Boj

Tobias Lindholm společně s Thomasem Vinterbergem napsal scénář k Vinterbergovu Honu, přičemž se toto dánské drama dostalo širokého mezinárodního uznání a film ve finále zastupoval Dánsko na Oscarech v kategorii Nejlepší zahraniční film. Lindholm se ovšem krom psání scénářů též věnuje režii a v roce 2015 i on realizoval drama, které se Dánsko následně zastupovalo na Oscarech. Dánský Boj poté s Honem pojí nepříjemná atmosféra, místo příběhu o muži obviněného ze zneužívání dětí se ovšem Boj tentokrát věnuje příběhu muže, který v krizové situaci provede válečný zločin. Dělá ovšem provedení válečného zločinu z hlavního hrdiny automaticky špatného člověka?Boj je po Honu dalším působivým a hutným dramatem, kde se opět hlavní postava musí potýkat s reakcemi veřejnosti, která na něj najednou změní pohled. Při vyprávění zápletky to vlastně může snadno znít jako tuctové drama, které po své první polovině už nemá co říct, Lindholm ovšem dokáže mile překvapit a celé se to vydá trochu neočekávaným směrem. Příběhová struktura má možná s Honem spousty styčných ploch a celé to je i přes vydání se jiným než očekáváným směrem přeci jen snadno odhadnutelné, sílu Lindholmova scénáře to ovšem v součtu neshazuje.Lindholm dokázal i v případě Boje napsat postavy z masa a kostí, které se chovají věrohodně lidsky. Pilou Asbæk je dostatečně výrazný protagonista, stejně tak se musí rozhodně ocenit výkon Tuvy Novotne v roli jeho ženy.Lindholmova režie poté možná není nejkreativnější, přesto je ovšem na filmu poznat slušné řemeslo. Jako audiovizuální vypravěč navíc dokáže skutečně gradovat napětí, celý ústřední dějový konflikt nezpracovává černobíle a dokáže naprosto prodat bezvýchodnost situace. Není to přitom film, který by vyloženě divákovi zničil duši a pošramotil jeho pohled na svět. Zanechá v něm ovšem pocit, že život někdy opravdu není procházkou růžovou zahradou a v mnoha momentech může být člověk rád, že je rád.Lindholm je sice ve finiši pořád silnější za scénářem než na režijní židli, jeho uchopení celého tématu je ovšem dostatečně silné. Lindholm na pilu netlačí příliš a přesto v divákovi zanechá dostatečně silné pocity, které ho ještě nějakou dobu po konci úplně nepustí. Je to sice jen velmi solidní řemeslo, kde obsah překonává formu, ta forma je ovšem tak silná, že to v tomhle případě absolutně nevadí...... (03.11.2021)

Na můj vkus až zbytečně moc dlouhá první "válečná" polovina. Kdyby se film většinu času zaměřoval na soudní proces a problémy v rámci etických a morálních dilemat souvisejících hlavně s Clausovo rodinou, sedlo by mi to mnohem víc. Stejně tak kdyby byla výraznější hudba a trošku méně "naturalistický" střih, který měl zřejmě dodat pocit autenticity a reálnosti, ale spíše mnohdy zabil veškeré emoce. Pochvala budiž směřována k hereckým výkonům a skvělé režii. (26.11.2019)

Zajímavý příběh za zahraniční vojenské mise o sváru pragmatičnosti a svědomí, rozprostírající se od samotného bojiště přes rodinu až po soudní síň. Celé je to ale jaksi chladné, sterilní, ve všech rovinách spíše vypočítané než odžité. (17.04.2017)

Tobias Lindholm je nielen fantastický režisér, ale aj perfektný scenárista. Veď snímky ako Submarino, R alebo Hon hovoria sami za seba. Vždy ide o príbeh, kde nie je potreba veľa slov alebo akcie, emócie plynú k divákovi priamo z konkrétnej ťaživej situácie (v tomto prípade zmes výčitiek a obáv o rodinu) a cez jednotlivé postavy. Takto si predstavujem zvládnutú psychológiu vojnovej drámy. Až po súd s hlavným hrdinom to bolo geniálne, samotné dokazovanie viny a neviny ma až tak nebavilo, v tomto smere sa už snímok priblížil klasickej schéme, ktorú poznáme veľmi dobre aj napr. z americkej produkcie. To predtým však bolo pravé severské a presne podľa môjho gusta. 85/100 (22.02.2016)

Fantastické vykreslení atmosféry v Afganistánu, kde akce střídá akci, se změní v poslední třetině filmu v komorní drama plné otázek, na něž neexistují jednoznačné odpovědi. Pro mě mnohem uvěřitelnější než Hon, i když si Lindohlm opět pohrává s city svého diváka, tentokrát mu to odpustím, naskočila jsem na jeho vlnu od samého začátku a neseskočila z ní až do závěrečných titulků. Mimochodem, závěrečná scéna je asi nejsilnější z celého filmu. (27.12.2021)

Spoilery! Nějak na mě nedělají dojem snímky o životech neohrožených "hrdinů", kteří jsou ochotní položit život za povětšinou odporné hospodářsky-ekonomické zájmy státu. V takových případech bych mluvil spíše o podlehnutí manipulaci a vrozené demenci, než o nějakém hrdinství. Snímek plyne neskutečně pomalu. Divák sleduje životní útrapy ženy, která je děsně zdeptaná z toho, že musí svoji domácnost obhospodařovat sama. Zřejmě čekala něco jiného, když si brala vojáka. Zajímavý začne být snímek až ve chvíli, kdy se mladý Shannon rozhodne v zájmu sebezáchovy vystřelit lehce na slepo a odnese to pár civilistů. Soudní proces a vše s ním spojené bylo už rozhodně sledovatelné. Problém mé divácké neuspokojenosti tedy tkví čistě v tom, že se jaksi nedovedu naladit na emoční vlnu s lidmi, kteří si problémy způsobili vlastním nemoudrým rozhodnutím. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017, která se lehce protáhla. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (10.06.2018)

Lepší než Hon a horší, než Únos, takže ten dnešní čtverec je tak akorát. Velmi přesvědčivě natočené drama, o tom, že ty největší boje nemusí probíhat vždy ve válce, ale často až po ní. Moc se tady toho nenamluví, ale o to tenhle film působí, aspoň pro mě přesvědčivěji. Každá, z těch zhruba dvou stejných polovin je pro mě zhruba stejně kvalitní a Plilou se Sorenem tomu dodávají už jen ten správný, herecký šmrc. Velmi, velmi, dobré. (11.02.2016)

Nominácia na Oscara nebola hlúpou a musím povedať, že vo filme sú veľmi dobré a efektívne momenty. Myslím si, že "boj" sa v tomto filme dá chápať dvojako. Vojna v Afganistane a súčasne tu máme aj boj hlavného hrdinu sám so sebou po tom, ako sa Claus nerozhodne zrovna najlepšie vyriešiť situáciu. Ale zúfalé riešenie zachráni jeho ľudí na bojisku. Film vyzerá veľmi dobré, je v ňom skvelá hudba, pôsobí autenticky a dáva nám neustále najavo psychickú stránku týchto postáv. Neviem čo by som ešte povedal, no musím povedať, že nás skutočne dostane do vojny a prežijeme ju spolu s našimi hrdinami, no súčasne prežívame aj dilemu hlavného hrdinu, ktorý si veľmi dobre uvedomuje celú vážnosť situácie. Podľa mňa je "Krigen" skutočne hodný toho, aby ste si ho pozreli. Hodnotenie: A- (24.04.2016)

Tobias Lindholm pečlivě vybrousil další psychologické drama, které pokládá aktuální otázky ohledně práva, morálky a podobných v dnešním světě čím dál nejasnějších pojmů. Film, ve kterém není jediná nadbytečná ani chybějící scéna, a přitom nepůsobí vykonstruovaně. Film, který je podle mého přesvědčení lepší i důležitější než oscarový favorit Saulův syn. A herci v hlavních rolích jsou opět výborní (90%). (20.06.2016)

Film zo života, kde s hlavnými postavami ten ich život žijete. Film o boji ... tom skutočnom, ale predovšetkým o boji so samým sebou, s vlastným svedomím a s vlastnými rozhodnutiami. Film o zodpovednosti a priateľstve. Lindholm dal do toho filmu všetko, čo tam malo byť a nič tam nebolo navyše. Skvelá práca. Pilou výborný ako vždy. (11.02.2016)

Problematika blízkého a středního východu je mi velice blízka, a proto i film severského větru odehrávající se v Afgánistánu (pravděpodobně v Armadillu) mě oslovuje více než průměrného diváka. Film zabrouzdá do denního života vojáků z předsunuté vojenské základny, kteří nasazují životy, aby pomohli zpustošené zemi se vzchopit..a bohužel ne všechna rozhodnutí jsou dobrá, ale v daný moment byla správná. Každý musí nést následky, ať už právně nebo v sobě. (17.07.2016)

Válka občas nutí k nepříjemným rozhodnutím a o jednom takovém je právě tento filmu. Přiznám se, že jsem čekal něco dramatičtějšího a více vtahujícího. Nerad bych snižoval dané téma, ale jeho zpracování mi nepřišlo natolik zajímavé, abych dokázal s postavami soucítit, nebo jim snad dokonce držet palce. A to je u takového filmu zásadní chyba. (10.11.2017)

Človek si ide oči vyočiť a nestíha sa diviť. Čo robí dánsky vojak v nejakej púšti tisíce kilometrov od Kastelletu? To sa Vikingovia doplavili až tak ďaleko? Z omylu ho vyvedie až uniforma NATO, to je tá organizácia, čo všade šíri mier. Tak to hovorili na jojke. A naozaj je to zrejme tak, lebo v snímku vidíme, ako domáci Afgánci v podstate jednotne podporujú vojská neveriacich psov, aby už ten Taliban zvrhli. Pritom Taliban v preklade znamená študenti, čiže Nato bojuje už nejaké to leto proti žiačikom a furt to Afganistan nejak od pliagy radikálneho islamizmu neoslobodilo. A že to leto je v Afganistane skoro furt. Avšak s vedomím toho, že sledujem film z pera Tobiasa Lindholma, ktorý ešte žiadny scenár nepokazil som sa s veľkým záujmom ponoril do deja predovšetkým v druhej polovici. Až v tej sa totiž rozvíja celkom slušná dráma, ktorá zahŕňa etiku, zmysel pre povinnosť, lásku k rodine, česť. Čakal som však väčší presah. V podstate to skončilo tak, ako malo, v súlade so zdravým rozumom. A to je už dnes málo reálne. (03.04.2021)

Dánska blbosť, nuda, či maximálna strata času, áno, škoda môjho drahocenného času, keď večer zavenujem voľnú chvíľku filmu, ktorý mi nič nehovorí, má divný a nezáživný strih, nezaujímavú kameru, hercov, najmä scény jeho manželky s deťmi, sú ubíjajúce !!! V Afganistane, je to celkom výrazné, odtiaľ mieri veliteľ roty do súdnej siene, aby si akože, spytoval svoje SVEDOMIE, za činy a skutky, ktoré spáchal, dal jeden povel, aby sa bombardoval cieľ, v ktorom ale boli civilné obete, on ale konal duchaprítomne, lebo sa snažil zachrániť kolegov, vojakov z neutíchajúcej paľby, ktorá sa na nich valila, ako huby po daždi. Bolo mu u prdele, kto, čo tam je, hlavne, že nezahynuli oni, čo potom, že si to odskákal niekto, za nich ! Nominácia na Oscara, je mimo môjho obliga, úplne zbytočná ! (12.05.2016)

Se ztrátami se počítá... (17.09.2016)

(Lumiere - MFFK Febiofest - 18.3.2016) (17.04.2016)

V první hodině jakoby se nic nedělo, ale přesto byla velice solidní. V jedné rovině je tu dánská jednotka plníci misi na Blízkém východě a i přesto, že byly vojenské sekvence dobře natočené, nebylo tu nic, co by stálo za extra zapamatování, byť díky určté míře odosobnění vše působilo autentičtějším dojmem. To samé platí o druhé linii, která je jen vlastně jen sondou do života rodiny hlavní postavy. V druhé části, kdy dojde na samotný proces, stává se film strhujícím a to i přesto, že výkony všech představitelů zůstávají poněkud suchopárné a vlastně se jedná jen o procedurální drama. Ale na druhou stranu kdyby zde dostaly výraznější prostor ukřičené emoce, nebylo by to ono. Pilou Asbæk tady nemusel ani příliš hrát a přesto si zaslouží absolutorium a nezklamali ani další herci včetně představitelky žalobkyně, která mě dokázala několikrát vytočit v dobrém slova smyslu. K dokonalosti sice něco chybí, ale i tak si Lindholm zaslouží znovu potlesk. 85% (12.03.2016)

Trošičku netradiční a syrový film z války. Člověk si pokládá plno otázek po shlédnutí. 8/10 (03.05.2016)

Silný film se dvěma odlišnými polovinami vzájemně propojenými poměrně intimním pojetím bez zbytečného patosu, kdy většina emocí zůstává zdánlivě skryta pod zamyšlenými tvářemi a pohledy. Části odehrávající se v prostředí afghánské mise mají, také díky kameře zprostředkovávající přímý kontakt s akcí, patřičně hutnou atmosféru nejistoty a strachu, jíž umě odlehčují jen prostřihy na Clausovu rodinu. Scény ze soudní síně se naopak dívají na minulé události s relativně větším odstupem, přičemž ukazují i složitost a nedokonalost celého systému, v němž vlastně nejsou důležité důsledky rozhodnutí, které je souzeno, ale spíše dodržení předepsaného postupu. Vyvstává tak řada morálních otázek, na něž si ale musí každý najít odpověď sám a mezi nimiž se nakonec při pohledu na mapu objeví i náznak té nejzásadnější. 90 % (Pražské filmové léto - Kino Aero) (21.08.2016)

Bohužel, po čtyřiceti minutách to ze mne vyždímalo všechnu energii, chtělo se mi spát z toho, jak se tam nic nedělo. Film mi přišel úplně prázdnej a krom hlavní postavy mne nic nezaujalo. Velká škoda. (11.06.2016)