Gummo

Nevím, co je na tomto filmu rozporuplného, myslím si, že zde není co řešit. Gummo je něco mezi absolutním kýčem a rádoby progresivním kýčem. Takže zde je možná jediný rozpor. Film se snaží být hodně drsný a používá k tomu scény, které jsou dost nechutné, ale narozdíl od jiných podobných filmů, tyto snahy vychází zcela naprázdno a co je ještě horší jsou vyloženě trapné. (10.04.2005)

ADHD poezie a óda na tvůrčí svobodu. Kočky, hurikány, Roy Orbison a králičí uši. Fragmentární vyprávění o situacích a motivech, které by se daly pojmenovat chronologicky jen těžko. Gummo je často o krutých a zlých věcech, ale skrz svou estetiku a obrovskou empatii, kterou ke svým nedokonalým postavám chová, zle ani krutě nikdy nevyznívá. Je to na první pohled bizarní film, jasně, ale ve skutečnosti je hlavně citlivý jako málokterý jiný. „Life is beautiful. Really, it is. Full of beauty and illusions. Life is great. Without it, you'd be dead.“ (28.08.2023)

K neformálímu pokračování Kids jsem se dostal díky kapele Mortician, která pro tenhle film natočila jednu skladbu. A ty vole, tohle je fakt exkurze... Naprosto skvělý soundtrack, takový výběr u filmu se jen tak nevidí. Tohle je přesně ten film, který buď odvrhnete nebo vás dostane a umožní vám odhalit jeho skryté krásy. (01.01.2023)

Tvůrci Gummo se zaměřili na outsidery. Normalita nemá v tomhle filmu místo. I epizodní postavy musí trpět nějakou poruchou nebo úchylkou. Hlavní figury jsou duševní mrzáci, vedlejší příroda obdařila deformacemi, vadami, odchylkami a nedostatky všeho druhu. Ruku v ruce s nimi jdou bída a emocionální a intelektuální nedostatečnost. Život ve špíně je už jen vedlejším efektem všeho toho marasmu. OK, i takhle mohou vypadat a projevovat se příslušníci našeho druhu. A dál? Poselství? Komu, k čemu, proč? Důvod vzniku mi uniká, filmařsky - po technické stránce budiž. (18.03.2017)

Takže zaprvé: nic pro milovníky koček. V tomto, jak zde píšou, "dramatu" opravdu není ani momentek, který by působil příjemně. Neskutečně sestavený děj - neděj na mě ovšem, i pro mě překvapivě, působil celkem optimisticky. Jsem osobně opravdu rád, že tam nemusím žít, nemusím se bát tornád a hlavně: že nemám takové příbuzné a sousedy. A ještě si neodpustím: dvojice hlavních "hrdinů" je pro mě naprostým zhmotněním označení "postavičky do džezu" :-) (04.04.2005)