Reklama

Reklama

Moje noc s Maud

  • Česko Moje noc u Maud (více)

Obsahy(1)

Možná nejvíce provokativním filmem jedné z hlavních figur francouzské nové vlny, režiséra Erica Rohmera, je komorní drama Moje noc s Maud, na jehož tvorbě se sešly dvě velké persony francouzské kinematografie Jean-Louis Trintignan a Françoise Fabianová. On zde představuje konzervativního a víře oddaného inženýra, který sice odešel bydlet na klidné předměstí Paříže, ale samota a nedostatek vzruchů už ho nebaví. Ona je pak atraktivní liberální vdova Maud, s níž muž stráví noc a se kterou rozmlouvá, aby se lépe vyznal ve svých pocitech. Je zde totiž ještě jedna žena, Françoise, neznámá blonďatá kráska z kostela, kterou by chtěl Jean-Louis oslovit a představuje si, jak s ní stráví budoucnost. Na jakoukoli akci je ale příliš plachý a stydlivý. Kolotoč slov nakonec vyústí v touhu konečně se s neznámou setkat tváří v tvář. Snímek, nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, se nakonec dočkal úspěchu také v zámoří – byl nominován hned na dva Oscary, a to pro nejlepší cizojazyčný snímek a za nejlepší originální scénář. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (39)

Hellboy 

všechny recenze uživatele

[FNŘ 2010] Rohmer natočil překvapivě zábavnou sondu do života jednoho konzervativního katolíka. Svou konverzační povahou je film bezpochyby předobrazem filmů Před úsvitem/soumrakem, zároveň ale naprosto nenápadně buduje jakousi "zápletku", která má dokonce ve svém závěru zajímavý zvrat. Veškerý děj přitom vychází pouze z dialogů, což je poměrně husarský kousek. Určeno ale jen pro zapřisáhlé příznivce Nové vlny. Některé scény jsou totiž až příliš natažené. Například již úvodní kázání v kostele... ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

S mistrovskou důkladností a "laskavým" ironickým podtónem tu Rohmer vykresluje nesmyslnost lidského počínání v každodenním soužití. Režisér, jenž často pracoval třeba i s ochotníky, tu doslova nastartoval kariéru Marie-Christine Barrault, hlavního hrdinu si ale netypicky vybral z řad ozkoušeného materiálu. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Keď som pred pár rokmi dopozeral piaty Rohmerov film bol som presvedčený, že ho k piatim hlavným predstaviteľom francúzskej novej vlny zaradili omylom a nemal som chuť pozrieť akýkoľvek jeho ďalší film. Dnes som si pozrel Moju noc s Maud opakovane a s výnimkou kostolného úvodu ma táto konverzačná moralitka celkom zaujala a bez pocitu nudy som ju dopozeral do konca. Asi k tomu prispel mix najrôznejších tém, ktorých sa rozhovory týkali, nejednoznačné a vyvíjajúce sa postoje a samozrejme aj výborné herecké výkony hlavných predstaviteľov. ()

dwi 

všechny recenze uživatele

Rohmerův čtvrtý příspěvek do cyklu Šesti morálních povídek je hodně osobní – zaměřuje se na analyzování pocitů v celé své šíři. Do hlavní role režisér obsadil známého Jeana Lousie Trintignanta, muže, ocitajícího se mezi dvěma ženami. Každá je naprosto jiná, ale jsou to právě ony, kdo drží emocionální pouto příběhu. Trojúhelník postav je proložen i trojúhelníkem základních témat – křesťanství, filosofie, vztahy. Časté „intelektuální“ rozmluvy by mohly začít nudit, ale v tomto případě tomu tak není. Hrdina balancuje mezi přesvědčením (i pocity), své chování se snaží ospravedlnit. Se ženami vzájemně analyzuje niterné prožívání, názory, vše prostřednictvím dialogů. Volba, tak dlouho odkládaná, není volbou mezi dobrem a zlem, jedná se o rozhodnutí mezi dvěma zcela odlišnými osobami. Stručně a jasně: krásný film o lásce podaný zcela jinou metodou. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Jestli nějaký mezilidský kontakt dokáže člověku nastavit zrcadlo stejně bezprostředně jako rozhovor s nejlepším přítelem, je to noční dialog se ženou, kterou jsme právě poznali a která pro tyto chvíle zosobní všechna moře světa. S každou pronesenou větou sestupujeme hlouběji a hlouběji do oceánských modří, zelení a černí, a když se včas nevynoříme, utoneme navždycky. V poslední chvíli se ode dna odpoutává i ústřední hrdina Rohmerova filmu, dokonale zahraný Jeanem-Louisem Trintignantem, když se odtrhuje od Maudiných rtů, aby se pak ještě jednou pokusil ztratit rozum tváří v tvář (!) její nahotě, která však již nic nepřislibuje. Když druhého dne stráví noc s dívkou, kterou miluje, sestupuje obezřetněji a zároveň se sám snaží proměnit v Maud, tedy nabídnout půvabnému mládí alespoň svou vlastní mělčinu zkušeného dospělého života. Opatrnost, za níž lze zaslechnout již svatební zvony (které jsou v mimořádně zdařile vyjádřeném znění snímku zastoupeny ranními dětskými hlasy), je však i na straně Françoise. Spontaneita předešlého nočního logu tedy u obou zcela ustupuje praktické divadelnosti – a v této režii probíhá i další – již milenecké (či snoubenecké) sdílení (se) obou, ve snímku zastoupené především odhalováním (a zahalováním) minulosti, které osnuje tragikomickou spleť všech dotčených lidských životů, kterou s jemnou ironií (ne)doslovuje epilog. – Málokdy se mi stává, že pociťuji nutnost bezprostředně shlédnout film podruhé. Nanejvýš se vracím k nějakému gestu, které vtělí nejen celý snímek, ale celý život – ale když musím znovu projít prošlapanou cestou, pak vím, že jsem zabloudil. Jako kolikrát, když se smrákalo a když jsem pospíchal do neznámé vesnice na poslední autobus. Jednou mě tam přivedla cesta mrtvým lesem, běžel jsem asi půl hodiny v kuse a čekal a prochládal v té říjnové Rabyni asi deset minut. Dnes jsem cítil v zádech totéž ticho, a tak jsem nedělní ráno strávil – jako to nejhorší z Jean-Louise – s Maud… ()

Galerie (37)

Zajímavosti (1)

  • Měl být filmem, který Rohmera proslaví. Netypicky do hlavní role obsadil slavného herce, který měl napomoct finančnímu úspěchu filmu, ale právě díky nedostatku času J.L. Trintignanta musel Rohmer natáčení o rok odložit a natočit film Sběratelka, který na festivalu v Cannes režiséra proslavil. (Hwaelos)

Reklama

Reklama