Klec na blázny
La Cage aux folles
Il vizietto
Režie:
Édouard MolinaroKamera:
Armando NannuzziHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Ugo Tognazzi, Michel Serrault, Rémi Laurent, Michel Galabru, Venantino Venantini, Claire Maurier, Mimmo Poli, Margherita Horowitz, Carmen Scarpitta (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Klec bláznů je název nočního podniku v Saint-Tropez. Hvězdou travesti show je Albín, kterého všichni znají jako Zazu. Už dvacet let žije s Renatem a tento pár je respektován nejen mezi lidmi stejného zaměření. Renato má dospívajícího syna, který mu přijde oznámit, že se chce zasnoubit s dcerou poslance Charriera, jenž svou kariéru postavil na hlásání řádu a morálky. Maminka s tatínkem, což ve skutečnosti jsou Zaza a Renato, musí před rodiči snoubenky nastolit zdání „normálnosti“ a nezpochybnitelné dobové morálky... Komedie Klec bláznů se v sedmdesátých letech stala nejúspěšnější francouzskou divadelní komedií. Dva roky poté ji režisér Edouard Molinaro převedl na filmové plátno s nezapomenutelnou excelentní dvojicí v hlavních rolích: Michelem Serraultem a Ugem Tognazzim. Na divadle byl partnerem Serraulta známý herec a autor Jean Poiret. Tato travesti komedie rázem ovládla i filmové plátno. Klec bláznů byla ve třech kategoriích nominována na Oscara, vyhrála Zlatý glóbus a Michel Serrault získal Césara a Donatellova Davida. (Česká televize)
(více)Recenze (75)
Oscar 3 nominace: Režie, Kostýmy, Scénář - A ()
Ve své době jistě dosti kontroverzní komedie, ač asi ne tolik ve Francii a Itálii jako v jiných státech (třeba ve Státech). Jen jsem měl dojem, že se tvůrci příliš spoléhali na pitvoření afektovaných homosexuálních figurek, které ve skutečnosti nebylo ani trochu vtipné. Celý film směřuje ke konfrontaci mrzoutského ministra uctívajícího konzervativní morální zásady s rodinkou s ne zcela vyjasněnými otázkami sexuální orientace, bohužel osmdesátiminutové čekání na ohňostroj vtipu upozadnilo samotný střet. Co si naopak zaslouží vyzdvihnout jsou přesné herecké výkony, ucházející kamera a odvážný přístup ke zvolenému tématu. 60% Zajímavé komentáře: Oskar, bloom ()
Mě přijde originál i remake kvalitativně stejný, jen s tím rozdílem, že v tomhle snímku homosexuálové vypadají v mnoha případech jako parodie. Nechtěná. Ale dívat se na to dá. ()
Musím říct, že jsem byl trochu zklamaný, přeci jenom americký remake Ptačí klec mi přišel zábavnější, hlavně Nathan Lane ()
Pro úctu k francouzským komediím jsem neváhal a Klec bláznů zkusil. Až pak jsem zkoumal děj, který mě po prvních minutách minimálně dost překvapil. Pořád si ale myslím, že tenkrát takový děj musel rozbouřit davy, dneska se nad tím už ani nezamýšlíte. Jen škoda, že na scéně nebyl více Michel Galabru (kvůli kterému jsem film vlastně pustil), protože kdykoliv byl na scéně, tak z toho byla cítit ta klasická francouzská komediální škola. Hlavně poslední půl hodina byla neskutečná. Do té doby mi to ale na francouzské poměry přišlo celkově slabší. Byť prostředí Saint-Tropez bylo hodně příjemné sledovat a nejednou jsem si u něj vzpomněl na Četníky. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $20,424,259║Tržby Celosvetovo $28,000,000║ ()
Musím říct, že dřív jsem viděl americký remake (Ptačí klec) a s tím jsem byl natolik spokojen, že jsem si nedovedl představit, v čem je asi originál lepší. A teď už to vím. V ničem. Naprosto bezprecedentní kvalitativní shoda. Srovnávat můžeme jen na bázi "mám/nemám rád toho a toho herce". Já třeba nemám rád Robina Williamse, který hraje v remaku, ale stejně nesympatický je mi Ugo Tognazzi v originálu. ;-) Jeden rozdíl ale přece jenom vidím. V odůvodnění zápletky. Dcera známého politika si chce vzít muže, vychovaného homosexuálním párem, který je nucen před jejími rodiči sehrát divadélko o standartní rodince s pohlavní remízou. No a zdá se mi, že tady je důvod toho všeho spíš ve vrozené tendenci Francouzů dělat ze všeho tyjátr, kdežto v remaku se jedná o pořádně nabroušenou satiru proti pravicové politice. Obojí chválím. ;-) 80% ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
"Váš syn, pane Baldi, kolik má vlastně matek?" Přece dvě. To dá rozum. Jedna ho po narození odložila a druhá je transvestita. Zní to vtipně, ale mě to moc nebavilo. Mám sice o sobě dobrý mínění v tom, že jsem celkem tolerantní, ale afektovaný exhibice mámy Albína jsem prostě nedával. Ostatní byli fajn - pohodovej Renato, dokonale utlačovanej černej sluha Jacob a samozřejmě poslanec Charrier. Ten byl fantastickej. Jeho Sdružení pro morálku dlabalo na morálku skoro tak jedinečně jako Zelení ekoteroristi na ochranu přírody a demokratický strany na svobodu slova. To byla politická lahůdka. A taky jsem se poučil v tom, že máslo se mužně maže na suchar pouze železnou rukou v hedvábný rukavičce. Tímhle rozhodně prokážu svou mužnost. ()
Docela osvěžující vidět film o politicky korektním tématu absolutně bez politické korekntosti (a tím míněno, že není přítomna ani dnešní umělá nekorektnost). Kdyby dnes točili podobný film, ve kterém by tvůrci chtěli ukázat, že homosexuálové jsou taky lidi, dopomáhali by si k tomu pomocí různých otřepaných berliček, nikoli tím, aby je skutečně zobrazili jako obyčejné lidi (byť v komediální rovině). Film vtipný a výborně zahraný. ()
Klec bláznů těží ze silného hereckého obsazení a pochopitelně z velice slavné divadelní předlohy, nicméně mám pocit, že je to film, který přece jen trošku zastaral a jeho slabinou je určité parazitování na tématu homosexuality a transvestie, kdy herci přehrávají, pitvoří se a žvatlají přesně podle těch nejpitomějších společenských předsudků. Na divadle se to snese, ale filmové plátno vyžaduje trošku uměřenější herectví. Moje hodnocení je pochopitelně ovlivněné znalostí divadelní předlohy, viděl jsem tuto hru v Karlíně a líbila se mi víc na jevišti. Celkový dojem: 65 %. ()
"Už mi nadávali do negrů, posmívali se mi, že jsem buzna, ale nikdy, že jsem Francouz!" Tihle hošánci mi prostě udělali radost!! ()
Skvěle vystavěná komedie na pokračování o sex. menšině ve Francii. Jeden z prvních snímků s nadhledem popisující lásku dvou mužů s takovou bravurou. :-)) ()
Názov tejto šialenej talianskej komédie je absolútne výstižný. Najlepšia bola barová scéna s Johnom Wayneom a záverečná večera. Ak sa chcete pobaviť a nevadia vám transvestiti, je Klec bláznů skvelá voľba. ()
Mezi hvězdnými výkony Michela Serraulta je tento na druhém místě, hned za rolí ve filmu Svědek. Všichni zúčastnění maličko přehrávají, ale k téhle komedii se to nejen hodí, ono to sem jaksi patří. Klec bláznů je jedna z mála komedií, kde nejsou slabší pasáže, vždy se najde důvod alespoň k lehkému nadzvednutí byť jen jednoho koutku úst. ()
Klietka bláznov musela vo svojej dobe pôsobiť veľmi svieže a zároveň kontroverzne. Dnes sme zvyknutí už na úplne všetko, čo sa týka zobrazovania homosexuálov vo filme a to trochu prvoplánové zosmiešňovanie ich štýlu života a následná rehabilitácia, keď si uvedomíme, že zvyšný svet je rovnako bláznivý ako ten ich, nemá taký efekt, ako v minulosti. Problém mám ale s tým, že tvorcovia mohli toho ukázať a vyťažiť z témy o niečo viac a navyše som mal pri konci pocit, že na záver z hľadiska vývoja postáv ešte nenastal ten pravý moment. Ale film je už poriadne starý a treba sa tak naňho pozerať aj z tohoto hľadiska. 70%. ()
V některých filmech prochází konkrétní postavy určitým vývojem. Tohle je případ filmu, kde jsem tím "vývojem" procházel spíše já v roli diváka. Od pocitů drobného otrávení, přes rodící se záujem o vybranou dějovou linku až po značné zalíbení a pocitů velké spokojenosti z dobré zábavy. Samozřejmě to hodně souviselo i s vývojem děje filmu a zopakovalo se to snad úplně stejně jako když jsem viděl před půlrokem americký remake Ptačí klec. Obě verze jsou totiž dějově téměř identické a sledovat travesty show mne nebavilo stejně jako některé polotrapné incidenty jednoho homosexuála s druhým transvetitou. Naštěstí těch travesty oproti novější verzi bylo zde výrazně méně a drobné plus vyniklo o něco zajímavějším ztvárněním linky s poslancem a jeho dcerou zamilovanou do kluka ze sexuálně atypické "rodiny". Nedokázal jsem si představit, že mne někdo v roli přísného patriarchy může bavit víc než Gene Hackman, ale připadalo mi, že Michel Galabru tady vnáší do dění mnohem víc dramatu. Samozřejmě mu v tom hodně pomáhá temná stylizace scény poslancova bytu, která dává více vyniknout i tísnivým pocitům dcery v tomhle obklopení (a teprve okolité příhody jako např. lezení po žebříku před novináři dodávají tomu punc komičnosti), což tvoří nakonec působivý kontrast k paralelnímu (spočátku prvoplánově bláznivému) ději z podniku La Cauge aux Folles. Od vzájemného shledání a osudové večeře pokračuje zábava v skvělém stylu, která opět zafungovala, ač už jsem klíčovou pointu předem znal. Konec dobrý, všechno dobré? Po menší úvaze se nakonec k čtyřem hvězdičkám pro dnes již klasickou komedii (na svou dobu určitě dost odvážnou) přikláním. 70% ()
Luxusní komedie. Speciálně ten, co se vydává za ženskou, je naprosto skvělý. ()
Americkou předělávku jsem viděl už dávno, ale také mám dojem, že byla vtipnější a podařenější. Nicméně, herecké výkony Uga Tognazziho, Michela Serraulta a Michela Galabru zvyšují laťku neuvěřitelným způsobem. Už jen kvůli nim přidávám hvězdičku navíc. ()
Hodně vydařená francouzská komedie konce 70. let s naprosto dokonalým hereckým obsazením. Několik momentů bylo skutečně úžasných. Za všechny ten, kdy Renato učí Albínu v kavárně chovat se jako chlap..)) Trailer - www.youtube.com/watch?v=QbMhiydOphg ()