poster

Jarní příběh

  • Francie

    Conte de printemps

  • angličtina

    A Tale of Springtime

  • Francie

    Contes des quatre saisons : Conte de printemps

    (neoficiální název)
  • USA

    Tales of Four Seasons

Komedie / Drama / Romantický

Francie, 1990, 112 min

Režie:

Eric Rohmer

Scénář:

Eric Rohmer

Kamera:

Luc Pagès
(další profese)
  • evapetra
    ****

    Příjemný vztahový film, pomalu a klidně plynoucí a přitom nenudící. Pořád se tam mluví a něco probírá, ale není to žádné prázdné tlachání o ničem. Natache jsem nevěřila, ale byla tak roztomilá, odpustila bych jí stejně jako její nová kamarádka. Akorát vyřešení problému s náhrdelníkem mi přišlo kostrbaté jako z nějakého méně povedeného dílu ze seriálu o poručíku Columbovi. Pro Jeanne ale jistě nebylo těch několik společných dní, strávených s Natachou, jejím taťkou a jeho milenkou ztraceným časem.(6.10.2019)

  • Skip
    ****

    Rohmerovy filmy se vyznačují tím, že se v nich prakticky nic neděje a většinou se hodně mluví, a aby to divákovi ještě víc usnadnil, málokdy mluví více než dvě osoby. Takový je i Jarní příběh, první z cyklu Příběhy čtyř ročních období. Ani v tomto filmu se nic moc neděje a herci mluví a mluví, přičemž to, o čem je řeč, nejsou žádná velká moudra, v jednu chvíli se sice zabrousí do filozofie, ale ani filozofických textů neznalý divák (jsem jedním z nich) nebude uveden ve zmatek. A přestože jsou to v podstatě obyčejné rozhovory, nejsou nijak banální, neplká se o kravinách. Lidé, kteří jsou přemýšliví, se mezi sebou prostě baví a my jim můžeme tak trochu voyeursky naslouchat (jsem si vědom jisté nesmyslnosti tohoto výrazu, ale jiný mě nenapadl). Rohmerovy filmy mám rád. Ne proto, že by se na ně dobře koukalo, ale hlavně proto, že se báječně poslouchají. (Doporučuji studentům francouzštiny)(19.3.2007)

  • seeker23
    ****

    Krásný, nenápadně, o to však mistrněji zrežírovaný snímek. V poměrně velkém množství dialogů se zajímavě potvrzujíí chraktery postav, které byly hned nazačátku načrtnuty - obvykle jimi samotnými. Celý film je zdánlivě jen epizoda ze života protagonistů, na konci jakoby vše zůstalo při starém, ovšem při pozornějším vnímání je jasné, že prožité skutečnosti a konfrontace jim mnohé daly. Místní odsudky mi přijdou směšné, řekl bych, že je to částečně díky tomu, že režisérův literární přístup není ve filmu běžný a obecně dnes není běžné dělat filmy zaměřené na postavy s veškerou nelogičností, spontánností a nahodilostí jejich jednání. Místo toho bodují komplexní děje a světy - těch se tu opravdu diváci nedočkají.(14.3.2007)

  • TheMaker
    ****

    :::::::::: Jak píše igi B. - krásně jsem se nudil :-) Moc hezky plynoucí, pomalý film o "ničem", s krásnými dialogy. Hlavně mě zaujala scéna u večeře, když řešili filosofii. Řeknete si, že je to opravdu nudný film o ničem a že hlavní představitelé, nebo-li spíše představitelky řeší hlouposti. Ano, máte celkem i pravdu. Tohle je příběh ze života. Život už je tak trochu takový, nechci říct hloupý, ale někdy i ano. Schválně, až jednou pozvete své příbuzné nebo přatelé k sobě domů, zapněte kameru a celou návštěvu až do odchodu, si nahrávejte. Budete možná překvapeni ,-) ::::::::::(30.4.2009)

  • igi B.
    *****

    Ach ty přítelkyně! . . . Rozkošným stvořením člověk i rád odpustí tu trošku větší trošku plkání, zvláštěpak mají-li si ty mladé sladké bytosti při všem tom švitoření navíc i pořád co říct. K tomu přidejme obrovský starý pařížský byt někdy z dob druhé půle devatenáctého století, nabitý knihami a ošuntělým >designem< , typickým pro famílie generací a generací nekonzumních vzdělanců a špetku toho nezbytného letněbytového buržoasního plenéru, muže bez ponožek coby tatínka mladší protagonistky jako katalyzátor dění a... - a máme typické prostředí a atmosféru pro milou intelektuálštinu, hodnu vstřícného a myšlenkově >naladěného< a poučeného diváka... Zvláštěpak, když herečky (i herec) jen skvěle a zcela civilně hrají, na nic si nehrají a celé je to vlastně jen taková výtečně promyšlená a zkomponovaná hra... Atmosféra houstne a... Třikrát a dost... Trojúhelník, trojice, triáda... Pohnutky, předsudky, tabu... (Vztahy...) . . . Ano, poslouchal jsem, díval se a nudil jsem se zase jednou skvěle... ;-} . . . Čtyři a půl hvězdičky tedy za film, zaokrouhleno pak v jarním rozmaru nahoru za tu rozkošnou Natašku (půvabná Florence Darel) a Shumanovy Symfonické etudy... - - - - - (Poprvé viděno 30.4.2009 na ČT2 komentář zde jako desátý - 30.4.2009)(30.4.2009)