Hrají:
Václav Havel, Josef Janíček, Pavel Zajíček, Milan Knížák, Milan Mejla Hlavsa (a.z.), Ivan Martin Jirous (a.z.), František Stárek, Vratislav Brabenec, Dana Němcová, Ivan Král, Pavel Kohout (více)Obsahy(2)
Paralelní kultura stále existuje a pětadvacet let po pádu komunistického režimu dokonce prožívá časy renesance. Nový dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody. Česká televize začíná na podzim 2014 vysílat nový dokumentární cyklus, který vznikl v Tvůrčí producentské skupině Lenky Polákové. Ve čtyřiceti dílech mapují jeho tvůrci neoficiální kulturní proud, žánry i významné osobnosti – od 40. let až do současnosti. Akcentují při tom podíl undergroundu na zápase o lidskou svobodu, nezávislost a demokracii.
Spoluautory cyklu jsou dokumentaristé Břetislav Rychlík a Jiří Fiedor a vydavatel undergroundového časopisu VOKNO František Čuňas Stárek. Na natáčení se podíleli čtyři režiséři – Jana Chytilová, Jiří Fiedor, Václav Křístek a Břetislav Rychlík.
Jedním z hlavních podnětů pro vznik tohoto pořadu byly nejen odchody klíčových osobností novodobých českých a československých dějin, které byly spojeny s undergroundem, podílely se na jeho činnosti, nebo se jej snažily propagovat ve světě, ale také nadcházející výročí listopadových událostí.
„Tento projekt se připravoval poměrně dlouho a motivací byla celá řada. Asi nejsilnějším motivem byl pocit dluhu, který dlouhodobě má česká společnost k undergroundu jako takovému. Většina lidí nic neví o jeho hodnotách, příbězích a v mnoha případech i velmi drsných historických a politických souvislostech," říká dramaturg cyklu Josef Albrecht.
Cyklus chce poprvé komplexně zdokumentovat českou undergroundovou kulturu jako jev kulturně historický, ale také sociologický a politický. Televizní obrazovka poskytne prostor tomuto nezávislému kulturnímu fenoménu i jeho představitelům, kteří byli často šikanováni minulým režimem. Projekt vznikal v autentickém prostředí žijících aktérů, na festivalech, v komunitách a na různých akcích, využívá filmových, amatérských i oficiálních, materiálů včetně dobových propagandistických filmů nebo materiálů StB. Pracuje i s unikátními materiály a svědectvím pamětníků žijících v zahraničí. S žádostí o poskytnutí soukromých archivů oslovili tvůrci i televizní diváky.
(Česká televize)
Recenze (28)
V roku 2014 (1. verzia komentára) fascinovalo, že v kolónke herci sa skvelo len meno Václav Havel. Ozaj Underground (ďalej len ako "U")? Časom našťastie pribudli aj iné mená. No dlho jediným zástupcom seriálu na top pop stránke o filme bol osamelý U hrdina Vašek. Príznačné. K epizódam: I. Pár tónov Plastikov prebíja vlna nudných epigónov. Časť, ktorá sa snaží silou-mocou dokázať, že U stále žije. Nehádam sa. Lenže ním nie je ten, ktorý je tu ukázaný a adoruje len staré-známe vzory. 60% Čuňas komentuje. II. Čuňas o5 prítomný. Zopakovanie známych faktov o prepojení oficiálneho disentu a U, cez snahu urobiť monster proces s rebelujúcimi máničkami. Neškodné zhrnutie, bez kontroverzných momentov (a že ich bolo!). Nič nové pre tých, čo sa o dianie na scéne zaujímajú. 60% III. O vzniku Charty 77, Anticharte, dôsledkoch. Topom sú zábery z tajných školiacich materiálov tajnej bezpečnosti, info o organizovaní podpisov Charty (kto ju podpísať smel a kto už nie), no a záverečná pod titulkami idúca báseň Magora. Čuňas zasvätene a so znalosťami veci a súvislostí komentuje. 80% XXXVIII. o panku - "V polovině 80. let byli máničky takový uvzdychaný, seděli po hospodách, a ta aktivita byla vešker, á žádná, no a teď ty pankáči do toho vnesli zase novou krev.". Čuňas nechýba ani v tejto epizóde. Dodáva, že oni - skúsení U-meni učili pankáčov, jak se to má správně dělat. Ach jaj. Pankáčov počuť pomenej, skôr z archívov. K slovu pripustení najmä tí, ktorým k panku domohol ktosi z Plastikov. Akoby pravoverní z Magorovej party museli mať pod kontrolou aj punk. 70%. ()
Fenomén československého undregroundu mě už léta zajímá, takže nasazení takového pořadu na obrazovce veřejnoprávní televize bych měl asi uvítat jako záslužný počin. Po zhlédnutí jednoho dílu jsem ale seznal, že je to téměř nekoukatelné a že mě to strašně nudí. Možná jsou další díly lepší, ale popravdě už nemám chuť to zjišťovat. Snad nebudu tomuto jistě velice pracnému cyklu příliš křivdit, když mu za sebe dám jen 3 hvězdy. ()
Žili svobodně a platili za to, kdyby je volševici nechali na pokoji, měli by o tisíce nepřátel méně, takže dobře jim tak :-) 1. díl: Bránil se jen kytarou ****.(Karásek) 2. díl: Mám u vrat Volhu.(Severní Čechy, druhý díl.)**** 3. díl: Na Cestě (Vokatá)****. 4. díl: Předci a paralely. 5. díl: Šmidrové v Křížovnické škole 6. díl: Pekelná kotlina dětí ráj 7. díl: Na počátku byli Hells Devils – 8. díl: 9. díl: 10. díl: 11. díl: 12. díl: 13. díl: 14. díl: 15. díl: 16. díl: 17. díl: 18. díl: 19. díl: 20. díl: 21. díl: 22. díl: 23. díl: 24. díl: 25. díl: 26. díl: 27. díl: 28. díl: 29. díl: 30. díl: 31. díl: 32. díl: 33. díl: 34. díl: 35. díl: 36. díl: 37. díl: 38. díl: 39. díl: 40. díl: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10419676635-fenomen-underground/ ()
Viděl jsem jen díl s Voknem. Hvězdičky jsou čistě za zásluhu, že příštím generacím zůstane (snad nějak tématicky soustavná) série vzpomínkových záznamů přímých účastníků onoho bájného a báječného světa. Jinak mě dokument dost zklamal. Když je něco fenomén underground, tak to snad přece není jedna parta o něco se pokoušejících, od normalizované společnosti i od "disidentského establišmentu" se distancujících mániček. Chci říct: nejsou jen Plastici a pár jiných kapel, jsou i jejich posluchači, mlácení na koncertech estébáky. V tomto případě: nejsou jen autoři Vokna, jsou i jeho lokální dealeři a čtenáři. Kde jsou? Jak žili? Co to vše pro ně znamenalo? Lze konstatovat nějakou sounáležitost, nebo jde většinou jen o více či méně režimu vzdorující jednotlivce? Nebo navenek zcela konformní, jen potajmu zakázané ovoce okoušející? Nevíme. Místo toho máme možnost po sto padesáté poslouchat Čuňasovy monology, jak tenkrát s Magorem a spol. válčili a po sto šedesáté historku o tom, jak mu v base Televizní noviny oznámily, že je propuštěn. Máme možnost slyšet i jiné Voknaře, ale ani jednou ve vzájemném rozhovoru, ačkoli bylo naznačeno pár různic. Neexistuje žádný pojící (natož kritický) komentář, nic než vzpomínkové monology a pár obrázků. A vlastně ani o obsahu těch Voken se toho nedovídáme příliš mnoho. Autoři místo pokusu o skutečný dokument např. ilustrují hovor o distribuci Vokna záběry sinic a sídlišť z jedoucího auta, které patrně pořídili cestou na natáčení. A když se znovu zmiňuje způsob distribuce, co nám nabídnou? No ano, další záběry silnic, tramvajových trolejí a sídlištních oken. Samozřejmě mohu doufat, že nějaký širší kontext "fenoménu underground" (a co to vlastně je? jsou to ti, kteří sami sebe nazývají "androš"?) se v rámci tak dlouhého seriálu řeší. Ale moc tomu nevěřím, jestliže jsou autoři schopni místo zmíněných otázek či alespoň jednoho živého tehdejšího čtenáře Vokna nabídnout živého současného soudce okresního soudu, který v cca půlminutovém vystoupení v příslušné budově ubezpečuje za Čuňasova dozoru natáčecí štáb, že kauza Vokno je historicky nejvýznamnější případ, který se zde kdy projednával. Co to doprdele má bejt? (Nehledě k tomu, že musím uznat některé zdejší protivné komentáře za právoplatné a zvláště gudaulin přispívá k dokumentaci androše podstatněji než celých těch mnou viděných 50 minut.) ()
Underground by asi nikdy nenabyl takového významu, kdyby se nestal kolbištěm, na kterém se odehrál zápas s totalitou. Seriálu chybí nejenom koncepce, ale i nadhled. Vše se nahlíží optikou samotného androše, místy to vyznívá sebeoslavně a nekriticky. Seriál na mě působí tak nějak osvětově a výchovně. Což je v případě undergroundu opravdu hodně velký paradox. ()
Reklama