Ai no corrida
L'Empire des sens
Korida lásky
In the Realm of the Senses
In the Realm of the Senses
Obsahy(1)
Pověstný snímek nonkonformního japonského tvůrce Nagisy Ošimy KORIDA LÁSKY patří k filmovým titulům, jež v sedmdesátých letech prolamovaly různá sexuální tabu. Avšak i z pohledu současnosti, v níž zřejmě padly téměř všechny sexuální zábrany a intimní sféra se stala veřejnou, působí Ošimovo dílo značně nekonvenčně. Tvůrce se inspiroval autentickým příběhem, jenž se odehrál v Japonsku v roce 1936 a jehož protagonistka získala mezi Japonci jistou popularitu.
Děj líčí vývoj vztahu mezi mladou ženou Sadou, která začala pracovat v jednom hostinci jako služka a která se stala milenkou majitele podniku Kičiho. Zprvu pasivní žena postupně podléhá své sexuální touze a strhává zkušeného muže svou smyslností a nenasytností. Dvojice se oddává zničující vášni a stále hlouběji propadá do jejích osidel. Stupňující se posedlost nakonec vede k tomu, že milenka muže z vášně uškrtí a po smrti mu uřízne pohlavní orgán.
Ošima se koncentruje pouze na vztah milenců, odvíjející se v typických japonských interiérech před očima služebných či přizvaných gejš. V jednotlivých epizodách jsou zachyceny různé sexuální praktiky včetně sadomasochistických. Ve snaze postihnout destruktivní hloubku pudového vztahu neváhá tvůrce sáhnout i k jednoznačně naturalistickým scénám. Snímek tak jistě naplňuje vágní definici pornografie (již jen zobrazením genitálií a různých kopulačních technik), současně však postrádá její primitivnost a samoúčelnost. V Koridě lásky je naopak přítomen ozvlášťňující prvek "estetizace", projevující se způsobem snímání a svícení i použitím hudby či kostýmů. Dílo vychází z určité japonské tradice a spojuje ji s moderní dobou. Odkazuje k různým významům a rozhodně přesahuje žánr erotického filmu. Nabízí různé úvahy o voyeurství, o lásce a smrti, o stáří i o vztahu mezi mužem a ženou.
Snímek mohl vzniknout jen díky iniciátorovi celého projektu, francouzskému producentu Anatolu Daumanovi. V Japonsku byl zakázán a jeho tvůrce byl postaven dokonce před soud. Při uvedení na berlínském festivalu byl film zabaven a s podobnými obtížemi se setkával při uvedení všude ve světě. Nagisa Ošima natočil o dva roky později podobný snímek V říši vášní, tentokrát s duchařským námětem. V roce 1997 rekonstruoval událost z roku 1936 režisér Nobuhiko Obajaši ve snímku s názvem SADA. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (84)
Tento výjimečný film je neradno komentovat -- žádný názor se ani vzdáleně nepřiblíží jeho podstatě, hluboko tkvící v lidské psychice. Dovolil bych si jen říct, že pro mě není ten snímek jenom o zničující sexuální posedlosti. On je především o lásce -- o takové, která je předem odsouzená ke zmaru. A o vzdoru proti takové nepřízni osudu. ()
Když jsem opouštěl kinosál po shlédnutí tohoto snímku, cítil jsem se trochu ošizen - film předcházela pověst šokujícího díla, bořícího veškerá tabu, mně ale "Korida lásky" připadala trochu příliš stereotypní a dá se říci i nudná, byť jistou znepokojivost (která nemusí nutně vyplívat jen z kombinace explicitně zobrazeného milostného aktu a násilí) jí nelze upřít. S odstupem doby - a po shlédnutí několika dalších Oshimových snímků - jsem byl nucen svůj názor na tento film korigovat a přiznat mu nemalý myšlenkový přesah. Tenhle kousek z japonské kinematografie určitě stojí nejen za vidění, ale i za zamyšlení nad láskou, vášní a (banalita nebanalita) smyslem života a smrti vůbec. (Mimochodem - Osamu Tezuka ve své ikonické "Zprávě pro Adolfa, 1" uvádí skutečný případ, kterým se pro natočení "Koridy lásky" Ošima inspiroval, v souhrnu nejvýznamnějších událostí v Japonsku v roce 1936). ()
Vlastně nevím, co k tomu říci. Pokus o uměleckou pornografii? Nemyslím si. erotiky a sexu je zde plno, a v hodně otevřeném pojetí, jejich účelem ale není diváka vzrušit. Jsou přítomny jako hlavní projekce psychologického hroucení obou hlavních postav, které se nechají strhnout vírem chtíče. Možná moc dlouhé, některé scény zbytečně natažené, ale je to velmi syrová podívaná. ()
Skandální film, který musel režisér natáčet sice v Japonsku a s japonskými herci ale za francouzské peníze a pro zahraniční distribuci, protože domácí cenzura takto explicitnímu zobrazování sexuálního aktu tehdy jaksi nehověla... Skandální... No, na nijak výjimečnou stopáž je to asi po hodině už dost nudné a jen jsem úpěnlivě čekal na to proslulé filnále. A když konečně přišlo, spíše než katarze a rozčarování z toho, kam až může vést zničující lidská vášeň, se dostavila úleva, že se už odvíjejí závěrečné titulky. Zajímavě kontrapunktická zvuková stopa, spousta situací stojících na hranici absurdity (sex před hrajícími gejšami, etuda s nahými malými dětmi,...), skutečně "tělesné" herectví hlavních představitelů, atd. Není to zkrátka špatně natočené, při o něco větší divácké trpělivosti to může být i zajímavé, mě to ale přišlo především nudné. A navíc se mi nechce oceňovat film jenom za to kolik a jakých tabu v historii kinematografie prolomil. ()
KORIDA LÁSKY má zostupnú tendenciu divákovej pozornosti. Zo začiatku nám ponúka na svoju dobu neopozeraný námet umeleckého porna, spolu s náhľadom do duší sexuálne závislých jedincov,ktorý ´´vďaka´´ svojej potencii a výživnosti môže takýmto spôsobom prísť až k fatálnym následkom. Čím ďalej snímok plynie, tím viac sa točí v kruhu a neponúka výraznejší progres. ()
Galerie (31)
Photo © Surrogate
Zajímavosti (6)
- Promítání filmu bylo až do roku 1991 zakázáno ve všech částech Kanady kromě Québecu, v Pobřežní provincii dokonce i poté. (JoranProvenzano)
- Film je natočen na motivy skutečného příběhu, který se v Japonsku odehrál v roce 1936. (morgos)
- V tomto filmu se poprvé v historii kinematografie objevil nepředstíraný pohlavní styk. (morgos)
Reklama