Vyšší moc

Základní myšlenka je zajímavá, ale díky zbytečně zdlouhavých scén na té zajímavosti ztrácí. (30.10.2017)

Tak nějak omylem jsem čekal katastrofický lavinový film a ono hle těžký psychologický film v severské filmařině - chladné, psychologické dlouhé záběry s brutální stopáží, ale musím říct, že mne ten motiv manžela, který v sekundě přežití dá přednost vlastnímu pudu přežití před svou rodinou, velmi zaujal. Zapamatovatelný film. (10.07.2018)

V artové podobě nechutně skutečná psycho depka o zhroucení jednoho rodinného patriarchátu spolu s všudepřítomnou filozofií role muže v současné společnosti. 75% (24.10.2023)

Typicky Ostlund. To znamena "Ano, ale...". V tomto pripade ano pro brilantni styl, vedeni hercu, atmosferu i zpusob kladeni si otazek po tom, kam soucasny stav spolecnosti odsunul muze a co to s nimi (a ve vysledku pak i s zenami) dela. Ale patri falesnemu napeti, ktere podporuje prepjata hudba v prechodovych pasazich i nesmyslne lekacky (letajici talir). A ono "ale" patri i k tomu, jak je film konstruovan. Nejenze by mohl byt kratsi, ale hlavne by z nej mel mene vykukovat puvodni model a la these. Tak jako i z ostatnich Ostlundovych filmu. (07.10.2014)

Tak toto mi zase úplne nesadlo, pretože Ostlund točil na moj vkus až moc psychologické drama o podstate mužškej a ženskej role, podtrhnuté dlhými záberami na tváre hlavným protagonistov, ktoré malo asi slúžiť na zachytenie menenie nálad v jednolivých kapitolách filmu (mňa to však nudilo). Film je rozdelený na 5 kapitol, kde jedna kapitola predstavuje jeden deň na dovolenke vo francúzskych Alpách jedenj rodiny, kde prvý deň sa pozeráme na normálny deň takej rodiny a v druhom dni rodinou prežije jeden lavínový incident, ktorý riadne zamáva vzťahom Ebbi a Tomasa a my sledujeme fázu - neviem, ako sa mám k tomu postaviť, fázu zapierania, fázu pochybovania, fazu priznania a výčitok a fázu rozkladu a obnovy. Osobne som si vychutnal asi strednú časť filmu, keď sa na scéne objavil Kristofer Hivju (Game of Thrones) a Ostlund sa začne zaoberať a spochybnňovať tradičnú úlohu chlapa a ženy vo vzťahu resp. rodine (čo je celkom aktuálna téma v dnešnom ponímaní niektorých ľudí o tradičnej rodine na Slovensku a chystaného zbytočného referenda). Je to v určitých fázach taký smiech cez slzy a podľa mňa si ho veľmi užijú páry, ktoré žijú vo vzťahu už dlhšie a hypotetická debata medzi Matsom a Finne jednoznačne vládne, pretože sme takú debatu zažili všetci 6/10. (16.01.2015)

Na film jsem šla s přesvědčením, že rodinku opravdu zasype lavina a oni budou bojovat o přežití - namísto toho je to trochu poprášilo a oni o tom pak dvě hodiny diskutovali. Asi jsem totiž nevzala dostatečně na vědomí, že jdu na evropský a ne americký film. Mimo utvrzení v názoru, že lyžování je opravdu zcela zbytečný sport, mi film nabídl několik vtipných partnerských scén. (26.01.2015)

Dalo se, ale naneštěstí jsem jen obyčejný primitiv a bylo to na mě moc artové. I když doporučím známému..... ten má nejraději černobílé a pokud možno němé filmy, tohle ho snad neurazí..... (10.03.2015)

Chyběla mi tam filmovost, ten pseudodokumentární styl u pseudouměleckého filmu mi moc nesedí a na severskou kinematografii už vůbec ne. Stylově to vypadalo více na rakouskou nebo švýcarskou kinematografii. Hlavní postavy byly nesnesitelně nesympatické, děcka rozmazleně nepříjemné a nepřijet tam Kristofer Hivju, tak se asi ukoušu nudou, díky němu film aspoň trošku ožil. A za stále opakující se hudební motiv a přehrávaný pláč Tomase byl režiséra pověsil do průvanu. (27.03.2015)

Exkurz do bezradnosti a nesympatických sociálních vztahů západoevropské civilizace 21. století. Děti rozmazlené a rodiče neschopni jakéhokoli jednání jak vůči nim, tak vůči sobě samým či okolí. První třetina na mě takto působila a neměl jsem daleko k vypnutí, z lidského hlediska jsem byl znechucen. Poté se ale rozjede solidní psychologická hra, která odhalí, že pod tou pokryteckou skořápkou jsou i velmi vyspělé národy stále součástí něčeho mocnějšího než lidstvo samo -a sice přírody. Místy dost animální a silné drama se závěrečným upuštěním ventilu. Snímek se na první dojem jeví utahaně, nicméně postupně napětí roste a v poslední třetině se raději počůráte, než abyste došli na místo, kam i císař pán chodí pěšky... /80%/ (22.12.2015)

Neuvěřitelně iracionální epizody nedůvěryhodného příběhu. Hvězda za scenérie. (02.01.2016)

Rozhodoval jsem se mezi čtyřmi a třemi hvězdičkami, ale nakonec přes zajímavý námět a dobré filmové zpracování a vcelku dobré herecké výkony (až na ten hysterický pláč Tomase k závěru) zůstaly u mě pocity trochu smíšené. Film byl postaven na jediné banální příhodě, která měla změnit život celé rodiny. Jistě, otázka, jak se chlap zachová v mezní situaci, je zajímavá a zásadní, ale zdálo se mi, že Ebba udělala z komára velblouda a pak příhodu okecávala celý film, tak takové ženské znám ze života.Trapné bylo, když to meldovala i dvojici toho vousáče a dívenky při společné večeři. Z banální situace udělala nesnesitelnou dovolenou pro manžela, pro děti a celé své okolí a korunovala to panickým strachem ve chvíli, kdy se autobus nevešel do zatáčky a hluboko nad roklí si musel pomáhat couváním. Kdybyste se mě zeptali, jak bych se v dané situaci zachoval já, tak s klidem odpovím, že stejně jako Tomas, ale žádné drama by se u nás nekonalo. Hlavně že všechno dobře dopadlo. Ale tady musel být charakter "záporného" hrdiny vylepšován tím, že vyvezl rodinu do mlhy a pak musel hledat manželku, která ztratila při sjezdu lyže. No, a navíc nemám rád zimu, sníh a lyžování. (05.02.2017)

Další z plejády (povedených) severských filmových sond, nahlížejících do nevyzpytatelného a složitého přediva lidských vztahů. A stejně nevyzpytatelné a složité jsou i tyto filmy, plné náznaků a nevyřčených vět, ze kterých si divák sám skládá finální mozaiku, mívající i několik podob...pokaždé ale obecně platných. Čtyři hvězdy si za tento počin pan režisér určitě zaslouží, jeho další opus (Čtverec) už je bez diskuze za pět. (04.11.2018)

NO škoda toho patosu a nepovedené gradace na závěr. JInak kamera dokonalá. A pokud by tam bylo ještě nějaké vyvrcholení či nějaké jiný šmrnc..prostě něco avíc málo - je to za pět. Tyto rodinná až absurdum dramatu umí seveřani (a i Asiati) skvěle. (21.04.2023)

| Motlys | Môj druhý Östlund ma réžiou bavil rovnako, ako v Trojuholníku, je to šťavnato európsky natočené s parádnymi strihmi a výhľadmi na hory. Príbeh nie originálny, ale ako štúdia rozvodu jedného páru a mužskej uzavrenosti mi prišiel strašne super a fakt si myslím, že pre mužských divákov to bude súce pozretie filmu. Dúfam, že zo mňa vyrastie otec, ktorý nebude váhať pri záchrane rodiny, na ktorú sa valí lavína. Ale čo ak je opak pravdou... u každého muža? Viac TU. | Hodnotenie: 8/10 | (12.03.2024)

Hory ničí rodiny. Jeďte k moři. (27.02.2015)

Tohle mě chytilo od prvního momentu, ačkoliv na povrchu se jakoby nic hrozivého neděje, tak pod povrchem to bublá. Divák je geniálně laděnej do stavu nějaké neurčité tenze nenápadnými elementy jako např. prací se zvukem - neustále tam něco hučí a drnká atp. I samotné prostředí je pro mě osobně dost obskurní a tohle organizované hromadné "trávení" volného času v obřích letoviscích (nebo zimoviscích) mě přišlo vždycky něčím děsivý. Navíc to má takovej trochu Shining design. !SPOILER! po dvou dnech se mi ten film nějak rozležel v hlavě a došlo mi, že ta poslední scéna je hrozně mazaná. Tím, že režisér záměrně navodí absurdní situaci, tak diváka vmanipuluje do stejné nepřehledné situace jako ta na začátku, která to všechno spustila. Takže on je pak nucenej se rozhodovat a přemýšlet stejně jako ostatní v autobuse, nechápe co se děje a snaží se vyhodnotit situaci. Přičemž muži ve filmu tento test opět neustáli a zase to byla žena, která byla iniciativní. Hned po ní byl ten zrzavej thor, kterej když už nic, tak aspoň vystoupil rázně při korigování lidí při odchodu z busu. No a nejhůř z toho opět vyšel manžel, kterej neudělal vůbec nic. Finální scéna byla symbolická, tím že podlehl nabídce a zapálil si cigaretu jakoby zpečetil svoji slabost. A když se ho dcera ptala, jestli kouří a on odpověděl, tak to trochu vypadalo, jako by si v tom nějakým frackovským nedospělým způsobem liboval. (29.01.2019)

Film o tom,jak se dá pořád dokola mluvit o jedné věci. (11.06.2019)

Vela cakania a peknych obrazkov, ako je pri svedskych filmoch zvykom. Isiel som do toho s tym, ze som ocakaval komediu, neviem kde sa stala chyba, no dockal som sa dramy. Nie najhorsej, ale ani najviac zaujimavej. (22.02.2015)

Povedená psychologická studie moderní rodiny.   Jednání lidí v nečekaných a životu   nebezpečných situacích, kdy zavládne   primitivní instinkt přežití, je tématem   tohoto snímku a je velmi cílený. Mladá   čtyřčlenná rodina na dovolené ve   francouzských Alpách se do takové situace   dostane na terase restaurace během oběda. Náhle   se vyřítí lavina a přímo na ně. Je to tak   rychlé, že na přemýšlení není čas. Každý   se v mžiku zachová tak, jak se zachová. Matka   skočí na obě své děti a chrání je. Otec se   snaží uniknout. Lavina však nebyla tak   nebezpečná jak vypadala a všichni se vrací   zpět. Nic už však nebude jako dřív.   Tradiční role muže a ženy a jejich vzájemné   očekávání, které z nich vychází, dostalo   rázem trhlinu. Milující otec je v očích matky   viděn jako zrádce. Rodina se mu začne odcizovat   a že se něco děje poznají i děti. Otec se   nakonec pod tíhou viny psychicky zhroutí. Asi   nejcitovější scéna z celého filmu, kdy se ho   snaží uklidnit obě děti a nutí k tomu i   mamku. Z příběhu vyznívá otázka. Zachovali   by jsme se v takové nebezpečné situaci stejně?   A nebo jinak? Je instinktivní reakce souhra   náhod? Je to zkratkovitost? Dá se to vůbec   ovlivnit? Příběh vyvolává spoustu otázek a   řekl bych, že to byl záměr. Poetické ladění   vytváří artové dílo, které se snaží moc   netlačit na pilu, aby byla zachována také   nějaká ta civilnost. Mohlo to být ještě   lepší, ale takto to zcela postačuje. (06.03.2015)

ak by skoncili o cca 20minut skor, tak by som dal zrejme aj 5* (19.04.2015)