Mannen på taket
Muž na streche
The Man on the Roof
The Man on the Roof
The Man on the Roof
Režie:
Bo WiderbergScénář:
Bo WiderbergHudba:
Björn Json LindhHrají:
Carl-Gustaf Lindstedt, Sven Wollter, Eva Remaeus, Thomas Hellberg, Håkan Serner, Birgitta Valberg, Harald Hamrell, Ingvar Hirdwall, Gus Dahlström (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Policistu Stiga Nymana zavraždí bajonetem neznámý útočník. Případu se okamžitě ujímají jeho kolegové Beck, Rönn a Kollberg, kteří si myslí, že pachatelem útoku musí být jeden z nich. Na základě vyšetřování dojdou k závěru, že Nyman byl mizerný policista s násilnickou minulostí. Když se jejich pátrání blíží ke konci, dostanou se na mušku vrahovi, který na ně ze střechy míří odstřelovací puškou a snaží se zlikvidovat tolik policistů, kolik jen může... Muž na střeše je adaptací románu slavných spisovatelů Maj Sjöwallové a Pera Wahlööa, jejichž postava Martina Becka se objevila v několika filmech i v televizním seriálu Beck. Slavný režisér Bo Widerberg, ovlivněný drsným vérité stylem filmu Francouzská spojka, zde vytvořil mimořádnou podívanou, která se ve Švédsku stala legendou a dodnes patří k základním dílům skandinávského noiru. (Film Europe)
(více)Recenze (41)
Je ohromná škoda závěrečný půlhodiny, protože v tu chvíli jsem si myslel, že si snad ze mě někdo dělá srandu, že policie nadokáže zajistit prostor a nechá civilisty běhat po chodníku, že nevyklidí ani dům ze kterýho vrah střílí a díky tomu tak můžeme vidět jak pán v bytě kouká na TV a nad ním na něj ze střechy čumí vrah, to fakt teda nevím. Úplnej vrchol přijde však v okamžiku, kdy se policii nabídne nějakej chlap z baráku s tím, že je instalatér a že má v bytě bambitku, a jestli může jít na střechu s nima, jen pro připomenutí, vrah na střeše před tím zabil či postřelil na chodníku několik policajtů a sestřelil vrtulník čili extrémně nebezpečnej parchant, a policie klidně řekne tomu instalatérovi, ať teda jde s nima, to do tý doby hodně výbornou kriminálku posílá někam k Bláznivý střele. Ovšem než se toto událo, sledoval jsem naprosto civilně vyprávěnou krimi soustředící se především na identifikaci vraha. Scéna, kdy je za závěsem záběr na vrahovo oko je docela nepříjemná. My tady máme teď na baráku lešení a jelikož po skončení bijáku byla tma jak v prdeli, nejednou jsem se kouknul směrem z okna na to lešení a hnout se tam něco, tak se asi na místě duálně poseru i pochčiju a můžu říct, že takovej pocit z nějaký scény jsem neměl už hodně let. ()
Předně říkám, že tenhle film není dokonalý a má své mouchy (civil s přidělenou pistolí se mi zdá trochu naivní nápad ale budiž), ovšem výčet kladů je zašlape do bláta. Tahle kriminálka je úplně jiná, nic podobného jsem neviděl. Její hlavní devizou jsou detaily, v jiných podobných filmech opomíjené. Uskutečnění vraždy je i přes úsporné náznaky brutální scénou, policista spí nahý a utírá zadek svému dítěti, při pouliční střelbě mladík s nasazením života zachraňuje chlapečka na tříkolce, pohled obyvatel domu z okna, kam právě dopadá sestřelený vrtulník, pachatelovi vidíme do tváře až v posledním záběru. A navíc, ač spáchá vrah svůj čin takovým způsobem, že i John Doe je proti tomu něžný romantik, ve výsledku je nám ho i celkem líto. To vše dělá z "Muže na střeše" netypickou a vynikající kriminálku. 90%. ()
"Ta kára začíná zlobit." "No jo, příště pojedem na kole." ()
Skvostné krimi švédských klasiků tohoto žánru, kteří mu dodali akčnost a kritičnost v mnoha ohledech na tehdejší společnost. ()
Detektivni thriller natoceny podle knihy zname autorske dvojice Sjöwall & Wahlöö. Natoceny ume a s notnou davkou autenticke atmosfery. Zklamani samozrejme pro milovnika klasickeho pribehoveho, patraciho modelu, prichazi v posledni pulhodine kdy se z filmu stava akcni zalezitost. Ovsem ta cast pred tim, at uz se to nekomu libi nebo ne, operuje s opravdu podle meho pritazlivimy prvky, tolik tipickymi pro skandinavske krimi (mezi jehoz fandy se pocitam) vykazujici slusny tvurci a herecky potencial. Kdyby to totiz byla podprumerna vysetrovacka jen tezko bych ji snesl. ()
Poměrně napínavé krimi z doby, kdy hlavní vyšetřovatel nemusel být krásný, mladý, plný testosteronu a nadpřirozených schopností. Policejní šéf je idiot, ale někteří jeho podřízení se nechovají také příliš inteligentně. Herecky a režijně je však film na vysoké úrovni. ()
Film dvoch rozielnych polovíc. Tá prvá, komorná, psychologická a detektívna je lepšia, ale zase tej druhej treba nechať, že aj Švédi dokážu nakrútiť svižnú dlhú akčnú sekvenciu, trvajúcu niekoľko desiatok minút. Čo tam po logike, dôležité je, že to šlape a že je to občas aj vtipné. Celé to mieri na kritiku vlastných policajných radov, čo môžete brať buď ako nutné klišé, alebo ako odvážnu sebareflexiu. Každopádne o triedu lepšie, ako nudný Muž na balkóne. Muž na streche má proste šťavu. ()
První Widerbergova krimi s typickým severským nádechem přináší v první polovině zajímavý náhled na únavné mravenčí pátrání po identitě vraha pochybného policisty. Druhá polovina pak spadne do dlouhé akce s likvidací klíčového pachatele, natočené tak strhujícím způsobem, že prakticky nedovolí divákovi odtrhnout oči od plátna či obrazovky. Po celý čas z filmu dýchá silná atmosféra a děj nabídne nejednu dechberoucí scénu (ať už úvodní strašidelnou vraždu s okem vraha mezi závěsy nebo též děsivý pád vrtulníku mezi zvědavý dav vyhlížejících lidí). Po dějové stránce se Muž na střeše vlastně nijak extrémně neliší od zde mnohem populárnějších akčních krimi thrillerů 70. let např. s Belmondem nebo Clintem Eastwoodem. Zcela odlišným je v první řadě zpracování, které se tady víc než na akci a prostoru pro herecké hvězdy soustředí na realistické pojetí policejní práce i psychologii vyšetřovatelů během pátrání. Rovněž akční zásahy včetně příprav i jejich následků Widerberg zobrazuje zároveň i jako velký psychický nervák pro zúčastněné policisty. O to více u tak silně realisticky zaostřeném krimi thrilleru může zamrzet těch několik do očích bijících podivností ohledně konání policistů, ale jinak bych ohodnotil Muže na střeše snad ještě kapánek lépe, než pozdějšího Muže z Mallorky. [80%] ()
Vyšetřování případu je zdlouhavé, velmi zdlouhavé, přesto není nudné. Výborný starý český dabing (Filmové studio Barrandov r. 1980; Ota Sklenčka - Alfred Strejček - Jiří Krampol - Václav Postránecký - Vladimír Ráž - Soběslav Sejk - Jiří Zahajský a další) a především velká škola filmového realismu. Novodobí filmaři by si měli vzít přiklad třeba ze scény, ve které je Martin Beck postřelen, tak totiž vypadá zranění střelnou zbraní, krev pulzovitě vytéká z rány, a protože kulka zřejmě zasáhla plíce, je plná bublinek. Tip na nákup DVD od Levných knih, které tentokrát kupodivu koupily i licenci na původní dabing. Dobrá práce. ()
Ze začátku pomalu rozjetý thriller, který se však v poslední třetině s odstřelovačem přehoupne v akční záležitost a velice slušně rozjede. Na švédskou produkci poměrně vydařený thrillerový snímek. ()
Jak už přede mnou napsal Rudovous, "Muž na střeše" je adaptací knihy autorské a manželské dvojice Pera Wahlööa a Maj Sjöwallové, konkrétně "Säffleské bestie", sedmého z deseti jejich "románů o zločinu". Snímek se poměrně přesně drží předlohy jak dějem, tak i zřetelným společenskokritickým podtónem. V čem se film od knihy výrazně (a podle mého ke škodě věci) liší, je pojetí postav policistů. Nejhůř dopadl komisař Beck - proti románu je minimálně o 10 - 15 let starší (není divu, že pak působí "předdůchodově" a jeho závěrečná střešní akce vyhlíží skoro komicky). Jeho manželka se z přitažlivé ženy ve filmu změnila na obstarožní nerudnou ženštinu, které už na hlavě chybí jen ty natáčky. Stejně podivný mi připadal filmový Larsson - z robustního hromotluka se ve Widebergově pojetí proměnil ve vyhublého střízlíka. Tak by se dalo pokračovat u Melandera a dalších postav. Nechci vypadat jako hnidopych, ale výše zmíněné švédské detektivky patří k mým oblíbeným knihám a při sledování "Muže na střeše" jsem se nedokázal oprostit od srovnávání s předlohou. Hercům je nicméně nutno přiznat, že s charaktery postav se většinou vyrovnali se ctí. Také je třeba ocenit autentickou atmosféru Stockholmu 70. let. (Zkušený režisér Bo Wideberg kvalitní práci s atmosférou předvedl mnohokrát - například v ponuré kriminálce "Muž z Mallorky"). Celkem vzato - "Muž na střeše" jako takový není špatný film, ale jako adaptace známé předlohy zůstává na půli cesty. Tři a půl *. Pro Kimona: zbytečná akce s vrtulníky měla jen ilustrovat neschopnost policejního řiditele a ten mechanik nedostal pistoli přidělenou od policie, došel si pro svoji (tím ovšem nechci říct, že by tak jeho zapojení do akce působilo nějak věrohodněji :-) ). ()
První hodina i víc je vcelku snesitelná neakční podprůměrná vyšetřovačka dvou "předdůchodových" kriminalistů. Další minuty již nabírají spád, ovšem za cenu nestravitelné změny scénáře. Akce na úkor smysluplnosti jednání policie. V okamžiku, kdy se do nahánění odstřelovače zapojí celý tým policie, včetně speciálních vycvičených jednotek proti terorizmu, nařizuje scénář veliteli policie naprosto hloupé rozhodnutí jen proto, aby byl vytvořen prostor pro akční filmovou scénu s vrtulníky. K tomu v závěru ta nepochopitelně hloupá samostatná akce "předdůchodového" kriminalisty (přičemž specializované jednotky mužů v černém jen přihlížely) a jako třešnička na dortu zapojení náhodného civilisty (automechanika) do riskantní akce s přidělenou zbraní. Žasněte, tu zbraň mu přidělila ta skvělá policie, respektive takový malý švédský (policista) Belmondo v roli tvrďáka. Uh, tak to už bylo silné kafé. ()
Seveřani mají pověst podivínů se zvláštním (ne)smyslem pro humor. A Muž na střeše tuto image rozhodně nevylepšuje. Při nejlepší vůli tuto kriminálku nemohu označit jinak, než jako podivnou. Zpočátku se odehrává ve velmi pomalém, takřka bergmanovském tempu a najednou, asi po hodině, záporák chytne do ruky pušku a vše se změní v akční film se sestřelenými vrtulníky a honičkami na střechách. Jeden z policistů ve filmu bůhvíproč jistý čas chodí nahý. Když vrcholí přestřelka, náhle se mezi špičkovými agenty objeví člověk, co jde zrovna kolem a má u sebe zbraň, a když se policistů zeptá, jestli se k nim může přidat, oni mu to dovolí. Nejpodivnější je ovšem hlavní hrdina, komisař Beck. Hned po Clouseauovi asi nejmizernější detektiv, co spatřil plátno kin. Starší pán, co v nevzrušeném tempu chodí po různých archivech a čte si články, nebo si dává kafe a klábosí s lidmi, a to i tehdy, když už policie dávno ví, kdo je pachatel a snaží se ho dopadnout. Beck se potom hrdinně nabídne jako největší odborník na přestřelky, ovšem doslova v první vteřině je postřelen a pak už jen leží, chroptí a přidělává všem ostatním policistům práci. Inu, jakousi atmosféru to má, to proslulé vrahovo oko za závěsem je děsivé, ale asi dávám přednost detektivkám, co jsou tak nějak... normální? ()
Solidně vystavěná detektivka "civilně odehraná". Nesrovnalosti typu hrdina z lidu, řízení operace atp. její kvalitu rozbijí. ()
Samoúčelnej naturalismus, směť dějovejch absurdit, To je ohromná vražda., postavy bez jakýhokoliv myšlení, absence entuziasmu v tvářích policistů, dialogy naplněný irelevancí... výborná parodie. ()
Svedsky reziser Bo Widerberg je pomerne neznamy, o to vsak lepsi film antocil. je to hodne netypicka kriminalka, dejovo je to zhruba ta ista liga ako Belmondove kriminalky pripadne US Dirty Harry. Ide o vysetrovanie vrazd a najma o mravenciu pracu policajtov. Ako pise oficialny text distributora, ta scena ked ozbrojeny chlap striela na ludi na ulici je fakt brutalna. Pozeram, pozeram, ze uz aj LiVentura vyplodil ucelenu vetu, nielen vysteky typu "Dobre, prilis pomale". 95 % ()
Film dvoch polovíc: detektívnej, „ukecanej“ a akčnej, „zásahovej“. Paradoxne ma tá prvá svojím tempom nebavila, avšak naplno som si následne užil autentický a strhujúci policajný zásah na titulného ostreľovača na streche, ktorý je nakrútený nesmierne dynamicky. Výborná práca kamery, strihu a réžie. ()
Švédske krimi nemá nejaké zvučné renomé, a po tomto filme asi tuším prečo. Začiatok je pritom fajnový, síce má iba "derrickovské" tempo, ale s uveriteľnými chovaniami postáv i presvedčivými kriminálnymi postupmi. Všetko okolo so svojimi severským zmyslom pre detaily dáva zmysel. Všetko sa to zvrtne, keď sa o slovo prihlási akcia a pokus o budovanie akéhosi napätia. Stáva sa z toho úplne iný film, ktorý svojím divným a aj remeselne slabým spracovaním podupáva to dobré z prvých dvoch tretín. Bez napätia, bez atmosféry a herci, ktorí asi v živote nespravili kotrmelec a je im to cudzejšie ako sneh v Maroku. Človek nevie, či sa má smiať alebo to naozaj mysleli vážne. ()
Tak tomu říkám skvěle natočená detektivka. A taky dost trefně zakončená. Už ten námět samotný má něco do sebe. Naznačená brutální scéna v nemocnici, která odstartuje sled událostí, mi asi zůstane ještě dlouho v paměti, a to především díky výtečné práci s napětím. Přestože pak jde v zásadě o rutinní vyšetřování, příběh ani na okamžik nenudí, přičemž i ta poslední, výrazně akčnější třetina filmu působí velmi reálně a věrohodně. Též je mi hodně sympatické vyobrazení policistů jako obyčejných lidí z masa a kostí, evidentně totiž nepatří k žádným neohroženým a důvtipným superhrdinům ve stylu Jamese Bonda. (80%) ()
Sjöwall & Wahlöö., pro mě stejně oblíbené krimi jako George Simenon. Jako dítě jsem od nich přečetl vše, jako dospělý jsem si tím vybavil knihovnu, Když jsem jako pubescent viděl tento film, rozladilo mě, že Martin Beck není svalnatý tetovaný Švéd ale prďola s břichem a pytlema pod očima. Teď jako dostatečně starý prďola s břichem dovedu ocenit toto filmové zpracování mých oblíbených seveřanů. Vono asi odhalit vraha není o svalech a šarmu ale že člověk nemá v hlavě nasráno. ()