予告犯
Prophecy
Obsahy(1)
Ikuta Tóma hraje muže se jménem Gates, který schovává obličej pod maskou z novin a vede organizaci nazvanou Šinbunši. Tato skupina nahrává na Youtube videa, ve kterých upozorňuje na zločiny, které se ještě nestaly. To spravedlnost nenechá chladnou a skupinu Šinbunši začne vyšetřovat policie pro kyberzločiny. (Zíza)
Recenze (6)
Japonsko občas dokáže překvapit a tohle je jeden z těch případů. Prophecy je zajímavý a poměrně originální Thriller o záhadné skupině lidí, kteří nosí masku z novin a prostřednictví Youtube upozorňují na zločiny, které se ještě nestaly, ale brzy se stanou. To se však nelíbí policejnímu oddělení přes Kyber zločin a hlavní inspektorka se jim snaží přijít na kloub. Pěkná kamera, fajn nápad, slušní herci a slušné vyjebávky s policí. Funguje i napětí a líbí se mi promyšlenost celého příběhu, avšak trochu mě mrzí poslední půl hodina, která se ubírá né příliš zajímavým směrem a rozuzlení bych si přál o něco víc vyhrocenější, ale přesto pozoruhodná podívaná. Příběh****, Akce***, Humor>Ne, Násilí***, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra****, Napětí***. 7/10. ()
Musím se přiznat, že mi to strašně sedlo. Banda skvělých herců. Kamera, která věděla, kdy jaká být. Příběh. Jeho rozuzlení, kdy konečně je jasné, že někdy míň je víc. Tak takové příběhy mám moc ráda. Z ukázek to vypadá přesně tak, jak si kluci přejí, aby to vypadalo. V podstatě obdobně dobrý pocit jsem měla po zhlédnutí Tošokan sensó. Nejsou to klenoty, ale mně náramně sedly a dokázaly na mě zapůsobit a pohrát si s emocemi, ať už to byla radost či smutek. Prostě všech pět palců nahoru. ()
Pokud Jokokuhan něčím opravdu boduje, je to herecké obsazení. Sympatická herecká sestava totiž napomáhá odvádět pozornost od dějově nepříliš zajímavého scénáře. Těžko říct, jak velkou roli v tom hraje původní předloha a nakolik šlo o snahu oslovit současnou generaci dospívajících. Hlavní dějová linie, ač ozvláštněna o postupné odhalování minulosti, je příliš přímočará, vztahy mezi postavami plytké a dějové odbočky nedotažené do konce. Je škoda, že více prostoru nedostal vztah Geitsu vs. Erika, jejichž natahovaná honička překvapivě pod Nakamurovou taktovkou fungovala. Jako celek má Jokokuhan slušné tempo, na druhou stranu ničím příliš nezaujme. Závěr možná trochu pobaví nicméně, stejně jako vše co mu předcházelo, není zapamatováníhodný. ()
Rozumově uznávám kvalitu, ale ne úplně mi sedlo. Jednak kvůli aktuální náladě, jednak nejsem až tak společensky kritický, jednak kvůli určité japonské mentalitě - měl jsem chuť na konci křičet to samé, co Erika Toda (přestože chápu, že věci nejsou tak jednoduché). Nejvíc mě zajímalo, když seděl s těma novinama na hlavě. ()
Vymyšlená jednohubka, která nezaujme. ()