Reklama

Reklama

V žáru slunce

  • Brazílie Abril Despedaçado (více)

Obsahy(1)

Krev se prý dá smýt pouze krví… Režisér a scenárista Walter Salles se stal nejlepší devizou brazilské kinematografie na přelomu tisíciletí. Velkého mezinárodního uznání se dostalo především jeho Hlavnímu nádraží z roku 1998, z dalších uveďme např. filmy Motocyklové deníky (2004), road movie o mladém Che Guevarovi, či adaptaci stěžejní knihy beatnické generace Na cestě (2012). Snímek Pod spalujícím sluncem natočil Salles v roce 2001 podle vlastního scénáře (a podle románu Ismaila Kadarého, odehrávajícího se ovšem v Albánii). Na nehostinném brazilském venkově na počátku 20. století, v izolaci od světa, přežívají dvě farmářské rodiny, které spojuje kromě dřiny jediné – generace přetrvávající krevní msta. Letitý boj o půdu si pravidelně vybírá svou nesmyslnou daň: oko za oko, syn za syna. Teď je řada na Tonhovi, kterému se však čekat na smrt vůbec nechce. Ve svých dvaceti zná ze života a světa jen každodenní, každoroční otročinu a cestu se surovým cukrem do města ke kupci. Navíc jej i jeho malého bratra ovlivní setkání s potulnými umělci, zejména s krásnou Clarou, která – i když už projela kus světa – má s Tonhem podobný osud: i ona je nucena dodržovat stanovený řád, šlapat v kruhu, podobně jako dobytek u lisu na farmě Tonhova otce... Sugestivní film, jehož tragický a současně osvobozující příběh umocňuje výtvarná kamera (Walter Carvalho, mnohokrát oceněný – včetně zmíněného Sallesova filmu Hlavní nádraží) a herecké výkony (především pak malého představitele Tonhova bratra). Nominován a oceněn na řadě filmových festivalů (Havana, Benátky…) (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

Skip 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle film mě nijak nezaujal a už vůbec nenadchl. Nesmyslnost pomsty vedoucí až k vyvraždění rodů je sice docela silné téma, nicméně Sallesovo zpracování je takové nijaké. Mám dojem, že se pokusil převést na plátno magický realismus, což se mu ale vůbec nepovedlo. Mnohem radši mám jeho Hlavní nádraží, které je o 100% lepší. ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

Obraz a atmosféra tohoto malého brazilského filmu mě naprosto uchvátily. Vyprahlá země, chudoba a boj o kousek půdy - to vše popsáno tak věrně a přitom s poetikou a zároveň tragikou, že člověk neodtrhne oči od obrazovky. A to jsem se ještě nezmínila o velice dobrých hereckých výkonech Rodriga Santora (Tonio) a Ravi Ramose Lacerdy (Kluk). Prostě všechno v tomhle snímku je perfektní, že se už těším na druhou projekci. ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

Jedno drama kdesi z brazilské pouště z minulého století, kde se dodržovala tradice krevní msty dost důkladně, jak jsem měla možnost vidět. Vynikající atmosféra se silnými emotivními momenty, trochu poetické a i když se film linul v pomalejším tempu, tak jsem se vůbec nenudila a oba kluci, Tonio a Paco přispěli určitě ještě víc k mému intenzivnějšímu prožitku z Behind the Sun. Krásný a dojemný snímek s úžasnou houpačkou navíc. ()

Angerr 

všechny recenze uživatele

Brazilský film, který se odehrává počátkem 20. století na venkovské samotě v Brazílii, kde spolu dvě rodiny po léta bojují o lán půdy. Boj má charakter krevní msty - jedna rodina zabije člena druhé, a její potomek má za úkol v určeném čase jeho smrt pomstít. Je to bludný kruh, zároveň ale posvátná tradice. S příchodem dvacátého století se ale mění i tento zapadlý venkov, potomci cítí, že tradice jejich otců se jich už přestávají týkat a touží se podívat do světa, ne být celý život připoutáni k půdě. Otcové to vidí a bezvýchodnost jejich situace je to, co je na tomto filmu skutečně smutné. 7/10 ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Takýchto príbehov sa v krajinách, pre ktoré sú typické odohralo určite veľa, no pre diváka nechápajúceho alebo nevedomého si podobných situácií je to ako rana dýkou. Takže k mentalite sa vyjadrovať nebudem, ostáva len dúfať, že takéhoto niečoho je čím ďalej menej. O to krajší je príbeh plný opozít a kontrastov. Láska-pomsta, smútok-radosť. To stačí na rozvinutie chytľavej drámy, ktorá za pomerne krátky čas sa dokáže prehrýzť do citového centra diváka. Aspoň mňa určite. 85%. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama