poster

Ah fei zing zyun

  • Hong Kong

    阿飛正傳

  • anglický

    Days of Being Wild

Drama

Hong Kong, 1990, 94 min

Režie:

Kar-wai Wong

Střih:

William Chang
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • boogieman
    ****

    Nádherné. Typická retro lovestory ala Wong, v Days of being Wild naberá zase raz iného odtieňu, ale pritom ostáva verná takmer všetkým jeho trademarkom. Tematicky tu okrem neuveriteľnej túžby spoznať svoju matku nie je snáď nič čo by sa nevyskytovalo vo zvyšku filmografie tohoto honkongského rebela. Vizuálna stránka je opeť nádherná, kamera takisto, v nasvietení i v mizanscéne dominujú trochu netypicky modrozelené odtieňe(sú to chladné farby). Bol som prekvapený, že hoci je to WKW-ov iba druhý film, čo do štýlu vôbec nezaostáva za jeho nasledujúcimi dielami. Typická časovo rozvolnená montáž vytvárajúca prúd momentov rovnako osudových ako je láska,plynutie času doprevádzané tikaním hodín zdôrazňujúcim dôležitosť každej sekundy, každého momentu.Voyerské snímanie z odstupu a cez rôzne prekážky alebo zrkadlá.Estetická a vizuálna stránka tu síce ešte nie je dovedená až k dokonalosti, hudba sa tu vyskytuje sporadickejšie(kvalitatívne je ale rovnako fantastická), ale aj tak je to film ktorý i takmer 20 rokov po jeho vzniku, len tak neuvidíte. You and me in one room, you will not remember this passing moment soon. Táto veta sa mi nejak k Wongovi hodí, tak som ju sem napísal.(29.12.2009)

  • ScarPoul
    ****

    Táto sociálna dráma ktorá vypovedá o hľadaní niečoho čo mladému človeku chýba je podaná pomalým, snovým spôsobom, ktorý prvý krát začína využívať tie prvky, pohyby kamery a snímania, dažďové sekvencie, ktoré sa stanú tak typickými pre budúcu tvorbu Kar - Wai Wonga. Days of Being Wild rozpráva o parte ľudí, ktorý nemajú toho až tak veľa spoločného a ich vzájomné pocity nikdy neschádzajú do hĺbky aj napriek tomu že filmu dominuje smútok a bolesť. Nedá sa to vyslovene považovať za chybu, pretože aj keď postavy nie sú tak silne vykreslené ako v prípade Wongovej prvotiny As tears Go by, spôsob akým je zobrazené ich konanie a spôsob akým sa ich túžby menia v rámci kamery, ktorá využíva filtre ako pocity, dostanete ako divák, presnú dávku smútku, ktorý váš nerozplače, ale sa bude s vami celý film niesť. A vytvorenie tohto spoločníka v rámci filmu je naozaj ojedinelé. Vo filme sa objavujú prvý z dvorných Wongových hercov, ktorý len dokazujú aký skvelý čuch a cit má Wong ako režisér pre postavy, ktoré konajú viacej v interéroch aby sa umocnila ich stiesnenosť, alebo exteriéroch, kde sa aj tak necítia slobodný, a pritom ich dokáže viesť tak ,aby aj keď nerobí sociálnu sondu do ich duší, zanechali svojim pôsobením na plátne silný, úprimný dojem. Tu už záleží len a len na vás či máte radi nezvyčajné pomalé filmy, alebo si zvolíte radšej niečo akčnejšie a menej poetické.(30.11.2010)

  • eraserhead666
    ****

    Romantizující drama o osudech několika postav, které se sejdou v jednom příběhu. Překvapivě zajímavé. Ono když se řekne raně devadesátkový Hong Kong, nás, odkojené videokazetami, většinou napadne jen kung fu. Ale na tohle byste mohli utáhnout i nějakou slečnu. A nejen díky Maggie Cheung to chytne i vás. 3.5*(14.9.2016)

  • el.magiko
    ****

    Až na druhý a třetí pokus se mi podařilo odhalit některé rysy raného režisérova rukopisu, opakující se motivy, setkávání se postav, které k sobě patří, aniž by o tom věděly, vázání se k jednomu určitému momentu, viděnému z více pozic, hra s časem a daty... (lze vystopovat i v Chungking Expresu). Osud má člověk jen jeden. Věčné balancování. Krásný film.(23.7.2006)

  • StaryMech
    ***

    Počínaje "Divokými časy" (původní název zní zhruba "Pravdivý příběh mladíka na scestí") Wong Kar-wai jako by točil pořád znovu jeden film - ani ne tak příběh jako náladovou črtu odcizení a nenaplněné touhy, album momentek ze života bytostí, proplouvajících akváriem nočního velkoměsta mezi bludičkami neonů, přístav v nedohlednu.... Styl je - zčásti zásluhou Australana Doylea za kamerou - vždy o krok před obsahem, vždy šik a sexy, svůdný na způsob reklamy. Ale lze v něm nalézt i něco z takového Fitzgeralda a podobných, kteří nám upřímně a jímavě připomínají ztracený Ráj, klesnuvší kamsi na dno moderní duše.(16.6.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace