Godzilla II Král monster

Když se debilita scénáře rovná monstrozitě Godzilly a celý to řádění zaobalíte do hudebního paskvilu Beara McCrearyho, mohl by tam naběhnout Kong, Jack Black i dinosauři a pořád by to byla naprostá sračka, která v místech, kde mají téct slzy blaha, vzbuzuje jen nechtěný záchvaty smíchu a nepochopení (předchozí Godzilla měla alespoň parádní atmosféru a budila pocit tajemna). Přitom potenciál je tam i při vší tý debilitě obrovskej a příběhy z toho jenom srší, jenom to prostě dali do rukou tupce, kterej neví jak a s čím pracovat, a tak místo pompézního nářezu natočil dvě hodiny hašteření obřích draků, plazů a můr v domnění, že mu to publikum už dostatečně zdegenerovaný Marvelem spolkne. Pěkný hovno! (13.08.2019)

Typický příklad filmu, z něhož se skvěle stříhají trailery a vypouštějí bombastické fotky - fragmenty boží, některé téměř geniální, ale ta výplň, z té krvácí oči. On i Kong nebyl scenáristicky žádné terno, ale tam aspoň fungovala dobová atmosféra a v obsazení bylo několik výraznějších charakterů. Tady jsou herci do jednoho nezajímaví a vlastně jen zdržují od všeho, co divák chce opravdu vidět. Zvrat s "netradiční rodinou" má nicméně ohromné koule, jen škoda, že to ve výsledku pořádně nikam nevede (motivace postav bohužel kličkují v logice ryze podle toho, co si příběh zrovna žádá). ALE i přes všechno zmíněné se na druhou Godzillu kouká docela dobře. Dougherty pravidelně dávkuje cool záběry, takže všechno to pitomé vždy ve správný moment utne nějaký dechberoucí moment. Snesitelný průměr, oproti skvělé jedničce ale velký krok zpátky. 50% (30.07.2019)

Tenhle monsterverse je zatím raritní ukázkou variabilních filmařských postupů, které jednotlivé filmy vzájemně značně diferencují. Godzilla (2014) byl možná nejosobitější blockbuster dekády, který chytře vázal dění na vizuální perspektivu postav a bezvýslednost jejich konání, Kong: Ostrov lebek zase nabídl přímočaré a formálně nadnesené dobrodružství s důrazem na lidské činy (které vše obrací k horšímu). Třetí pokračování s ohnivou ještěrkou v hlavní roli se vydává někam mezi - z jedničky si bere seriózní snahu o osudovost a zobrazení nicotnosti lidských aktérů, od Konga zase přebírá vypravěčský drajv, větší prostor pro střetnutí monster (nebo s monstry) a aktivnější lidskou účast v partii Titánů. A asi nemusím oddalovat tvrzení, že oscilace mezi dvěma takto různými přístupy vytváří dost neosobní přístup a často poněkud zjednodušuje, možná až oslabuje jednak charakter monstrózních střetnutí, jednak úděl a motivace lidských hrdinů. Katalyzátorem děje je totiž skupinka lidí, jejíž význam však postupně slábne a nakonec zcela ustupuje protlačovaným rodinným poutům a oné bezbrannosti tváří v tvář všemocným titánům. Kladné postavy se zase snaží celou dobu aktivně jednat, jenže svými činy (které ale naštěstí většinou nejsou hloupé ani naivní, naopak srozumitelně motivované) jen naplňují potřebnou funkci oddalování vyvrcholení (na rozdíl od jedničky, kde se postavy na vyvrcholení jen snažily připravit). Na druhou stranu vyprávění náramně odsýpá a rytmicky zasazuje monumentální akční sekvence do příběhu, který systematicky přešlapuje mezi subjektivním sledováním všech hrůz a škody monstry napáchaných a mezi obdivováním Godzilly, jejíž ikonický obraz film rozvíjí a stupňuje. A jednotlivé zvraty na sebe plynule navazují a v podstatě dávají smysl, byť je často zjednodušuje šíleně rychlé přesouvání prostorem a samozřejmě ona nerozhodnost, jakým dominantním směrem se vydat. Jednotlivé scény a jejich inscenace jsou sami o sobě skvělé a je velká škoda, že se kolem nich úplně nepovedlo uzavřít soudržnější dějový oblouk. Rozhodně ale pořád zajímavě řešený přístup k rozsáhlé mytologii světa, na nějž si někdy rád posvítím znovu. 70% (08.06.2019)

Pět let čekání je otravné, ale dostávat to každý rok, tak bych to už asi nedával. Godzilla 2 je ukázkovým příkladem digibordelu od Legendary, vpravdě ale na rozdíl od komornější jedničky podstatně velkolepější, výpravnější a epičtější. Být mi 13 let, je to pravděpodobně můj nejoblíbenější film, takhle mě ty bojůvky mezi Godžirou a ostatními Kaiju vlastně dost vyčerpávaly. A navíc je to tmavé jak pes v boudě, těším se, až si dám doma bluray bez 3D. Překvapilo mě, jak se tvůrci snažili v rámci tupého popcornového blockbusteru rozvíjet mytologii a machinace kolem zániku světa, samozřejmě ale bez účinku a jen to zbytečně nafukuje stopáž. Všechny lidské postavy, a že se tu najde pár slavných jmen, tu nejenže hrají druhé housle, ale jsou kompletně nezajímavé a některé zemřou překvapivě brzy a bez hlubších emotivních reakcí. Tady má hlavní roli Godzilla a myslím si, že přesně tak to chtěli fandové vidět a tak se toho taky dočkali. V pokladnách to pravděpodobně pohoří, ale King vs Godzilla je již v postprodukci, takže se příští rok můžeme snad těšit na ještě velkolepější zakončení. A vlastně jsem na to po dvojce o to více zvědav. (31.05.2019)

Čekání se vyplatilo. I přes velké negativní ohlasy jsem spokojený. Možná, že stačí jen u filmu vypnout a moc nepřemýšlet. Líbilo se mi celé prohloubení mytologie kolem Godzilly. Akorát může člověka trochu otrávit ekologická agitka celého filmu. Bitky mezi jednotlivými monstry jsou vážně famózní. Na lidech už tolik nezáleží. Vymírají po milionech. I když se tu občas snaží hrát na nějaké to hrdinství. Po pár nešťastných pokusech nastolit jakýsi řád lidem stejně nezbývá nic jiného, než se spojit a čelit těmto monstrům. Moc mi třeba nedávalo smysl, kdo by celé ty roky financoval onu organizaci zvanou Monarcha. Dost se mi líbily závěrečné titulky. Uvidíme, co bude příští rok v souboji s King Kongem. "Sbohem, starý příteli." (01.06.2019)