Yoga Hosers

Občas se mi u některých filmů stane, že mám dost velké problémy o nich vůbec něco napsat. Především pak slušnou formou. Kevin Smith se coby režisér zapsal do mé paměti především filmem Tusk (Mroží muž) – a to hlavně svým netradičním námětem a zpracováním. Mám rád bizarní zápletky, ale nakonec jsem odcházel s dosti rozporuplnými pocity. Nicméně už v té době se nechal slyšet, že hodlá natočit „Kanadskou trilogii“ a Yoga Hosers je tedy dalším v pořadí. S Tuskem toho má společného víc než by se zdálo na první pohled, nejen že v něm hraje několik stejných herců, ale objeví se zde i pár stejných postav. Ovšem kvalita zde šla rapidně dolů a celkově je film mnohem trapnější, než tomu bylo minule. Obě děvčata se mihla i v již zmíněném Mrožím muži, ale zde dostala mnohem více prostoru a to byla ta největší chyba. Nechci se dotknout obou začínajících hereček, ony v tom byly totiž i dost nevině (zvlášť samotný scénář je jedna velká katastrofa), ale docela by mě zajímalo, jaké pouto pojí Kevina Smitha a Johnnyho Deppa, že se tento skvělý herec nechal ukecat, aby a to doslova „šaškoval“ v jeho filmech i s celou svojí rodinou. O hororové atmosféře zde nemůže být ani řeč, přestože je tento žánr u tohoto filmu kromě několika jiných rovněž uveden. Údajně mělo jít převážně o komedii, jenže dost ujetou a svým způsobem hlavně trapnou. Nevím, možná někoho tato pokleslá forma zábavy nadchne, ale já mezi její obdivovatele určitě patřit nebudu. Klobásoví (digitální) náckové s ksichtem samotného Führera občas rozesmát dokázali, ale že by šlo o nějaké umělecké dílo, se říci rozhodně nedá. Slabý je ovšem celý film, takže tohle nebyla jediná kaňka na celém filmu. Uvidíme, s čím Kevin Smith přijde do třetice. Nicméně toto se mu moc nepovedlo. Nebylo to zábavné a už vůbec ne hororové. Lily-Rose Depp by se měla poohlédnout po serióznějších rolích. Nadání i krásu svých rodičů zdědila, tak proč se zahazovat v podobných bracích. 30% (27.02.2018)

Dvě pubertální, jógu cvičící blbky závislé na chytrých telefonech vs. čerstvě rozmražený führer imitující hlas hollywoodských hvězd a jeho naklonování klobásoví mininácci naplnění zelím a odhodláním vstupovat do řitních otvorů. To vše v Kanadě.. Ano, už podle vyčerpávajícího popisu zápletky je jasné, že je to z 90 % blbost a zbylá polovina je sračka, ale rozhodně po panu Smithovi nežádám, aby si před nás klekl a řekl: „Sorry aboot that.“ Ocenil jsem kvantum popkulturních odkazů, uctil svatost svobody tvůrčí nezávislosti a pobavil se jak protikanadským vyzněním (celek), tak protiamerickými detaily (triko s nápisem Red, White, but Never Blue). Gay LaPointe s putujícími bradavicemi se navíc chvilku viděl s dcerou, zazněla rocková coververze kanadské hymny, Nazi Osment přesvědčil, že by se už nevlezl ani do kalhot maršála Göringa a režisér si drobátko postěžoval na ty zlé hajtující kritiky. Očekávám, že završení trilogie True North (Moose Jaws, něco jako Čelisti se soby) už naláká jen režisérovy hardcorové fandy, otrlé zvědavce či zoofily a recenze budou hodně kruté. I když, kdyby dali zase dohromady Goalie Golema, nebude jich tolik.. (07.02.2017)

Snažil jsem se brát Yoga Hosers s nadhledem a i jsem se na ně těšil, ale strašně mě film zklamal. Bylo mi jasné, že to bude příběhově naprostý úlet, ale tohle není úlet, tohle je kravina prodávaná jako nějaký hlubokomyslný kousek. Výkony jsou všechny parodické a praktický nic nefunguje, ať už vizuální efekty, tak jakýkoliv vtípek. (16.10.2016)

Dve najlepšie kamarátky z Winnipegu, ktorých jedinou zábavou je hranie sa s mobilom a cvičenie jogy, pracujú v malom obchode. Táto práca ich nebaví, ale keďže obchod patrí rodičom jednej z nich, robia si čo chcú. Keď dostanú pozvánku na párty so staršími žiakmi z ich školy, začnú sa predčasne radovať, lenže neskôr sa dozvedia, že sú nútené v ten večer pracovať. To však neznamená, že to bude len ďalší nezáživný večer strávený v obchode s minimom zákazníkov. V ich meste sa totiž prebudí tajomné zlo, ktoré bolo v Kanade ukryté viac ako 70 rokov. Otázkou je však to, či sa dvom neschopným tínedžerkam a pochybnému detektívovi podarí toto zlo zastaviť a zachrániť tak Kanadu pred hroziacim nebezpečenstvom. -Nazisploitation po desiatkach rokov ožíva! Nie tak úplne, ale pár prvkov tohto zabudnutého subžánru sa tu objavilo. Kevin Smith je velmi populárnym tvorcom, ale keďže sa nevenuje primárne hororu, velmi ho nepoznám. Z osobného hladiska však musím povedať, že oproti Tusk je Yoga Hosers ovela podmanivejšie a pôsobí ovela lepšie. Zatial čo Tusk neponúkol takmer žiadne sympatické postavy, tu pôsobia obe hlavné postavy naozaj pozitívne a zaujímavo. Rovnako sa mi Tusk zdal strašne dlhý, plný nekonečných záberov a siahodlhých nezáživných rozhovorov, čo sa tu úplne zmenilo a všetko je neustále plné akcie. Rating PG-13 obmedzil nejaké kvalitnejšie gore, ale keďže toto nie je projekt cielený len na hororových fanúšikov, tak mi u Yoga Hosers tento rating až tak nevadí. Osobne som rád, že sa Kevin Smith snaží priniesť horor aj medzi mladšie publikum vo forme, ktorá dokáže zaujať a ktorú tu zakomplexovaní ludia samozrejme budú kritizovať. Mňa však tento štýl, ktorý mixuje komédiu a horor, vždy pobaví a mám taký pocit, že by Moose Jaws mohli byť najsilnejším článkom True North trilogy, pretože námet moose čelustí znie ako maximální šílenost. + 4 herci z Tusk + 2 herečky z Tusk + herečka z #Horror a Antibirth + herec z Jeepers Creepers, Drag Me to Hell a Tusk + herečka z Life After Beth + herečka z Tusk a Holidays + herec z Holidays (08.10.2016)

Těžko se mi komentuje obsah pytlíku na zvracení. Znáte ten pocit, kdy je vám trapně za samotné postavy, které se vás 88 minut snaží zaujmout svým záchodovým ostrovtipem a vy při tom máte v rámci pudu sebezáchovy chuť zakřičet: "Proboha, už dost!"? Tak tady si ho užijete do sytosti. Chápu, že snímek Yoga Hosers je primárně určen pro mentálně zaostalé třináctileté slečny, které budou hýkat nadšením nad všudypřítomnou prostoduchostí. Avšak režisér Smith zapojil do snímku i hororové prvky a tím si chtě nechtě zároveň vysloužil pozornost hororového publika. Jestliže slintáte hororovým blahem při pohledu na dvě otravné teenky, které za doprovodu poprockové hudby pomocí svých košťat likvidují nacistické CGI klobásy, jste tu správně. Každý opravdový fanoušek hororu, neřkuli přímo hororový expert jako já, by však režisérovi tuto slátaninu bezpochyby nejraději omlátil o hlavu. (08.10.2016)