Reklama

Reklama

Opři žebřík o nebe

  • angličtina Lean a Ladder Against Heaven (více)
Trailer

Obsahy(1)

Marián Kuffa je farářem v malé vesnici Žakovce pod Tatrami na Slovensku. Na faře se stará o bezdomovce, bývalé vězně, děvčata a kluky z dětských domovů, tělesně postižené a týrané matky s dětmi. Okolo 250 lidí. Někdo zemře, někdo se narodí, někdo odejde... Příběhy bezdomovců, alkoholiků, feťáků a dalších ztracených existencí slouží ve filmu kromě své vlastní síly a zajímavosti také jako zrcadlo k počínání, životu, víře a náboženské a osobní filosofii faráře. Film o síle víry a hodnotě oběti, o tom, jak moc se člověk dokáže vydat za druhé, jak moc tím ztrácí, ale i jak mnoho tím získává. (Aerofilms)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (33)

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Marián Kuffa je pán, o tom není sporu. Jen jsem si celou dobu říkal jestli nebalancujeme na hranici sociálního kýče příliš dlouho. Přece jen obrazy Mariána na koni, po boku svého věrného psa a Tatrami před sebou, jsou až příliš silné a ve výsledku až příliš kontrastují s intimním vyprávěním Jany Ševčíkové. ()

Hamaradža 

všechny recenze uživatele

Kuffa je mi nesympatický a názorovo i hodnotovo na kilometre vzdialený človek, ale jeho záslužnú prácu so sociálne slabšími (hoci väčšinou nie príliš efektívnu) uznávam a do istej miery obdivujem. V scéne s rómskou lezbičkou ktorá má "vystúpiť z vlaku" sa však vyfarbil ako presne to pomýlené, "džender" bľabotajúce individuum, ktorým je i dnes. Ľúbme svojích blížnych, ale iba ak sú hetero kresťania. ()

Reklama

POMO 

všechny recenze uživatele

100 minút sledovania narkomanských, alkoholických a rómskych IQ-áčov, z ktorých polovica ani nevie, prečo sú dobrovolne na mieste, ktoré im podáva pomocnú ruku. A farára, ktorý im začal pomáhať po tom, čo prežil horolezeckú nehodu (a túto udalosť si vysvetlil ako znamenie od boha, že má začať s danou aktivitou). Úmorné. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem kolem filmu kroužil a ke zhlédnutí se definitivně rozhodl po udělení Českého lva, kterého si snímek vysloužil ve velice silné konkurenci. Moje pocity jsou po zhlédnutí značně rozporuplné. Na jednu stranu chovám k faráři Marošovi velký obdiv, za to, co všechno prakticky z ničeho vybudoval a za to, že zasvětil svůj život pomoci druhým. Na straně druhé jsou právě ti druzí. Marošův žakovský komplex na mě působí jako místo, kam se naprostá většina lidí jde zkrátka zašít. Většinu obyvatelstva tvoří naprosto vygumovaní tvorové, kteří mají s lidmi společnou jen velice vzdáleně podobu. Jako chápu, že odstartovat svůj život v dětském domově a celý život žít s tím, že o vás nestojí ani vlastní rodiče, nejsou zrovna růžové vyhlídky do budoucna, ale o to větší motivaci potom může takový člověk mít. V tomto dokumentu jsou k vidění z totálně valné většiny demotivované a zcela ztracené existence, kteří dovedou pouze natahovat ruky a brát. Snaha něco udělat na oplátku, nějak se živit, je naprosto nulová. I kdyby si takoví lidé nechali 10 let promlouvat Marošem do duše, tak se po návratu stejně budou chovat stejně jako dříve. Nějaká naděje na kvalitnější život je zcela nulová, protože je pro to obvykle třeba něco udělat. Nic nepřijde jen tak samo z nebes. Bylo by to krásné, ale nefunguje to tak. Osobně tedy nevidím nejmenší důvod takovým lidem pomáhat. Lidí, u kterých má tato Marošova pomoc nějaký smysl, je tam k vidění jen velice úzký okruh. Tato Marošova snaha mi hrozně připomíná čínské přísloví: "Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život." Zásadní problém je v tom, že tihle lidé ani při Marošově maximálním vypětí všech sil, se nikdy lovit nenaučí, ba dokonce se naučit lovit ani nechtějí. Zvykli si na Marošovu křesťanskou dobrosrdečnost a hlavně na to, že se mohou KDYKOLI vrátit zpět, že je Maroš zkrátka nevyhodí. Takže Maroš stále daruje ryby a podstata celého tohoto projektu mizí v nedohlednu. Dokument určitě není špatný. Je vypracován velice citlivě. Člověk si třeba uvědomí, co vše je v silách jednoho člověka a kolik životů dovede, bohužel jen dočasně, vylepšit. A především, pokud se vydáte lézt na nějaké hory, pořádně si zajistěte lano. Jinak se může stát, že si vybudujete vlastní Žakovce a nadosmrti budete Pánu Bohu splácet svůj život jako Maroš. Ten člověk z toho života nic nemá. Dost možná se bude až do konce života slepě hnát za tím dalším, potenciálně nekonečným, který by ho měl čekat hnedle po tomto, který máme zřejmě jen tak na zkoušku. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,NÁDYCH, VZŤAH K BOHU A VÝDYCH, VZŤAH K BLÍŽNEMU. NÁDYCH, VÝDYCH. ČO SA UČÍŠ V ŽÁKOVCIACH? DÝCHAŤ.“ __ V porovnaní so ,,Všetkými mojimi deťmi“ ide o ešte lepší pohľad na život Mariána Kuffu a jeho chovancov v Žákovciach, idúci skrze mapovanie neľahkých životných peripetií niekoľkých postáv poriadne na dreň. Pred sledovaním som mal približnú predstavu o tom, čo uvidím a vo výsledku sa moje očakávania nielen naplnili, ale v niektorých ohľadoch boli dokonca prekonané. Je hrozné pozerať sa na tie primitívne, zaostalé a pologramotné existencie, ľudí už v tvári strhaných alkoholizmom i rodenou degeneráciou, ktorých už nič dobré nečaká, no oni sa neprestávajú pretĺkať svojim biednym svetom. Načo im ďalej žiť? A predsa ma režisérka v závere milo prekvapila, ako sa niektorým z nich podaril (možno načas) návrat do života. Odvážne taktiež ukázala, ako sa na Kuffovu hlavu občas znesú aj ostrejšie slová, keď sa snaží pomôcť v integrácii rómskemu etniku, ktoré si pritom jeho snahu niekedy necení (,,Ty si farár? Ty si hovno! Ty nie si farár!“). Na výslednom hodnotení sa podpisuje aj technické spracovanie v práci so zvukom, strihom a s kamerou vytvárajúcou viacero monumentálnych obrazov. Zábery zhora kedy Kuffa jazdí s koňom po krajine takmer ani nepripomínajú slovenské reálie a skôr sa ponášajú na dokument zo života nejakých východoázijských kočovníkov. Posledné dva zábery sú doslova ohromujúce a presne definujú Kuffovu outsiderskú osobnosť. Najprv záber kedy ticho rozjíma počas modlitby a napokon ten, kedy na koni miery do hmly a akoby sa strácal v prázdnote. Lenže aj v nej čosi je. (406. hodnotenie, 28. komentár k filmu) ()

Galerie (8)

Zajímavosti (2)

  • O kňazovi Mariánovi Kuffovi z malej osady Žakovce pod Tatrami sa Jana Ševčíková v roku 2008 dočítala v Mladé frontě. (figliar)
  • Prvý rozhovor s kňazom bol dohodnutý na 5 minút, no pretiahol sa na hodinu. Režisérka si následne predĺžila pobyt v Tatrách na 2 týždne, no do Žakovíc sa neskôr vracala po celý rok. (figliar)

Související novinky

Opři žebřík o nebe vítězem Ceny P. Kouteckého

Opři žebřík o nebe vítězem Ceny P. Kouteckého

18.06.2015

Cenu Pavla Kouteckého za nejlepší dokument získala režisérka Jana Ševčíková za film Opři žebřík o nebe o svérázném faráři Mariánu Kuffovi. Ten se na faře ve slovenské vesnici Žakovce pod Tatrami… (více)

49. MFF KV – záblesky ze soutěžních sekcí

49. MFF KV – záblesky ze soutěžních sekcí

05.06.2014

Po tiskové konferenci zaplavily web MFF KV v intervalu pouhých pár minut dlouho očekávané programové zprávy. Hlavní festivalový program přinese sedm světových a pět mezinárodních premiér. O… (více)

Reklama

Reklama