Gummo

Čistě nezávislá filmařina a sociologická sonda do amerického maloměsta. Dominuje zde řada ujetých scén, hrubého výraziva a celkově se koncept částečně rozpadá pod vahou režisérových uměleckých ambic. Toužebná očekávání tedy naplněna nebyla, jelikož talent Harmony Korineho zde jede asi tak na půl obrátky. (05.02.2022)

MFF Karlovy Vary 1998. Další originální pohled na "zkurvenou generaci", tentokrát rovnou zkurvené město po útoku tornáda. Většinou mladí lidé se smyslem života "no future" nebo "slacker", dokumentární záběry, absurdně černé vtípky, svižný střih a v mezích možností vypointovaný scénář. Navíc Chloe Sevigny.. (04.05.2010)

"Life is beautiful. Really, it is. Full of beauty and illusions. Life is great. Without it, you'd be dead." Absolútny klenot amerického nezávislého filmu a pre mňa veľmi osobná záležitosť, ktorá mi každým ďalším zhliadnutím dáva viac a viac (a vždy niečo iné!). Harmony Korine je pravdepodobne najzaujímavejším súčasným americkým tvorcom a hovorí nám o tejto krajine omnoho viac, než ktokoľvek z hollywoodu. „Médiá sú v New Yorku a v Los Angeles.‘ vysvetlil Korine. ‚A čokoľvek, čo sa udeje v strede buď nechcú vidieť, alebo vyfabulujú. Číže keď ľudia vidia pravdivý portrét toho prostredia, tak sa buď nahnevajú, alebo to poprú, alebo ich to nezaujíma.‘“ Nenechajme sa zmiasť nihilistickou white trash škrupinou, ako sa to stalo mne pri prvom zhliadnutí pred desiatimi rokmi. Ľudskosti je v nej omnoho viac. (14.06.2013)

Pokud byl někdo pohoršen při South Parku spoustou vulgarit, doporučil bych mu shlédnout tento film. Pak mu bude South Park připadat stejně nevinně jako Princezna se zlatou hvězdou nebo Mrazík. Popravdě řečeno, kromě záplavy (ne, to není to pravé slovo, ale nic lepšího mě nenapadlo) neuvěřitelných sprosťáren, které se v drtivé většině linuly z úst dětských hrdinů filmu, nemá toto do určité míry unikátní "dílo" vpodstatě co nabídnout. Odhadnul bych, že scénárista (ani nechci vědět jeho jméno) si svůj mozek vyšňupal místo kokainu, než sedl k psacímu stolu a stvořil tohle. Jinak snad ani není možné postavit děj jen na nadávkách. Před odpadem film zachránila píseň Roye Orbisona "Cryin'". I když se Roy asi obrací v hrobě, že zazněla zrovna v takovémto filmu. (26.11.2002)

Režisér svojimi zábermi a strihom nie je k divákovi práve prívetivý. Nízkorozpočtové, krátke zábery obyčajného života spolu s nezrozumiteľnými zvukmi a často sa vyskytujúcim strihom vytvárajú ťažko uchopiteľnú formu. Po prvých dvoch minútach sa to ukľudní (ale v nejakej podobe sa to občas vráti) a nastupuje surreálna postava so záberom ako na kráľa, z diaľky, vychutnávajúc jej príchod. Akého diváka režisér oslovuje chlapcom, ktorý riskuje podchladenie, močí na autá z nadchodu, fajčí a nosí ružové zajačie uši? Usmiať sa dá na černošskom gayovi liliputánovi, ktorý odmieta opitého bieleho mladého muža, no napriek tomu je jeho bútľavou vŕbou, rovnako je to aj pri scéne energického výstupu v 38. minúte pri monológu o ľuďoch. Točiť hrané postavy ľudí nízkopríjmovej spoločnosti, kde každý nijako rozumne netrávi svoj čas, pričom niektoré prekračujú zákon pri slabom výskyte humorných scén, nieto ešte kultových muselo vyžadovať veľkú dávku trpezlivosti, lebo táto téza vo mne ako divákovi ostávala pri pozeraní filmu. Je prekvapením, že toto je režijným debutom nezávislého filmára. Deliť pozornosť medzi také veľké množstvo postáv, ako to spravil on, vyzerá byť výsledkom zmätku. Nudné scény sa striedajú s odpornými a niekedy našťastie aj vtipnými, čo film drží nad vodou. Najdesivejšie pre mňa paradoxne neboli hojné mŕtvoly mačiek (snáď umelých), ale mentálne zaostalá mladá žena holiaca si obočie. Hlavný problém filmu je asi v tom, že zobrazuje mizériu cez obrazy každodenného života postáv a v príbehu nejde o postupný vývoj a dosiahnutie iného stavu postáv ako na začiatku, ale len prirodzené plynutie udalostí. (13.07.2020)