena Christovaa, 100 na lekce angličtiny Ondřeje Vetchého, a zbytek na výplatní pásku Michaela Cainea – ty peníze, natožpak 8 let práce, tam prostě vidět nejsou [víc přírody a míň interiérů by taky výrazně prospělo]. Jářku, radši ani nemluvě o neskutečně špatným střihu, potažmo nesnesitelně repetitivní a naprosto debilní romantický zápletce, která se táhla víc jak hovno z prdele – fakt nekecám, když povim, že jsem stěží bojoval, abych u toho neusnul nudou.... Jakožto tolerantní chlapec říkám, že jsem asi očekával příliš – jenže co taky čekat od filmu ve kterým celou dobu banda debílků běhá po lese tam a zpátky. Ne, ani z lítosti tomu 3* dát nemůžu. Promarněnej potenciál; totální zklamání. Takže jestli tohle čteš Petře Jákle, tak mi vrať mých těžce vydřených 145 korun českých, číslo účtu je 123-1394500247/0100; děkuju, maucta. Jediným pravým českým blockbusterem pro mě stále zůstávají Rafťáci.... PS: Jonáši máš jediný štěstí že nemáš peníze ani na rohlík s paštikou a nešels s náma, ty bys tenhle unikátní zážitek ještě víc zkazil. ()
Čakal som viac ak mám pravdu povedať. Bavili ma postavy, akcie, herci, podarili sa aj kostýmy, lokácie, vypráva, hrady, ale aj príbeh, no čakal som viac ako len začiatok tejto legendy. Bavilo ma to a prišlo mi to celkom pekne natočené (hudba sa tiež podarila), ale to najlepšie sme vlastne ani nedostali a tak trochu to pôsobí ako prvý diel s trilógie. Škoda. 65% - 3* ()
Naštěstí my, kteří jsme hodiny dějepisu trávili psaním dopisů spolužačkám anebo za dveřma na hanbě, můžeme bejt úplně v klidu ohledně nějaký historický přesnosti. Jestli tady někdo středověk zažil, tak pardon, mě spíš zajímá současnej film. A ten se mi líbil, jako divák nepotřebuju žádný další měřítko. Jo, asi by mně pomohlo sžít se s Honzou víc, kdyby se podrobněji představil jeho životopis, jenže to by zase při megalomanský režii znamenalo tak tejden v kině navíc. Patrně to nebude hodnocení, v jaký Petr po utracení půl miliardy doufal, ale kdyby byl takhle zábavnej dějepis ve škole, bejval bych si na něj i ten sešit koupil. Ještě speciální ocenění pro hudbu a je to všechno, co k tomu můžu říct. /// Po druhý projekci ubírám hvězdu. Třesoucí se kamera je jeden důvod, mnohem větší problém ale mám se scénářem. Abych se nejpodstatnější info o hlavní postavě dozvěděl z titulků anebo aby příběh o skutečným hrdinovi byl fiktivní, to mně přijde praštěný. Na plakátu je napsáno "Zrod vojevůdce", ale ty koukáš na to, jak celej film směřuje k závěru, že se Káťa zabouchla do svýho únosce. Když se s odstupem času odprostím od toho, že jsem Čech a Jáklovi fandím, tak mně prostě zbyde jenom atmosférická limonáda... ()
„Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a králů, neklidem zmítaná země zrodila hrdinu. Byl jí Jíška, mocný princezna zocelená v žáru bitev, -- “. Ano tak podobně by mohl začínat tento mnohými očekávaný film po vzoru úvodu devadesátkové Xeny. Ono to totiž bylo Xeně velmi podobné akorát místo rádby starověku tu je rádoby středověk. Což o to, s rozmačkanými lebzami palcáty a s usekanými končetinami si tvůrci dali záležet. O tom žádná. Ale mohli si dát trochu více práce i s tím ostatním. Ty dvě hodiny běhání po lese kolem Křivoklátu jaksi nenabídly to co divák od filmu Žižka a nebo dejme tomu i Medieval čeká. Já si tu nechci hrát na žádného znalce středověku a husitství byť se historií krapet zabývám a chvilku jsem středověk i profesionálně několik let kopal na archeologických výzkumech a dost mne ta doba zajímala. Samozřejmě Čornejovu knížku mám doma (byť jsem do ní zatím jen zběžně nakoukl) i Husitské kroniky vydavatelství Svoboda, které jsem četl. Proto tak nějak nechápu o čem tenhle volně inspirovaný příběh měl vlastně být. Jasně, válečnické začátky kariéry Žižky. Inovativního vojevůdce, válečníka, tvůrce vozové hradby a pouštění Bruncvíkova lva na Rosenbergovi zbrojnoše (ne nebojte, ten český pornoherec Rosenberg tam nehraje). O tomto jeho období se moc neví, záznamy mlčí tak co o tom nenatočit romanticko-rádoby historickou ptákovinu plnou halywůdských hvězd srdnatě bojujících nejen s Jíškou, ale bojujících i s českými jmény i názvy. Když jsem poprvé slyšel Zigimund tak jsem normálně vyprsknul smíchy. Jiska nebo Jíška má také svůj rozměr, co by na to asi sám slavný vojevůdce říkal? :-). Já omámen Vávrovým Kingdom Come Deliverance, kde si každý milovník toho samého středověku fakt pošmákne, prostě čekal něco víc. Za ty prachy to prostě mohlo být lepší. Jestli měl na to Jákl nějaké poradce, měli mu vysvětlit, že vesničan ve středověku měl možná mastné vlasy, ale rozhodně nevypadal jako kdyby se vyválel v právě vyvezeném hnoji. Nad některými zbraněmi se snad ani nebudu pozastavovat. Když jste to v té době koupili střelou z kuše do krku, nečouhal vám z tváře z poloviny šíp (jak to známe z Vinetůa) a vy jste neřvali jauvajs - auvajs. Ten šíp vás prostě prolítnul a vzal sebou další dva chlapi co stáli za vámi... Z toho třetího teprve možná čouhal... Účast velkých hereckých hvězd tak spíše mrzí (M. Caine) a u těch českých zase člověk neví zda tam měli vůbec být. Mamánka Honzu Budaře mám rád, je to renesanční člověk. Výborný hudebník, skladatel, herec... Ale jako vůdce rebelů Žižkova vojska... Eh.. Ne, to fakt ne... :-). To už tam mohl být Kohák nebo Marek Taclík... Kdo nemá rád výšky, neměl by na film vůbec koukat. Někdo ve štábu prosadil dnes tak moderní natáčení z dronů a tak se část filmu skládá z dlouhých záběrů na špičky statných smrků kdesi kolem lomu Amerika. Mimochodem páni filmaři, máme i jiné krásné lokality, už to proboha pochopte... Docela povedený soundtrack Philipa Kleina, místy až epický by si tak zasloužil něco mnohem lepšího než tohle běhání po lese se sem tam šermířskými souboji skupin historického šermu. Celkově je to pro mne velké zklamání! Myslím si, že pro zahraničního diváka, neznalého historického kontextu bude film dějově naprosto nesrozumitelný. On i český divák kontextu znalý občas kroutí hlavou. Jdu si pustit Outlav King, nebo alespoň Ironclad abych si spravil chuť. Ani bych se nedivil, kdyby za tohle Jákl dostal od ducha žižky palcátem... Dávám za dvě larvy do Jiškova očního ďůlku ! * * () (méně) (více)
Související novinky
Finále Plzeň 2022 se blíží!
Už po 35. se uskuteční filmový festival Finále Plzeň. Oslavy českého filmu budou v západočeské metropoli probíhat od 23. do 28. září. Během šesti festivalových dní můžete zhlédnout největší trháky… (více)
ČSFD Award pro Bena Fostera
Při příležitosti uvedení nejdražšího českého filmu do kin přinášíme všem filmovým fanouškům radostnou zprávu o udělení “ČSFD Award” americkému herci Benu Fosterovi, představiteli Jana Žižky. Foster,… (více)
Krásné Vánoce a PF 2022!
Přestože bylo letos velkých filmů obecně méně, protože kina začali otvírat až na konci května a Tomu Cruisovi se ještě nechtělo riskovat s Mission: Impossible 7 a Top Gunem, dočkali jsme se několika… (více)
Michael Caine oznámil konec kariéry
Aktualizace: Tak se zdá, že se herec těšil na důchod předčasně. Později svá slova změnil a jeho zástupce potvrdil, že hodlá pracovat i nadále. Původní zpráva: Smutná zpráva z britských ostrovů.… (více)
Jan Žižka je jedním z těch vojevůdců, který za svého života nikdy neprohrál bitvu, s takovou pověstí se dalo nějak očekávat, že se rodák z Trocnova dočká nějakého toho filmového zpracování. Zela jiného než v případě filmu Otakara Vávry z roku 1955. O novém filmu Jan Žižka ostatně nebylo možné slyšet. Film pořízený za půlmiliardy korun nově drží korunu v rámci nejdražších filmů všech dob, režírující Petr Jákl film propagoval, kde to jen bylo možné a celkově to vypadalo, že se za pomocí zahraničních koproducentů vydařilo realizovat velkolepý blockbuster v českých luzích a hájích. Jáklovi by se tak rozhodně měl sklopit klobouček za to, že realizaci filmu dotáhl až do konce. Je ovšem očividný zápal a schopnost dotáhnout svou vizí do závěru důvod k tomu, aby se nad filmem přimhouřilo oko ve stylu jednookého Jana Žižky? Hned na začátek je důležité zastavit se u onoho titulu „nejdražší český film všech dob“, kdy sice půlmiliarda je částka, která v aktuální energické krizi není částkou k zahození, v přepočtu na americké dolary se ovšem bavíme zhruba o 25 milionech dolarů. Shodně stalo například slušné středověké béčko Ironclad z roku 2011 v režii Jonathana Englishe, kdy ovšem háček tkví v tom, že v porovnání s Janem Žižkou působil Ironclad až třikrát velkolepěji. I bez srovnávání s jinými středověkými podobně drahými snímky se prostě musí nechat, že by rozpočet ve výši 500 milionů dolarů tipl málokdo a Jan Žižka by rázem mohl být brán jako podivný tunel. Na rozdíl od jiných (zdravíme Tomáše Krejčího a jeho Posledního z Aporveru) tak sice Jákl dokázal svou vizi dotáhnout až do konce, nyní ovšem dochází k nemilému pocitu, že proběhlo tolik povyku pro nic. Velkým lákadlem poté byli i zahraniční hvězdy, především Ben Foster v titulní roli a Michael Caine v roli lorda Boreše. Na zahraniční herce nejspíš padla též slušná částka rozpočtu a především se jejich jména budou krásně vyjímat u zahraničních distributorů, háček je ovšem v tom, že herci nemají dvakrát co hrát. Celé to tak působí dojmem, že kdyby místo Fostera na place pobíhal Jakub Prachař a místo Cainea Luděk Sobota, bylo by to vlastně úplně jedno, kdyby se jen v očích zahraničních investorů lákavost projektu zmírnila. Caine má nakonec ostatně ve filmu jen takové větší cameo, Ben Foster má poté opět smůlu v tom, že jeho známé neokázalé a nenápadné herectví pod slabým uchopením nedostává dvakrát příležitost zazářit. I přítomnost Til Schweigera vlastně ve finále působí zbytečně, výrazněji se ujímá jen Roland Møller. Jeho Torak sice působí jako by vypadl z úplně jiného filmu, Møller ovšem alespoň působí dojmem, že si svou roli užívá. Jáklův Jan Žižka poté nemapuje Husitské války, odehrává se 15 let před jejich počátkem v roce 1402. Petr Jákl všude říkal, že měl Žižkovu historii zmapovanou (jde vlastně zmapovat něco, co je pořádně neprozkoumané a zahalené tajemstvím?) a někde šlo zaznamenat i větu o tom, že tohle je příběh, který měl Jana Žižku formovat v onoho neporazitelného vůdce lidu a bude se jednat o zásadní kapitolu Žižkova života. Háček tkví v tom, že přesně takový dojem Jáklův Jan Žižka nevyvolá, Jan Žižka ze scénáře Jákla a jeho otce Petra Jákla staršího nakonec vychází jako další charakter, jehož morální vývoj řídí jeho penis. Nebo možná jistá forma traumatu z dětství. Nebo obojí. Tak či onak, zda někdo na Jana Žižku vyráží a čeká, že se skutečně dočká zrození legendy, rázem se mu začne dost možná stýskat i po pojetí Otakara Vávry. A že to tehdy též nebyla žádná sláva. Háček pochopitelně tkví v tom, že se Jákl sice může sebevíc mlátit do hrudi, že je vše zmapované, Jan Žižka ovšem vůbec nepřipomíná film, který by se řídil historickou přesností. A to je samo o sobě v pořádku. Bolestivější je naopak sledovat, jak se Jákl skrze zkušenosti s hollywoodskou produkcí snaží z Jana Žižky skutečně udělat spektákl. Už jeho Kajínek se ostatně pokoušel o rysy hollywoodského akčního thrilleru, jeho Ghoul se zase pokoušel svézt na úspěšném podžánru Found footage, tady poté nestačí dlouho přemýšlet a je jasné, že chtěl Jákl natočit české Statečné srdce. Vždyť i soundtrack Philipa Kleina se snaží čerpat z hudebních motivů Jamese Hornera, ať se ovšem Jákl snaží sebevíc, před produkční zápal mu chybí srdíčko. A to následně chybí i výslednému filmu. Stačí ostatně pár minut a vystřízlivění z onoho oslavovaného velkého rozpočtu je hned na místě. Úvodní scéna v Itálii se například natáčela v lomu Velká Amerika, v něm se poté projeví další velký problém. Člověk by tak nějak čekal, že zkušený kaskadér bude vědět, jak na to s akčními scénami. Aby akce byla když už ne dvakrát kreativní, tak alespoň přehledná. Začne ovšem první akční scéna, dánský kameraman Jesper Tøffner vyvolá pocit, že během natáčení začal trpět Parkinsonem a že střihač následně jakoby nevěděl, co si s pořízeným materiálem počít. Zamrzí, že jsou pod střihem podepsaní Steven Rosenblum (Statečné srdce, Poslední samuraj) a Dirk Westervelt (Logan: Wolverine), kdy se dá ovšem snadno odtušit, že chyba nebyla na jejich straně. Sázkou na nekonečné čerpání odjinud Jáklův Žižka absentuje v jakýchkoliv překvapení, kdy se zhmotňuje jakýsi podivný mix Statečného srdce, Hry o trůny či Ironcladu, kdy většina televizních pohádek rázem působí výpravněji a velkolepěji. Ať v oblasti velkolepější výpravy, půvabnějších kostýmů či audiovizuálních nápadů. Představí se několik výraznějších postav, kdy je ovšem velmi těžké si k postavám vybudovat jakýkoliv vztah a ještě těžší je při jejich náhlém skonu projevit pocity smutku, je velmi snadné mít ty postavy u zádele. Paradoxně postavy, které se jen mihnou a díky zmatenému střihu je v jistých momentech těžké rozeznat, že postava čerstvě umřela, dokáží zanechat větší dojem, kdy jen zamrzí, že ty dané postavy nedostali větší prostor. Parta Jana Žižky totiž po pěti minutách nemá vůbec důvod někoho zajímat, postava Žižkova bratra Jaroslava v podání Williama Moseleyho má zase problém v tom, že se rázem snaží scénář mezi bratry vyvolat jistou formu dramatu, aby následně příliš rychle vyprchalo. Při prvním popěvu Ktož jsú boží bojovníci má divákovi ideálně naskočit husina, to ovšem v tak bezkrevném podání celé bitvy, která se primárně snaží Jana Žižku předvést jako vynikajícího stratéga, není možné. I sebelepší režisér by měl poté problém natočit přehlednou akční scénu v tak uzavřeném prostoru jako je jeskyně přítomná v tomto filmu, při této akční sekvenci se divák pravděpodobně může cítit jako po několika paňácích rumu, kdy mu to k tomuto pocitu dopomáhá neskutečně zmatený střih, který v akčních scénách působí skutečně tragicky ochotnicky. Dramatická stavba u Jana Žižky prakticky vůbec nefunguje, působí to jako přesně navíc ten origin, který si nikdo nepotřeboval domýšlet a který už nikdo nemusel vidět. Když nezajímavější na celém filmu je posledních pár vteřin, které lákají na potencionální pokračování (které ovšem Jákl smetl ze stolu, kdy prohlásil, že k Janu Žižkovi řekl vše, co potřeboval), je prostě něco špatně. Nepřirozeně vybudovaná romance, bolavé pokusy o humor (kterých je ovšem naštěstí jen pár) a především pocit, že Jákl na Žižkovi strávil prakticky dekádu, aby nakonec ztratil trpělivost a výsledek tak nakonec vypadal. Žižka poté skrze svou brutalitu splňuje zadání středověké řezby, která dokáže prodat drsnost středověku, v jistých momentech ovšem přeci jen brutální výjevy působí samoúčelně. Poměrně šedý vizuál poté nepůsobí jako ideální stylizace, ale prostě jako poměrně vizuálně odfláknutá berlička, která prostě vůbec není vizuálně lákavá. A argumenty, že toto vizuální pojetí přesně sedí ke špíně středověku působí jako jednoduché alibistické výmluvy. Z Jana Žižky primárně vůbec nesálá žádná epika. V akčních scénách se komparzem šetří, výprava působí až ochotnicky a už od úvodní sekvence ve Velké Americe ty řeší o neskutečném pilování prakticky nekorespondují s výsledkem. Akční scény jsou absolutně bezduché a nezáživné. Chvílemi to tak energií celého filmu působí dojmem, že film netočil Petr Jákl mladší, ale Petr Jákl starší. Když si člověk ovšem vezme kolik režisérů okolo 70-80 let pořád točí tak energickým způsobem, i to slouží jako ideální nástroj k zamyšlení. Nejsmutnější je Jan Žižka právě v těch momentech, kdy připomíná práci těch nejsnaživějších ochotníků, kteří ovšem při tvorbě fanouškovských filmů nemůžou do své produkce investovat stovky milionů. Člověk by přeci jen byl rád, že by u nás konečně vznikl velkolepý film, který by stál za zmínku. Když si člověk ovšem vzpomene, že mezi jiné nejdražší české filmy patří Tmavomodrý svět, Nabarvené ptáče či Bathory, navzdory různorodým kvalitám šlo vždy o filmy, na kterých byl rozpočet skutečně vidět. Jan Žižka se ovšem skrze svou neúspěšnou snah hrát si na hollywoodský blockbuster jen dokazuje, že by se měli ševci držet svého kopyta. Někdy to nejen stačí, ale vzniknou i mnohem zajímavější a lepší projekty. Přesto platí staré známé, že v detailech je síla a nějaké ty detaily na Janu Žižkovi dobré jsou. Středověk se tak skutečně dokáže vyobrazit v poměrně nepříjemné podobě, daří se představit dobu, kdy už Jan Hus začíná v Betlémské kapli kázat a také to, že po smrti Karla IV. je království skutečně v rozkladu. Matthew Goode dokáže zanechat dojem jako budoucí král Zikmund, Karel Roden je jako král Václav IV. na menším prostoru slušný. Nejkomplikovanější ze všech postav je to nakonec s postavou Kateřiny v podání Sophie Lowe. Nejen díky snaze o umělý románek, ale i skrze fakt, že se tu někdo opět snaží představit silný ženský charakter, který přesto ve finále primárně lpí na přítomnosti mužů. I když se poté marketingové oddělení pokusilo v posledních týdnech Jana Žižku propagovat i jako film pro ženy, jen blázen by nejspíš Jana Žižku zvolil jako ideální film pro rande. Proč by to kdokoliv své něžné polovičce dělal? Samotný film je poté věnován všem, kteří věří ve svobodu a nemají strach za ní bojovat, působí to ovšem přesně jako ta snaha o to, aby měl Jan Žižka nějaký přesah k moderní době. Je velmi snadné těmto prohlášením podlehnout filmům, které pojednávají o socialismu, období vlád Václava IV. a Zikmunda poté pochopitelně též bylo plné nespravedlnosti a utrpení. Přesto to opět působí jako snaha o nějaký umělý přesah, který ten film ve skutečnosti nemá. K tomu by možná stačilo, aby Jan Žižka fungoval jako charakter a nebo, kdyby se Jákl skutečně rozhodl natočit film dle těch zajímavějších a důležitějších momentů Žižkova života. Kdyby ovšem došlo na volnou předělávku Vávrova Jana Žižky, režisér Husitské revoluční trilogie by se nejspíš jen obracel v hrobě. Petr Jákl si rozhodně zaslouží úctu za dotáhnutí svého Jana Žižky až k cílové čáře, k plácání po zádech a pokloně by to ovšem chtělo i dobrý film. Hezký ale k prdu? Spíš jenom k prdu.... () (méně) (více)