Angelika a král

Angelika se de facto neustále chová jako úplná kráva, přesto po ní z nepochopitelnýho důvodu nějak všichni toužej. Filip by překážel, takže se ho scénáristickým řízením osudu zbavíme a můžeme Angeliku uvrhnout přímo do srdce moci a neřesti. Tomu dá, tomu taky, ale Ludvíku Sluníčkovi neodpustí. Hrdá to žena. (03.10.2011)

A jsme na dvoře krále Slunce. Angeličin druhý manžel Filip umírá okamžitě, takže nemáte ani šanci ho litovat a zase se rozjíždí slabý odvar působivé knihy. Opět jsou tu spousty nesmyslů (jako například to, že udělají z Angeliky vražedkyni), opět jsou tu spousty zbytečností. Ludvík XIV. působí, s prominutím, jako úlys (lepší výraz mě vážně nenapadá) a pozvedá to zase jen hudba a Jean Rochefort. Ale to není vůbec nic proti katastrofálnímu závěru. Bože můj, to je i na mě (a to vydržím vážně hodně) fakt moc! No, co dodat - skoro mě to donutilo dát tomuhle filmu odpad!, ale je to film a nemůžu pořád soudit jen podle předlohy. Docela dost mě pobavil příspěvek pshimiho a ač je to trošičku proti Angelice, nemůžu než ho pochválit... jo a všichni fanoušci se určitě mrkněte na stránky www.angelique.cz (17.11.2007)

Stejně jako u Báječné, i tady to má plno chyb. Ale vyrovnané to je krásou Angeliky a historickejch velkolepejch staveb, zde konkrétně Versailles a jiné zámkové dlažby. Jinak by to mohlo mít podtitul "Žofré resurrection". Zlej perskej záporák a ostatní postavy přicházejí a odcházejí s klišémi v patách, naivitou v chování a dialogy plnejma francouzskejch jmen. Jinak smrt malyho zakrslyho liliputa, kterej se vetřel snad všude, byla pro mě úlevou, už jenom kvůli strašnému dabingu Strýčka Jedličky. Otravné začíná být i to, že všichni hned Angelice říkaj, že ju milujou... (17.12.2016)

Nemohu jinak než pokračovat ve stejném hodnocení jako u první Angeliky. Jednak jsem ji viděl v době, kdy jsem byl z jejích vnad podobně jako král zcela omámen a i nadále si mi líbila ta doba se vším tím co k ní patřilo. Angelika - to je prostě francouzská romantika stejně jako francouzské parfémy. * * * (07.08.2015)

Tak při dalším pokračování dobrodružství svůdné Angeliky jsem vypil sedmičku červeného vína od kámošů z Jižní moravy /prej dobrej ročník / a už mě zbývá jen jedna flaška a dva díly při mé "sobotě s Angelikou". No nechci domejšlet jak budu vypadat při posledních minutách záverečnýho dílu. Hold romantika s námi romantiky tělem i duší dělá divy. Divy, ale nedělá jen sedmička vína, ale i Angelika, která se mezitím úspěšně vyprcala až ke královi Ludvíkovi XIV a i tak stačila ještě voject asi tři další chlapy, mám dojem že ta je výkonější než James Bond. Kouzelně nasnímané prostředí Versaille ve spojení s nádhernou hudbou Mišela Magneho doslova vyzývá si objednat zájezd do Versailles, jenže když tam pak stojíte nejsou tam ty poloteplouši a dvorní dámy v úžasných kostýmech, nehraje tam hudba Magneho a už vůbec tam není Angelika, ale přesto při pohledu na Apolonovu kašnu ve Versailleský zahradě jste rázem myšlenkama zase s Angelikou a prožíváte s ní všechny nebezpečné situace, intriky, dobrodružství a znovu nalezenou víru v lásku ke svému Pejrakovi. Jsem strašně rád, že toto všechno tento díl nabídnul, protože tohle obyčejnému smrtelníkovi život prostě nabídnout nemůže. /POZOR MÍRNÝ SPOILER/ Naštěstí může i život nabídnout nejkrásnější moment tohoto filmu a to je ten zamilovaný pohled Angeliky a Pejraka, když se opět spatří....ach jak krásně zahrané, bylo to vůbec zahrané ? /KONEC SPOILERU / Sice jednoduchý děj, ale jak chcete odstřelit příběh ve kterým jde ženská za hlasem svýho srdce s takovým odhodláním, že přitom dá i pařížskýmu žebrákovi, tohle my, romantikou nasáklí junáci prostě hůře hodnotit nemůžeme. (20.10.2007)