El sabor de la venganza

Vedle Haralda Reinla, zaměřeného na mayovky, byl průkopníkem eurowesternu Španěl Marchent. Jeho tvorba zpočátku zjevně vychází z osvědčených amerických vzorů s nezbytnými morálními akcenty (ala Sturges či starší Ford aj.). Španělský western 60. let není zdaleka tak anarchistický jako western italský, ani nemá tolik brutálních scén, jak mylně uvádějí někteří badatelé (např. Jan Švábenický). Představuje poměrně "domestikovanou" formu Divokého západu. Tento film "Chuť pomsty" na mne působil jako kříženec amerického a západoněmeckého westernu. Je tu množství dialogů, morální dilema (pomsta x spravedlnost), řídké akce a souboje tu nejsou samoúčelné. Marchent byl rozhodně schopný režisér a jím představená skalnatá Almérie tu slibuje, že ji lze využít k velkolepějším dramatům ve velkém stylu, tak jak to např. dokázal Leone...Fanoušek westernu si jistě povšiml kvalitní hudby Riz Ortolaniho, kterou skladatel nepochybně použil v exkluzivnější verzi v soudobém filmu "Old Shatterhand". (10.04.2011)

Poměrně zajímavý raný western, ve kterém ani není tak zajímavé, jestli hrdinové dostanou vrahy svého otce, ale jak je vykreslen vztah mezi bratry Harrisonem a Undarim, kdy Harrison je občas vedle a Undari není vyloženě zlý a nepostaví se až tak přímo proti svému bratrovi, jak je v pozdější produkci zvykem. Škoda useknutého konce. (18.04.2021)

Další z ranných kopií amerického westernu a celkem slušná. Je to sice naprosto zapomenutelnej film, ale nenudí. Z těch tří ranných westernů se silným americkým vlivem s Harrisonem je tento výrazně lepší než Sto tisíc dolarů za Ringa, ale současně i výrazně horší než napínavý Duel v Texasu. (12.03.2024)