Ekskursantė
Exkursantka
The Excursionist
Obsahy(1)
Příběh desetileté dívky, která unikla z deportačního vlaku a pokračuje 6000 km dlouhou cestu zpátky do své vlasti. (Severský filmový podzim)
Recenze (17)
Smutná “road movie” s dobrým vedením hercov (hlavne malej Anastasije Marcenkaite), ale s monotónnym tempom, nie moc strhujúcim dejovým vývojom, a občasnou lacnou (nelogickou) vsuvkou s rádoby šokujúcim obsahom (oči v ruke mŕtvoly chlapca), ktorá film skôr zhadzuje, než aby mu dodala na dramatickosti. ()
Konečně jsem se dočkal litevského filmového nářezu. Tento kousek totiž přináší příběh, který sice není úplně násilný a krutý, ale hrůzy poválečného období i přesto dokáže vyprávět nepřímými momenty a nebo záběry, které dokáží mluvit vysloveně sami za sebe. Příběh malé Marušky mě úplně dostal. Prošla si hrůzami války trošku jinak a s těžkým pochopením. Na druhou stranu měla štěstí i na dobré lidi, takže si její dušička prošla vysloveně peklem, ale mohla na tom být klidně i hůř. Přesně jak říká uživatel danliofer, k tomuto filmu by se dalo přiřadit mnoho vlastností, ale určitě ne fakt, že by měl být černobílý. Otevírá tu opravdu mnoho otázek a všechny mají společné jedno - lidskost. Závěrečná scéna mě k tomu všemu bodla do srdce tak, jako nacistická dýka. ()
Doporučuji všem obdivovatelům Ruska. Třeba procitnou a uvědomí si, jak nelaskavý ten režim byl a jak těžké bylo pro dobré lidi prokázat lidskost. ()
Kopec detí som už sprevádzala na ich cestách počas vojny a sledovala ich životný príbeh .. a tento tu bol taký, no priemerný. ()
Silný príbeh putovania litovského dievčatka sovietskymi lesmi a hájmi. Cestou stretáva ľudí dobrých aj zlých, špeciálny prípad je malý nemecký hajzlík, stretnutie s ním sa vyvinulo tak, ako by som to vôbec nečakal. Drsné tak, ako sám život v tých časoch... ()
Moc pěkně udělaný film. Marii se podaří uniknout z transportu jedoucího na Sibiř. Chce se vrátit domů, do Litvy, ale cesta je nehostinná a velmi dlouhá. Jak Marie přežije zimu? Koho cestou potká? Ve filmu mnohokrát uvidíte, jak v té době lidé v Rusku žili. Jak se báli různých komisařů a výběrčích, jak často nemohl věřit soused sousedovi. Tato cesta se mi moc líbila a ráda se na film zase někdy podívám. ()
Motív úteku počas deportácie nie je v podstate ničím novým, hoci skôr sa s ním stretávame v prostredí nacistickej hegemónie počas 2. sv. vojny. Takže aspoň z tohto pohľadu je to o niečo inšie, no zároveň dosť podobné (ako vravia v Thajsku: same same, but different). Zas len ďalší dôkaz, že všetky totalitné režimy boli proste zverstvo. Čo sa týka tohto litovského filmu, vzhľadom na vysoké hodnotenia som od toho čakal ďaleko viac. Aj keď je príbeh postavený najmä na viacerých zlomoch počas Marijneho putovania na ceste domov, chýbal tu tomu taký ten potrebný "waw efekt". Miestami som mal pocit, že toho šťastia v nešťastí mala Marija predsa len príliš (nieže by som jej to neprial) - čo pôsobilo predsa len až neuveriteľne. Ale tak, prečo nie? Aspoň občas zvíťazila individuálna humanita nad masovou totalitou. ()
Nadherne natocene drama o holce, ktera utika z transportu kdesi v Rusku zpet do Vilniusu. Mozna to je zidealizovane a trochu naivni, aby Masa pri svem navratu mela tolik stesti na dobre lidi, ale ten pribeh si Vas ziska, k tomu krasna kamera a vytecna Marcenkaite. Velky filmovy zazitek. ()
neskutočne smutný príbeh dievčaťa, ktoré chcelo byť doma. Film o krutosti v povojnovom Rusku, o nezmyselnosti "červenej diktatúry", v ktorom ľudskosť nemá miesto. ()
Velmi silný film, jehož hrdinové nejsou schematičtí ani černobílí. Příběh pomáhá skrze jednotlivé osudy hlouběji nahlédnout na dějinné události z vícera úhlů. I to je velká devíza tohoto snímku. ()
Film vypráví dosti smutný příběh litevské holčičky z období masových deportací litevců na Sibiř. Na to z jaké je film doby, zobrazuje poskrovnu násilností a spíše se zaměřuje na lidi, které malá Marija cestou potkává. Děj nezrychluje ani nezpomaluje, prostě si plyne a ukazuje, jak instinkty přežití hlavní hrdinku zocelily a pomohly jí dospět. Hrozně krutá doba, ale film byl natočen jemně a i když mu chyběla větší dramatičnost, nechci mu dát jen čtyři pecky. ()
Film zobrazuje stav sovietskej spoločnosti po WW II. Píše sa koniec roku 1948 a Josip Visarionovic posiela politických a vnútorných nepriateľov do Gulatov v čom má dokonalú prax. Prišli na radu aj obyvatelia Litvy. Dievčaťu Márii - Máše sa podarí z transportu ujsť a na svojej skoro dvojročnej 6000 km dlhej ceste z Altajskej oblasti do rodnej Litvy stretáva vzorku sovietskej- komunistickej spoločnosti a ludských duší tej doby, od typickej ruskej babusky s veľkým srdcom po vyvrhelov spoločnosti až sadistov. Zaujalo ma že je to Litva/Ruský film, aj na základe tohto filmu litovci to pod Moskvou a komunistami nemali ľahké a predsa aspoň vo filme našli spoločnú reč. A je to určite lepšie ako filmy s detským predstaviteľmi v holocaustovych filmoch. ()
Silný a pěkně vykreslený příběh dívky, která je vržena do národnostních a politických třenic baltských slovanů s Rusy po válce. ()
Super, gratulujem, silny film! O dievcatku, co toho prezilo viac, nez by mal zazit dospely za pat zivotov. Clovek s tou malou hlboko citi a bral sekerku ci aspon kladivo, ked jej dokola neskutocne ublizuju. 4* jak bic, dal by som 5*, ale je to prilis smutne.. ()
Návrat domů člověku ztrpčuje kdeco a kdekdo. Režisér se snažil využívat postupů mistrů, ono to však takto nefunguje, myslet si, že zkopíruji fragmenty a bude to fungovat je naivní. Ale co asi nejvíc ubližuje tomuto filmu je překrásná Bachova skladba, která je tak nadužívaná, že se z ní stává kýč. A přitom tak hezký film to mohl být, ovšem pokud by se rozhodl režisér pro neopulentnost a vydal se cestou prostoty. ()
Cože to bylo, čeho se litevská Marija (či během "výletu" po Rusku "Masha") nechtěla na své dlouhé cestě za žádnou cenu vzdát? Cože to pověsila po svém návratu do rodného domu na trám? Aha..., hmmm..., kříž.... "Ať se stane cokoliv, cestu domů znám." ()
Hodně decentně podané peklo poválečných let v rusku a přilehlých koloniích. ()
Související novinky
Začíná Severský filmový podzim
Severský filmový klub již poosmé pořádá tradiční přehlídku kinematografie severských a pobaltských států. Festival divákům nabídne 24 snímků ze 7 severských zemí. Přehlídka začíná 9. 11. v Praze a… (více)