Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Žádná adaptace Tří mušketýrů nedokázala lépe vystihnout atmosféru Dumasovy předlohy a zřejmě se to už ani žádné nepovede. Je z toho cítit tolik zdravého filmařského nadšení a lásky ke klasice, že je to v kombinaci se skvěle vybranými herci dokonale podmanivé. Mylene Demongeot je v roli zákeřné intrikářky de Winter bezkonkurenční, lepší femme fatale sedmnáctého století by se hledala stěží. (28.03.2013)

Do současné doby zřejmě nejlepší filmová adaptace klasického románu A. Dumase. I když režisérovi lze také vytknout, že se vždy nedržel předlohy, tak jako většina jeho následovníků, ale tento snímek se románové předloze blíží asi nejvíc. Nikdy však nepochopím režiséra, který v závěru nechá Constance propíchnout dýkou, když v románu byla otrávená. Proč? Co tím autor sledoval. Nechápu. Navíc scéna s otravou mohla být daleko zajímavější. Zejména věta, kterou v románu pronese Athos, když se d'Artagnan snaží přivolat doktora, aby pomohl Constance ...darmo, proti jedům které míchá ona (myslí tím Milady) nejsou protijedy... nemá chybu. Tato scéna mohla být svým způsobem vrcholem, místo přiblblého propíchnutí dýkou. Nicméně i přes tuto skvrnku dávám 5*. (19.07.2012)

Hezké a milé zpracování Dumasova nejslavnějšího románu (a také jeho největšího prokletí), kde mi vadil snad jen neustálý přiblblý úsměv D'Artagnana a mírné ignorování zbylých třech mušketýrů. Ale jinak jsem byl spokojen, tyto francouzské historické filmy mám ve skrze v oblibě a tak mi z toho vycházejí příjemné čtyři hvězdičky. Mimochodem, filmaři tu historickou Paříž podali celkem jednoduše... jedna ulice a na té je všechno! :D (16.02.2011)

Bylo jednou jednou jedno francouzské království a v něm kdysi žil jeden udatný Gaskoňec a tři chrabří mušketýři. A pak tu byl král, královna a kardinál a vy už milé děti víte, jak to bylo dál. Film přetvořil Dumasovo historické dobrodružství do podoby barevné rozverné podívané, ve které je všechno tak lehké jako pírko - od citů až k šemování. Jenže tímto posunem neco důležitého zmizelo - skutečná tíha dějin a charakteristika jednotlivých postav. V Dumasově románu zabírá výprava do Anglie jen pár stránek. Ale to, k čemu se opakovaně rád vracím, filmaři vždy nemilosrdně vyškrtnou - d´Artagnan se po splnění úkolu vrací pozbírat své tři kamarády tam, kde je opustil, a najednou před námi v knize stojí skutečné postavy, skuteční lidé a nikoliv jako ve filmu jen barevně kostýmovaní a nepřirozeně se usmívající šermující paňácové. (09.03.2009)

Jako skalní fanda americké (mezinárodní) adaptace z roku 1973 jsem šokována tím, jak moc se mi tahle nelíbí. Výhrady mám asi ke všemu, ale nejvíc k hereckému obsazení, protože jsem se za celou dobu trvání filmu nebyla schopná od sebe ty jednotlivé úlisné chlápky s knírem rozeznat. V tomto směru se blýskl pouze kardinál Richelieu, protože byl v červeném, aspoň za to dík. Ale zda je tamten knírač d'Artagnan nebo Buckingham, když si pořád mění šaty, to bylo opravdu nad moje síly. Taky mě docela rušila neustálá jásavá hudba, podivně historizující, ale nikoliv historická výprava a absence nějakého protipólu k neustálé snaze o vtip a srandu. Já chci taky temnou stranu síly. (04.07.2009)