poster

Opři žebřík o nebe

  • anglický

    Lean a Ladder Against Heaven

  • Slovensko

    Opri rebrík o nebo

Dokumentární

Česko, 2014, 100 min

Scénář:

Jana Ševčíková

Kamera:

Jaromír Kačer

Hrají:

Marián Kuffa

Producenti:

Jana Ševčíková

Střih:

Eva Mesteková
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • milancecil
    *****

    293. Nádherný, silný, odhodlaný, vírou prodchnutý dokumentární film o pomoci těm nejnuznějším, režimem a společností stigmatizovaným, všichni obrazně stejně odstrčení nebo dotlačení na úplný okraj propasti, jen krok od pádu, od jisté smrti, lidé, kteří nikdy nepoznali lásku, bez hřejivého domova, bez vlídných přátel, bez zázemí rodiny, sami, vytržení, odvržení, přesto stále lidské bytosti, plní bolesti, zranění, nemocní, přitom tak velkolepě zahrnutí díky faráři Mariánu Kuffovi boží milostí, bezpodmínečnou láskou, úchvatný příběh člověka na duchovní cestě, který sám nevyšel z uspořádaných rodinných vztahů, přesto díky matce nezůstal jen tím dalším bezcitným, k lidské bolesti lhostejným, soucitu odcizeným člověkem, jsem nadšený, plný tolika pozitivních pocitů, záchrana, pomoc bližním, křesťanství přesahující rámec jen stále opakovaných poučení, moudrost uplatňovaná v každém momentu vlastního života, i přes pochybnosti, přes řadu lákavých pokušení, přesto zůstat pevně, neoblomně, neochvějně, den co den postupovat s božím vedením, dílo provokující i povzbuzující k přemýšlení, s mnoha otázkami, na které není lehké jednoznačně či vůbec nějak odpovědět.(25.3.2015)

  • Offret
    ****

    Predchádzajúce dokumentárne filmy o kňazovi Mariánovi Kuffovi Kde končí naděje, začína peklo (2003) a Moje rómske deti (2014) (kino verziu Všetky moje deti (2013) som nevidel), ktoré nakrútil Ladislav Kaboš, boli v podstate bežné dokumentárne filmy, spoliehajúce sa na ilustráciu udalosti so zanedbateľnou snahou uviesť diváka do spirituálneho módu vnímania pomocou prostriedkov filmového štýlu. Opři žebřík o nebe (Jana Ševčíková, 2014), ďalší film o Kuffovi, sa v porovnaní s nimi posúva ďalej. Na jednej strane môžeme sledovať činnosti alebo prehovory sociálnych aktérov akcentujúce naturalistickým podtextom alebo každodennosťou. Väčšinou sú snímané s objektívom s kratšou (možno bežnou) ohniskovou vzdialenosťou, obraz získava veľkú hĺbku ostrosti, často sa zapája ručná kamera. Naproti tomu figurujú zábery výrazne estetizované, pri ktorých sa častokrát uplatňuje snímanie s objektívom s väčšou ohniskovou vzdialenosťou, statická kamera alebo plynulý pohyb rámu z kamerového žeriavu. Dominantou mizanscény je v nich príroda a jej rozličné elementy (nízke slnečné svetlo, sneh, dážď, vietor, kone, Tatry). Takáto nejednotnosť filmového štýlu vnáša do poetiky pnutie medzi realizmom a lyrikou, ktorá funkčne odkrýva podpovrchové, mystické významy. Nechcem tvrdiť, že realizmus sám o sebe nedokáže prezentovať takéto významy (napr. v niektorých filmoch talianskeho neorealizmu to funguje), avšak v prípade predchádzajúcich filmov o Kuffovi je to (čo do účinku filmového štýlu) nerozvinuté. Rovnako netvrdím, že Opři žebřík o nebe je ukážkový spirituálny film, ale v porovnaní s predchádzajúcimi menovanými sa v tomto zmysle posúva ďalej (v nich hodnotu podmieňuje prítomnosť Kuffu a ďalších sociálnych aktérov, ich poetika môže mať nanajvýš účinok veľmi implicitnej spirituality).(29.3.2015)

  • POMO
    **

    100 minút sledovania narkomanských, alkoholických a rómskych IQ-áčov, z ktorých polovica ani nevie, prečo sú dobrovolne na mieste, ktoré im podáva pomocnú ruku. A farára, ktorý im začal pomáhať po tom, čo prežil horolezeckú nehodu (a túto udalosť si vysvetlil ako znamenie od boha, že má začať s danou aktivitou). Úmorné.(26.10.2014)

  • Sarkastic
    ****

    Mé první setkání s Mariánem Kuffou. Na jedné straně jsem k němu choval velký respekt, na druhé mě ovšem některými svými názory a postoji dost dráždil. A nejen pan farář, vůbec celý dokument. Z toho na mě dýchá především marnost. Zkoumaný vzorek obyvatel „přestupní stanice“ je velmi různorodý a snad všichni, kteří měli možnost mluvit na kameru, něčím zaujmou, ale u každého z nich si říkáte, že je stejně vlastně jedno, co hezkého povídá/dělá, protože odsud zkrátka neodejde jako znovu zrozený. V lepším případě dokáže (dočasně!) potlačovat své démony a nějakým způsobem žít na oné faře (což člověk musí považovat za úspěch, a to bez ironie), ale již nikdy se nedokáže vrátit do normálního života, „tam venku“ by byl ztracený a nejspíš by do „toho“ znovu spadl (ať už jde o cokoliv). Jistě, je tu i nějaká naděje (shodou okolností u toho, který mi už od prvního záběru nepřišel tak bez šancí jako ostatní a také jsem si ho nejvíc oblíbil), ale 1 jedinec z celého „stáda oveček“? I přes tu bezvýchodnost to za mě budou solidní 4*.(13.7.2016)

  • kisha
    ****

    Dokument, kterej stojí jen na obrovskym charismatu pátera Mariána, tomu velká čest za to, co dělá a jak to dělá. Bohužel dokument sám o sobě je dost rozvleklej a dost mi chybělo nějaký závěrečný shrnutí - něco ve smyslu jak jsou na tom jednotliví aktéři dneska - zda se někomu povedlo vrátit do normálního života apod. Velký díky paní Ševčíkové za volbu tématu, menší díky za slabší zpracování dokumentu a obrovský díky páteru Mariánovi.(8.3.2016)

  • - O kňazovi Mariánovi Kuffovi z malej osady Žakovce pod Tatrami sa Jana Ševčíková v roku 2008 dočítala v Mladé frontě. (figliar)

  • - Prvý rozhovor s kňazom bol dohodnutý na 5 minút, no pretiahol sa na hodinu. Režisérka si následne predĺžila pobyt v Tatrách na 2 týždne, no do Žakovíc sa neskôr vracala po celý rok. (figliar)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace