Dáma ve zlatém

Prostředí jako takové už z podstaty nabízí zajímavý námět na příběh. Židovské příběhy z období obou válek totiž nejsou nikdy k zahození a většinou jsou plné neuvěřitelných emocí. Ne ale v případě filmu Dáma ve zlatém, kde se promítají dvě příběhové linky. Jedna ze současnosti a druhá z minulosti. Ta z minulosti je odvedená poměrně dobře a nemám na ní výtku. Ta ze současnosti je ale šíleně nezáživná a ten soudní proces tomu dodal korunu. Ve výsledku nezbývá nic jiného, než přijmout s vděkem alespoň solidní herecké výkony. Jenže to je také to jediné, co u tohoto filmu stojí za povšimnutí. (25.06.2015)

Přiznám se, že mám strašně rád Helen Mirren, jako herečku i jako ženskou. Na ní je radost koukat ve filmu i s ní číst jakýkoliv rozhovor. Jaká příjemná změna oproti takové Meryl Streepové, i když je teda docela zvláštní, abych měl nejoblíbenější herečku, které je 70. *:)* Ale nestydím se za to, už protože tady naprosto exceluje. Nebudu to protahovat, je to velký film. Dějově ne uplně nepodobný Philomeně, jinak prakticky ve všech ohledech lepší. Má to krésné proplétání flashbacků a "současnosti", hlavně závěr je takhle kouzelný! Rodiče mi říkali, že se tohle kdysi poměrně dost sledovalo, já o tom slyšel uplně poprvé, proto jsem byl až do konce napnutý jako struna. Jenom jsem měl pocit, že to i přes vyhrocené scény dost herecky nedával Ryan Reynolds, tady mu komik Coogan ve Philomeně ukazuje záda. Netuším, jak je to v tomhle s politikou studií, ale v klidu bych si to dokázal představit na Oscarech, klidně i v několika kategoriích, hlavně pro Helen Mirren. Určitě doporučuju i přes "jenom" 8/10 (23.06.2015)

Ten film má slabá místa a jsou zde scény, které jsou zbytečně vyhrocené a jsou dané pouze na efekt, ale to mi ani tak nevadilo. Snímek mě bavil, mimo jiné i proto, že celý příběh je nesmírně zajímavý, a to jak z pohled soudu, tak i z pohledu útěku z Rakouska před nacisty K hereckým výkonům nic nemám. Ryanovi věřím neustále a tady mi mou víru oplácí. (07.07.2015)

Tohle bude delší čtení: V reále proběhla celá lapálie kolem obrazu "maličko" jinak. Mám na mysli právní bitvu a celkovou angažovanost původní majitelky, která si šla tvrdě za svým. Žádné takové, jak to bylo ve filmu vykresleno, ale pal to čert. Náckové odcizili židovským rodinám v celé Evropě tolik uměleckých, drahocených předmětů, že já tleskám, kdykoli si je pozůstalé příbuzenstvo dokáže vyboxovat zpátky. A způsob, jakým toho docílí, je pro změnu naprosto ukradený mně. Odbočka do Bavorska : v okolí Mnichova mají v každé širší rodině dosud schován minimálně jeden umělecký předmět, který si tajně hýčkají a legálně jej nemohou střelit. V některém sklepě byl náhodně spatřen originál od Raffaela Santi. Dosud se hledá. Tak kde jsme?! K filmu: za Helen Mirren, kterou mám velmi ráda, dávám čtyři hvězdičky. Vykreslení nacistického tažení a tehdejší situace v zaskočených židovských rodinách bylo výstižné a názoru lidí, kteří našli klidný život za velkou louží, docela dobře rozumím. Vrátit se do Evropy po TOM VŠEM nastálo? ANI NÁHODOU! Stejný názor měl i Miloš Forman. Co se týče Klimtova obrazu, byla nehorázná rakouská prasárna, že si za jeden z hlavních národních kultů vybrali majetkově nevyspořádáný, doslova ukradený obraz a ještě se divili, že to někomu vadí. Takže i když je film vcelku vychýlený od reality, Rakušákům jej, se škodolibým úsměvem, srdečně přeju. :) (26.01.2019)

Důležitý film, ideálně se hodící do koláže oslav 100. výročí úmrtí Klimta (a Schieleho). Někdy je jednoduše důležité natočit formálně (ne)obyčejný projekt o zopakovat jím apel, jenž je stále platný a který by nesnesl experimentální podobenství. Anšlus v umění má mnoho podob a doufám, že ještě mnoho mít bude. Kromě filmu lze též doporučit stejnojmenný román Anne-Marie O'Connor s podtitulem Strhující příběh mistrovského díla Gustava Klimta - slavného portrétu Adele Bloch-Bauerové. (30.05.2019)