Recenze (3)
Od Kissáků snesu jak co. Třeba tenhle kousek není z hudebního hlediska vůbec k zahození do hudebních lovišť. Jedná se o součást k soundtracku k divnému filmu s Keanu Reevesem, který u nás ani televize nezařazují do svého vysílání, jaká je to kravina. Přitom to nejlepší z něj je jednoznačně tenhle chytlavý song. Klip mě nezaujal nikdy naplno. Prostřih na ukázku z filmu, následně na zpívající hlavní dva členy kapely Gena Simmonse a Paula Stanleyho. Existuje i verze, která mapuje bohatou historii kapely. Stanley, kruciš, to je zpěvák s rozsahem! Kam se na něj hrabe uječený Steven Tyler, se kterým bývá srovnáván. Gene Simmons, ten nesmí v kapele chybět. Jeho jazyk, pačesy, neobvyklá barva hlasu. Takže technika zpívání, provedení aranží, image kapely, to je samozřejmě nej. A teď ten klip. Už něco pamatuje, ale nepřišel mně vyloženě fádní. Na dnešní zdatně technicky vychytané klipy se nechytá. Jasně, na počátku devadesátých let to muselo celé vypadat dobře. Dneska už jsou nároky někde jinde. Kissáci zde odložili líčidla a kostýmy, zkulturnili se. Výsledkem je pop-rocková záležitost, která se v čase složitých, vychytaných sound produkcí, jeví přece jen poněkud obstarožně. Pokud od Kiss čekáte jen kytarové nářezy, tahle píseň je důkazem toho, že to umějí i jinak. 60% ()
Zaspomínať si vo videoklipe na minulosť, to je asi typické pre každú úspešnú skupinu, alebo interpréta. Poprípade ak do toho zamiešate ukážky z filmu, pre ktorý tento song vznikol, tiež to nebude na škodu. ()