poster

Papírová města

  • USA

    Paper Towns

  • Slovensko

    Papierové mestá

Drama / Mysteriózní / Romantický

USA, 2015, 109 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Kaluž
    **

    Tohle bylo strašný. Chvilku se zdálo, že bych to mohl zařadit k sérii mých oblíbených feel good indie snímků cílených na vnímavou omladinu (Charlieho malá tajemství, Kouzlo přítomného okamžiku či Něco jako komedie), jenže Papírová města mají spíše blíž těm pitomoučkým výplachům, který tak často znásilňují naše kina. Dva body za pohodovej soundtrack a občas povedený humory, jinak je to vesměs šmíra hodná zapomnění.(27.7.2016)

  • Sinecod
    ***

    Film baví, je vtipný, postavy nejsou pitomý a dá se s nimi vcelku pohodově 2 hodinky strávit. Jediný, s kým mám monumentální problém je hlavní postava Margo, která je prostě jenom sobecká, nevyrovnaná kráva. Její rádoby děsně filozofický kecy mi lezly krkem. Jediný, kdo se zachoval dobře byla její nejlepší kamarádka, která prohlédla, že Margo nezáleží na nikom krom sebe a konečně jí dala vale, což se o našem Q říct nedá. Odvozuji pouze z filmu, knihu jsem nečetla, neslyšela jsem o ní, nechci..(3.8.2015)

  • hous.enka
    **

    Co je na Papírových městech mysteriózního, to by mě opravdu zajímalo. Pokud to není obočí Cary Delevigne, tak fakt nevím. A teď vážně: Cara je mizerná herečka a ten kluk, co hrála Quentina, tak to byla taky slabota. Na Papírových městech se mi líbila snad jen myšlenka papírového města (tedy místa, které existuje pouze na mapě, nikoli ve skutečnosti), kterým malíři map svoje mapy podepisují. Nemám problém s filmy pro puberťáky, mám problém s filmy pro puberťáky, které se snaží říct mnoho, ale neříkají nic.(26.1.2016)

  • Martpod
    ***

    Byť příběhu úpravy prospěly, na kvalitní převedení na plátno jich nebylo dost. Jinak sympatický příběh, který se celkem šikovně vyhýbá patosu, tak jen nerozhodně přešlapuje na místě, místo aby využil možnosti, které skýtá knižní předloha a výsledek je stejně rozpačitý, jako hlavní postavy. Paper towns měla radši zůstat jen papírová.(19.9.2015)

  • Matty
    ***

    Fight Club meets The Virgin Suicides. Podobně jako v případě TFiOS jde, v mezích žánru, o vkusnou zábavu se sympatickým obsazením, chvályhodným poselstvím a patrnou snahou dekonstruovat některé konvence filmů pro teenagery. Podobně jako ve TFiOS zde dospívající mluví jako dávno dospělí, tón vyprávění není konzistentní, vypravěčův knižní komentář předžvýkává všechny důležité myšlenky, mnohé scény nadbývají a některá klišé jsou porušena jen za tím účelem, aby mohla být naplněna klišé jiná. Pokud bychom ve srovnávání s předchozí adaptací Greenova románu pokračovali, Papírová města mají díky hudbě a přesnému střihu rozhodně lepší rytmus a svou neobvyklou vyprávěcí strukturou (prolog, tři akty s vlastními překážkami a vyvrcholením, epilog) nás neustále drží v očekávání, co bude dál. Na „záškodnickou“ komedii o pomstě plynule navazuje komedie středoškolská, která vyústí v road-movie, jejíž tečku tvoří kritika stereotypních rolí, které dívkám v teenagerských filmech zpravidla náleží. Ačkoli cca po 40 minutách zmizí z příběhu, Margot de facto zůstává až do konce hlavní a nejzajímavější postavou vyprávění, která zdánlivě určuje směr Quentinovy cesty k objevení sebe samého a představuje klíč k ústřední myšlence (jak naznačuje i filmový plakát nebo obálka prvního amerického vydání knihy). SPOILER. Teprve ve finále vyjde najevo, že celé dobrodružství ve skutečnosti nebylo předem připravenou hrou – tu z něj ve vlastních očích učinil Quentin, zaslepený vlastním konstruktem ideální dívky. Právě sebe-uvědomělé závěrečné upozornění na ambivalentní postavení žen v teenagerských filmech (díky nim se mužští hrdinové mění, ale samy svůj příběh nemají) mi na Papírových městech přijde nejpodnětnější. KONEC SPOILERU. Aby byla metaforická rovina příběhu (důležité nejsou nereálné cíle, za nimiž se ženeme, ale to, co máme) srozumitelnější, vypomáhají si tvůrci midcultovými odkazy na Bílou velrybu. Jinak se ovšem přehnané důležitosti a předstírání hloubky dokázali vyvarovat komediální nadsázkou a odbočkami ke gross-out komedii. Také jejich zapracování do vnímavého příběhu o vystoupení z naší komfortní zóny dělá z Papírových měst osvěžující přírůstek do kategorie filmů pro teenagery. Spadat do cílové divácké skupiny, byl bych nadšen. Takhle jsem "jen" příjemně překvapen. 70%(23.7.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace