Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dopitak
    odpad!

    Pokud dostali prváci na umělecké škole úkol vymyslet pár stran největších bizarností a nějak třeba i hodně uměle je pospojovat k sobě, pak se to povedlo dokonale. Akorát to neměli zveřejňovat. Jestli je možné zažalovat lidi, zodpovědné za rozdělování peněz ve Státním fondu kinematografie, veřejně NABÍZÍM 1000 Kč jako příspěvek soudních nákladů. Protože tohle jsme zaplatili my všichni z našich daní. A není to průser, je to horší. Zajímalo by mě, co měli na Míru, že ho v tomhle Donutili hrát. 50 minut je tak všechno, co jsem filmu dal, ale tuhle ztracenou hodinu života budu dlouho litovat. Jestli to někdo hodnotí vysoko a má super pocit, jak rozumí umění, tak to pak jó. Akorát byste měli vědět, že to žádnej hlubší význam nemá. Kdyby aspoň všichni nemluvili jak čůráci strojení. Mělník, vyteč!(28.1.2017)

  • ForGump
    *

    Je to jiný film. A to opravdu doslova jiný, jakoby úplně nebyl od nás. Jenže bohužel nedávající smysl. Možná, že je to moje chyba, že jsem Cestu do Říma nepochopil, ale opravdu nemohu najít sebemenší vysvětlení toho, co jsem během té, poměrně zdlouhavé, stopáže viděl. Celý film je plný absurdních událostí a zjevení, který je podkreslen jakousi duchovní a nadpozemskou poetikou. Postavy jednají zvláštně a především nelogicky a Miroslav Donutil pořád něco žvýká, hlavní hrdina má na plicích chobotnici a ještě je tu černoch s křidélky. Upřímně řečeno to je jen malý vzorek nesmyslů. Hvězdičku dávám za vizuální stránku filmu, protože ta vypadá velmi profi a za Bereniku Kohoutovou, kvůli které jsem byl upoután ze začátku, ale jakmile se její postava vytratí, tak se vytratí i má pozornost. Film je to sice pozoruhodný, ale myslím, že tvůrci budou příště rozhodně lepší (doufám, že o dost). 20%(7.4.2016)

  • slunicko2
    **

    Intelektuální hříčka nejasné kvality. 1) 35letý Polák Tomasz Mielnik, jenž vystudoval dějiny umění na Vratislavské universitě a později absolvoval FAMU, ve svém celovečerním debutu propojil český až hulvátský ateismus s polským vnímáním křesťanství do věru prapodivné směsi. 2) Chvílemi vtipné dialogy a situace se střídají s méně vtipnými obklopeny nevtipnou většinou snímku. 3) Slušelo to 19letému Petru Slavíkovi (blonďatý spolucestující ve vlaku).(14.8.2018)

  • Slarque
    ***

    Absurdní komedie, při které jsem si párkrát vzpomněl i na Pavla Juráčka. Tomasz Mielnik je ovšem trochu jinde, takže z ní zároveň dělá komedii duchovní, což už je u nás úplná rarita. Za nápady, styl i zpracování by si asi zasloužil absolutorium, ale ke konci už jsem přece jen pokukoval po hodinkách, takže se potvrzuje, že absurditu neradno příliš protahovat (70%).(10.5.2018)

  • honajz
    **

    Tak nakonec ani nevím, jestli ten film byl o víře, nebo o sexu. První půlhodina je naprosto skvělá (bar naproti, cigareta od lékaře, zpovědní taxík, Arab nastupující do tohoto taxíku), pár vychytávek se objeví i později (obchod Obsession). Žel se film dělí na zhruba čtyři části - tu první půlhodinu, první, vyprávěcí jízdu vlakem, druhou akčnější jízdu vlakem (ha ha, z Vídně do Říma nikoliv slavným nočním expresem, ale starým vagonem ČD s kupé 2. třídy), a na závěrečnou psychedelii, která mi přijde, že autor nevěděl, jak to ukončit. Bavil by mne příběh o podvedeném kurátorovi, klidně bych snesl i Donutila jako Maigreta, a jo, bylo fajn tu ještě vidět Juraje Herze. Bavilo by mne, kdyby to celé někam směřovalo - kromě pointy, že obraz italského malíře se vrátí do Itálie a tam nejvíc zazáří. Celou dobu se to točí kolem pokušení, sexu, hříchů, pekla, různých duchovních nauk, sexu, pedofilie, sexu..., ale nakonec to nikam nedojde. Leda by něco znamenal ten pochod prvního doktora dějinami do slunce, ale to už vypadalo spíš jako egyptské nauky a o těch nebyla řeč. Jako velmi pěkné exteriéry (tam, kde byly), jak kdyby to vybíral dvorní lokalizátor Jirky Stracha. V úvodu i slušná kamera (důsledně centrovaný obraz - o když, pokud mělo jít o obrazy, čekal bych spíš zlatý řez), později ani to ne. Hezké holky. A samozřejmě spousta vykradených scén z různých filmů (vykradených), je vidět, že autor má nakoukaného Juráčka, Bergmanna (polda, co drží lesní jahody!), Bunuela, Andersona, Felliniho a kdoví koho ještě. Ale celé to prostě nedrží pohromadě, nemá to tah na branku, nakonec se i vytratí i atmosféra - zkrátka se to postupem času už jen sype jako domeček z karet.(16.7.2019)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace