Stoßtrupp 1917

Válečná pole francouzská a flanderská jsou rozbitá granáty, protkaná zákopy a drátěnými zátarasy, blátivá a po útocích posetá padlými. Vojáci německé útočné jednotky jsou zablácení tak, že od nepřítele je lze rozeznat jen dle tvaru přilby, tísní se v okopech zasypávaných dělostřeleckým bombardováním, propadají panice při útoku britských tanků, neobratně vyrážejí na zteč v rozbahněném terénu vstříc kulometné palbě, zoufale se brání v boji muže proti muži při spojeneckých útocích. Podmínky války idealizovány nejsou, ta propaganda je v něčem jiném. V tom, že o oprávněnosti války se nepochybuje, o rozkazech nadřízených, kteří jsou zde všichni stateční, otcovští a prozíraví, se nediskutuje. Když je řeč o míru, tak bodrý německý vojín o něm sice sní, ale má jasno, že ONI, ti z druhé strany fronty, mír nechtějí, že nenávidí Němce protože jsou Němci. Důležitá je jednotka, jedinec má své oprávnění jen jako její součást. A adoruje se frontové kamarádství, které lze dokonce aplikovat i na nepřítele v skutku milosrdenství, je-li zrovna po boji. (29.08.2016)