Všechno je jak má být

Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film . . . . . . . . . Zlatý Medvěd - výběr (28.06.2004)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,000,000║ (24.08.2010)

Píše se rok 1943 a i neutrální Švédsko pociťuje dopady války. Ale patnáctileté kluky zajímá především sex a všechno co je s ním spojené. Každá myšlenka a otázka směřuje k sexu. A sex je pochopitelně zajímá o to víc o co míň o něm vědí. . „Pánové mají o mužské potenci poněkud přehnanou představu“. A jediný Stig má možnost si pubertální bajky ověřit v praxi, protože jeho učitelka Viola se dalšímu vyučování překvapivě nebrání. Stig se tak zabydlel nejen v kabinetu, ale i u ní doma a dokonce i v přízni jejího manžela. Jenže z „doučování“ se stává posedlost. Nevšední pohled na dospívání, ale i na konflikty, které sebou přináší ten ještě dětský svět se světem těch dospělých. (02.06.2006)

Silně neobvyklý erotický vztah pod detailním charakterovým drobnohledem jako rozlučkové dílo slavného Bo Widerberga. (08.07.2005)

Takové nenápadné drama o dospívání, ale s o to výraznější zápletkou. Přesto vzhledem k převládajícímu žánru je film celkem často úsměvný, hlavně při scénách s podváděným manželem, a vůbec je sledování vývoje neobvyklého přátelství stejně zajímavé jako zakázaný vztah. Do toho přijde i zásah války a vše se zboří jako domeček z karet. K tomu sympatický hlavní hrdina, krásná titulní skladba a smutný i lehce škodolibý konec, za mě to budou slušné 4*. (31.08.2013)

V roce 1943 nebyla Evropa zrovna stabilním místem. Zatímco Německá říše se snažila se střídavými úspěchy rozšířit své území, Itálie kapitulovala. Na pozadí velkých dějinných událostí se však odehrávaly i pro svět méně významné příběhy. Příběhy lidí, jichž se sice válka dotýká, ale nehraje v jejich životech nejvýznamnější roli. A i o tom vypráví Lust och fägring stor. Snímek Bo Widerberga se zaměřuje na nestabilní období v životě člověka, dospívání. Mladý student Stig se poprvé v životě musí potýkat nejen se zvýšeným zájmem o osoby druhého pohlaví, ale i s utvářením vlastního názoru na okolní svět a snášení následků vlastního chování. Nepláče nad svým krutým osudem, ani netouží po osvobození. Jen zpočátku nechává velet své pudy, aby si až později začal uvědomovat, co se vlastně s jeho životem děje a kam směřuje. Widerberg se snaží nikam nespěchat a pracuje s celým materiálem s respektem a citem. Zatímco první polovina se odehrává v pomalém tempu, je sevřenější a plná náznaků a detailů, druhá se soustředí více na dialogovou část, postupně zrychluje, dává více prostoru dalším postavám a dějově se rozevírá. Snímek však pramálo využívá dobové atmosféry a nedaří se mu příliš emocí vykřesat ani ze vztahových peripetií. Přístup, ve kterém se manžel nestává zdrojem napětí, ale překvapivě mentorem, je rozhodně originální, nicméně díky němu postrádá snímek gradaci, ale „jen“ pozvolně pokračuje dál. Problematické je to zejména díky dějově skladbě, která je opakovaně narušována motivy (kino), jejichž podstata je vysvětlena až v závěru snímku a v předchozích fázích tak působí jen jako berličky pro následující děj. Konečný zlom a hořký závěr tak nezapůsobí tak jak by měly, ale příběh pouze dějově postupně dozní. (12.11.2014)

Doučování po seversku má něco do sebe. Hořkosladká romance se sice odehrává v době, kdy na frontě umírají tisíce mužů, přesto tihle patnáctiletí kluci mají v hormony zatížené hlavě jen nadsazené odhady zásunů nebo zapeklitost skupinového sexu. Jeden z nich v prostoru mezi katedrou a tabulí ucítí něco nepoznaného, až ho oboustranná zvědavost a vzrušení přivedou do její postele. Na tom by nicméně nebylo nic divného, kdyby jeho „vyvolené“ nebylo o hodně let víc a nebyla jeho novou učitelkou. První polibek, první náhodné setkání s manželem, který ujíždí na Čajkovském a na ginu, první krize. Hlavně ale přechod z cudných školáckých let rovnou na vysokou. A známe to, jak je to s tím zakázaným ovocem. Poslední film Švéda Bo Widerberga čerpá částečně z jeho dětské fantazie, kterou prožíval ve školní lavici, motivace jeho hrdiny (part svěřil svému skutečnému synovi) je patrná, u jeho překvapivě náklonné kantorky pak vnímáme snahu restartovat zpackaný život. Tvůrce umně buduje atmosféru, nemoralizuje, kroky jeho hrdinů jsou přirozené a uvěřitelné, stejně jako onen opar, který se vznáší v době, kdy jejich krajané bojují a umírají kdesi daleko, i když zatraceně blízko. Škola není králíkárna. (12.11.2014)

Veľmi zaujímavá snímka, ktorá ale stráca dych. Na konci som ani za boha nevedel, či mám dať 3 alebo 4 hviezdy. Ale kedže som milovníkom škandinávskych snímok z obdobia 2.svetovej vojny tak nakoniec za štyri. Ako prvé ma už pri traileri a pri galérií upútala sexi Marika Lagercrantz, ktorá tu hrá zvodnú učiteľku, ktorá rada podrží svojmu neplnoletému žiakovi. Už to je zaujímavý námet na film, dovolím si tvrdiť. Spracovanie je veľmi dobré na to, že je to Švédsko-Dánska snímka navyše z roku 95. Až ma mrzí že som ju neobjavil skôr. Aj keď nieje ničím prevratná a mal som chuť hodnotiť priemerne, mám stále v sebe pocit, že ju ešte aspoň raz chcem vidieť. Rozhodne ak kvôli ničomu inému tak kvôli úžasnému výkonu práve spomínanej Mariky. Rozhodne si vyhľadám viac snímok v ktorých hrala. A tiež by som si to rád pozrel znova kvôli tomu sexuálnemu náboju medzi žiakom a učiteľkou v prvej trištvrte hodine. Komu z nás sa nepáčila nejaká naša učiteľka? Škoda toho strácania tempa v druhej polovici, inak ma to v skutku potešilo. (15.04.2020)

V severskej tvorbe nie som zvyknutý na rozčarovanie. Žiaľ práve tento snímok k takým patrí. To čo bolo? Áno, uznávam, chúlostivá téma, natočená citlivo a dráma plná pochopenia pre ľudskú slabosť a.... bla, bla, bla. No čo z toho, keď to celé vyznieva lacno, navyše v pomalom tempe, ktoré by unudilo aj kolibríka a v doprovode otravnej a neustále sa opakujúcej hudby, ktorá po chvíli začala liezť teda riadne na nervy. Veľmi slabý priemer. 50/100 (24.01.2020)

Mňa tento film obišiel míľovými krokmi. Nemohol som vystáť tie opilecké rozhovory starého s mladým a to, že tam parkrát ukázali kozy a bobra, tak z toho sa naozaj neposeriem! Jediné, čo sa mi skutočne páčilo na celom filme, tak to boli Beethoven s Mahlerom a tá jeho kukučka. (20.01.2013)

Srovnej s 'Pianistkou', kde stejné téma, jen hodnotnější zpracování. (23.07.2011)

Provokativní snímek, ukazující zakázanou lásku mezi učitelkou a jejím studentem "v kulisách" Švédska v období 2. sv. války. Film nemá žádné výrazné chyby ale nedokázal mě ničím zaujmout. (12.07.2011)

Linie životních období školáka Stiga, učitelky Violy a rezignovaného cesťáka s dámským prádlem, kterého je ženou, se spojí v podivný milostný trojúhelník, ke kterému zpovzdálí doléhá válečná vřava z Evropy prostřednictvím filmových týdeníků, aby se jednoho dne bolestivě zhmotnila a uspíšila tak nevyhnutelnou pomíjivost nerovných vztahů. Bohužel, myšlenky Bo Widerberga šly hodně napřed a když se pak musely vracet, neměly už ten potenciál ... Za mě 40%. (19.03.2013)

O (ne)zralosti a dospívání. Očekávatalně, i převráceně /věk není zárukou zralosti/. Dospívá se přes zkušenost, k trpkosti. Film dovádí každou situaci do důsledků. Za povšimnutí stojí i jemný humor a přirozeně púsobící nadhled. Coming of age v nejlepší podobě. Škola není králikárna! ...ale je. (25.07.2016)

Hm, tak toto som mohol...a prežíval úplne so všetkými postavami ( a všetkými zmyslami ) - povinne si pozriem ešte raz ! (27.01.2009)

Křehký film o dospívajícím chlapci Stigovi, který se zamiluje do nové učitelky Violy. A ona do něho. Jak tohle nerovné spojení může skončit, o tom se přesvědčíte v tomto švédském skvostu. Přestože jde hlavně o sex, film není vulgární ani přehnaný, proto píši, že je křehký. Výraznou roli zde hraje též Violin manžel, obchodní cestující se zálibou ve vážné hudbě a v alkoholu. A Stigova kamarádka, která o něj má vážný zájem. Film je doplněn mnohými skladbami vážné hudby, což dodává jeho sledování ještě větší kvalitu. (24.03.2020)

Ty nejsilnejsi emoce jsou tiche a tady je doprovazi hudba Handla. Uzasne zahrane, sceny, kdy se toho prilis nenamluvi a hraje se skutecne jen gesty, jsou dokonale. Komorni, silny a tichy film. Typicky film, co by clovek cekal nekdy po pulnoci na CT2. (22.03.2009)

Sexuální vztah učitelky se žákem sice vypadá jako námět k senzačnímu filmu, ale zde je to zpracováno velice citlivě, s porozuměním a někdy dokonce i s humorem. Labutí šíje paní učitelky, melancholie jejího manžela - alkoholika poslouchajícího Mahlerovy Písně o mrtvých dětech, a velice zábavné manévry Stigovy cílevědomé spolužačky. Výkon J. Wideberga je velmi věrohodný.Naštěstí to není snímek americký, který by pravděpodobně sklouzl k sentimentu či moralitě a jistě by končil nějakou mrtvolou nebo parádním soudním procesem. (05.03.2011)

európske filmy majú vždy veľmi zaujímavú atmosféru a keď sa k tomu pripojí i nadpriemerne dobrý scenár tak nikdy nemôže vzniknúť slabý film. všechno je jak má být patrí k filmom, ktoré ten dobrý scenár majú avšak ani ostatné zložky filmu nezostávajú pozadu. ak sa radi nechávate unášať nevšednými príbehmi, ktoré vám dokážu obstarať len filmy, ktoré vznikli v európe tak neváhajte ani chvíľku, rozhodne to stojí za to! (01.04.2004)

Velmi citlivě natočený film o neobvyklém vztahu. Viola, nastupuje jako učitelka do chlapecké třídy a nemůže si nevšimnout žádostivých obdivných pohledů jednoho ze svých žáků. Se svým životem nespokojená žena podlehne zakázanému a 15ti letý Stig se stane kořením jejího nudného života s alkoholikem. Jenže chlapec dospívá a daleko dřív odhalí skutečnost, že tento vztah bez budoucnosti a posléze i citu, není to, co od života očekává. (26.02.2006)