Reklama

Reklama

Mansfieldské sídlo

Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Chudá pozemskými statky, ale bohatá duchem. Taková byla Fanny Priceová. Nebylo jí ještě ani jedenáct let, když přijela na Mansfieldské panství. Netušila tehdy, že jí bude souzeno žít v sídle svých příbuzných zpola jako služka, zpola jako trpěná rodinná přítěž. Ale Fanny je silná osobnost, která se dokáže přes tušené i zjevné ústrky přenést. Která dokáže vyrůst v půvabnou, inteligentní a sebevědomou dívku, schopnou vzepřít se dobovým konvencím a jít za hlasem svého srdce... Na rozdíl od mnoha jiných děl Jane Austenové (Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Emma…), které byly většinou pro film či televizi převedeny několikrát, je Mansfieldské sídlo prvním filmovým přepisem. Je to třetí (a nejautobiografičtější) autorčin román, který ovšem nebyl v době svého vydání (1814) příliš příznivě přijat (prodalo se jen 1250 výtisků a nakladatel odmítl dotisky). Scenáristka a režisérka akcentovala autobiografické prvky tím, že z Fanny (na rozdíl od románu) udělala spisovatelku a pro její literární pokusy použila autentické mladické povídky, dopisy a deníky Jane Austenové. Navíc jí to umožnilo změnit Fanny z hrdinky poněkud pasivní ve skutečně sebevědomou, moderní ženu s bohatým vnitřním životem. Ideální představitelku Fanny našla v australské herečce Frances O’Connorové, kterou jsme i na naší obrazovce viděli (a ještě uvidíme) v řadě filmů (Zaplaťpánbůh potkal Lizzie, Líbej nebo zabij, Láska a jiné katastrofy) či v poslední době v seriálu Pan Selfridge. Pozoruhodná je účast Harolda Pintera, spisovatele a dramatika, v roli Sira Thomase Bertrama. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (66)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Mansfield Park vyzerá presne tak, ako si predstavujem adaptáciu Jane Austen a z tohto hľadiska nemám čo vyčítať. Frances O´Connor je v hlavnej úlohe dokonale kúzelná a všetci sú vhodne obsadení. Len je škoda, že James Purefoy dostane tak málo priestoru. Réžia určite nie je statická a nevýrazná, postavy občas prehovoria na kameru, čakajú nás vtipne nakrútené mŕtvolky a skrátka kto má rád atmosféru všetkých lepších Austenovských adaptácií, dostane presne to, čo očakáva. Jane Austen asi písala viac o svete, aký by ho chcela mať, než o realite, ale to treba brať ako súčasť hry a okrem Mansfieldu sa pozrieme aj do menej bohatých zákutí dobového Anglicka. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Přestože dílo Jane Austen čítá jen šest dokončených románů, každý z nich filmaři adaptovali hned několikrát, ovšem právě Mansfieldské sídlo stálo vždy trochu ve stínu ostatních. Chudé dítě je posláno ke svým bohatým příbuzným, přes všechna příkoří se změní v silnou a nezávislou osobnost s literárním talentem. Třeba Wrightova verze Pýchy a předsudku se sice držela oné tlusté bichle, ovšem tvůrci si našli cestičky, které jsou snesitelné, a vlastně bylo docela příjemné se po nich vydat. Výsledek byl plný spontánnosti, dynamičnosti a temperamentu. Tohle mi tady naopak chybělo, včetně vtipu a ironického odstupu. ()

Reklama

santiamén 

všechny recenze uživatele

60% ... Něco tomu chybí. Charisma, chemie. Celé je to jaksi suše neromantické (obzvlášť závěrečný skok ve vztahu Fanny a Edmunda - ve Wrightově Pýše a předsudku to mezi Elizabeth a Darcym alespoň pořádně jiskřilo). Možná právě proto je zpracování Mansfieldského sídla o to realističtější, ale dle všeho mi takový realismus tak docela nesedí :). A klasicky mám problém s hlavní hrdinkou - Frances O´Connor se mi nelíbí jak vzhledově, tak v hereckém projevu (a ano, když mají scénáristi nutkání zdůraznit v dialozích, jak půvabná hlavní hrdinka je, je dřina osobní antipatie pohřbít). Nejlepší herecký výkon (odpovídající postavám) podle mě podali Embeth Davidtz a Alessandro Nivola v rolích vášnivých sourozenců Crawfordových. ()

Greg25 

všechny recenze uživatele

Oproti televiznímu snímku z roku 2007 vydařená adaptace. Hannah Taylor-Gordon zvládla charakter Fanny na jedničku a ostatní postavy dokázali věrohodně vykreslit charakterové rysy, dobrá je i atmosféra filmu, drobně výchylky od předlohy nikterak neruší, jediné co poněkud chybí je Fannin bratr coby námořník, tato postava je sice vedlejší, ale vcelku mi v této adaptaci chyběla. Jinak povedená adaptace, i když co se týče děje ten je o poznání méně zajímavý než třeba v Pýše a předsudku, Anně Elliotové (Persuasion) nebo Rozumu a citu. Ale i tak je to pořád Jane Austen, přesně takovou jakou mám ráda včetně výborné nadsázky. 80% ()

IdaHutt 

všechny recenze uživatele

Původní literární předloha rozhodně patří ke slabším dílům Austenové. Filmové zpracování obohatilo děj o neaustenovské dobové reálie, k nimž kolonialismus a otrokářství nedílně patřily, stejně jako rozkvět kapitalismu. V tomto smyslu je obraz tehdejší světové velmoci rozhodně přesnější, než jak ho známe z autorčiných románů, z mnoha důvodů omezených na shánění mohovitých ženichů pro ne/mohovité slečny a společenskou konverzaci ve venkovských salonech. Vždycky jsem si cenila lehkou ironii, s níž Austenová hleděla na své postavy, a tato ironie je adekvátně obsažena i ve snímku. Film sice nedosahuje úrovně dvou špičkových výpravných podívaných (Rozum a cit, Pýcha a předsudek), avšak určitě jsem se u něj nenudila, zatímco např. u vypulírované, leč upovídané a rozvleklé Emmy jsem často zívala. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (7)

  • Film se od románu Jane Austen – „Mansfield Park“ liší několika způsoby. Film mění některé ústřední postavy, eliminuje několik dalších a reorganizuje určité události. Výsledkem je film, který si zachovává jádro vývoje postav a událostí románu, ale jinými způsoby zdůrazňuje jeho témata a myšlenky odlišně. Děj mění morální poselství románu, díky čemuž je příběh spíše kritikou otroctví než konzervativní kritikou, jak tomu někteří kritici rozumějí. Zatímco v románu jsou pasivita a morální postoj Fanny představovány jako ctnosti, tyto aspekty její postavy se ve filmu mění. (Zetwenka)
  • Jonny Lee Miller, který v této verzi filmu Mansfield Park hraje Edmunda Bertrama, hrál Fannyho mladého bratra Charlese Price v dřívější minisérii BBC, Mansfield Park (od r. 1983). (Zetwenka)
  • Produkční společnost nechala za sebou hejno holubic, které bylo vypuštěno na konci ohňostroje Henryho Crawforda (natáčeno v Charlestownu v Cornwallu). Více než osm let po dokončení natáčení ptáci přežili díky úsilí místní ženy, která se obávala, že zahynou, kvůli tomu, že museli soutěžit s racky o potravu. (Zetwenka)

Reklama

Reklama