Sitzfleisch
Steadiness
Obsahy(1)
Když se mladá rakouská filmařka rozhodla strávit část letní dovolené s bratrem a prarodiči, zřejmě netušila, kolik jí toho společný výlet z Vídně na Severní mys v Norsku o dlouholetém manželství dvou sedmdesátníků prozradí. V odlehčeném tónu mapuje komické návyky postarších turistů, kteří jsou sužováni především představou, že by se museli vzdát informační brožurky nebo oblíbeného salámu, přítulně na ně pomrkávajících z pečlivě zabalených zavazadel. Když už jsou nuceni opustit bezpečnou bublinu pohodlného auta, činí tak rozvážně a bez touhy vstoupit do jakékoliv interakce s obyvateli cizích zemí. Na půdorysu odlehčené road movie buduje Lisa Weberová pronikavou studii partnerského vztahu zdeformovaného desítkami let společného soužití. Malý, ale velmi osobitý film vypráví o tom, že životní zklamání z otravně obyčejného cíle může kompenzovat krása cesty, která k němu vede – ne každý se však chce této kráse otevřít. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (6)
Jak vypadá vztah po padesáti letech? Je to ještě láska, co dva lidi drží při sobě přes všechny ty roky, hádky a nedorozumění? Je to jen zvyk být s druhým, nebo je to pouto, které člověk, který si tohle neprožil, nepochopí? Lisa Weber představuje takový vztah svých prarodičů během jejich cesty do Norska, vztah jako mnohé další v tomto věku, přesto je touha konfrontovat tento vztah s ideály, nepochopením a snad i naivitou mládí pro diváka atraktivní. Jen zde trochu chybí režisérčin kritický pohled na to, které záběry jsou pro výpověď o tomto problému důležité, snad polovina z nich by zde vůbec nemusela být... ()
"Režisérka" (uvozovky proto, že je to spíš kameramanka a navíc ne moc dobrá; výsledných 50 hodin materiálu pak sestříhal někdo jiný) neměla zrovna těžký úkol, protože natáčet dva týdny v kuse prakticky jakékoli prarodiče, vyšla by z toho prdel tak jako tak. Ale je to milý, no. _____ Normálně bych na to asi nešla, ale cca 3 týdny před promítáním jsme podnikli obdobný výlet, tak jsem si ho chtěla připomenout/porovnat - naštěstí vypadal úplně jinak (neměli sme klobásky ale uherák). ()
Rodinný road-trip? Ale kdeže, spíš zaznamenání vtipných momentek z letní dovolené a setříhané do uceleného celku. Nečekejte žádný velký "vodvaz", ale spíš sympatickou podívanou, která neklade na diváka kdovíjaké nároky. Kameramanka/režisérka a její bratr tento výlet absolvovali se svými prarodiči a ač je postupně jasné, že se to celé točí kolem bručouna dědy, tak to neztrácí na zábavnosti. Žádná "naprdelposedávající" bomba, ale fajn odreágovačka. ()
V telce tomu myslím říkali Natoč to! a bejvalo to vtipnější. ()
Po shlédnutí filmu si kladu otázku, existuje-li vůbec hranice mezi dokumentem a domácím videem. Asi jsem zhýčkaná Třeštíkovou, Sommerovou, Chaunem a jinými, díky nimž si na tuto otázku odpovídám: "Ano, existuje." A tudíž, za domácí video jen holt takto skromné hodnocení... ()
Dokument o cestě prarodičů a jejich vnuků z Rakouska na sever Norska. Chvílemi úsměvné, hlavní motor byl ovšem nerudný děda, který je v dokumentu spíše negativní postavou, bez kterého by ale film byl pouze domácím videem z rodinné dovolené. 50% ()
Související novinky
49. MFF Karlovy Vary rozdal filmové ceny
Slavnostní ceremoniál zakončil filmový festival a poroty v čele s Luisem Miñarrem udělily ceny nejlepším ze soutěžních filmů. Křišťálový glóbus pro nejlepší film si odnesl George Ovashvili za… (více)