Michiel de Ruyter
Admiral
Michiel de Ruyter
Režie:
Roel ReinéKamera:
Roel ReinéHudba:
Trevor MorrisHrají:
Frank Lammers, Egbert-Jan Weeber, Charles Dance, Rutger Hauer, Derek de Lint, Tygo Gernandt, Filip Peeters, Gene Bervoets, Lukas Dijkema, Ella-June Henrard (více)Obsahy(2)
Když mladý nizozemský stát, stojící na prahu občanské války, napadne Anglie společně s Francií, najde se pouze jediný člověk, kterému lze svěřit velení holandské flotily. Je to Michiel de Ruyter, který vešel do světové historie, a zejména do dějin námořních bitev, jako jeden z největších admirálů vůbec. (Film+)
Recenze (131)
Musím uznat, že mě Holanďani tím velkolepým "bayovským" stylem naprosto vyazili dech. Ovšem je otázka jestli takový styl sedí k historické události, protože to blockbusterové pozlátko přebijí onu historickou atmosféru a přirozenost. Příběh je to neskutečně zajímavý a film nabídne mnoho zajímavých scén. Jen si úplně nejsem jist zda atraktivita vyprávěnínyla maximálně možná. ()
Také Nizozemci měli svého hrdinného kapitána Korkoraana. Tenhle Holanďan však kupodivu nezabloudil a v nejtemnějších hodinách 17. století docela vytrhl své zemi trn z Haagu. A teď je z toho velkolepý a spektakulární film s megalomanskou, na Evropu až neuvěřitelnou výpravou a námořními bitvami jako prase, na který jsem zálibně čuměl jak celiakik na čerstvě upečený rohlík. Až si člověk říká, jak to že si země s poloviční rozlohou a s jen o šest miliónu více obyvateli klidně lajsne naprosto smerfetní historický spektákl, který si s přehledem vytírá prdel i s nejdražšími holyúdskými bourači bloků, a ve zdejších lůzrech a hnojích se vytasíme maximálně tak s trapně kašpárkovskou inscenací Husa? Inu, asi kultura národa. Nežije tam totiž sedmdesát procent nevkusných tupých lopat, které chodí do kina jen na Vívegovy egoistické rektální výtěry a Troškova homicidní homosvinstva! ()
Krásne lode, gigantické námorné bitky a sympatický hlavný hrdina. Až sa nechce veriť, že to stálo 8 miliónov euro, Američania by na niečo takéto potrebovali 300 mega dolárov. Žiaľ, ešte by to chcelo scenár bez prešvihnutého pátosu, bez brutálneho prekrúcania histórie a so živými dialógmi. Úplne najviac mi ale vadilo, že tomu celkom chýba dobovosť v správaní postáv. Ani náznak mravov 17. storočia, všetko sú to dnešní ľudia v drahých historických kostýmoch, ktorí sa správajú ako dnešní ľudia, vrátanie podávania rúk, bodrého tľapkania po pleciach a nerešpektovania hierarchického rozdelenia spoločnosti. To ma fakt sralo, najmä keď zároveň sledujem Wolf Hall, kde sú tieto záležitosti dovedené do dokonalosti. Navyše, aj tie námorné bitky sú natočené úplne jednotvárne už zhruba v tretine filmu omrzia. ()
Nikdy by mě nenapadlo, že Holanďani natočí evropský blockbuster se vším všudy. Existuje vůbec podobný žánr? ()
JSI NAŠE JEDINÁ NADĚJE, MICHIELI. NEDOVOL JIM, ABY SI Z NÁS UDĚLALI SVOJE PROVINCIE... /// Soukromej život de Ruytera, vnitřní politický boje v zemi v období „Zlatýho věku“ a námořní bitvy, na který padla většina z osmi mega éček. Vyzbrojenej čtyřma replikama lodí, hafem CGI, statečným rykem námořníků, vo parádu se staraj lítajících koule (železný), třísky (dřevěný)… bohužel je to postupně taková akční monotónnost. Nazval bych to zábavnou přednáškou z taktiky, kterou podbarvuje výraznej soundtrack, vlajou vohořelý zástavy a na povrch vyplouvá halda vlastenectví… Nejedná o akční nářez, ale o historický drama, který bitvy oživujou. Příběh je z historickýho hlediska plnej nepřesností a výmyslů, který (naštěstí) sloužej jen dramatizaci hrdinství i tragédií hrdiny. Baví mě to, i když jsem si na Franka Lammerse musel zvyknout. Z pocty brilantnímu vůdci, stratégovi a námořnímu admirálu de Ruyterovi tak nevznikl historickej epos, ale dobrodružnej film, ve kterým hledejte spíš zábavu než informace. Kéž by aspoň takhle dopadl Jáklův Jan Žižka Psanec (2016). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem Holanďan (bludnej není bejt třeba). 2.) Chci oslnit znalostma z historie a taktiky. 3.) Thx za titule „eviljack“ /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
Ani já nejsem příliš velkým fanouškem námořnických bitev, ale tohle prostě má koule a po zhlédnutí lákavého traileru jsem si vše pouze potvrdil.. 130 minutový Nizozemský příběh Admirála Michiela de Ruytera, který vtáhne diváka od začátku až do konce. Nabízí poutavou výpravu, velkolepé bitvy, obstojné herecké výkony, strategii, diplomacii i krapec politiky, kde se dá sice lehce ztratit a zamotat, takže potřeba věnovat plnou pozornost. Solidní film v každém ohledu. Mínusem snad jen stopáž. 80% ()
Že bych se dívala na filmy tématicky zaměřené na námořní bitvy to nemohu říct, ale tohle byl dokonalý film po všech stránkách. Chválím úžasný vizuál, herecké výkony bez výtky a já byla po dlouhé době fascinovaná snad úplně vším......včetně všech bitev a samozřejmě, že jsem o tomto muži a této historické události v dějinách Holandska nevěděla ani ťuk. ()
„Moji muži potřebují někoho, jako jsi ty. Někoho, kdo se drží svého vlastního kursu. Ty to zvládneš, Michieli!“ Po krátkém úvodu je divák vhozen rovnou do víru námořní bitvy, která stojí za to, a člověk se cítí být až pohlcen. Takových námořních bitev si tu užijete hned několik a svým zpracováním mohou směle konkurovat i Hollywoodu. Druhou rovinu tvoří politikaření. I člověk, který se o historii úplně nezajímá, se v politické situaci postupně zorientuje, a pochopí, s čím se musela tehdejší Republika spojených nizozemských provincií potýkat (z pasáží pak vládne ta s nočním lynčem). Dílu se dá vytknout jeho přílišná „epičnost“, megalomanské pojetí, prvky patosu, historické zkratky či nizozemský patriotismus, ale myslím, že zrovna zde je to k věci, a mně osobně otravovaly spíš scény s rodinou (samotný hlavní hrdina pak působí velmi civilně, navíc žádný sošný fešák, spíš obtloustlý sympaťák od vedle). Za mě to budou slušné 4*. „Královský Karel. Prý je nepotopitelný!“ - „Všechny lodě jsou nepotopitelné, Jane…dokud se nepotopí.“ ()
Protože od ME ve fotbale v Německu 88´ už uplynulo hodně času, museli si Holanďané znova nafouknout svá ega národního uvědomění a tak vznikla historická vzkazka o admirálu Michieli de Ruyterovi, modle nizozemského válečného loďstva 17.století. Tady sice při snaze o věrnou podobu připomíná kníratého Meat Loafa, ale jinak je to mazaný stratég, co zesměšnil Angličany sebevědomou akcí proti ústí Temže, mužstvem milovaný „Dědeček“, vzorný manžel nestárnoucích dětí a odvážný hrdina, který by kvůli třísce v palci rozhodně neřekl: „Au, to bolí..! Přerušte útok!“ Z řemeslného hlediska oceňuji docela dost muziky za málo peněz, ale po jistém čase se i ta okatě digitální muzika začne zajídat. Když si přidám brutální nadužívání zpomalených záběrů v doprovodu s hudbou epičtější, než když Frodo se Samem čekali na přílet Orlích aerolinek, jen pár vteřinovou přítomnost R.Hauera a i přes fabulaci nepříliš funkční dramatický oblouk, pak docela nechápu, jaké množství uživatelů tady vyjíždí s pětistěžníky. Asi to bude tím, že od 7.B, kdy spolužákovi zničili křižník na E3 až E7, nezažili pořádnou námořní bitvu.. Škoda, že se látky nechopil Verhoeven, byly by aspoň víc vidět cecky i krví zbrocené námořnické necky (i když lynč bratří de Wittů už splňoval jisté parametry).. ()
Překvapení z Holandska, které mě nadchlo. Vykoumaný film a navíc se z toho vykrystalizuje velkolepý příběh. Charakterizovat film jako dobrý je málo, bylo to přímo precizní. Perfektní rytmus střídání vypjatých pasáží s nejrůznějšími detaily je důmyslně vymyšlen. Skvělá hudba podtrhuje atraktivní napětí. Zkraje mě herec Frank Lammers v postavě Michiel de Ruyter moc nesedl, ale postupem času je třeba přiznat, že jeho zvláštní mužný zjev mi začal imponovat. To mě přivedlo k myšlence, že jeho účast v hlavní roli je naprosto zasloužená. Popravdě řečeno, je fakt, že byl famózní. ()
Päť hviezd tomu môže dať asi len Holanďan. Toto obdobie histórie ma pravdupovediac nikdy nezaujímalo a nadchnúť sa pre akékoľvek národné záujmy je pre mňa pomerne problém. Námorné bitky sú síce luxusné a piliny lietajú jedna radosť, no neúmerne dlhý čas filmu bol venovaný otravným politickým špinavostiam. A tým sa v rámci psychohygieny treba radšej celý život vyhýbať. Lord Kievit vyzeral ako verná kópia radikála Geerta Wildersa, to bol už len nechcený bonus. Čakám, až sa raz nejaký historický veľkofilm vmestí do 100 minút. Pretože takáto dĺžka je už cez limit, to ukázal už aj Alexander Veľký. ()
Myslel som si, že Holandsko muselo do tohto filmu zainvestovať poriadne prachy, ale ako píše Cervenak vraj iba 8 miliónov eur. Slávneho holandského admirála som až doteraz nepoznal, ale o holandských obchodných a plavebných aktivitách v minulosti musí vedieť každý, kto aspoň okrajovo zahryzol do histórie. Hneď v úvode potešilo zjavenie R. Hauera, ktorý však už o necelú minútu! z obrazovky tragicky odišiel, čo ma dosť nasralo. Na bojových scénach sa nešetrilo, gule z diel lietajú a trhajú všetko, čo im príde do cesty. Zaujímavejšie však bolo politické pozadie a zradcovia na každom kroku. Možno aj vďaka Ch. Danceovi som na chvíľu videl boj o moc ako v seriály Hry o tróny. Filmu by som vytkol priveľa spomalených záberov, niektoré zbytočne uhladené a až príliš veľa vznešenej hudby, ktorá je sama o sebe skvelá, ale spolu so spomalenými zábermi zbytočne uberá na reálnosti. Mnoho vecí je veľmi zjednodušených, asi najviac zamrzí vek admirálových detí, ktoré sa rokmi, vôbec nemenia, rovnako admirál a všetci okolo neho nestarnú, aj keď je jasné, že tieto udalosti sa nestaly v priebehu jedného roka. Inak výborný historický film, stačilo málo a bola by to dokonalosť. 80%. ()
Tak si Nizozemci natočili film o legendě, kterou znají jen oni sami. A to je vlastně kámen úrazu, protože tvůrci se místo věrné historické fresky dopustili mnoha zbytečných zjednodušení, které není potřeba, například v politické linii se vyskytuje několik totálních klaďasů a nejeden zlořádný padouch, z nichž je jeden slovy i vzhledem líčen tak slizce, že se při pohledu na něj zastydí kažná správná šnečí bordelmamá, co pořádá slimáčí gruppensex párty. Jinak by to bylo mnohem, mnohem lepší, jakmile se děj odehrává na moři, tak má tempo a příjemně odsýpá, čemuž pomáhá i to, že všem postavám lze věřit fakt, že když kolem nich létají dělové koule, tak se chovají jako příkladní profesionálové. Dalším plusem budiž fakt, že obsadili herce, který je svému historickému předobrazu a tudíž vypadá jako kříženec Norberta Lichého a stájového pinče. Mínusem budiž zbytečná linka s manželkou a o řád slabší děj mimo moře jako celek. ()
Mazec!!! Přiznávám, znám spíše anglické kapitány a admirály a o Ruyterovi jsem nikdá neslyšel...Ba co víc, neslyšel jsem ani o tom, že byl o něm natočen tento film. Naštěstí shodou náhod jsem se o něm dozvěděl a i když to není mé velmi oblíbené období admirála Nelsona (cca o 100 let dále), zíral jsem na film s pusou dokořán. Něco takového jsem už dlouho neviděl a to na filmy koukám zhusta a rád. Nizozemci asi rozbili nejedno prasátko a natočili dechberoucí historický film, jehož polovina se odehrává na souši a polovina na mořích. Z námořních bitev všech těch fregat vám půjde hlava kolem. Díky vymoženostem počítačových animací nám tu tvůrci předvedli učiněná kouzla, hlavně u panoramatických záběrů na taktické formace a bitvy samotné. Těch je ve filmu opravdu hodně a divák na vlastní oči uvidí co udělala dělová kule vypálená z dvaceti metrů, která prolétla trupem mezi nepřátelskou osádku... Doba Ruytera byla dobou válek s Anglií, kdy Angličané blokovaly obchodní trasy Nizozemců. Anglického krále Karla I. Stuarta si perfektně a s gustem střihl Charles Dance a bylo příjemné, že Angličané hovořili anglicky zatímco Nizozemci svým hrdelním jazykem :-). Malou ale opravdu malou výtku bych měl k těm zásahům na lodích kdy každý zásah následoval chuchvalec jakýchsi snad papírových ,,pilin''. Samozřejmě kule rvaly vše co jim přišlo do cesty a tak vzduchem létaly celé kusy zábradlí, prken, trupu atd... Nikde jsem neviděl užití kartáčových střel atd... Ale jak říkám, to už je vážně jen detail a nijak nehodlám snižovat na hodnocení. Víte k tomuto filmu říkám, že je skutečně důstojnou poctou. Poctou admirálovi. Ve srovnání s tímto náš nedávno dávaný TV film o Karlu IV. králi a císaři vypadá jak hodně chudý příbuzný. Jistě rozpočty asi byly jiné, ale co chybělo našim zainvestovat více, když je to výročí 700 let? Tady vše sedělo dokonalo. Interiéry, exteriéry, kostýmy... nejeden záběr by mohl být obrazem holandského mistra. Zejména lidé sledující z pláží bitvu loďstev na obzoru... Dokonalé - geniální hudbu Trevora Morrise nevyjímaje! Za poslední skladbu The End of Age bych dal Oskara jen za hudbu! Tleskám! Nutno vidět! 5 vlajkových signálů ! * * * * * ()
Nedokáži si vybavit v jakém filmu jsem viděl lepší námořní bitvy, na evropskou produkci opravdu obrovský projekt. ()
Admirál aneb Kapitán oranjes v přátelském utkání vodního póla proti Albionu. Té cukrové vaty tam bylo přece jen hodně, byť děj zasazený do obrazů mistrů holandské školy by tomu měl i odpovídat. Ale přece jen, po chvilce mi ta všudypřítomná hudba, zpomalené záběry, bezpartijní politická filosofie a kupící se patos začaly lézt na nervy. Tady někdo moc neodhadl míru - solit divákům scény, které by normálně měly být podobným způsobem natočeny až finální, už v první třetině a pak cik cak po celou stopáž, mi přišlo fakt blbý. Asi to chápu, holandský národní film, který stál prachy, se musel líbit každému srdcaři oranjes. Pro našince těch keců tam bylo moc. Oceňuji ale, že konečně proti sobě v námořní bitvě nestojí jedna a jedna loď, ale jedna a jedna flotila. Další klad, že na vás z obrazovky nečučí provařené holywoodské obličejíčky, ale jeden opravdu škaredý admirál, jeden správňácký podrazák (Hajo Bruins) a jedna nádherná ženská do nepohody (Sanne Langelaar). ()
Víme málo o Holanďanech. O ta zajímavější je pak pěkně natočená skutečná historická událost viděná prizmatem jednoho z jejích hlavních protagonistů. Trošku možná vadilo příliš příliš viditelného počítače. ()
Michiel má kocábku náramnou! A já zírám se spadlou čelistí, protože to ti vypálení sýrožrouti dokázali natočit s rozpočtem, za který by za mořem někteří stárové ani nevylezli z pelechu. Pecka! ()
Obsažný "historický" film o holandskom námornom hrdinovi. Film, ktorý ponúka divákovi predovšetkým ohromujúci vizuál a výborné efekty súvisiace s námornými bitkami, skrátka ide o výborne natočený film. V prvom rade si však treba vyjasniť jednu vec. Niektoré historické udalosti okolo tohto hrdinu tu boli síce spomenuté, ale zvyčajne to bolo hrozne poprekrúcané a zjednodušené. Najviac mi však vadil ten ohromný časový nesúlad, ktorý zo snímku robí prakticky len alternatívnu históriu. Nebudem zachádzať do podrobností, pretože tie už v komentároch boli spomenuté, ale treba to vziať do úvahy a hlavne nebrať film ako historický materiál. Avšak pokiaľ sa na snímok dívame očami fiktívneho, obsiahleho a epického hrdinského príbehu zasadeného do historických reálií, navyše veľmi silne emotívne podfarbeného a výborne vizuálne prepracovaného, tak ide rozhodne o nadpriemerné filmové dielo. 75/100 ()
Související novinky
Marveláčtí Inhumans mají režiséra
Studio 20th Century Fox se práv na X-Meny jen tak nevzdá, takže je Marvel pomalu začal nahrazovat Inhumans. Rasa superlidí, kteří vznikli při experimentech mimozemské rasy Kree, se objevila už v… (více)
Tak, projekce mi nezabrala 2,5 hodiny stopáže, ale asi trojnásobek, ježto ve své nezřízené zvědavosti a šťouravosti jsem si musel doplňovat informace. Přiznávám totiž bez mučení (rozhodně bez takového, co jakým prošli bratři de Wittové), že o zobrazovaných událostech jsem měl povědomí spíš ze strany dějin Francie či Anglie (Viléma III. znám spíš až jako anglického krále) anebo čistě z hlediska námořní války. Nutno říct, že film historické události poněkud zjednodušuje, i když hlavní proudy politiky mezinárodní i vnitrozemské nechává, problém mám ovšem s časovou osou. Film se odehrává mezi lety 1653 až 1676, přitom vlastně plynutí času není vůbec vidět. Praští to do očí zejména co se týče de Ruyterových dětí, protože jsou pořád stejně staré. Umělecká licence, takové sražení děje umožňuje vytvářet dramatické dějové oblouky, jenže mě už to trochu nutí drbat se na hlavě. Film začíná za první anglo-holandské války bitvou u Scheveningenu (1653), kde padne admirál Tromp, který umírá s přáním, aby se de Ruyter stal jeho nástupcem. Další umělecká licence, která dovolí filmařům postavit příběh tak, že de Ruyter, který odmítá velení, aby se mohl věnovat rodině, je nahrazen admirálem Obdamem, který záhy padne v bitvě u Lowestoftu (1665, druhá anglo-holandská válka). Jak můžete snadno vidět, uběhlo nám během pěti minut dvanáct let, aniž by kterákoli postava zestárla o den a jak jsem řekl, u těch dětí to bije do očí poněkud více. Já vím, hnidopišství je hrozná vlastnost. Abychom se vrátili k filmu, vlast je ohrožena a de Ruyter se konečně ujímá kormidla (přičemž mě mírně nadzvedá, že lodě tu mají kormidelní kola, ačkoli ta se objevila prvně až roku 1700, do té doby se užívaly kormidelní páky). Admirál je muž činu, dokáže vycvičit posádky, zavádí vlajkovou signalizaci, v přátelské koordinaci s premiérem de Wittem nechává stavět nové silnější lodě, stále se zachováním nízkého ponoru, aby se daly dobře používat v pobřežních vodách. A nastává nám další střet s Angličany, Čtyřdenní bitva (11.-14. června 1666). Bitva proslulá svou délkou tak, že podle ní byla pojmenována, se smrskla do dne jediného, ale v zásadě to nevadí. Obě strany správně využívají již liniové taktiky namísto rojové, de Ruyter je ale v souladu s historií i dramatickými záměry tvůrců úspěšnější, když se mu podaří obklíčit čelo anglické linie a získat tak lokální převahu. Bitva je vyhraná, anglický Karel II. (příznačně skvěle zahraný Charlesem Dancem) je "pissed off" (to nešlo odolat) a Holandsko slaví. Tedy hlavně jeho republikánská část, roajalisté jsou též "pissed off", že jejich člověk Vilém Oranžský žije spíše v jakémsi luxusním domácím vězení než aby vedl stát. Vilém je odeslán do Anglie jednat s Karlem, navzdory od počátku zjevnému slabošství a zžeštilosti tentokrát čestně odmítá Karlovu nabídku stát se jeho dědicem. Přichází další bitva dne svatého Jakuba (kterážto se odehrála nikoli 25. července 1666, ale 4. srpna, protože, haha, zaostalí Angláni jeli ještě podle Juliánského kalendáře), kterou získávají Angličané částečně díky admirálu Trompu juniorovi, který svévolně porušil de Ruyterovy rozkazy a v honbě za kořistí opustí se svými loděmi sestavu. Dovolíte-li malou odbočku profesora Nejedlého, ve filmu úplně chybí vzniklá zášť mezi Cornelisem Trompem a anglickým admirálem Edwardem Spraggem, kterému Tromp oholil plachty na jeho lodi, takže Spragge se celý zbytek života honil za tím se Trompovi pomstít (což ho stálo život v bitvě u Texelu). Tak mě napadá, že tahle zášť by mohla být docela dobrým námětem na příběh (něco jako Soupeři Riddleyho Scotta, jen v námořní obdobě). Ale zpět k filmu. Bitva je prohraná, vidíme padlé a Holandsko čelí krizi, protože Angličané nyní chtějí ve válce pokračovat (a monarchisté kují temné pikle, jak situace co nejlépe využít). Nastává chvíle, kdy se ukáže, kdo je muž a kdo si na něj jen hraje. De Witt s de Ruyterem ukuchtí de plán: zaútočit přímo v srdci nepřítele. Holandské loďstvo se vydává na tajnou misi přímo na Temži, kde, nikým nezpozorována, napadne kotviště anglické floty v Medway (nikoli Midway, v tom se často chybuje :) ). Je historickou pravdou, že kotviště bylo neskutečně slabě bráněné, Angličané praskali sebevědomím, že zaútočit přímo v jejich srdci se nikdo neodváží. Mise je splněna, patnáct anglických lodí hoří, dvě jsou zajaty a Karel škemrá o mír. Ovšem, má to samozřejmě háček, protože tohle ponížení si bude dobře pamatovat. Mír ovládne Holandsko, ale rodinné dýchánky u de Wittů a de Ruyterů jsou smutné, ježto de Witt tuší, že brzy bude další válka. A skutečně, blíží se rok 1672, který Holanďané příznačně nazývají rokem katastrof. Ludvík iksívé si řekne, že je mu Francie malá a Holandsko se bude dobře vyjímat mezi jeho državami (a zejména si brousí zuby na zisky z jeho obchodní floty). Přičemž nastává neuvěřitelná situace, s Francouzi se spojují Angličané. Holandsko tak čelí boji na dvou frontách, po zemi se valí obrovitá francouzská armáda, která dobývá jednu holandskou pevnost za druhou, z moře hrozí anglický výsadek. Navíc monarchisté vidí, že tudy vede cestička k politickému úspěchu. Lůza hledá, na čem by si vylila vztek za válečné neúspěchy, tak jim předhodí obětní beránky. Jsou to bratři de Wittové. Tohle je asi vůbec nejsilnější část filmu, protože zobrazení toho, co dokáže v primitivnosti přiživit vhodně zvolená propagační kampaň, je velmi silné. Mladší z bratrů je mučen, aby z něj získali přiznání proti premiérovi. Ten se pokouší bratra osvobodit a oba jsou nakonec brutálně zavražděni davem. De Ruyter, který se stává svědkem smrti přátel, je otřesen, ale nezbývá mu než se podrobit novému vedení země, protože nepřítel se blíží. Popravdě odteď film ztrácí, vrchol je za námi. Následující tři bitvy v Solebay, Schooneveldu a Texelu (1672-73) se smrsknou do jediné. Prim tu hraje výše zmíněný ponor lodí, holandské lodě mají ponor menší (skoro ploché dno), takže dobře manévrují kolem pobřeží a dokáží spojené anglo-francouzské flotě zabránit ve výsadku. V porovnání s tím, co by člověk čekal, ale právě tahle část vyznívá dost nevýrazně. Škoda. Nicméně výsadek je odražen a francouzskou armádu zastaví protržené hráze. Anglie couvá z války a schyluje se ke sňatku Viléma s Marií Anglickou (Stuartovnou), dcerou Karlova bratra Jakuba. Aby se vše odehrálo bez problémů, je však třeba ještě odstranit jeden kamínek v botě - de Ruytera. Tohle je už hodně spekulativní část, sice to vyznívá jako docela dobrý dějový oblouk a dramatizace děje, ale historicky je to hodně přitažené za vlasy. Realita byla taková, že války využilo Španělsko, které se překvapivě stalo spojencem své před necelými sto lety separované provincie (tedy sedmi provincií, aby to bylo přesné). Holandsko se navíc pokusilo Francii přimět k míru tím, že napadlo francouzské kolonie v Karibiku. Tam ovšem dostali Holanďané od Frantíků celkem na hubu, takže se stáhli zpět do Evropy, kde jim to šlo mnohem lépe. Spojená holandsko-španělská eskadra pak vyplula, aby napadla francouzské državy ve Středomoří. A zde se odehrála bitva s Francouzi u Augusty (1676), v níž de Ruyter (přezdívaný námořníky dědeček, pro velmi mírné zacházení s nimi) padl. Ve filmu je to celé vygradováno tak, že de Ruytera poslal Vilém do Středomoří prakticky na smrt, když mu pohrozil, že "jinak nebude schopen zajistit bezpečí jeho rodiny". Budiž, chtěli to mít dramatické, ale když už zvolili tuhle cestu, tak to moc nevyzní. Bitva je zobrazená jako boj proti velké přesile, což neodpovídá realitě, protože ve skutečnosti měli Francouzi 29 lodí a holandsko-španělská flota 27 lodí, a to už de Ruyter bojoval s větší přesilou. Do bitvy máme prostřihy z Vilémovy svatby s Marií, trochu to připomíná závěr první série Tudorovců se smrtí kardinála Wolseyho. Není to špatné, ale ve zmíněném seriálu byla podobná scéna lepší. Na druhou stranu potěší, že film nevynechává rytířské gesto, které provedl francouzský admirál Duquesne. Poté, co se dozvěděl, že jeho protivník padl, vypálil čestnou salvu a nechal holandsko-španělskou eskadru opustit boj, přestože vyhrával. No a pak máme pohřeb s dovětkem co bylo dále, že se roku 1688 Vilém stal anglickým králem Vilémem III. Oranžským, ale protože neměl potomky, jeho dynastie zase skončila jeho smrtí. Takže co s tím. Pokud to budu brát jako film, tak dobrý. Výprava je pěkná a i přes anachronismy typu zmíněná kormidelní kola se na to kouká hezky. Sice zobrazení námořní reality zdaleka nedosahuje té ukázané v Master and Commander, ale to byl film omezený na palubu jedné lodě (a Galapágy s Darwinovskými narážkami) s několika postavami, kde se napětí a vztahy řeší mnohem lépe než ve spektáklu s desítkami postav. Podle popisu by se mohlo zdát, že se ve filmu stále bojuje, ale ve skutečnosti boj zabírá sotva třetinu filmu, zbytek je vedle politikaření hodně věnován de Ruyterovu manželství a tyto rodinné etudy, přestože za jejich autentičnost bych ruku do ohně nedal (nehledě na zmíněný problém s časem), vyznívají velmi mile a roztomile. Herečka ztvárňující jeho manželku je navíc fakt úžasně pěkná, žádná plakátová krasavice, ale nesmírně sympaticky působící ženská. Pak je tu zvuk, který zvláště v bitvách působí velmi dynamicky (skoro tak dobře jako v mnou již vzpomínaném a adorovaném Master and Commander), kamera, která je ještě lepší (zvláště ve scénách v interiérech je vidět, jak moc se kameraman inspiroval u holandských malířů) a kostýmy. To není věc, kterou bych příliš zaznamenával, takže když upoutají i mne, zaslouží to ocenit. Čtyři bodíky jako vyšité, a protože v Evropě podobných filmů poslední dobou moc nevzniká, nezbývá než přát si, aby se tohle do evropské kinematografie zase vrátilo. Takže teď očekávám filmy o francouzském admirálu Tourvillovi, španělském Blas de Lezo (člověk, který překonává Kutuzova a Nelsona v počtu ztracených orgánů, přesto ušťedřuje Angličanům jednu z nejtvrdších porážek roku 1741 v bitvě u Cartageny) a dalších osobnostech evropské mořeplavby. A nemusí to být ani válečné :) P. S. Doplňuji, že pro natáčení filmu byly použity dvě repliky plachetních lodí, a to replika lodi Batavia, fluity z doby, ve které se film odehrává, a dále loď Štandart, replika ruské fregaty z roku 1703, kterou jsme mohli vidět už ve filmu Sluha jeho veličenstva. () (méně) (více)