Příchozí

Musel jsem se přemáhat, abych to dokoukal, protože mě to fakt nebavilo. Kladně hodnotim, že na závěr aspoň přišla jakási pointa, takže to nakonec nebyla úplná ztráta času. Ale jinak mě tenhle film minul velkym obloukem. To už snad radši Zemeckisův lehce pohádkovej Kontakt. (18.02.2023)

Ted Chiang, autor předlohy k tomuto filmu, je zároveň autorem možná úplně nejdivnější sci-fi povídky všech dob. Máte-li zájem, zde je její (pravda, ne úplně nejlepší, přesto snad dostatečný) překlad, publikovaný kdysi v časopisu Ikárie: https://uloz.to/!9yzeSiX8m/hell-is-the-absence-of-god-docx (30.12.2016)

Obsahuje spoilery. Třetí admirálův (já vím, shoda jmen, ale snadněji se mi to píše) film, který jsem viděl. Z této trojice nejslabší, což neznamená špatný, protože laťka je nastavená hodně vysoko. Stejně tak to není lepší film než Interstellar, i když hype říká opak. Na to si z dřívějšího filmu až příliš půjčuje. V čem se Arrival zásadně liší od povídky, kterou adaptuje? V první řadě cestou k pochopení heptapodského jazyka. V povídce hlavní hrdinka pochopí mimozemský jazyk tím, že pozorně sleduje tvorbu symbolů a zjistí, že heptapodi začnou psát více znaků najednou, je lhostejné, co zvolí jako začátek a co jako konec, protože teprve celek je důležitý, ne proces vedoucí k jeho vytvoření. A pochopení písma znamená pochopení myšlení a tím pochopení budoucnosti. Ve filmu plného pochopení dosáhne v jakési komoře, kdy se jí dostane jazyk a tím i myšlení mimozemšťanů do hlavy. Jde o zjednodušení proti povídce, dané zdramatizováním děje hrozbou konfliktu (to v povídce není vůbec přítomno). Měl jsem z toho ostatně neodbytný pocit, že moment pochopení jazyka byl až příliš průhledným pokusem napodobit právě Interstellar a zejména scénu v teseraktu. V druhé řadě samotné písmo (tedy heptapodština B), které jsem si představoval dle slovního popisu v povídce jinak. Vyplňovalo celý kruh a důležitý v něm byl sklon jednotlivých částí. V třetí řadě pak účel. Ve filmu jde o snahu o budoucí pomoc heptapodům (opět to nápadně připomíná Interstellar). Naproti tomu nám povídka účel návštěvy zůstává dlužna, jelikož se zabývá především konfrontací dvou velmi odlišných způsobů chápání reality, času a procesů a k čemu to vede z hlediska lidského chápání. To je silná stránka povídky. Na druhou stranu emocionální dopad je ve filmu silnější, zejména nastínění důvodu rozchodu hlavní hrdinky s manželem, stejně jako příčina dceřiny smrti. To mi ve filmu sedlo více, působí to uvěřitelněji. Jako že v povídce ani změněné myšlení by podle mě matce nemělo bránit v zabránění smrti dcery, která nebyla způsobena něčím nevyhnutelným - to mi přišlo příliš podivné. Měl bych některé výhrady, třeba scénu s čínským generálem - hrdinka by v ní neměla být překvapená, protože už ji znala. Tak nebo tak, admirál patří mezi nejlepší režiséry aktuálního Hollywoodu. P. S. Kéž by z Chiangových povídek zfilmovali též vyloženě rouhačskou "Peklo je nepřítomnost boha." (12.11.2016)

(1001) No dobře, tak ten jeden hlavní twist si film schovává hezky a za ten ho chválím. Amy Adams nejsem schopna přijmout jako kladnou hrdinku. Jeremy Renner je zcela nevyužitý. Což myslím platí o potenciálu celého filmu. Přála bych si, aby byl scénář/tempo/message mnohem ráznější, strožejší, konkrétnější, nekompromisnější. A doprovázený úplně jinou hudbou, dobrý bože. Pryč se všemi záběry, kdy se Louise probouzí, možná, jenom možná, tam můžou nechat ten úplně poprvé, ale k čemu jsou všechny ostatní? Sama sobě občas říkám, že bych měla hodnotit to, co vidím, a nikoliv to, co bych si já sama na daném místě představovala. A v tomhle případě jsem viděla bezobsažný sled módně estetizovaných záběrů. Ani jeden vztah, prezentovaný na plátně, mi nepřišel uvěřitelný. A už jsem zase negativní jak bič, ach jo, tak já se teď zase vzdálím k filmům, které mi radost přinášejí. (28.03.2017)

Zestručněno nadoraz lze o snímku prohlásit, že je to film o komunikaci. Pozemská civilizace se poprvé ve svých dějinách ocitá nadotek mimozemské technologii a životu pocházejícímu odněkud z hlubin vesmíru. Nikdo netuší, co mají posádky 12 obřích kosmických lodí za lubem. Atmosféra rychle houstne, v některých zemích získávají vliv stoupenci vojenské akce a pokud se urychle nenajde nikdo, kdo by zjistil, o co návštěvníkům jde, skončí to průšvihem. Příchozí se mohou opřít o dvě výrazná plus. Amy Adams v roli badatelky Louise Banksové dostala jedinečnou šanci ukázat propracované psychologické herectví na maximálním prostoru - její hrdinka prakticky nesleze z plátna - a využila jí, myslím, na jedničku. Současný Hollywood nedává moc příležitostí ukazovat civilní herectví ve filmech, které aspirují na titul Událost sezóny. Denis Villeneuve je oprávněně považován za jednoho z nejtalentovanějších režisérů současnosti. Nenatočil ani konvenční žánrovku, ani velkolepý blockbuster, místo toho jde cestou uměřeného komorního dramatu s citlivým přístupem ke své hrdince. Zvolené výtvarné řešení kosmických lodí je originální a působivé. Pokud srovnám Příchozí s výraznými zástupci sci-fi žánru posledních let, kladu ho před Gravitaci, ale např. Interstellar mi přišel atraktivnější a působivější. Osobně mám problém se snahou o dojímání, navíc tam, kde film začíná filozofovat a zabývá se metafyzikou, se s ním spíš míjím. Některé dary považuji za danajské a ten, který přerostlé chobotnice věnovaly pozemšťanům, si klidně mohly nechat od cesty. S volbou, kterou hrdinka učinila, vnitřně nesouhlasím, postavil bych se na stranu jejího muže. A do třetice, v pohledu na problém komunikace s cizími civilizacemi se přikláním na stranu skeptiků typu Stanislawa Lema nebo našeho Ondřeje Neffa. Celkový dojem: 75 %. (17.02.2017)

Vždy so zatajeným dychom sledujem vo filmoch prvé kontakty rôznych civilizácií, a vždy s obavami čakám, kedy na scénu vbehnú blázni, ktorí zo strachu z neznámeho začnú všetko likvidovať, namiesto toho, aby spoznávali. To bola tá časť filmu, ktorá sa mi páčila. Akú rolu presne tam hrala Louisenina dcéra, Sapirova-Whorfova hypotéza, nelinearita času, a akú to všetko malo súvislosť s návštevou mimozemšťanov? Kde je tá senzačne extrémne emocionálne humanisticky nabitá pointa?? Bola tak hlboko skrytá, že ju vyčmuchá iba osvietenec a Eric Heisserer? Keď si zadáte do Googlu napríklad „Explaining the Arrival“, zistíte, že každý vidí v tomto filme niečo úplne iné. Je tam aspoň 30 rozličných vysvetlení. Nie, ja som imúnny voči filmom, ktorých pointou sú otázniky, alebo psychické vydieranie. (30.01.2017)

Abbott and Costello meet the Earth. Louise and Ian meet the Life... Kdo by řekl, že Kang a Kodos ze Simpsonů, komunikující prostřednictvím kol od kávy na ubruse, přinesou takový silný zážitek. Ponuré hard science-fiction s uhrančivou atmosférou, roztříštěnou linearitou a těžce humánním poselstvím. Ta zbraň, kterou nabídli příchozí, je hrozná. Strašná. Horší než všechny nukleární zbraně světa.. Temného básníka, oslabeného o absenci Deakinse za kamerou, už sice olizují hollywoodské plameny pekelné, ale přesto mu chci říct (v očekávání věcí příštích): „If only you could see what I've seen with your eyes..“ (15.11.2016)

Kdybychom se dozvěděli, že je Villeneuve vyšlechtěným potomkem Kubricka se Spielbergem, vlastně by mě to vůbec nepřekvapilo. Totální rozklad. (08.11.2016)

Krásná sci-fi s jímavým poselstvím pro jedince i společnost. Zneklidňující snímek, který však téměř po celou dobu pracuje až s dětskou fascinací ženské hrdinky cizími bytostmi à la Kontakt či Propast, a konečně film, ve kterém mimozemšťani nekomunikují v angličtině a nemají dvě nohy. Ostatně scény s dorozumíváním, které je pojato opravdu originálně, jsou těmi nejlepšími částmi filmu. Čím míň však víte, tím lépe, takže škoda dosti spoileroidního traileru. Pohyb lodí, respektive jejich snímání je ve velmi utlumeném stylu, což je opravdu osvěžující v porovnání s blockbusterovým pojetím nablýskaných plavidel s kanóny a výbuchy./// *Mírné spoilery* Když už začínají flashbacky na dceru lingvistky mírně nudit, ukáže se, že struktura vyprávění není tak prostá, jak se zdá. Když už se příliš vrší vojenská klišé, kdy Rusové zabíjejí vědce a velmoci zbrojí, přichází film se zvratem tak naivně absurdním, že by se cynik smál. Avšak tahle vizuálně vytříbená a herecky velmi dobře zvládnutá (zejména Adams, méně už opuchlý Renner) sci-fi je tak přesvědčivá, že by toho generála Čínské lidově-osvobozenecké armády asi opravdu dojala. 85 %. [Kino] (09.11.2016)

Arrival je nápaditý "mindfuck", aký tu už dávnejšie nebol, a presne typ filmu, kôli ktorému rád chodím do kina. Priznám sa, že pozitívne recenzie boli tak silné, že som dosť veľkú časť filmu čakal, kedy príde ta očarujúca gradácia, ktorú všetci popisovali. Ona prišla, ale v o dosť skromnejšej, a minimalistickejšej podobe, než som na základe predpoveďe očakával. Nič to ale nemení na tom, že je Arrival svetlým bodom v aktuálnej tvorbe kinematografie, nakoľko filmu a jeho tvorcom o dosť viac záležalo na forme, inteligencii a hodnotách, než na mainstreamovej konzumnosti a akčnosti. A trafili sa do čierneho, pretože toto je presne formát "mainstreamového zajtrajška". (ktorý začal Inceptionom, a verím, že bude pokračovať podobnými pokusmi, akým je Arrival) (02.12.2016)

Denis Villeneuve je dlhodobo zárukou vysokej kvality bez ohľadu na žáner, tentoraz si dokonca vybral nielen môj obľúbený žáner sci-fi, ale aj tématiku, mimozemskú inváziu a síce to nedopadlo presne podľa mojich predstáv, za čo ale mohli skôr len moje príliš vysoké očakávania, ale aj tak sa to vydarilo. Už úvodná civilná sekvencia má také čaro, že som bol z filmu úplne nadšený, ale predsa len sa musí vydať iným smerom. Poteší, že sa na nič nečaká a tak už po chvíli nastane mimozemská invázia a začne hlavný dej a tu sa tomu ani nemá moc čo vytknúť. V sci-fi žánri nepotrebujem žiadnu akciu, práveže mám rád tieto rozumnejšie žánrovky, ktoré sa na to snažia pozerať vedecky a čo najrealistickejšie. Postaviť film na hľadaní spoločnej komunikácie je síce dosť odvážny nápad, toto má najhlavnejší priestor a na prvý pohľad to ani nepôsobí až tak atraktívne, ale mňa to aj tak dosť bavilo. Je to zaujímavé, s menej výraznou, ale aj tak ideálnou gradáciou, aj keď sa mi v jednom momente zdal ten skok až moc veľký a už sa vedeli dorozumievať celkom slušne, ale hlavne je to podporené perfektnou atmosférou, ktorá si ma podmanila a potešia aj sympatické postavy. Amy Adams je tu výborná, Jeremy Renner sa možno hodí viac na iné typy úloh, ale aj tu mi celkom vyhovoval a vždy poteší aj Forest Whitaker, tentoraz ako rázny dôstojník. Neskôr už dostane priestor aj nejaké to medzinárodné napätie a prejavy násilia, ale všetko len v realistickom prevedení a opäť to hlavne podporuje hlavnú líniu, aby čo najskôr našli spoločnú reč. Finále ma v určitom ohľade možno trochu sklamalo, asi som čakal inú pointu, ale aj tak je to originálne, dejovo zaujímavé, takže postaví film a hlavnú hrdinku do trochu iného svetla a hlavne stále podporené tak úžasnou atmosférou, že sa to nedá kritizovať, ale len vychutnávať si každý záber. Takže Denis Villeneuve tu ani v najmenšom nesklame, vizuálna stránka je jednoducho úžasná a to nielen tie zábery na vesmírnu loď v nádhernom prostredí hôr a hmly, ale aj celkovo a to film nepotrebuje žiadne explózie, ani nič podobné, nemenej perfektná je atmosféra a k tomu ešte tá hudba, nielen tá podporujúca atmosféru, ale hlavne nádherná skladba od Maxa Richtera. Takže plné hodnotenie tomu zatiaľ nedávam, možno som čakal niečo trochu iné, ale to nič nemení na tom, že je to výborný film s množstvom výrazných kladov, kvôli ktorým sa Arrival oplatí pozerať opakovane. S radosťou si to pustím aj viackrát a potom ho možno ohodnotím naplno. 80% (28.02.2017)

Ve filosofii jazyka existuje teorie, že řeč ovlivňuje naše přemýšlení a že dva lidé, kteří mluví rozdílnými jazyky, budou také jinak vnímat svět. Právě tato teze se stala základem Arrival, kde díky zapojení mimozemských bytostí přesáhla hranice běžných odlišností mezi dvěma pozemskými národy. První polovina se snahou najít systém, jak neznámé návštěvníky pochopit, mě nesmírně bavila, druhá polovina mě svou předvídatelností a vyústěním, která je buď paradoxem, nebo popírá možnost svobodné vůle, docela zklamala. Za nápad čtyři až pět hvězd, za provedení za mě pouze tři. (04.01.2017)

Film není o příchodu, ale přijetí osudu. Dobrého i zlého. Díky nelineárnímu vyprávění zpětně silné. Nevím, ale napodruhé by to asi byl hodně jiný film. (12.04.2018)

Já se musím odnaučit číst si komenty od svých oblíbených, včetně mistra slova, protože místo toho, abych si v sobě uchovala příjemné vesmírno a tajemno, tak stírám slzy, které mi vytryskly. Takže po tajemnu černá díra, kdy se ještě dalších deset minut chechtám a zkouším navázat kontakt se svými myšlenkami těsně po projekci. Tedy ... nejsem odborník ani na jazyky (i když ...) a ani na kvantovou fyziku, ale pravděpodobná budoucnost, kdy nás navštíví de Castello s Abbottem, mě docela zaujala. Nepřekvapila mě reakce některých světových mocností, prostě horké hlavy jsou horké hlavy. Po vizuální stránce to byla ohromující podívaná, doprovázena smyslným, hudebním doprovodem, naprosto se hodícím k vesmírnému dramatu. Překvapila mě neokoukaná vize mimozemšťanů a jejich způsob komunikace. Po zvukové stránce naprostá paráda. Na pointě se však někdo hodně vyřádil. Celou dobu žijete v bludu, než vás de Castello vyvede z omylu. Tohle sci-fi přímo volá po další projekci stejně jako Gravitace nebo Interstellar. Tohle já prostě můžu! (01.02.2017)

Takový ten malý film o vztazích, lidskosti a porozumění! Už jsem začal pomalu zapomínat, jaké to vlastně je mít radost z každého dalšího záběru. Děkuji Denisi Villeneuve za připomenutí. (10.11.2016)

Dost možná film roku. Všechno do sebe nádherně zapadá. (10.11.2016)

Zdaleka nejlepší science-fiction 2016? Kdyby jen to. Audiovizuální orgie pod Villeneuvevou taktovkou aspirují na nejhodnotnější dílo, jenž se tento rok dostalo do tuzemských kin. Scénář, který z diváka nedělá idiota a emotivní až na půdu. Očekávání od Blade Runner 2049 nikdy nebyla tak vysoká. (11.11.2016)

Ztvárnění nelineárních emocí v lineárním vyprávění naráží notně na své limity. Villeneuveovo sci-fi zase na hranu současného žánrového povědomí. Divácké zmatení podtržené trailerovými scénami, které ve filmu neuvidíte, může věrně kopírovat to lidské ve filmu. Podobně jako chtít za každou cenu hledat melodii v hudbě Jóhanna Jóhannssona. Skvělá práce se zvukem, diegetickou a nediegetickou složkou hudby, umocňuje zážitek způsobem, jaký jsem na filmové plátně nezažil snad roky. Sci-fi-feelingová lázeň. (13.11.2016)

Malá dcerka je skutečným pokladem svých rodičů. Je tím nejlepším, co mohou světu dát. Jsou šťastni, že dcerka roste jako z vody, má plno energie, je mladá, zdravá, nezastavitelná. I tam z jiného světa přicestují bytosti z jiných koutů možné existence, z jiných dob a prostředky, které lidstvo nemůže chápat a pro zjednodušení tyto a jim podobné označují jako UFO, doufajíc, že tenhle magický název ospravedlní hlubokou neznalost jiné než pozemské existence. Avšak i Země má své hrdiny. Tou hlavní je sympatická Amy Adams, která má vlohy nejen v lingvistických kruzích, ale i v oblasti mateřství, přičemž by pro své dítko obětovala naprosto vše. Jak ale naložit s osudem, který je předurčen? Jak se vypořádat se situací, kdy na Zemi dorazí přes 10 objektů, se kterými nelze konvenčně komunikovat? Není tajemstvím, že právě Amy Adams a Jeremy Renner to zřejmě dokážou. Dokážou to ale dostatečně rychle, aby potlačili rozrůstající se nepokoje? Dokáže ona být mesiášem pro celé lidstvo a sjednotit jej jak obrazně tak i bojeschopně? Nebo to nakonec není třeba? Toliko a mnoho dalších otázek podává tak ambiciózní film, jakým Arrival bezpochyby je, a není na ně jednoznačná odpověď. A bez spoilerů už vůbec ne. Pamatujete na Den nezávislosti z léta s obdélníkovou místností plnou generálů a samozřejmě prezidenta, který nařídí definitivně útok? Náznaky tu jsou, ale jinak rozhodně nic takového díkybohu tenhle mistrovský kousek nenabízí, namísto toho zarazí do sedačky takovým způsobem, že se budete horko těžko zvedat alespoň po skončení závěrečných titulků...10/10!...[10.11.2016_Cinema City_Zličín] (10.11.2016)

Tam, kde Nolan sází do diváka alegorické obrazce, těžce uchopitelné teze, černé díry a to nejlepší z Zimmera, Villeneuve uvolněně a s přehledem precizně skládá jeden záběr za druhým s chirurgickou přesností, není zbytečně pompézní a nikam nespěchá. Zároveň se nesnaží diváka okatě ohromit wow efektem. Proč ? Protože je prostě lepší, chytřejší, sofistikovanější a nemá to zapotřebí. Arrival je nejlepší drama za poslední dobu. Je ucelené, osobitě zpracované, místy hypnotické, s dechberoucím způsobem podanou výpovědní hodnotou. Nolan je na tvůrčím vrcholu teď. Villeneuve se teprve rozcvičuje. V takovémhle obsahovém formátu měl být technicky opulentní Interstellar. (12.11.2016)