Ich seh, Ich seh
Dobrú noc, mami
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Obsahy(1)
V odlehlém venkovském domě žijí dva devítiletí kluci, dvojčata Lukas a Elias, se svou matkou, která se zotavuje po nedávné plastické operaci. Pod vrstvou obvazů skrývá opuchlý, groteskní obličej a ke své rekonvalescenci potřebuje absolutní klid a ticho, což začne oběma neposedným synům brzy lézt na nervy. Čím je jejich matka přísnější, tím hlouběji se chlapci uzavírají do vlastního světa. Jejich vztek a podezření narůstají a představivost pracuje na plné obrátky - začnou dokonce pochybovat o tom, jestli je tato žena vůbec jejich matkou. (Cinemax)
(více)Recenze (225)
Komentář obsahuje náznaky spoilerů. Řemeslně kvalitní, v jednotlivostech velmi působivé a znepokojivé. Měl jsem ale zásadní problém s tím, že jsem celou dobu netušil, co tvůrci chtějí, abych si myslel. Protože zhruba od desáté minuty to pro mě bylo průhledné jako voda v alpské bystřině. Pokud tvůrci chtěli překvapit a nemít pointu tak očividnou, tak to nezvládli režijně, protože z mnoha scén ta pointa úplně křičí "haló, tady jsem!", pokud si naopak chtěli hrát s diváckými očekáváními u podobného typu hororů, tak to nezvládli dramaturgicky, protože pak vůbec nefunguje budování ústředního mystéria a člověk se spíš nudí. S takovou pak na mě fungovala hlavně poslední třetina, jíž předčasné odhalení pointy na působivosti spíš přidává. ()
Od počátku průhledná pointa dává tušit, že se k ní tvůrci dopracují skrze vymazlenou psychologickou hru ústřední trojky, jenže chyba lávky a divák dostává nemluvný biják, kde nefunguje krom bratrské herecké souhry absolutně nic, tudíž je z toho stominutová nuda k uzoufání, která vyvrcholí v nechtěný gejzír směšnosti, protože ta exploatace je po nulových motivacích absolutně mimo. ()
Sám doma a schizofrenní. ()
„TY NEJSI NAŠE MÁMA! CHCEME ZPÁTKY SVOU MÁMU!…“ /// Dovoluju si poznamenat, že jsem z toho filmu kokot. Když si myslím, že všechno vím, vytasej podivnost. Sice jen jednu za hodinu, ale účel plní. Pak čekám a čekám a čekám… to si děláte prdel! Na co mám kurva čekat? Na psycho! Nečekaný (aspoň pro mě, jsem totiž chlapec ze slušný rodiny!) a zajímavý. Navíc naprosto zapadá do tý nudný hodiny a divný atmosféry. Hlavně nečekej normální film. Když něco produkuje Ulrich Seidl, asi to hollywoodštinou smrdět nebude. Spíš dramatem plným realistickýho naturalismu, na jehož konci, naštěstí, můžou všichni klidně spát. Což uklidní. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt mi zakazujou mluvit s bráchou. 2.) Zjistím, proč zpívali Lunetici Mámu. (já tušil, že jsou to vodporní uchyláci!) 3.) Thx za titule „Dadel“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Kvalitné psycho s vynikajúcimi hereckými výkonmi, takže ja sa rozhodne nesťažujem. Keď totiž hrajú v takomto horore detskí herci a film obsahuje mučiace scénky, tak je jasné, že psychický tlak na diváka bude dostačujúci. Z tohto hľadiska film funguje výborne a čo sa týka technických kvalít, na jednotku s hviezdičkou. Len by som chcel upozorniť na to, že netreba pred projekciou čítať absolútne žiadne info o tomto filme, a už vôbec nie komentáre, ktoré tu sú (a nečítať ďalej ani ten môj, zvyšok až po pozretí!!!) Pretože potom to dopadne tak, ako v mojom prípade. Začal som sa nad celou vecou zamýšľať už od prvej minúty filmu, a ešte ani nenabehli úvodné titulky s nápisom Ich seh ich seh, a už som si povedal - "čo ak napokon pôjde o niečo také". A bum, mal som pravdu, a tvorcovia sa mohli snažiť odkloniť moju pozornosť hocikde inde, ale už to aj tak nebolo nič platné. Ale fajn film, dobre odvedená práca, aj keď som z neho ani zďaleka neomdlieval a ani ma nijako nevyviedol z rovnováhy. ()
Klíčový aspekt mého světonázoru tvoří přesvědčení o společenské blahodárnosti poporodních potratů. ()
V letošním hororovém neštěstí je Ich seh, Ich seh příjemně refrešujícím překvapením a dokonce z Rakouska. Nejsem sice fanouškem artové hororové tvorby, ale tenhle styl mi seděl. Opuštěná vila, "dvě" sympatické dvojčata a mysteriózně děsivá mamča, která s obvazy v první půli filmu vypadala půvabně. Velkým plusem filmu nebyl pouze vizuál a herecké výkony, ale také překvapivě znepokojivé scény, při kterých si divák v hlavě řekne až WTF ( Šváb,lepidlo-nůžky, drsný pád na beton, samotný zúčtovací závěr či Průchod matky lesem, což považuji za nejděsivější scénu z filmu) .75% ()
Poznám len minimum kvalitných rakúskych filmov a len jeden jediný kvalitný rakúsky horor (Anatómia je nemecká). Predstavte si dom. Pri lese. Všade naokolo krásna príroda. Kto normálny by tu nechcel žiť? Veľký dom. Žijú v ňom dvaja malí bratia. Asi majú prázdniny. V dome spolu s nimi žije aj mama. Tá však v minulosti prekonala ťažkú nehodu a tak má obväzmi maskovanú hlavu. Okrem fyzického zranenia evidentne nie je v poriadku ani po psychickej stránke. Snímka sa prekvapivo nevyhne hŕstke gore, ale stojí skôr na atmosfére prvej polovici, kedy tušíme, že niečo nie je v poriadku, ale nevieme, ČO presne. Nakoniec príde twist. ()
Jedna mumie, dvojčata, pointa na kterou přijde člověk co nemá IQ pokojové teploty asi za pět minut (deset pokud je úplný hovado) a děj kterej se táhne jak hovno člověka co tejden v kuse žral jen med. Tak to máme základ této debility a teď bonus - tento ODPAD trvá 100 minut, během kterých uvidíte nahou prdel hlavní hééérečky, krkání dvojčátek, cecíky hlavní herečky, pár brouků, červenej kříž a jednu kočku. Ke konci se dočkáte tak "strašného" mučení, že já osobně bych si to s obětí hned vyměnila, jelikož jí film mučil chvilku, ale mě celejch 100 minut. Takže dobrou mámo, táto, děti, pse, kočko a hlavně dobrou všem chudákům co byli donuceni jako já se na to dívat a měli zakázané to vypnout (tomu se říká teprve mučení) ... ()
Od dob Funny Games tu zřejmě nebyl lepší psychologický horor z Rakouska. ()
Po Hanekem, Seidlovi a Schleinzerovi přichází Rakousko s dalšími talenty, které se vyplatí sledovat. Špičkový psychothriller, který není pro slabší povahy - jedna taková slabší povaha při promítání omdlela a silnější povahy volaly doktora. Naštěstí promítač zachoval chladnou hlavu a promítání nepřerušil, to by mě fakt naštvalo. Tento film udělá pro vteřinové lepidlo totéž, co Temný rytíř pro tužky.____________ EDIT 9.7.2015 Na dnešní projekci Dobrou mámo byl Hřebejk a při odchodu říkal svým kolegům "Strašně mě to sralo, to bylo jako zfilmovaná noční můra". Může být nějaké lepší doporučení? :-) ()
Dvaja bratia žijúci na samote s ich matkou začnú mať pocit, že sa po jej operácii do domu vrátil niekto úplne iný. Rozhodnú sa zistiť, čo sa s ich matkou stalo a prečo je jej správanie odrazu omnoho horšie. - Musím tento komentár prepísať, pretože keď som písal v roku 2015 ten pôvodný, tak som nemal tušenie, že moje výplody bude niekto niekedy čítať, a keďže bol plný spoilerov, radšej si ho uložím pre seba. Keď som Ich seh, Ich seh videl prvý raz, dal som si ho po dopozeraní ihneď medzi top 10 hororov, ale po druhom zhliadnutí musím o dosť znížiť hodnotenie, pretože mi pointa bola známa a kvôli tomu film už nemá svoje čaro. Naviac som od tej doby videl mnoho ďalších hororov s podobným námetom, takže sa ten záver dá ovela lahšie predvídať, stačí si len všímať detaily. Taktiež sa film pri druhom zhliadnutí nehorázne vliekol a to finále, aj keď bezpochyby stále riadne intenzívne, už skrátka potom nemalo takú silu. Práve preto nechápem rozhodnutie natočiť remake, ktorý vychádza zajtra a nemám potuchy, čo nové mieni priniesť. ()
Zatraceně zdařilý a ozvláštňující příspěvek do skupiny home invasion hororů. Tvůrci se rozhodli pracovat s odkrytými kartami. Již po pár minutách je totiž zřejmé, jakým směrem se bude snímek odvíjet a čím skončí. A rozhodně to není problém, spíše naopak. Sázkou na podobně profláklou pointu by si totiž Fiala a Franzová podtrhli nohy už na samém začátku. V Dobrou, mami tak nejde o efekt či vypointovanost. Tím nejdůležitějším je samotná cesta k tomuto vyústění. Divák znalý závěru si tak může „užívat“ tuhle nepříjemnou hru, ze které ví, že není úniku. V tvůrčím přístupu dává tento snímek v mnohém připomenout Michaela Hanekeho, ale přeci jen je odlišný. Využívá se zde širokých záběrů, ve kterých je dáván do kontrastu domov a okolní příroda. Vedlejší postavy mají jasně ohraničený časový prostor, přesto však svým vstupem na scénu mění rytmiku celého děje. A zejména tempo, kdy se postupně od zdánlivě neškodné hry „kdo jsem“ (ve které má matka na svém zafačovaném čele nalepený štítek s nápisem Máma) dostáváme až do beznadějného finále. Za malé vítězství považuji i fakt, že se tento snímek dá číst mnoha způsoby, přitom si ale zachovává svou srozumitelnost i při tom nejklasičtějším náhledu. ()
Já, mé druhé já a maminka. Nepochybuji, že v úvodu více než naznačená pointa byla autorským záměrem, ale je mi záhadou, co si dokazovali tím následujícím blouděním ve slepé ulici. Oceňuji architekturu domu i důmyslné kamerové záběry (zafačovaná maminka u stojanového zrcadla), ale ta švábí plíživost krmená art wannabe tendencemi byla ubíjející. Torturové aktivity s ústní dutinou maminky a následný čarodějnický proces pak svými trhlinami v motivaci všemu nasadili korunu. Tohle hraní na Hanekeho nebylo moc funny a co je ještě horší, ve své strojenosti ani moc znepokojivé.. ()
Jediné, co chci, aby se vědělo je to, že se k tomuto filmu opravdu neopovážím napsat komentář. ()
Rakouské drama Michael z roku 2011 představilo dost aktuální a dost znepokojivou hru s nefér pravidly. To Hanekeho filmy jsou znepokojivé pravidelně. Rakouské filmy opakovaně sbírají festivalové ceny, aktuální propojení uměleckého a žánrového filmu v dramatu Dobrou, mámo je zlověstné i velmi zajímavé zároveň. Matka dvojčat se vrací po operaci obličeje domů do odlehlého stylového sídla, na základě jejího podivného chování se ovšem do jejich mysli vkrade nejistota, zda je pod obvazy opravdu jejich milovaná bytost. Hodně se tu vypráví obrazem, hodně se střídají žánry (horor, thriller, psychologické drama), vyskytují se mnohé symboly, nejednoznačné indicie. Dětská fantazie vs. duševní vypětí ženy, která zřejmě leccos zkusila – zbytek je na divákovi, pro kterého je přichystaná poměrně přitažlivá, ač často nemluvná látka. ()
Eliasovi a Lukasovi, dvom bratom žijúcim v jednej domácnosti so zohavenou matkou, neostáva nič iné, iba dodržiavať prísne pravidlá úplného pokoja a kľudu. V okolí svojho domova uprostred prírody však nedisponujú veľkými možnosťami ako sa odreagovať. Navyše keď si aj nájdu nejaký spôsob typicky detskej zábavy, ihneď im je zatrhnutá. Vzájomné vzťahy medzi matkou a deťmi sa ešte viac vyhrotia potom, ako súrodenci nachádzajú mŕtve torzo túlavej mačky, ktorú bez súhlasu "hlavy rodiny", prijali za svojho nového maznáčika. Následky po danej skúsenosti budú viac ako šokujúce. Rakúsko jednoznačne nepokladám za krajinu, ktorá by v pravidelných intervaloch dokázala chŕliť kvalitné horory, ako Brazília futbalové talenty. Je skôr výnimkou, keď niečo vyprodukujú, a ešte väčším šokom, keď milo prekvapia. V podstate, z pohľadu "hororových prvkov" sa im podaril akurát jeden "husársky kúsok", a to splodenie toho najväčšie zmrda všetkých čias, "Hitlera". Ale poďme k snímku. Niečo podobné sme tu už mali, originál som síce nevzhliadol, zato remake ma natoľko očaril, že nebolo inej možnosti, ako udeliť 5☆. Samozrejme reč nie je o nijak inom snímku ako "Funny Games U.S.A.". Komu sa páčil, tomu sa určite bude aj tento výtvor. Musím uznať že psycho je to viac ako slušne. Nakoniec, snímky z deťmi dokážu takmer vždy diváka dostatočne emocionálne zasiahnuť. Sám za seba môžem priznať, že keby sa v "Goodnight Mommy" objavilo predsa len viac pasáží, po ktorých hororový fanúšik doslova priahne, mohlo byť moje hodnotenie ešte vyššie - 70%. ()
"Dokáž nám, že si naša mama..." Pomerne slušný horor z neďalekého Rakúska. Pretože Hollywood chrlí jednu sračku za druhou, som nútený hľadať horory aj z iných kútov sveta. Po prvej hodine by tento film asi málokto nazval hororom, skôr taká psychologická naťahovačka , ale postupne chlapcom prepína v "mozgovni" čoraz viac až naozaj ide do tuhého...Film je točený pomerne realisticky, s minimom hudby, herecké výkony slušné, vytkol by som len málo napätia v prvej hodine, inak fajn horor bez zbytočne prekombinovaného záveru. Všetko do seba pekne zapadne a po skončení človek nečumí do blba s otázkou "čo to malo byť??! , ako sme si pri hororoch v poslednej dobe zvykli. Slabšie 4*. 70%. ()
Artová fantasmagorie, která se v závěru snaží tvářit jako hluboké psychologické drama. Už jsem si tak nějak zvykl, že Rakušani jsou divní.... Divné filmy mám rád, ale tenhle mě prostě nebavil. Podobně nezáživné jako Funny Games, zato taková Pianistka, hmm, to je úplně jiné kafe. Nakonec se přikloním k mizerným třem hvězdám za výtvarnou kameru, výkon hlavní herečky (kluci ne, ti hráli hůř jak Formani v Homolkách), mučeníčko (i když na Rakušáky to zas nebyl takový odvaz) a pointu (byť jsem ji vytušil o něco dříve). Horor to není, spíše pokus o existenciální drama, které jakoby se zrodilo v experimentálních 60.letech... Možná z toho bude někdo paf, ale kdo žije filmem, tak se na zadek neposadí. ()
Kde je do pýče ta mama? HahaHaneke z Wishe. Emoce nula, jen otravné. ()
Související novinky
Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?
Oscarová sezóna pomalu začíná a jako tradičně se o první důležitá ocenění postarali pánové z National Board of Review. Tohle recenzentské sdružení potvrdilo, že nový Šílený Max nezasáhne jen do… (více)
Bitva cizojazyčných filmů začíná
Poslední měsíce filmového roku vždy patří hlavně oscarové líhni. Americké snímky se předhání v tom, kdo urve nejvíc pozornosti, to samé ale dělají i celovečeráky ze zbytku světa, které touží po… (více)
Das Filmfest 15. – 23.10.2014
Odvážné dokumenty odhalující praktiky světa vysoké ekonomiky či pozadí moskevských procesů s Pussy Riot, prestižními cenami ověnčené snímky bojující o Oscara, filmové adaptace slavných bestsellerů… (více)