Kavkazskij plennik
Obsahy(1)
V inspiraci stejnojmennou povídkou Lva Nikolajeviče Tolstého je vyprávěn příběh ze současnosti odehrávající se na blíže neučeném místě Kavkazu. Dva ruští vojáci se dostanou do zajetí v domě starého horala, který je chce vyměnit za svého syna, uvrženého do ruského vězení. Filmová událost roku 1996.
Do současnosti zasazený přepis klasické povídky Lva N. Tolstého Kavkazský zajatec (před 11 lety zvítězil na karlovarském festivalu) jen dokazuje, že některé příběhy jsou věčné, že se mění jedině vnější reálie. Snímek vypráví o dvou vojácích ruské armády, zajatých kavkazskými horaly. Jedním je starší, notně již zcyničtělý důstojník Saša (Oleg Meňšikov), pro něhož se armáda stala jediným domovem. Druhým je sotva odvedený mladíček Váňa (Sergej Bodrov ml.). Únosce, majestátně vyhlížející patriarcha Abdul (Džemal Sicharulidze), naivně věří, že tak dosáhne snaze propuštění svého syna, zajatého ruskými vojsky.
V inscenačně úsporných tazích načrtává režisér Sergej Bodrov nejen vztahy mezi oběma zajatci, ale také konfrontuje ruskou "velkopanskou" mentalitu s kavkazskými horaly a jejich rodovým uspořádáním. Nezajímá jej pouze dobrodružná zápletka, související třeba s pokusy o útěk. Zjišťuje, že se střetávají dva rozlišné světy, které si nemohou porozumět. Bodrov sice nechce démonizovat či naopak obhajovat ani jednu stranu, spíše jej zajímá osudová spirála narůstajícího násilí, kdy jedna odvetná akce probouzí ještě ostřejší odezvu, avšak ruská armáda je přece jen vylíčena (aspoň ve svém důstojnickém sboru) jako figurky ovládané představou imperiální nadřazenosti. Hrdí a mlčenliví Kavkazané, jejichž svět ovšem také není přiblížen víc než v několika vnějších frázích (muslimská modlitba), však své konání motivují odedávnými zvyklostmi a není v něm prvek akutní osobní nenávisti (třeba později zabitý hlídač zajatců, kdysi odsouzený za zabití své nevěrné ženy na Sibiř a tam zbavený jazyka, by měl všechny důvody nenávidět Rusy, ale komunikuje s nimi bez jakékoli zášti, dokonce přechází i výzvy, aby si s nimi zazpíval - a notuje mručením).
Svůj podíl na konečném vyznění má i kameraman Pavel Lebešev. Silné působivosti dosahují přírodní scenérie kavkazských hor, kde vesnička z leteckého pohledu připomíná vlaštovčí hnízda přilepená na příkrém úbočí. Také průhledy do aulu, jehož život tepe svým vlastním rytmem, obsahují hodně emocionality, prostředí, kde se svým způsobem zastavil čas a kde tradice krevní msty náhle narážejí na anonymitu viníků (ruská armáda), je ovšem postiženo velice krevnatě a s nepochybnou pokorou vůči lidem, jejichž klid narušila imperiální politika velkého souseda. - Jan Jaroš (Letní filmová škola)
(více)Recenze (73)
Největší "vývozní devízou" Kavkazského zajatce je prostředí, ve kterém se odehrává a kde byl natočen, což samo o sobě má velkou výpovědní hodnotu. Na druhou stranu jsem neměl pocit, že sleduji něco extra, "něco", co mi uvízne v hlavě na dleší dobu. Emocionálně byl film velice plochý, zdařilých veselých střípků tam zase oproti takovému Kusturicovi bylo velice málo a pečlivých obrazových kompozic jsem také neshledal mnoho - Kavkaz se do obrazu tak nějak vtíral sám. ()
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film . . . . . . . . . .Křišťálový glóbus ()
Ten film dlouho nemá žádnou vztahovou ani dějovou katarzi, ale pak to přijde a ty deš na prdel. Nechce se mě ani věřit, že by Rus byl schopen něco podobného natočit, ale stalo se. ()
Vynikající dramatický příběh dvou zatčených vojáků, uvězněných kdesi v kavkazských horách. Jedinečné herecké výkony a skvělý scénář musí zaujmout všechny milovníky náročných filmů. Nikdy bych nevěřil, že v současném Rusku může vzniknout takhle skvělý film. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $790,078║Tržby Celosvetovo $890,000║ ()
,,NEZABÍJEJ UŽ ŽÁDNÝ LIDI, SLIBUJEŠ ?“....“ /// Filmovej vejlet na Kavkaz, za horaly, za dvěma ruskejma zajatcema na jednom řetězu. Takovej ten film, kterej musí zaručeně posbírat spoustu cen. Vlastně se tu skoro nic neděje, ale přesto je díky setkání dvou rozličných světů, který si nemůžou rozumět co vyprávět. Příběh je výjimečnej svým poselstvím, vo tom nebudu diskutovat. Já ale viděl nadčasovej komorní cestopis s několika výstřelama a spravedlivým - nespravedlivým (nehodící se škrtněte) trestem, kde nejde ani tak o boj, jako o mír. Tohle se bude dít furt! A já zas nejsu úplně servilní festivalovej divák. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se přepsat něco od Puškina. 2.) Válka, to může bejt i něco malýho. 3.) Thx za titule ,,lasicak“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Kavkazkého zajatca si samozrejme najlepšie vychutnáte v ruštine a inak to zatiaľ asi nepôjde , pretože film u nás doteraz nevyšiel. Je to škoda, lebo rusi robia naozaj dobré filmy a tento to znova potvrdzuje. Film sa nesie v pohodovom tempe a je až na pár malých výnimiek bez akčných scén. Film sa sústredí hlavne na psychologickú rovinu dvoch ruských zajatcov a sledujeme ich reakcie, ich plány na útek, ale hlavne ich šance na prežitie. Sú si vedomí, že sú minimálne a z toho pramení zvedavosť diváka. Veľmi dobre tvorcovia do príbehu zatiahli matku jedného zo zajatcov, ktorá filmu dodala ľudskejšiu tvár. Dnes už nebohý Sergei Bodrov bol sympatický ruský herec , ktorého si niektorí pamätajú z ruskej gangsterky Brat a Brat 2. V tomto filme podáva podobne kvalitne umiernený herecký výkon a snaží sa vžiť do úlohy človeka, ktorý je už takmer zmierený s osudom , ktorý ho čaká. Vojak Žilin i divák si bude musieť počkať až do poslednej minúty a dúfať, či kavkazký horal nájde zľutovanie.80% ()
,, Matko, neplač. My pomstíme naše syny! '' - Kavkazský zajatec je ultimátní záležitost, kterou doporučuji nejen fajnšmekrům válečných snímků ! - * * * * * ()
Seděl jsem na zemi a viděl jen půlku plátna, boleli mě záda a vedle mě stál hlouček neustále se hihňajících holek! Stejně jsem nemohl odejít a vzdát to! Ten film prostě nadchne! ()
Кавказский пленник je další ukázkou, že Ruská filmografie má stále co nábídnout a čím zaujmout! Zajatec mi něčím připomněl Rogožkinovu Kukušku - stejná síla minimalismu a naturalismu. Z příběhu výměny zajatců by američani udělali monstrózní velkofilm, ve kterém by se všichni postříleli, pak by se do toho zapojila FBI, k tomu samozřejmě stíhačky a tereňáky , mezitím by tam proběhla nějaká šílená lovestory a nakonec by to všechno musel řešit přinejmenším prezident. Rusové si vystačí s několika krávami, dřevěnou hračkou, řetězy a udělají naprosto věrohodný a svérázně zábavný film, který fantasticky zachycuje atmosféru a povahu Kavkazu. Perfektní zážitek navíc umocňují vynikající výkony Menšikova (Unaveni sluncem) a hlavně Bodrova Jr. (škoda ho...) 4/5 za trochu nepovedený konec ()
Poviedku L.N. Tolstého som nečítal, takže som vnímal film bez porovnávania s motívmi predlohy. Film je dobre pozerateľný, scenérie, zvuk i zobrazenie dvoch odlišných svetov bolo zaujímavé. Imperiálny vzťah k malým národom na okraji ríše je porovnateľný s nadradenosťou Američanov, kdekoľvek vo svete. Film som bol nútený sledovať v originále (aký to rozdiel oproti dabingu), horalom som síce rozumel akurát tak Salam Aleikum, ale ruština mi ani po 20 rokoch nerobila najmenší problém. Prijal by som o niečo temnejšie ladenie, lebo byť zajatcom na Kaukaze nie je dôvodom na odľahčujúce vsuvky. Tri hviezdičky sú zdanlivo slabým hodnotením, ale ja ich vnímam ako silné a zaslúžené. ()
Ve válce probíhající na Kavkaze chytnou místní dva sovětské vojáky, aby je vyměnili za své zajaté syny. Vojáci pomáhají na vesnici. Přátelí se. Žijí. Život. Láska. Bytí. Lyrické pojetí určitého výseku neštěstí války. ()
Zajatec je jedním z válečných filmů, na které můžete jít s očekáváním i bez a stejně vám zasáhnou osrdí. Dalo by se říci, že v oblasti filmů z válečných zákopů se natočilo všechno a proto mě o to více potěšilo, že i takovém případě se Bodrov neuchýlil v dalšímu depresivnímu, krvelačnému líčení ztrát, psychiky, pádů, vzestupů, chyb a mement.. Zůstává věren prostředí, kam Zajatce situoval - Kavkazská příroda je nejen krásná (dechberoucí, smrtelně dobře nasnímaná), ale taky prostá všeho cizího, řídící se vlastními, hluboko zakořeněnými zvyky a tradicemi s nimiž nemají vetřelečtí ruští zajatci nejmenší šanci dojít jakéhokoliv pochopení či sounáležitosti. A takový je i celý film - uvnitř příběhu prostý a lehký, ale navenek originální (věřte, že do poslední chvíle nebudete mít šajnu, jak příběh skončí), pevný a scénář je tak dobře napsaný, že by mu mohli všechny ty cedulky:“Podle skutečných událostí“ hezky zamávat z dálky a jít k šípku. Ve filmu, který začíná jako Tankový prapor je o to víc šokující, že byť jsme odříznuti od civilizace, od politických informací, kabel propojení mezi námi a dvěma hlavními herci je přímo přeelektrizován napětím. Nelze si nenajít cestu k naivnímu benjamínskému holobrádkovi (pozor- bez 0% dávky sentimentu) či se hořce nezasmát životním průpovídkám jeho zkušenějšího a životem otlučenějšího nadřízeného (charismatický kámen ruského filmu Menšikov). Dlouho jsem přemýšlela, co dělá film tak živoucím a opravdovým.. až jsem na to přišla v jedné scéně, kdy přichází za, do jámy uvrhnutým, vojínem místní muž s prosbou o spravení hodin. Byl to ten neohraničený klid, provázející celý film. Smrt, prohra, strach, láska jsou zde předávány s naprostým vnitřním a vnějším klidem (neplést s filmovou nudou). Ona scéna s hodinami je vpodstatě nedůležitá a v jiném filmu by jen brzdila nervydrásající děj, zde působí plnohodnotně, i když vymizí do ztracena (se symbolikou na jednu předchozí událost aneb nespoileruju). A vlastně ten klid souvisí s celým tím Kavkazským koloritem, kde čas plyne svým tempem a každý má od narození dané místo. Až budete mít cestu kolem filmového klubu a budou dávat Zajatce-běžte se podívat. Imho v dnešním Rusku nebyl natočen lepší válečný film. ()
Pro mě absolutně nezajímavé a nudné drama ruské produkce. Dlouho jsem se u filmu takhle nenudil. ()
Výborný film, jako dělaný na půlnoční podívanou. Neuvěřitelné prostředí. Naprosto fantastická panoramata berou po celou dobu filmu dech a díky umě zvládnuté kameře diváka jednoduše fascinují (závidím těm co to viděli na plátně). Samotný příběh pak pomalu tvoří z dvojce hlavních hrdinů postavy, na kterých vám začne záležet, a to se vždycky počítá. Filmem navíc po celou dobu prochází pocit takového poklidného smíření se smrtí, který vás postupně naplní a dostane vás přesně tam, kde byste u sledování Zajatce měli být. 8,5/10 ()
Nejlepší ruskej film, co jsem za poslední roky viděl. Pomalej, s atmosférou, fajn kamerou a takovým tím těžko předvídatelným vývojem. Fakt jsem byl mile překvapený. ()
Je zajímavé, že se mi tento snímek velmi líbil a přesto byl nominován na Oskara. Převážně to mám obráceně. ()
Ruský film o vojne, ktorý vyznieva až protirusky? Jedinečnosť? Náhoda? Zámer? Objektivita? Ťažko povedať, ale ja tomu nedám plný počet skôr z dôvodu, že ľudia z Kaukazu tu boli o niečo v lepšom svetle vykreslení ako ruskí, to sa ešte o druhej rusko-čečenskej vojne nechyrovalo, ani o útokoch v Dubrovke, Beslane, v moskovskom metre a mnohých iných. Veď práve prvá vojna, v ktorej sa odohráva film mala okolo 5 700 obetí na ruskej strane a okolo 17 000 na čečenskej a pritom počty civilných obetí sa odhadujú niečo medzi 30 000 a 100 000. Druhá zas okolo 7 500 a podľa neoficiálnych údajov až okolo 11 000 padlých na ruskej strane a okolo 16 300 na čečenskej a spolu s civilnými obeťami sa počet mŕtvych z tejto vojny šplhá okolo čísla 75 000. Práve to, že to nebol úplne rovnocenný film mi nedá, ale inak je to prekvapenie. Je to pohľad do kultúry tak Rusov, ako aj obyvateľov Kaukazu, všetko v pozadí inak zaujímavého deja, kde vzniká priateľstvo, ale realita vojny, hrdosť, pomsta, všetko ničí, pritom je to všetko tak uveriteľné, je to akoby z časti dokument, ešte aj na dnešnú dobu to má čo povedať, veľmi dôveryhodné, niekedy vtipné, ale zároveň drsné, smutné s rozpačitým pološťastným koncom. Mne sa to však veľmi páčilo, zaujímavosť tkvela v detailoch, pri rozhovoroch, prostredí, psychológiou, ukážke ako otec nezniesol, že jeho syn slúži pre Rusov a tak ho sám zabil zbraňou od Rusov, no hlavne výkone hlavných postáv. Tento film je akoby nadčasový, spôsobuje to neznáme odľahlé miesto, živé sny s mŕtvym kamarátom, filozofovanie, proste spĺňa náročné kritériá a má, čo povedať aj dnes, ja som mu tipoval rok 2006 alebo 2007 a čuduj sa svete, ono je to ešte o 10 rokov staršie, odo mňa menšia poklona. ()
Těžko interpretovat jak na mě Kavkazský zajatec působil. Na jednu stranu se jedná o silné drama s živého kavkavzského prostředí, která má evidentní politickou rovinu, odehrává se v nádherných exteriérech a je režisérsky bravůrně zvládnuto. Na stranu druhou, i když všichni vyzdvuhují oba hlavní herce, mě naopak naprosto nezaujali, a pěknou nastavenou atmosféru mi spíše kazily. Upřímně jsem se rozhodoval mezi 3 a 4 * , nakonec však ke 4 hvězdám pomohlo opravdu výborné technické zpracování včetně silné a vhodné hudby... ()
Napriek masívnej reklame v podobe výrazne kladných hodnotení, film na mňa nezapôsobil podľa očakávania. Adaptácia prózy významného ruského realistu Leva Nikolajeviča Tolstoja, nadčasový príbeh vojny, aktualizovaný, zasadený do bližšie neurčenej krajiny na Kaukaze, ktorý ašpiruje na univerzálnu platnosť výpovede... To je dobré najmä pre snobov. Dvojica ruských vojakov je zajatá a väznená vyznávačmi islamu, usilujúcimi o nezávislosť, ktorí s nimi zaobchádzajú veľmi dobre. Strádajú hlavne nedostatkom jedla, ale tým trpia aj "únoscovia", to je len dôsledkom chudoby horskej dediny. Žiadna avizovaná rukojemnícka dráma sa napokon nekoná. Naopak. Rusov dokonca pozvú na piknik a boxerský zápas, ktorý sa skončí fraškou. Tie ustavičné pokusy odľahčovať vážnu tému humorom, keď v podstate, ani nie je čo odľahčovať, sú miestami trápne. Film by mal vystihovať absurditu vojny, no absurdný je vo svojej podstate. Jeden z ruských vojakov je nakoniec zľahka porezaný na krku (nie podrezaný) a v momente zomiera, čo je takisto absurdné. V skutočnosti by z takejto rany krvácal nekonečne dlhý čas. Príbeh má od začiatku realistický základ, no zrazu sa v závere zjaví duch. Predmetnú prózu Tolstoja som nečítal, ťažko povedať, či by vylepšila môj dojem, najmä vzhľadom na časové a priestorové zakotvenie realistickej literatúry. ()