Mózes je nesmělý, nejistý mladík, který dokončil studium teologie a žije s rodinou v zapadlé vesnici. Má poněkud komplikovaný vztah se svým autoritativním otcem, pastorem, který ho nebere příliš vážně a chová se k němu přezíravě. Jednoho dne otec náhle zemře, jeho duch se však začne Mózesovi jako jedinému z pozůstalých zjevovat. Mladík se všemožně snaží přijít na kloub tomu, jak by otcův duch mohl dosáhnout klidu, a zřejmě poprvé v životě je postaven do situace, kdy musí vzít věci pevně do svých rukou. Zároveň získává příležitost svůj vztah s otcem změnit. Energický debut režisérky a scenáristky Virág Zomboráczové nevšedním způsobem zpracovává téma truchlení a vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka. Snímek s prvky magického realismu osvěžujícím způsobem kombinuje žánry a mísí humorné až bizarní momenty s dramatickými.(MFF Karlovy Vary)
Malarkey
Hodně slušný maďarský kousek a zároveň debut, co si pohrává s černým humorem, který mi tady každopádně hodně sedí. Zároveň se mi moc líbilo, jak si film pohrával s filmovými náladami. Chvíli je film poměrně dobře vtipný a trefný, aby následně byl depresivní, až smuteční. To všechno ale má smysl a v závěru filmu o tom diváka jednoznačně přesvědčí. Musím říct, že z Maďarska se čím dál tím častěji setkávám s originálními a nápaditými černohumornými filmovými kousky a tento nebude výjimkou. Na jednu zemi je to pravděpodobnost až nezvykle vysoká a dobře jí tak.(18.12.2016)
Enšpígl
Půvabná paní režisérka umí pracovat nejen se svými herci.....Márton i Laszlo byli výborní, ale i s divákovou náladou. Na začátku mě dokázala rozesmát, pak mě navodila melancholický stavy, pak trošku romantiky, pak soucit s hlavním hrdinou, prostě pocitový mlejnek se vším všudy, ale jedno bylo pořád stejný, při sledování filmu mě bylo hrozně příjemně. Originalita je ve filmu hlavním nájemníkem, škoda, že sem nebylo zakomponováno víc dialogů otce a syna, protože mezi nima to byla co věta to perla, ale jinak maďarská filmová pohlednice co rozhodně stojí za prohlédnutí. Viděno v rámci projektu Challenge tour jako film číslo 24.(15.4.2015)
Flakotaso
Velice překvapivý kousek, a to nejen při pohledu na zemi původu, jejíž filmaři excelují v podstatně odlišných žánrech. Je to zejména kvůli pojetí humoru, který je vlastně docela prvoplánový a téma zdánlivě vyčerpané, ale přesto proti vší logice funguje skvěle a jedna vypointovaná scénka s výborně načasovaným gagem střídá druhou. Čeští tvůrci by za takový film zabíjeli, u nás totiž pokusy o komedie končí většinou právě onou prvoplánovostí.(6.7.2014)
johny89
Typická ukázka toho, jak je hodnocení některých uživatelů ČSFD mimo. Film má výjimečně vysoké hodnocení (82%), ale dle mého názoru si jej vůbec nezaslouží. Když srovnám film s nějakou opravdu dobrou komedií, například "Co jsme komu udělali" (http://www.csfd.cz/film/370681-co-jsme-komu-udelali/), tak nechápu, proč má Další život mého otce o 4% lepší hodnocení, když v kvalitě je propastný rozdíl. Možná je to proto, že tento film je trochu depresivní, nic se v něm nestane a Maďarsko v něm vypadá jak jak Sibiřský venkov v roce 1950 postavený v duchu socialistického realismu. Ale na obranu filmu musím říct, že zpočátku byl film i vtipný, alespoň do té doby, dokud tam figuroval otec. V okamžiku kdy otec odešel odešla i veškerá zábava. Hlavní hrdina pro mě byl synonymem pro nesympatického herce. Dokonce jsem zvažoval pouze dvě hvězdičky, ale zase tak špatné to snad nebylo.(16.4.2015)
Lanark
Hlavní postava mi byla svých chováním tak bytostně nepříjemná a protivná, že s hledáním nějakých jiných pozitiv snímku jsem skončil na mrtvém bodě. Filmů o nesmělých outsiderech existuje již tak obrovská hromada, že se obávám (i když trochu se škodolibou radostí), že Utóélet brzy bude navždy odpočívat v propadlišti dějin kinematografie. Rest in peace...(10.7.2014)