La Boulangère de Monceau
The Bakery Girl of Monceau
Obsahy(1)
Začátek slavné filmové série Morální povídky jednoho z otců francouzské nové vlny a film, v němž jsou už všechny ingredience, které budou tvořit jeho typický styl. (Festival krátkých filmů Praha)
Recenze (6)
Vypadá to, že jsem si našel oblíbeného francouzského režiséra. Tento film je první, který jsem měl možnost od něj vidět a hned si mě získal. Teď jen doufám, že další filmy budou minimálně stejně takové jako tento. ()
Jako ano - Paříž 60, let, lidé, trh, uličky, vše se mi líbilo. Zpočátku i to skoro detektivní vedení příběhu - kdo je ta žena?. jak se s ní seznámí?, proč se najednou neobjevuje? Přitom stačilo, aby jednou křikla z okna... Každopádně mě zde štve několik věcí. Za prvé nesnáším u filmů voice over, který mi vše vysvětluje. A za druhé mi zde unikají charaktery postav, pro konečné trpké vyznění příběhu potřebné. Ano, skutečně trpké, nejde o žádný anekdotický příběh, jak zde někdo píše v komentářích, a troufám si říct, že sice vypadá jako romantický příběh s happy endem, ale není. Ledaže byste konec filmu Lásky jedné plavovlásky pokládali za happy end. Tohle je z podobného ranku a ten hlavní mladík je naznačen jako podobně nezodpovědný kluk jako Pucholt v těch Láskách. Protože ten film nakonec není o něm a jeho hledání jedné dívky, ale o zklamaných citech, které rozvířil, a kdoví,jestli tu holku z pekařství nepoznamenal navždy a ona se bude bát teď chlapům věřit. Je to o slibech a zklamání. Jak snadno zahodíme jeden slib pro něco lepšího. Ale v tom případě ve filmu chybějí určitá vodítka (ledaže by házení odpadků na zem mělo něco u někoho charakterizovat - odhodil pekařku podobně jako papír z jí balených koláčků?). ()
Rohmerova první moralita mi byla sympatická svou skromností, nevtíravým, nestrojeným vyprávěním, které s „pařížskou“ ležérností ohladilo krizový životní břit tak, že se rána téměř okamžitě zajizvila. Drobný anekdotický příběh, prostý svým zdůrazněným ritualizovaným stereotypem (který odhalí svůj půvab v pekařčině úsměvu), bohatstvím všedních tvarů (a tváří), rozmanitého pohybu velkoměstských ulic, sálá podletní atmosférou a činí diváka účastna na tichých pochybách, které nakonec neomylně vedou k oltáři. Půvab zaslechnutého a navždy zapamatovaného. ()
První ze série Morální příběhy a taky ten nejjednodušší a nejpříjemnější. Myšlenky které zná každý, bez kliček, jen 23 minut ale to svěžích. Rohmer mě tady příjemně překvapil. 4/5 ()
Eric Rohmer - hledající. ()
Je sladší záhadná osudová dívka nebo prefabrikovaný koláček z ruky rozverné pekařky ()