poster

Zámek

  • Rusko

    Zamok

  • Rusko

    Замок

  • anglický

    The Castle

Drama

Rusko / Německo / Francie, 1994, 120 min

Komentáře uživatelů k filmu (21)

  • Ducharme
    ****

    Filmovým adaptacím mých oblíbených knih se většinou vyhýbám, ale v případě Balabanovova Zámku mě zajímalo, jak si bujará ruská duše poradí s Kafkovým uzavřeným světem. Musím uznat, že se sakramentsky zadařilo. Balabanov se, na rozdíl od Soderbergha, nesnaží Kafku prezentovat jako exotické evropské zboží. Podařilo se mu zachytit všechno to osamění, nepochopení a marné snažení, kterými je Zámek tak charakteristický, ale zároveň nechal do příběhu promluvit i ruskou jedinečnost a vlastní nápaditost. Jedinou vadou na kráse je pro mě autorův alternativní konec. Ani ne tak proto, že se liší od verze o níž mluvil Max Brod, ale spíše proto, že je najednou tak optimistický a plný smíření se s okolnostmi. 4,5 i za krásnou vizuální a hudební stránku.(9.1.2010)

  • Aky
    ****

    Velmi zdařilá adaptace knihy, která přes všechny úpravy a změny oproti samotnému Kafkovi, pokorně slouží své předloze.(1.8.2010)

  • darkrobyk
    ****

    Velmi příjemné překvapení, byť pro mne trochu ve stínu verze z roku 1968. Balabanovi se podařilo citlivě uchopit Kafkovu předlohu a převést ji do absurdního podobenství odlidštěného světa, kde je člověk naprosto ztracen a nepochopen. Několikrát jsem si během filmu vzpomněl na Případ pro začínajícího kata... Snímek by celkovým pojetím dobře pasoval do uvolněných a experimentálních 60.let minulého století. Zámek, do kterého se nelze dostat, povolení snad i na to, aby se člověk mohl ráno protáhnout u otevřeného okna, byrokracie obřích rozměrů, stěny, bariéry, z nichž lze překonat jen skutečnou zeď ve dvoře, ale stejně si člověk nepomůže. Kde ovšem nasbírali všechny ty držky pro film...ale jsou výstavní a pěkně do něj sednou. Vyloženě krásný není ve filmu vůbec nikdo, což byl předpokládám záměr...panoptikum podivínů a zvláštních postav žijících ve stínu zámku, který je ve snech K. obklopen neklidnými vodami, jen přidává na tajemnosti filmu...(21.1.2014)

  • Big Bear
    ****

    Hodně slušná psychárna! Kafkovu předlohu jsem nečetl, ale celé mi to dost silně připomínalo film Pevnost (1994). Teď bych tipoval, že i její tvůrci se zřejmě inspirovali Kafkou. Hustotu snímku podle mého podtrhuje nejen zimní prostředí a fakt, že většina děje se odehrává za tmy a vánice, ale napomáhají tomu už jen ruští herci s typickými obličeji jak z nějakého obrazu Hieronymuse Bosche. A jako tečka hudební doprovod. Ty flašinety a ruské písně k tomu celému, fakt psycho. Pracuji také v instituci, která je tak trochu úřadem. Občas k nám chodí pro různá povolení lidé, kteří se tím živí a vědí co a jak. Kolikrát byrokratické absurdity zvládají s lehkostí, protože ví, že když nedonesou to či ono potvrzení, nedostanou se dál a nedostanou to další, hlavnější ... Ale pak k nám občas zavítá někdo, kdo si myslí, že to dá sám a na poprvé... ten soufalec se pak ocitne v podobném podhradí ze kterého se jen tak nevymotá.. Ti lidé mi pak velmi připomněli zeměměřiče sedícícho v panském domě na chodbě, kterak čeká na zavolání do kanceláře, kde se nakonec vůbec nic zásadního nedozvěděl.... V tomhle je Kafkovo dílo jistě velmi nadčasové. Být film o půl hodiny kratší, bylo by mu to ku prospěchu. Inteligentní divák absurdnost poznal hned i to, že zeměměřič se z toho asi nevyhrabe... Dávám 4 válce do hrací skříně. * * * *(31.1.2015)

  • Orlau32
    ****

    Knihu jsem nečetla, film byl dobrý, ale na plný počet bodů tomu něco nedefinovatelného chybělo.(10.4.2008)

  • fragre
    ****

    Jako adaptace Kafky je to vlastně neúspěch (už jen ta stopa naděje na konci), ale film je to přesto působivý. Zima, kontrast tmy a světla a grotesknost čerpající od Bruegelů po Spitzwega. A k tomu nějaká ta ruská rozevlátost, která neladí s kafkovskou klaustrofobií.(23.9.2018)

  • papaJA21
    *****

    Nejdokonalejší adaptace knižní předlohy. Neskutečně věrně vystihuje atmosféru, absurditu knihy. Těžký a velmi depresivní film.(10.7.2011)

  • Kaferano
    ****

    Toto zpracování Zámku se mi líbilo o něco víc, než film Hanekeho. Atmosféra předlohy zde byla skvěle vystižená, přestože sem režisér vnesl i vlastní nápady. Kupodivu i zakončení, kdy dojde ( spoiler ) k rafinované záměně identity K s jednou z postav, mě vyloženě sedlo. Film působil uceleně a myslím, že je přijatelný i pro diváky, kteří Kafku nečetli.(28.9.2012)

  • PKD
    ****

    Sice to není na plný počet a ty 4 hvězdy to má bez debat. Téměř geniální adaptace románu od jednoho z nejzásadnějších světových autorů literatury s velkým L,která má naprosto totožnou atmosféru,jako když jsem to četl. Neskutečné! Tohle se moc často (spíše skoro vůbec),nestává. A to,že to je ruské? Vůbec to neva. Spíše naopak.:)(9.1.2019)

  • kubyno
    ****

    Balabanov jako by si vzal jen ten příběh, popřípadě tu absurditu nebo marnost, a zasadil ho do ruské kultury. Snímek je velice zajímavý a protkaný jedinečným východním přetvořením a občasným domýšlením děje. Takhle nějak by vypadal Zámek pa rusky.(12.2.2012)

  • radektejkal
    ****

    Jak se vejde široká ruská duše do úzké duše jednoho Němce (byť pražského a navíc nemocného)? Sotva nějak! Snad jediným pojítkem to byli zeměměřičovi pomocníci (ale to by bylo na doktorskou práci) ... Film má zvláštní vlastnost, kterou ostatní uměny nemají, nebo ji využívají minimálně. Přebírá inspirace (a po svém je vykrádá) z jiných oblastí umění, nejvíce z literatury. Je téměř absurdní si představit opak: románová adaptace filmu. A tak Balabanov spřádá z Kafkových uzlů svou vlastní síť, do se snaží chytit (tak jako Kafka) fenomén jinakost, jinorodosti, cizosti. (Něco o tom vím, byl jsem 5 let cizincem v Německu a teď 15 let na malé vesnici). Cizinec má tu výhodu, že je neutrální, a každý ho tak může využít k vlastnímu prospěchu či neprospěchu jiných (viz např. fenomenální von Trierův "Dogville"). Nevýhoda spočívá v tom, že se musí orientovat ve spleti všemožných vztahů, ritů a nepsaných zákonů, o kterých nemá ani tušení, a jejichž přestupování jej postupně vylučuje ze zdánlivě přátelsky nakloněné společnosti, až jej případně ostrakizuje... Odhlédneme-li ale od románu (a nic nám v tom nebrání), pak tu jde o film, který má švih, kadenci, rytmus a výraznou melodii - a to i díky hudbě Sergeje Kurjochina. Kafkův Zámek je bez závěru, zbalabanizovaný Zámek (hrad jak prase) závěr má, a zdá se, že právě pro něj byl natočen.(12.5.2016)

  • Psice
    *****

    Jako nadšený čtenář Kafkových románů je mi trochu stydno, že jsem se o tomto filmovém skvostu dozvěděla až nedávno. Snímek perfektně vystihuje stísněnou atmosféru, ve které se román odehrává –dokonale vykresluje všudypřítomnou absurditu, skvěle zobrazuje marné lidské snažení (a nebo snad marnost života jako takového v tak nepochopitelném světě) a je i značně symbolický. V průběhu sledování filmu můžeme pozorovat, jak se hlavní postava vyvíjí a mění divákovi přímo před očima – z entuziastického zeměměřiče v lidskou trosku semletou byrokracií a společností (nastavenou systémem - zámkem). Ve filmu se pracuje nejen s tématem absurdity, ale i se strachem z autorit (všechny postavy vypadají vystrašeně, uhranutě, jako kdyby neměly vlastní vůli). Autoritu v tomto případě představuje zámek a příslušní vysoce postavení pracovníci jako je např. Klamm – vyslovení jeho jména jako kdyby bylo odkrytím jakéhosi společenského tabu, vyřčením něčeho nepatřičného. Zeměměřič se snaží, vržen do cizího prostředí, sžít s lidmi z vesnice a pochopit řád věcí, k čemuž je potřeba učinit jisté kroky - ty ale jdou proti tamním zvyklostem. Pak tedy logicky postava zeměměřiče působí jako cizorodý prvek, jako něco ohrožujícího. K velkým kladům filmu patří i to, že je obohacen o skvělé filmové kostýmy, povedený výběr herců (zvláštní to postavy) a jedinečnou hudbu, která bravurně dokresluje drásající atmosféru snímku. Autentičnost snímku umocňuje i to, že pochází z dílny ruského režiséra a je obsazen rusky mluvícími herci. Divák si tedy může snadno udělat rovnítko například mezi Ruskem a Stalinem s jeho systémem vládnutí.(4.1.2012)

  • Kolssteyn
    ****

    Bizarní...!(17.6.2014)

  • Tormentor665
    *****

    Tohle přepracování mi sedlo výtečně. Obohatilo to knihu o úžasné lidské zrůdičky, které se panu režisérovi podařilo nashromáždit:-)(9.1.2014)

  • mistvan
    *****

    Jedinou knihu, kterou jsem od Kavky přečetl byl Zámek a bylo to právě potom, co jsem shlédl tuto užásnou adaptaci. Možná to může být i tím, že jsem nejdřív viděl film a pak četl knihu, ale každopádně film ve mě zanechal hlubší dojem. Tomuhle dílu nemám co vytknout, takže u mě má jasně pět.(28.4.2006)

  • boombang
    *****

    Možná nejlepší adaptace Kafky, kterou jsem zatím poznal. Rusové ho evidentně dobře pochopili.(5.6.2012)

  • Ivo
    **

    Každý asi vnímáme Kafku jinak. Velmi mi tam chyběla mysteriózní atmosféra, přesahy do hlubšího snového světa, který z Kafkových děl cítím. A K. vypadající skoro jako Ivan z Mrazíku, to mi tam dost nesedělo ... A hlavně mi nesedí tendence dělat ze Zámku jakousi absurdní frašku (i u jiných pokusů)(7.2.2013)

  • bart-leby
    ****

    Tak v Balabamově filmové adaptaci se K. dostal na zámek. Kafka možná rotuje v hrobě, ale já jsem se docela bavil.(24.6.2013)

  • Pokryvac
    ****

    Najfilmovejšia verzia Kafkovho Zámku. Zatiaľ čo dve nemecké - od Hanekeho i od Noelteho - pôsobia komorným dojmom, ruská verzia vsádza na pestrosť. Nie je to však vždy k úžitku veci. Zasahovať do Kafkovho textu totiž nie je najšťastnejšou voľbou. Doplatil na to napríklad Wellesov Proces so svojou záverečnou scénou s dynamitom (!) a zlyhala aj česká verzia Ameriky, v ktorej sa tvorcovia od Kafku vzdialili a tak adaptácia zásluhou "bezzubosti" scenáristov stratila značnú časť čara predlohy. Haneke necháva koniec odtrhnuty, Noelte zobrazuje predpokladany koniec, o ktorom sa zmienuje Max Brod a ruský režiser Balabanov si dotvara záver vlastný. Nápad je to síce zaujímavý, avšak s vyznením predošlej časti filmu mi príliš nekorešponduje. Zrejmé je, že Kafka by sa takej rozpustilosti nedopustil a tak treba nazerať na túto verziu s istým nadhľadom. V globále však ruskú verziu oceňujem pre jej inakosť. Zatiaľ čo Hanekeho a Noelteho verzie sa držia pôvodného textu pevne ako kliešte, čo je pre niekoho kto prečítal Zámok nudné a pre toho, ktorý ho neprečítal zasa príliš zmätené, Balabanov ponúka svoje vlastné videnie Kafkovho diela, ktoré je vďaka väčšej filmovosti o kvapku zrozumiteľnejšie aj nečitateľom Franza Kafku.(2.6.2016)

  • bravo1
    ***

    Mnohem zdařilejší varianta než Zámek. Knižní podoba je ale filmem asi nedostižitelná.(2.8.2013)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace