poster

Moje noc s Maud

  • Francie

    Ma nuit chez Maud

  • USA

    My Night at Maud's

  • Velká Británie

    My Night with Maud

Drama

Francie, 1969, 110 min

Režie:

Eric Rohmer

Scénář:

Eric Rohmer
(další profese)
  • Mononoke.
    ****

    Spoilery: Po částečném prospání prvních 15 minut (mše v kostele a rozhovor dvou přátel o Pascalovi a matematice byly pro mě v podstatě nestravitelné) a mému ambivalentnímu vztahu k francouzské nové vlně, se mi film vlastně docela líbil. Když přestanete poslouchat ty řeči o matematice, filosofii a náboženství, objeví se před vámi roztomilá moralitka. I přestože se dva lidi k sobě přitahují jako magnety, v cestě jim stojí "pouze" rozdílný pohled na život a jejich cesty se nakonec rozejdou. Jako ze života. (FNŘ 2010)(8.8.2010)

  • bravo1
    ****

    Dialogy F. Fabian s J. L. Trintignantem v podání Erica Rohmera - na ty bych se vydržel dívat hodiny - ani ne tak kvůli jejich obsahu, ale hlavně kvůli jejich vizuálnu - úchvatný zážitek. Maximálnímu hodnocení brání závěr s M. Ch. Barrault, který mne příliš neoslovil. Možná kdyby na místě M. Ch. Barrault byla třeba taková Anouk Aimée, ale to už by asi byl úplně jiný film..:)(14.4.2013)

  • tatopulos
    ****

    Krásný film s jistě hlubokou pascalovskou myšlenkou.(až nato, že pozitivní pravděpodobnost naděje či toho, že existuje jakýsi smysl dějin můžeme také převrátit na "negativní" pravděpodobnost pekla, nesmyslu ap. Stejně jako máme nekonečně mnoho pravděpodobností "nebe" také můžeme čekat nekonečně mnoho pravděpodobností pekla. To už nikdo ze scénáristů jaksi nedomyslel. A je to Pascal- takže můžeme sázet jedině na víru- což je pro mě velice málo. Takže, co mi brání tomu, abych věřil, že mě stvořil třeba kámen ?)(1.8.2018)

  • boogieman
    *****

    Absolútna špička medzi filmami založenými na konverzáciach medzi postavami. Lepšie sa to snáď už ani nedá. Konverzácie tu neslužia iba ako naratívny nástroj, ale sú geniálne začlenené do celkovej štruktúry filmu. Pojednávajú o komplexných témach, ktoré film v priebehu celej svojej dĺžky reflektuje svojou štruktúrou, postavami a dejom. Napriek hĺbke rozoberaných tém však nepôsobia konverzácie ako pseudofilozofovanie - majú ľudský nádych, narozdiel napr. od Godardových filmov, kde sú postavy často len nástroje pre režiséra, pôsobiace ako ústa ktorými sú vyslovované Godardove myšlienky (to nie je výtka, ale konštatovanie). Postavy sú tu vykreslené ako reálni ľudia, aj napriek tomu, že mnohé témy o ktorých vedú dialógy by mohli na papieri pôsobiť príliš akademicky. Čiastočne je to brilantnými hereckými výkonmi, a čiastočne Rohmerovým umom v konštrukcii scenára a dialógov. Film tak poskytuje značnú myšlienkovú hĺbku, no je podaný s ľahkosťou, ktorá spôsobuje, že si ho dokáže užiť aj úplný idiot.(22.4.2018)

  • Pohrobek
    ***

    S mistrovskou důkladností a "laskavým" ironickým podtónem tu Rohmer vykresluje nesmyslnost lidského počínání v každodenním soužití. Režisér, jenž často pracoval třeba i s ochotníky, tu doslova nastartoval kariéru Marie-Christine Barrault, hlavního hrdinu si ale netypicky vybral z řad ozkoušeného materiálu.(1.4.2005)

  • - Měl být filmem, který Rohmera proslaví. Netypicky do hlavní role obsadil slavného herce, který měl napomoct finančnímu úspěchu filmu, ale právě díky nedostatku času J.L. Trintignanta musel Rohmer natáčení o rok odložit a natočit film Sběratelka, který na festivalu v Cannes režiséra proslavil. (Hwaelos)