Gerald's Game

Pre mňa je Flanagan proste babrák babrákov, ktorý má talent akurát tak na "nápady", ale to má v dnešnej dobe takmer každý retard na psychiatrickej liečebni, takže z môjho pohľadu absolútne nič nové. Skrátka nuda, ako doposiaľ v každom jeho pokuse, pričom jeho snímky sledujem len zo zvedavosti, aby som následne na neho mohol "nakladať" :D Skrátka, je to "loser" a tento ďalší márno trápny pokus to len potvrdzuje, pričom skutočne neviem, v akom citovom rozpoložení by som sa musel nachádzať, aby ma zrovna takto podaný príbeh, emocionálne zasiahol. Predlohu som nečítal, no neverím, že je tak zlá, ako toto Mike-ovo spracovanie. (01.10.2017)

No... jedna z nejlepších knih od Kinga čekala na zfilmování hodně dlouho. Námět sliboval další skvělý film na téma "jeden herec v uzavřeném prostoru", ale bohužel Flanagan není Boyle, a tak si neustále pomáhá berličkou v podobě halucinací, se kterými si hrdinka skoro celý film povídá. Dále je fail, že je oblečená. Proboha, kdo připoutá partnerku k posteli PŘEDTÍM, než jí sundá šaty? :-) Pak už jaksi sundat nepůjdou. Dále jsem se podivoval, proč začala pít cenné zásoby vody už pár hodin po uvěznění a proč po vysvobození nezavolala o pomoc mobilem a místo toho začala polomrtvá řídit auto. Ale dost k logickým lapsům, možná je to i v knize. Film je celkově promarněná příležitost a brzy na něj asi zapomenu. (01.10.2017)

║Rozpočet $-miliónov║ Dravý, nápaditý počin, doslova až schyzofrenická depka, miestami až nechutne brutálne pojatá, sexisticky sklučujúca, vzpurná, či správnou temnotou okorenená, ten zdeformovaný zberateľ kostí je teda sila. Na minime priestoru dosť obratne podané. Ale druhý krát by som to už asi nedal. /70%/ (18.11.2019)

Gerald’s Game byl obsahově hodně ambiciózní psychologický thriller, těžko zvládnutelný průměrným tvůrcem. Jak se pod taktovkou Flanagana slibně rozjede, tak je pak jeho většinová část s “imaginativními poradci” nešťastně, lacině televizní a naprosto nefungující. A jeho druhý, hlubší plán s vrahem a dětským traumatem bizardně nastavovaným a ve finále ve spolupráci s předešlým dějem skřípající. Samotný námět situace ženy v tak prekérní situaci je přitom skvělý. Rozpracovat jej důvtipně a třeba jenom minimalisticky, by byl luxusní tah na branku (třeba: od prvního záběru ona spoutaná na posteli a proč se tam ocitla, se dozvídáme z flashbacků, paralelně s retrospektivníma prostřihama do jejího dětství). (30.10.2018)

Ahoj myško. Líbilo se Ti zatmění Slunce? Mně moc! Byl to tak vzrušující zážitek ... Koupím Ti za to malého pejska, mlsného a hladového, vždyť pes je nejlepší přítel člověka. A moc se těším na všechny ty dny, kdy bude Měsíc v úplňku, až ho spolu budeme pozorovat. Už ne tak vzácný přírodní úkaz jako je zatmění, ale taky krásný... Sedíš na mém klíně, oba tak dychtivě plní, mé zparchantělé touhy a Tvého nedospělého rozechvění, jen Ty a já. Ale příště si nezapomeň pláštěnku, abys neměla pocákaná záda, však víš... Ne, maminku nepozveme, je mi to líto, ale na tuhle romantiku už je trochu stará. Jo, a drobnosti neřeš. Např. nadbytečného smrťáka, ostatně po druhém zhlédnutí jsem ho i já přijal za svého. Nebo to příliš krotké filmové zpracování drsné literární předlohy (zřejmě kvůli plánovanému ratingu MPAA) mistra temnoty našich duší Stephena Kinga. Nevracej se k tomu, nech to plynout ... jako vodu v řece. Nebo jako postupně mizící kotouč Slunce, až do černoty zapomnění a pak znovu vycházející. Hlavně si pamatuj, myško, že život a manželství jsou posvátné. Je to závazek a je to o komunikaci. Protože kdyby se lidi naučili spolu mluvit, opravdu o všem, spousta problémů by se dala řešit zavčasu a manželství by nemuselo být jen o zanedbaném sexu a o lásce, která (zde doslova) jen prochází žaludkem. Dobrou noc, myško, a nemysli na mě příliš, ani na smrťáka. Buď svá. (22.08.2019)