Mikrob a Gasoil

Typický artový film, který se snaží dotknout mnoha dnes tak vysoce "aktuálních" témat jako homosexualita, šikana, problémy v rodinách apod., ale přitom plave značně po povrchu a některé motivy ani nedokončí. Jinak žádná road movie to není, protože to vozítko ve tvaru domečku (jediná vtipná věc za celou dobu) se objeví až někdy po hodině a jezdí se s ním ani ne čtvrt hodiny, jinak se rozebírají všechna ta dramata a hlavní hrdina mění účesy, aby nevypadal jako holka. Nakonec je to vlastně celé o tom, že kluka sice na škole podceňovali, ale on se s novým kamarádem holt ukázal jako frajer (a navíc skvělý kreslíř), i když ho to stálo vyloučení ze školy, ale ta hezká holka si na něho konečně myslí... Nekonečno. Jinak Audrey, když nehraje rozjívené holky nebo v nějaké erotice, fakt neumí moc hrát, ty brýle ji tady mají dělat starší jakože je maminkou, ale prostě jí to nejde, a když sedí zhrouceně v křesle před ředitelem školy, vypadá pořád jako puberťák. Jo, a pokud si myslíte, že soutěže nevyhrává vždycky ten nejlepší, ale koho si oblíbí porota, většinou holčičky, tak tady bude malý důkaz toho, že to je pravda. (14.06.2019)

Úsměvný film o dětech pro dospělé. 1) 52letý scenárista a režisér Michel Gondry vyšel z vlastních vzpomínek na svůj život (Mikrob zejména v první polovině snímku). Quand j’ai rencontré le jeune Ange Dargent, je me suis retrouvé en lui. Il avait la même fragilité, le même côté un peu efféminé que moi lorsque j’avais quatorze ans. Když jsem uviděl mladého Ange Dargenta, nalezl jsem se v něm. Stejně něžný, trochu zženštilý, jako já ve čtrnácti. Stačilo dopsat dospělé dialogy, přihodit půvabný pojízdný dům a najít správné herce._____ 2) Zaujali mě, jak jinak, mladí kluci._____ Ange Dargent (Daniel zvaný Mikrob) svůj filmový debut zvládl na jedničku. Během natáčení mu bylo méně než 16 let, což přinášelo různá pracovní omezení. Jak byl doopravdy starý, jsem nezjistil._____ Rovněž věk Theophila Baqueta (Théo zvaný Gasoil) mi zůstal utajen. Oba kluci byli typově i herecky výborní._____ 3) Naskýtá se otázka, jak moc je vztah mezi chlapci homosexuální. Asi stejně jako dospívání samo. Sexuální experimentování je běžnou součástí psychického zrání a nemusí předznamenávat budoucí sexuální orientaci. Různé náznaky obsahuje i náš film, pozorný divák si je najde a nepozornému nepomůže, ani když je tady podrobně popíši. (01.01.2021)

Kdybych byla sama ještě školou povinná, tak docením tuhle milou road movie asi daleko víc než teď, kdy se mílovými kroky blíží padesátka. Dovedu si živě představit, jak bych byla nadšená z toho místy dramatického putování dvou dospívajících kluků okolečkovaným zahradním domkem. Problém vidím především v tom, že to je ve výsledku vlastně hlavní devíza filmu, přičemž veškeré dějové odbočky tak nějak vyšumí do ztracena a i přes občasnou vtipnost poměrně dost nudí. Závěr je ale docela povedený. (30.04.2020)

Nejstřídmější a nejcivilnější Gondry, přesto se záhy dostavuje dojem, že občas tak trochu není o čem. Starý známý nešvar jeho filmů - neschopnost udržet kontrolu nad svými nápady v celovečerní stopáži - tady zas tolik nehrozí hlavně proto, že jich ve filmu mnoho není. Mikrob a Gasoil je takový lehce nostalgický povzdech nad nezadržitelně mizejícím dětstvím, působí to jako milý zážitek, občas se dokonce dotkne něčeho podstatného, ale výsledek je ještě pomíjivější než to jinošství... (26.05.2016)

Gondry kdysi patříval mezi moje oblíbence. Mám ale pocit, že kvalita jeho filmů je po Věčném svitu hodně kolísavá. Částečně to asi souvisí i s tím, zda točí svoje scénáře, nebo cizí. Sám sebe - mám ten dojem - nedokáže moc ohlídat. A přesně tak je tomu u Mikroba a Gasoila, snímku, který se rozbíhá do zbytečně moc směrů a ve výsledku je tak nějak o ničem. Ale atmosféra a dílčí nápady jsou sympatické a nepostrádá to godryovsky divnou vtipnost. (23.04.2017)