Komentáře uživatelů k filmu (64)

  • kleopatra
    odpad!

    Dech vyrážející zvěrstvo, na které, prosím vás, nenechte koukat děti, i když je mi jasné, že dnes jsou otrlé a lecčemus zvyklé, ale stejně ne. Holčička a pejsek, kterého její otec nechce přes práh, tak jednoduše sociálně to začíná ... a jako Noc oživlých mrtvol, totiž psů, to končí. Nesmyslné jednání všech postav i zvířat doprovázené samoúčelným sadismem a brutalitou. Metafora? Na to prdim. Psy miluju a právě proto tenhle paskvil odsuzuju k odpadu!(1.2.2016)

  • Marigold
    ***

    Vzestup Planety psů natočený s důraznou artovou energií a bohužel i všemi klišé, logickými oslími můstky, banalitami a hrou na efekt, které se hodí spíš k hollywoodským katastrofickým schématům. Zamýšlené podobenství o xenofobii a dominanci "bílých bohů" nad "méněcennými rasami" se smrsklo na pár okatých symbolů, plochých postav a nepřesvědčivých replik. Práce s psími herci, energické vedení kamery a práce se zvukem v některých momentech vybočí, ale navzdory dynamickému pohybu postav po mizanscéně působí Bílý bůh spíš jako táhlé psí vytí. Zklamání, osobně bych od vítěze sekce Un certain regard očekával víc než jen průhledné psí oči.(21.1.2015)

  • Fr
    ****

    „NEJDĚSIVĚJŠÍ JE, ŽE TI PSI SE NECHOVALI JAKO ZVÍŘATA…“ /// O psech a lidech. Nic pro zvířecí humanitární pracovníky. Vlastně ani pro lidský milovníky zvířat. Spíš pro psy jako takový. Asi to není nejjednodušeji vodvyprávěný, ale já si to přebral, páč to každou minutou nabývalo na síle a vygradovalo to psí cestou za pomstou. Snímek vystřídal spoustu filmovejch nálad. A když přešel v horor, donutil k zamyšlení. Zřejmě se Maďaři chovaj k psům jako hovada. Naštěstí u nás je svět ještě v pořádku! Nebo ne? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nesnáším psy. 2.) Líbil se mi komentář uživatele Madsbender… 3.) Thx za titule „panacik80“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(10.10.2015)

  • JFL
    ****

    Jako deklarovaná metafora mocenských vztahů a vykořisťování napříč etniky v rámci společnosti je Mundruczóův "Bílý Bůh" příliš těžkopádný a naivní. Dokonce by se dalo říci, že stejně jako psi ve filmu se projekt vymkl kontrole a režisér se nechal strhnout realizačními výzvami a potenciálem ke spektáklu na úkor sdělení. Jenže co když to, co někteří Mundruczóovi vyčítají, představuje právě jeho podstatu, ke které se čím dál tím více propracovává? Co když je to vskutku evropský ekvivalent Cuaróna, který se nezpronevěřuje svým skromným kořenům, ale naopak se postupně propracovává ke stále ambicióznějším a opulentnějším projektům? Již jeho dřívější snímky nesly zárodky high-concept artu, k čemuž ve svých posledních projektech přidává ještě vyloženě blockbusterový produkční rozměr. A tak zatímco jako východoevropská festivalovka vzbuzuje "Bílý Bůh" rozpaky, jako euro-artová variace hollywoodského psího melodramatu je dostatečně podvratná a myšlenkově podnětná. Ale především zůstává naprostým úkazem a produkčním mega počinem, který fascinuje sveřepostí v analogové realizaci sekvencí, které by kdokoli jiný okamžitě zavrhl, nebo by je vyřešil digitálními efekty. I takto může vypadat solitérní dílo.(12.4.2020)

  • Bebacek
    ****

    Tento žánrový experiment, jak jej sám režisér Kornél Mundruczó označil, fascinuje tím, jak bezchybně funguje i přes množství zdánlivě nespojitelného. Jen si to představte: v hlavních rolích ztracený pes á la Lassie a jeho trápící se majitelka – třináctiletá holčička. V alegorickém příběhu ze současné Budapešti Mundruczó přepíná mezi syrově realistickým zpodobněním, jímavou sentimentální pohádkou a šokujícím hororem s takovou nepředvídatelností, jaká je jen zvířeti vlastní. A celou dobu si lámete hlavu nad tím, čím to, že mu to drží pohromadě. Tomu se říká tvůrčí genialita.(30.6.2014)

  • Artran
    *****

    Goro mstitel.(11.9.2016)

  • Arbiter
    ***

    Škoda, že se Mundruczó nevyhnul replikám jako z Hitchcockových ptáků, které v důsledku působily spíše směšně. Škoda je také to, že Budapešť zredukoval na maloměsto v důsledku snahy zaklínit do sebe jednotlivé úseky děje. Jinak jde ale o pěkné podobenství o tom, jak touha po čistotě a kontrole zatemňuje mozek.(13.8.2017)

  • Ephemeris
    ****

    Svet je slzavé údolie hlavne pre ľudí, keďže ľudské kognitívne schopnosti ďaleko prevyšujú tie zvieracie (zrejme). Ľudia však zo svojho postavenia bieleho Boha spoľahlivo zabezpečia, aby bol svet slzavým údolím aj pre zvieratá. U tých si už nemôžeme byť až tak istí, do akej miery vnímajú svoje nešťastie, avšak emocionálna inteligencia je hlavne u psov nesporne veľmi vysoká. Moja výhrada voči tomuto maďarskému filmu spočíva v tom, že k hlavnému psiemu hrdinovi som si nedokázala vybudovať žiadny vzťah. Okrem toho naozaj nevyzeral ako kríženec, ako bolo viackrát spomenuté. Naopak, jeho ušľachtilý výzor evokoval čistú rasu. Grandiózne vystupňované finále ma nezasiahlo asi tak, ako tvorcovia zamýšľali. Každopádne, pozoruhodný počin, ktorý sa úplne vymyká všetkému, čo sa o psoch doteraz natočilo.(5.10.2018)

  • pepo
    ****

    Rise of the Planet of the Dogs. Bavilo ma to celkom dosť. Ale asi nie takým spôsobom ako by si tvorcovia predstavovali. To, že ide o metaforu na imigrantov a podobné záležitosti mi bolo srdečne jedno, pretože som to prekukol niekde okolo 15. minúty a prišlo mi to ako strašná blbosť. Chytilo ma to však na inej úrovni. Celý príbeh je totiž veľmi tradičnou a veľmi klišovitou rozprávkou (niečo ako od Disneyho), vyrozprávanou však občas veľmi, ale veľmi naturalisticky, drsne a kruto. Ten prapodivný mix sociálnej drámy, psieho dobrodružstva a hororu na štýl Vtákov drží nejakým zázrakom pohromade a je z toho v konečnom dôsledku veľmi zaujímavá žánrovka. Nadšený však nie som z viacerých dôvodov. V prvom rade je to zbytočne dlhé, v druhom: herci a niektoré dialógy sú ako z tej najhoršej telenovely a v neposlednom rade, že niekto sa tu snaží niečo povedať a je to veľmi kostrbaté. Ale ako netradičná a drsná rozprávka je to fakt cool.(6.2.2018)

  • Madsbender
    ****

    Fehér isten je delikátnym vo svojej schopnosti klamať telom, nastaviť zrkadlo súčasným filmovým trendom a s talentom skúseného obchodníka predať obohrane univerzálnu tému funkčnou, esteticky ľúbivou a divácky atraktívnou formou. Kornél Mundruczó je ešte stále veľmi čerstvou krvou, prúdiacou v žilách maďarského filmu. V uliciach hlavného mesta rozohráva s pár bábkami veľké divadlo, ktoré sa vysmieva kritickým snahám o zaraďovanie do škatuliek "art" či "mainstream". V časovom horizonte niekoľkých dní sa roztáča kolotoč lásky, nepochopenia, zrady, rasovej nenávisti a pomsty. Mundruczóov konfliktný svet, hraničiaci s antickou alegóriou zla, stojí na dvoch pilieroch. Lili je predstaviteľkou dospievajúcej rebelujúcej generácie - mladé dievča z rozvedenej rodiny, ktoré len ťažko nadväzuje vzťah s otcom v komplikovanej sociálne situácii, vzpiera sa autorite v podobe učiteľa hudby a okrem vášne k hre na trúbku sa utieka k jedinej láske, svojmu psovi Hagenovi. Podstatnejším protagonistom je samotný Hagen, miešanec, ktorý je neustále konfrontovaný s nepriateľskými ľuďmi, nečakane odvrhnutý a napokon zanechaný na pospas vlastnému osudu._____Striedaním oboch rovín dochádza vo filme k početným štýlovým a naratívnym ozvláštneniam, ktoré sa prispôsobujú fokalizovanému pohľadu ľudského a psieho hrdinu. Spektrum trinásťročnej Lili je obmedzené na surový realizmus, rodinné väzby, kamarátstvo a marginalizovaný sociálny kontext, podaný s napoly dokumentárnou civilnosťou. Skrz prizmu oddaného a vydeseného zvieraťa (ostrým strihom z ľudskej perspektívy kamera často preberá jeho "prízemný" podhľad) sa naopak dočkáme v závislosti na emóciách pestrých žánrových variácií od thrilleru cez western až po slasher, s ľudskými charaktermi miniaturizovanými na prosté symboly (rovnako dobre by mohlo ísť o vzdanie holdu starým majstrom maďarského filmu, ale túto oblasť nemám naštudovanú) a napĺňajúcimi schémy a klišé. Záverečné prepojenie línií, v ktorom hrá špecifickú rolu hudba (obkolesujúca diváka od prvej do poslednej minúty, nie však ako prvok (s)prosto a lacne efektný, ale predpovedajúci svoj význam a jeho dôležitosť v očiach hlavnej dvojice) hádže jasné svetlo na jednoduché podobenstvo ako groteskne štylizovanú love story dvoch druhov, svojho druhu modernú verziu nesmrteľného príbehu o Kráske a zvierati v kulisách súčasnej Budapešti. Podobenstvo funguje dvojplánovo - síce poukazuje na dištinktívne znaky druhov (psie oči, uši a tesáky, ľudský jemnocit, vzťahy a nevysvetliteľnú krutosť), ale napokon smeruje k tomu, čo máme spoločné._____S pokojným svedomím môžem Mundruczóovi odkývať všetko, od technického zázemia cez neagresívnu dejovú experimentáciu až po obsadenie a prácu so zvieratami bez toho, aby som pociťoval nutnosť obviniť ho z plochej spektakulárnosti a prvoplánovosti. Fehér isten sa totiž nielen že nevyhýba neduhom žánrového rozprávania, ale dokiaľ nenarúšajú plynulý chod filmu a všetko do ladne seba zapadá, pousmieva sa nad kritikmi, ktorí na tieto domnelé slabiny podnikajú neúspešné výpady a vyžadujú originalitu bez kompromisov. V niektorých polohách by som však predsa uvítal viac ráznosti či dôslednejšieho rozvedenia (pôdorys zmeny chovania otca či Lilin vzťah k spolužiakom). 75%(5.2.2015)

  • mchnk
    ****

    Příběh jedné nadějné trumpetistky s nádhernýma očima a velkým srdcem, ve kterém chová hlavně svého čtyřnohého přítele, někde v pozadí možná i matku a otce, je rozdělen do několika rovin, z nichž jedna, žel přírodo, lehce zabředává až do nešvarů holywoodských. Nicméně evropský nádech a přece jen jiný styl vyprávění je hodně znát, a proto si lze užít výborně rozložený děj, jenž v závěru fantasticky graduje a i přes zbytečně rozpitvaný psí revenge, mající za úkol působit přesně tak, jak to popsala Khalesi, i když celá podstata tohoto podobenství či metafory byla jasná už při započetí této krvavé akce, jsem se u filmu skutečně bavil, k čemuž dopomohla i vynikající režie, završená úžasně nasnímaným mírumilovným závěrem a hlavně samotná Lili, jejíž představitelka má pro českého diváka velice trefné příjmení. [Filmový Klub Citadela-Litvínov](2.11.2016)

  • Jordan
    *****

    s tou hudbou to miestami prehnali... a tiež niektoré dialógy (Lili s chlapcom pred barom) boli - neviem, či chybou prekladu (po maďarsky zatiaľ neviem) - zvláštne toporné... ale prikrášľujem a prilepšujem hodnotenie za odvahu, za drzosť, za nápad a za úžasné a veľkolepé psie kúsky(10.10.2014)

  • dr.horrible
    **

    Niekoľko pôsobivých scén, doslova utopených v mori ubíjajúcej, nekonečnej nudy. Detská herečka fajn(27.9.2015)

  • Slarque
    ****

    Filmové podobenství nejen o psech a lidech má jednu lidskou hrdinku (hraje ji Zsófia Psotta, což v češtině vypadá samo o sobě jako vtípek) a jednoho psího hrdinu. Jejich společný příběh je na začátku násilně rozdělen a pak jsou nám jejich scény předkládány na střídačku. V závěru jsem samozřejmě fandil psům a vůbec nechápu proč to někdo označuje za horor. Možná protože tam těžkooděnci střílejí do psů. Naopak psi za nás (zase) udělají možná nevděčnou, ale rozhodně užitečnou práci, totiž zničí trochu toho lidského šmejdu, který mezi námi tleje. V tomto případě lidi, kteří se špatně chovají ke psům. Takže ve skutečnosti jsou ztráty na životech na lidské straně minimální. Máme tu tedy art s happy-endem?(20.6.2016)

  • Dzeyna
    *****

    Fenomenální!!(19.9.2015)

  • Chrustyn
    **

    Pro pejskaře dost odpudivý film, pro mě dost nudný s minimem zajímavých scén.(30.5.2018)

  • Anderton
    ***

    Mám dilemu, ako pristupovať k filmom ako Biely Boh. A nezľaknite sa, ďalej ako napr. Avatar, alebo rôzne zombie filmy. Kód je jasný, psy tu zastupujú niekoho iného (ale nie je to pre diváka nutnosť), mimozemšťania sú indiáni z dôb kolonizácie a zombíci sú obrazom tupého konzumného stádá. Napríklad. Baví ma potom sledovať film a v jeho priebehu si predstavovať namiesto psov práve menšiny a ako sa to bude metaforicky presne prekrývať s práve prebiehajúcim dejom. Biely Boh toho ponúkne však aj viac, vzťahy v rodine a ich porovnávanie so vzťahmi psov, vedľajších postáv a upozornením na motív dospievania a iné motívy, ktoré sa vyskytnú v pravý čas, mu pridávajú na intelektuálnosti. Stále však proste neviem, či je možné takýto film brať ako art, alebo či je Biely Boh vďačným diváckym sústom. Bez toho násilia by tento scenár super fungoval aj ako vážnejšia animovaná disneyovka. 70%.(28.7.2015)

  • Khalesi
    *****

    Citát na začiatku filmu hlása " všetko strašné túži len po láske", akoby láska bola odpoveďou na všetky problémy sveta- a ja súhlasím. Dlho som už nevidela nič podobne posobivé a nechápem nízke hodnotenia užívateľov, ktorý evidentne nemohli pobrať o čo vlastne vo filme išlo. Uvedomujem si, že je dosť nepravdepodobné, že dvesto psov by mohlo terorizovať celú Budapešť, alebo cielene vykonávať akúsi vendetu, ale o to práve ide. Myslím, že tento scenár zobrazuje situáciu, ktorá by eventuálne mohla nastať, keby boli psy také pomstychtivé, krvilačné a zlé, ako ľudia. Na konci, keď im však Lilly zahrala, ukázalo sa, že sú krotké a majú dobré jadro, na rozdiel od ľudí, ktorí dokázali celú situáciu riešiť zase len zabíjaním. Myslím, že hudba bola použitá ako niečo krásne, niečo čo je schopné ukázať správnu cestu k zmiereniu a harmónii. Taktiež je tu plno ďalšej symboliky. Netreba brať všetko ako akčný trhák a občas sa nad dejom nezaškodí zamyslieť. Jediné, čoho je mi ľúto je fakt, že psíky, ktoré vo filme účinkovali, boli z útulkov a určite len málo z nich našlo skutočne dobrý domov. Každému z nich by som priala dlhý, krásny život plný radosti a lásky.(11.7.2015)

  • Hwaelos
    ***

    Největším problémem filmu je jeho rozdělení do dvou dějových linií - jedné psí, která zaujme a jedné člověčí, která je vyplněná vatou. Osobně bych ocenil oslabení "rodinného příběhu" ve prospěch rozvinutí podobenství, které se v jednotlivých symbolech objevuje jen sporadicky (ale přiznávám, že u věty "Už dělají seznamy" mě trochu zamrazilo). Možná ale právě o to režiséru Mundruczóovi šlo - vytvořit film pro širší vrstvy, který zároveň ponese aktuální poselství o nesnášenlivosti a xenofobii. Závěr filmu bych naopak vyzdvihl. Hodně jsem po projekci přemýšlel o fenoménu roztřesené kamery - jakkoli mi to přišlo na začátku otravné a samoúčelné, není pochyb o tom, že recipientova snaha "ustálit" obraz pomocí detailu, na který se soustředíme (nejčastěji na lidském obličeji) způsobuje, že takto snímaný film navozuje dojem kontaktnosti. Což pro budování vztahu k postavám má určité opodstatnění.(5.8.2015)

  • maddy
    ****

    Rise of the Planet of the Dogs in Hungary. Žánrový mišmaš, ktorý nie je ani artom, ani mainstreamom, ale má rovnako blízko k obidvom a vo svojej podstate by prakticky ani nemal fungovať. Je totiž zlúčením rodinného dobrodružného filmu o zatúlanom psovi v štýle Lessie, sociálnej drámy o rebelujúcej teenagerke a v závere vynikajúcou prácou s davom psov až post-apokalyptickým filmom a atmosférou dokonca drsným animal hororom až slasherom. Z artu si berie neotrelý nápad, z mainstreamu zase divácky atraktívne podanie a teda svižnú kameru, pompéznu hudbu a energický strih, no v závere zároveň aj pár klišé s tým spojenými, ktoré sú príznačné skôr pre blockbusterovú produkciu (nedostatočná hĺbka, skratovitosť, diane na efekt a pod.) a ktorú sú v nej ľahšie ospravedlniteľné než v podobnom „arte“ alebo v prípade White God skôr „polo-arte“. Samotná myšlienka filmu o nadradenosti rasy sa tak stáva pomerne banálnou, využíva iba prvoplánovú symboliku, čo je v prípade podobného nezávislého filmu podstatný problém. Napriek tomu sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu, pretože podobný „artový blockbuster“ tu snáď ešte nebol a jeho jedinečné davové scény so psami sú jednoducho famózne. CELKOVO: 3,5* (7/10)(5.6.2015)

<< předchozí 1 2 3 4