Režie:
S. Sylvan SimonScénář:
Roy HugginsKamera:
Charles Lawton Jr.Hudba:
George DuningHrají:
Franchot Tone, Janet Blair, Janis Carter, Adele Jergens, Glenda Farrell, Steven Geray, Lynn Merrick, John Ireland, Donald Curtis, Eduardo Ciannelli (více)Obsahy(1)
Děsně nenápadný muž se ukrývá za novinami a sleduje po ulicích Los Angeles elegantní dámu v kloboučku. Po návratu do kanceláře vidíme, že je to soukromý detetiv Stuart Bailey (Franchot Tone), který reportuje klientovi Ralphu Johnsonovi (Tom Powers) výsledky sledování své ženy (Janis Carter). Zjistil, že v minulosti byla tanečnice a utekla s hercem, který byl ale zavražděn dříve, než s ním mohl mluvit. Také se vyjeví falešná identita, ukradených 40 000 amerických dolarů, rvačky a další vraždy. Další nejasnosti přinese sestra mezitím zmizelé manželky Janet Blair (Norma Shannon). Ukáže se i to, že motivy manžela nechat objasnit minulost manželky mohly být dost jiné, než se zdálo. Kde je tedy pravda? (Peabody)
(více)Recenze (3)
Typická chandlerovská story so súkromným očkom o pátraní po holke. PE má síce niečo do seba, dokonca aj hlas podobný Bogartovi, ale od najlepších detektívnych predstaviteľov má predsa len ďaleko. Čo oproti zamotanému a ukecanému príbehu zaujme? Postava side-kickerky a po technickej stránke náznaky subjektívnej kamery a rozdelený obraz počas viacerých telefonátov. 5* je trošku cez (neviem či dve humorné situácie stačia na +1*), za mňa tak 3,5* ()
Člověk by neměl věřit pětihvězdičkovým komentům, protože pak může přijít menší zklamání jako tomu bylo u mě. Nicméně zase ne tak velký, ale nebýt závěrečných dvaceti minut, které byly celkem překvapivé a všechno do sebe krásně zapadlo, tak bych asi dal jen 3*. Celkově vzato byl příběh docela chandlerovsky zamotaný, ale Franchot Tone ani jeho postava nebyli žádný Marlowe. S tím avizovaným humorem to nebylo zase tak horké, ale scéna se sevírkou se docela povedla. ()
Uplne paradni pulp noir (nebo jak se uvadi na filmsnoir.net "Hot-jive noir") s vynikajicim klasickym pribehem (patrani soukromeho ocka po minulosti manzelky mistniho bohace). Patou hvezdu si vyslouzil za pritomnost humoru, kterou ja povazuju za jednu ze zakladnich a nepostradatelnych ingredienci tohoto zanru. Zde napr. ve scene s Roseanne Murray (Miss Phipps), nebo scenka s polstarem a rtenkou, apod.... :-) Zaroven film nepostrada tempo a vsechny klasicke sceny, ktere chcete v noiru videt. Parada, prekvapeni. P.S.: Vynikajici tez Glenda jako osobni sekretarka.... ()
Galerie (11)
Photo © Columbia Pictures
Reklama