Conte d'été
A Tale of Summer
A Summer's Tale
VOD (1)
Obsahy(2)
Nesmělý absolvent matematiky Gaspard tráví tři týdny prázdnin v bretaňském Dinardu a jeho okolí. Jeho jediným koníčkem je hra na kytaru a skládání písniček. Gaspard se postupně seznamuje s energickou studentkou etnologie Margot, rozmarnou a přelétavou Lénou a bezstarostnou a věcnou Solene. Každá je jiná, každá Gasparda nějakým způsobem přitahuje a zároveň odrazuje. A tak Gaspard brouzdá vztahy na pokraji přátelství a lásky, stejně jako brouzdá mělkým bretaňským mořem.
Tento úsměvně laděný "minimalistický" příběh, ve kterém se stále jen mluví a klábosí, odhaluje autentickým způsobem, v banálních rozhovorech, citový život mladých protagonistů, jejich názory na lásku, na vztah mezi mužem a ženou a na přátelství. Je dalším z Příběhů čtyř ročních období věčného hledače v lidských duších francouzského režiséra a scenáristy Erica Rohmera. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Dnes jsem měla den, kdy mně Letní příběh vysloveně sednul a já si ho užívala, jak to jen šlo. Na to, že je září, tak je venku naprosto šílený počasí a tak jsem byla nadšená už jenom z pohledu na moře, na lidičky různě se povalujících na pláži, nebo koupajících se v moři a to teplo na mě téměř sálalo přes tu obrazovku. Moc příjemný film, který působil opravdu tak přesvědčivě a přirozeně, jako bych tam s Gaspardem i s jeho problémy, co vlastně se sebou a se svými vztahy má udělat, byla taky přítomná. Nakonec to vyřešil osmistopák a já se do toho nemusela vložit osobně, protože tu chuť jsem občas měla v tom dobrém slova smyslu. A i když to má poměrně delší stopáž, mně to uteklo tak rychle, že jsem to ani moc nepostřehla. Díky za takové fajn odpočinkové filmy. ()
Ježiši, to byl čmelák, ten kluk. On si v jednom letním středisku rozehraje tři holky a místo aby si na svým osobním šoustometru pořádně navýšil číslo, tak po taktický stránce naprosto posere, ale copak se na něj můžu zlobit, když to byl takovej šmudla roztomilej. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $900,000║ ()
Mladá láska - žádná láska, aneb citlivá a navíc zábavná studie o mladistvém hledání lásky a štěstí. K tomu téma času, konkrétně prázdnin jako období, kdy se čas zastavil, neplyne a vzniká tak zajímavé vakuum v životě a svým způsobem i v hodnotové opoře. ()
:::::::::: Po Jarním příběhu, který se mi moc líbil, mě Rohmer zase dostal svou krásnou a realistickou filmařinou. Začínám mu opravdu přicházet na chuť ! :::::::::: ()
Příběh, který bude povědomý každému, kdo to aspoň jednou v životě zkoušel rozehrát na více stran. Pozitivní podívaná, která dává přesný návod, jak si co nejlépe užít léto a hlavním hrdinou chlapík, který si neumí vybrat mezi upřímnou sympaťačkou, rozmazlenou fiflenou a hysterickou polopřítelkyní. Jenže podobné nelogičnosti děláme občas všichni. Navíc tvůrcům děkuji za nečekaně realistický a přitom příjemný závěr, tohle prostě musel scénárista zažít. ()
Ač nejsem vůbec dobrodruh, tak jsem teď, na začátku podzimu, měla strašnou chuť se sbalit a jet do Francie slunit se tam na ty jejich pláže... ()
Po dlouhé době herec, kterému jsem věřil (M. Poupaud) ! Jinak film je to klidný, vpravdě letní, přitom svižný a chvílama docela vtipný - a při vší své spletitosti naprosto (v pravém slova smyslu) realistický a živoucí. ()
Nejistota milostného čtverce je ve vzduchu a stupňuje se s každým dalším přílivem. Od zhlédnutí tohohle filmu mám definitivně slabost pro Rohmera. ()
Jedna pěkná a chytlavá písnička, sem tam se mi i zvýšil tep (teď ! no tak už ... dej jí konečně tu pusu !) ale celkově rozpaky. Chvílema nudná konverzačka, ale hlavně jsem nepochopil umělcův záměr. Možná moje chyba, může bejt. Body dávám za to, že mě to přece jen chytilo - jednu z těch tří holek bych s gustem políbil, druhou si rád vzal za manželku a třetí s ještě větším gustem kopnul do ... Jo, život není peříčko, ale péro :-) A stejně jsem toho kluka nechápal, nějak v sobě neměl jasno... koho mi to jen připomíná ? :-) ()
Z Rohmerových Le quattro stagioni mám i po zhlédnutí Letního příběhu, posledního, který mi „chyběl“, nejraději ten podzimní s nejzajímavěji rozehranými životními příběhy těch nejrozmanitějších hrdinů různých generací. Jako se v jeseni sklízí, tak právě onen film, do něhož režisér obsadil i některé herce ze svých předešlých filmů (Marie Rivière účinkovala mj. v Zimním příběhu a Béatrice Romand – již jako osmnáctiletá – v Klářině koleni), do své loktušky shrnuje vše, co jinde zaznělo nebo zaznít mohlo, a uchovává to čerstvé v chladu zimních spánků. – Zato to letní vyprávění, soustředěné jen na mládež, neváhá umanutě tesat jen jednu jedinou všednovšední tvář, portrét nezralého „mouly“ obývajícího svět bez atmosféry a bez hodnot a neochotného ustoupit ani o píď ze svých dětinských návyků. Hrdina přitahuje dívky, ale opouští je pro hudbu právě tak, jako od hudby, která mu uniká, odhlíží k těm filles des corsaires, které ho svádí. Je to kolotoč. Aby se jednomu vyhnul, utíká k druhému, aniž by ovšem přestával magnetizovat všechny ty, které mají co říci podstatně více než on, což je patrné již z toho, jak odvážně jej oslovují a jak živě rozvíjejí a přitom zásadově hraničí jejich vztah. Byť mě Gaspard nijak neuchvátil a síla jeho bezděčné přitažlivosti mi přišla poněkud přehnaná, musím uznat, že režisérova studie nezakotveného jinošství je tak přesvědčivá, že se mi až vybavily některé okamžiky mých vlastních let učednických. ()
Lepší a zajímavější naž Jarní příběh, přesto tomu pořád něco chybí...Oceňuji, že v Letním příběhu vystupují generačně mladší postavy a vše se odehrává v době prázdnin za vysokých teplot, v období vodních radovánek. Dialogy mezi jednotlivými postavami jsou přirozenější a mně bližší. Jenže všechno sráží ten podivný konec, opět se situace nijak skvěle nevyřešila, přinejmenším nepochopitelný závěr. ()
Opět spousta dialogů, ale oproti Jarnímu příběhu mnohem sympatičtější herci a příjemnější prostředí. Z úst mladých hrdinů občas vycházejí věty, jež by vyslovili spíš starší a životem zkušenější lidé, ale to je jen malá vada na kráse tohto velmi dobrého Rohmerova filmu, a navíc to není nijak rušivé, takže na to člověk hned zapomene. ()
Když tu není ta, kterou miluji, miluji tu, která tu je. Nebo že by každá byla ta jedna jediná? ()
ocenenia : MFF Cannes 1996 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
Mluvit se začíná až po sedmi minutách, ale pak se mluví snad nepřetržitě až do konce. Spousta dialogů a při vší úctě, v mým věku jsem se těm adolescentním filozofiím dost nasmál. Příběh sám je tak maximálně na půl hodiny, takže je tu spousta vatoidních záběrů a scének. Ale přiznávám, že mi ty skoro dvě hodiny docela utekly, takže zas tak špatný to asi nebylo. ()
Oproti předchozímu Rohmerovu snímku "Jarní příběh" k nerozeznání. Zábavné, hravé a výborně zahrané. Nenudil jsem se ani chvilku a s napětím očekával, jak tenhle propletenec dopadne. ()
Civilní snímek, který odráží skutečný život jako málokterý film. Tolik se toho nestane (a přitom je jen krůček k tomu, aby se stalo), a to, co se stane, se klidně mohlo stát jinak, často záleží na maličkostech, prkotinách, banalitách. Běžnost, mimoběžnost, všednost, obyčejnost, náhoda. A přitom, světe div se, zábavná podívaná. Leckdo se pozná, a bylo by divné, kdyby ne. ()
Gaspard sa v tomto milom príbehu postupne stretáva a zoznamuje s trojicou mladých dievčat, ktoré ho priťahujú každá niečim iným... Margot (mne najsympatickejšia:) si s ním asi najlepšie rozumie, ale obaja majú akési obavy z hlbšieho vzťahu, Solene (podľa mňa najkrajšia:) je mu zase blízka svojimi hudobnými záujmami a asi aj tou krásou, ale vecný prístup k láske ho v tomto romániku dosť odrádza a posledná je Léna (mne najmenej sympatická:), ktorú jedinú poznal aj pred tým, ako prišiel do Bretónska, je mu už známa svojími náladami, ktoré sú niekedy fajn a vtedy je presvedčený, že ona je tá pravá, ale potom sa to úplne zmení a on nevie, či je to tak... Režisérovi sa výnimočne podarilo v tomto filme načrtnúť úvahy a konanie mladých ľudí hľadajúcich lásku. ()
Martine, já jsem se taky zamiloval. Pro mě neskutečné, jak Eric Rohmer buduje to drama, když tam to drama dalo by se říct ani není. Motá se mi z toho hlava. Ahoj. ()