Rozdělení
Tannbach
Line of Separation
Režie:
Alexander DierbachKamera:
Clemens MessowHudba:
Fabian RömerHrají:
Maximilian Brückner, Henriette Confurius, Maria Dragus, Martina Gedeck, Alexander Held, Jonas Nay, Ludwig Trepte, Nadja Uhl, Ronald Zehrfeld (více)Epizody(3)
-
Ráno po válce (E01)
-
Vyvlastnění (E02)
-
Moje země, tvoje země (E03)
Obsahy(3)
Konec války přináší naděje, ale také nové konflikty, které nenechají zacelit staré rány. Německá dramatická minisérie o lidských osudech na pozadí dělení Německa. Jak již napovídá název, třídílná německá minisérie se odehrává v malé vesnici, kterou po druhé světové válce prochází hraniční linie mezi západní a východní částí Německa. Fiktivní Tannbach tak v malém představuje ekvivalent nejen poválečného Berlína, ale také celého rozděleného Německa. Právě s ambicí na malém prostoru rozvést klíčová témata poválečné zkušenosti byl celý projekt koncipován. Inspirací pro tvůrce, v čele se zasloužilou producentkou a scenáristkou Gabrielou Sperlovou, byla reálná vesnice Mödlareuth, kterou protéká potok Tannbach, jenž představuje hranici mezi Bavorskem a Durynskem. V roce 1949 po ustanovení východního a západního Německa byla vesnice rozdělena podle této přírodní hranice a o tři roky později byl podél potoka vystavěný dřevěný plot, který v roce 1966 nahradila betonová zeď... Vyprávění minisérie začíná v den, kdy vesnici obsadí americká armáda, ale ještě v posledních chvílích pod nacistickým zřízením se odehraje několik událostí, které zamíchají osudy řady postav. V nadcházejících dnech a letech zdejší obyvatele čeká převzetí Rudou armádou, denacifikace, pozemková reforma, kontrast ideologií Západu a Východu i euforie z nových ideálů a hořkost z jejich mnohoznačného naplňování.
Seriál neuhýbá před nelehkými tématy kolektivní viny či zbožného obdivu řadových Němců k Adolfu Hitlerovi, a ani v rámci poválečného rozdělení stran nesklouzává k jednoduchým schématům či prvoplánovým soudům. Naopak široký ansámbl obyvatel vesnice využívá k vykreslení plastického obrazu různorodých osudů a výzev, které na Němce po válce čekaly. Seriál tak současně představuje obraz zevrubné reflexe vlastní minulosti, kterou Němci za uplynulé dekády prošli a které v jiných posttotalitních státech dodnes chybí. V centru dění minisérie stojí mladá dívka Anna, dcera hraběte Georga von Striesowa, která válku prožila chráněná před jejími přímými projevy, a nyní ji čeká nelehké prozření do nového mnohoznačného uspořádání, v němž se navíc minulost odhaluje jako faleš. Její otec coby oficír, který dezertoval z fronty, se stále upíná k tradičním hodnotám starého světa a jeho hierarchii. Generaci bez otců zastupují bratři Friedrich a Lothar, kteří vkládají naděje do nového začátku i nových ideologií, byť každý do jiné. Pro některé postavy přináší konec války pozření a snahu odčinit prohřešky vlastní či svých blízkých. Jiní těžce nesou, že křivdy minulosti zůstávají bez trestu, tím spíše když pragmatismus poválečné obrody zahrnuje i využití těch, kteří byli aktivní součástí předchozího režimu. Rozdělení vesnice vnese do poválečné dynamiky ještě dilemata rozhodování se mezi rodinou i domovem na jedné a sny či ambicemi na druhé straně.
(Česká televize)
Recenze (16)
Slušná nemecká sebareflexia o udalostiach krátko po vojne vedúcich k vzniku vychodnej DDR. Fim o stretnutí dvoch "-izmov, jedne zaniká, ruhy postupne preniká, stačí sa prispôsobiť prípadne spáliť fotky schovať knižky. V každom režime sú prevracači kabátov, hold kto sa raz psom narodím psom aj ostane. Národ sa zmenil na mokreé prádlo rozvešané na šnúrach ktorým smerom fuka ietor tým smerom sa obracia. Skoda, že v závere autori neuviedli, kolko ludí z východného bloku deportovali po vojne na západ, a kolkým sa podarilopočas totality na západ dezertovať . Už teraz sa teším na pokračovanie, dúfajúc, že koniec bude s Kohlovým znovuzjednotením. ()
Já bych řekl, nějak takhle by tenkrát mohlo být. Pomineme-li to, že poněkud se zapomnělo, že ne všichni sovětští vojáci, se zapletli s komunistickým režimem. Ať si kdo chce, co chce, říká, neboť i tam bylo mnoho statečných mužů. Takže jsou vylíčeni jako úplní primitivové v klasickém žánrovém vzorci. Nemusím tu zdůrazňovat, že za války, přitom se Němci nechovali o nic lépe než oni. Jen pro úplnost ještě uvádím, že skvělá americká armáda tu tutově imponuje svým vystupováním. Když jsem se hrabal v knihách, našel jsem dílo Ostatní ztráty (James Bacque). Jéjda, stačí si přečíst jen pár kapitol z knihy o americkém chování. Ale zpátky k seriálu. Já bych chtěl mluvit jen o tom, co mě nějak zaujalo. Především české exteriéry, které zajímavě evokují dobovou atmosféru. Za pozornost stojí zejména první polovina, nicméně ani v druhé polovině nuda rozhodně nehrozí. Pojatý hrabě Von Striesow působí upřímné, ale málo o sobě prozrazující. Ať tak či tak, lehký nadprůměr si Tannbach zaslouží. ()
Velmi poctivá až na dřeň a krev jdoucí minisérie o poválečné historii Německa vyprávěná na malé ploše jedné vesnice. Ve skutečnosti je tento vzorek platný pro celé Německo a fakticky i pro celou Evropu té doby. Opravdu mimořádně upřímná práce. ()
Tak to už na tomto svete chodí. Najlepšie sa majú tí, čo dokážu rýchlo prevrátiť kabát. No našťastie nie každému to dovolí svedomie... Tiež o tom, ako systematické vymývanie mozgu môže zožať úspech a človeka zmeniť. Chudáci obyvatelia Tannbachu, najskôr fašizmus, potom Američania, potom Rusi, potom opäť Američania a nakoniec sa Nemec strieľal s Nemcom. Dynamické, zaujímavé, nasieracie a hlavne poučné. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Na úvod chcem napísať to čo mi chýbalo v úvodnej časti 1. diela ako sa Nemecko rozdelilo na okupačné zóny. V prvom rade sa vyčlenilo územie Poľsku (podľa obývania menšinami sa vytvorili nové hranice Poľska Lužickou Nisou a Odrou a taktiež si Poľsko so Sovietskym zväzom rozdelili Východné Prusko). Zostatok nemeckého územia sa rozdelilo na 4 okupačné zóny (americká zóna, britská zóna, francúzska zóna, Sovietska zóna) a Sársky protektorát (táto oblasť nebola formálne okupovaná). Tieto vojska, ktoré po 2. svetovej vojne ostali na svojich územiach do dnes neopustili územie Nemecka, mimo vojsk Sovietskeho zväzu (odišli 31. 8.1994). Ostatné okupačné vojska boli Parížskou zmluvou zo 23.10.1954 formálne odvolané, ale keďže NSR vstúpila 9.5.1955 do NATO sa z okupačných sa zmenili na spojenecké vojska. Dňa 23. mája 1949 z trizónie (už bola britská a americká spoločná a k nej sa pridalo aj Francúzsko) vznikol štát Spolková republika Nemecko so špeciálnym štatútom mesta Berlín a odpoveďou na to bolo že dňa 7.10.1947 zo sovietskej zóny vznikol nový štát Nemecka demokratická republika. Seriál je skutočným príbehom obce Mödlareuth na bavorsko-durynskej hranici, ktorej stredom preteká potok Tannbach a práve ten tvoril hranicu medzi sovietskou zónou a americkou zónou. ()
Výborný seriál, který připomíná situaci po 2. sv. válce a nejen zločiny nacismu, ale taky zrůdnost Rusů, resp. Sovětů. Měli by to pravidelně opakovat v naší i německých TV, aby si i Němci stále připomínali, co jsou Rusové zač, neb v poslední době mám pocit, že na to zapomněli. ()
Tahle miniésrie byla fajn. Jak jsem se o ní dozvěděl, tak mi bylo jasné, že se na ní musím podívat. A nelitoval jsem. Dobře popsaná společnost, byť příběh není tak silný, jak by mohl být. Nicméně to, jak se vše mění a jak se žilo je hlavní stránkou tohoto seriálu, takže úkol byl splněn. A co víc, díky své popularitě se dočkal pokračování, které mě ještě čeká, ale věřím, že bude plnohodné. ()
Nic co bych neviděl nebo nevěděl... ()
Prbní série je vcelku zajímavá, druhá to mocně sráží dolů. Po dokoukání jsem si říkal, že je to něco jako Vyprávěj, ale trochu poctivěji udělané. ()
Tannbach - fiktivní vesnice inspirovaná skutečnou obcí, která byla rozdělená stejně jako Berlín, prostě rovná hranice, která rozdělila sousedy přes ulici. Zatímco na západní straně to má celkem přirozený vývoj na východní je špičkově vidět jak tam působí komunistická sovětská sféra vlivu se svou pošahanou ideologií. Tenhle seriál sleduje osudy několika obyvatel od konce druhé světové až po vystavění nepropustné hranice východní a západní blok. Po válce se nestačilo vyřešit nacismus a jeho zločiny a už se musel řešit komunismus vs. demokracie. Perfektní geneze vztahů , je to poutavě vyprávěné, dokonce točené v ČR a velkou roli tu má můj oblíbenec Karel Dobrý. Z hlavních postav člověk fandí šlechtičně v podání krásné Henriette Confurius, která přežívá na východní straně. ()
Velmi dobrý třídílný film o postupné metamorfóze jisté vesničky. Radost z osvobození od nacismu americkými vojsky střídá bezmoc a smutek když vesnici přebírají rudoarmějci a s nimi přichází i kruté vyvlastňování majetků či jiné tvrdé perzekuce. Znamenitá sondáž do nitra německé vesničky, do prostých vesničanů rozdělených ostnatým drátem, který se pokusit překročit na západ znamenalo jistou smrt... ()
"Tohle je náš domov..." Ano, pokud jste zaslepení... Slušné dobové drama o Kain-Ábelovské situaci v poválečném Německu. ()
Silný, opravdu velmi silný příběh. Opět ukazuje, že není rozdílu mezi komunisty a nacisty. Stejná verbež. Rozdíl je pouze v barvě. Sovětští vojáci se nezapletli s komunisty? Co je to za hovadinu? Vojáci SS se také nezapletli s nacisty? Chtěl bych jen připomenout, že to byl SSSR, kdo pomohl rychle vyzbrojit Hitlera. Hitler se učil od Stalina, jak stavět koncentrační tábory. SSSR dodával Hitlerovi železnou rudu, uhlí, ocel a především benzín. Poslední vlak vyrazil do Německa 2 hodiny před útokem na SSSR. Dále bych chtěl připomenout, že SSSR byl zpočátku na straně Osy zla. Byl to SSSR, který rozpoutal 2.svetovou válku s Německem přepadením Polska o které se společně rozdělili. SSSR dále anektoval Pobaltské státy a napadl Finsko. Některé přístavy Pobaltských států a Finska dal Stalin k dispozici Německu. Obě ideologie jsou stejně zhoubné a válka mezi nimi nebyla soubojem ideologií, ale kvůli rozdělení sféry vlivu. Pokuď někdo tvrdí, že se Američané chovali podobně jako Rusové, tak lže. Stačí si projít vzpomínky pamětníků na osvobozeném území u nás. Američané rozdávali vše co měli, Rusové kradli na co přišli. O znásilňování raději pomlčím. Takových filmů či seriálů je zoufale málo, které ukazují, že mezi nacisty a komunisty není rozdílu. Německá sebereflexe nám vždycky chyběla a nejen v tomto se máme od Němců co učit. Je obdivuhodné, jak rychle dokázali vybudovat ze spáleniště nové, svobodné, demokratické a prosperující Německo. Nekecali a makali. Respekt. ()
Zavyskl jsem radosti, ze nekdo natoci o osudu odsunutych nemcu. No, bohuzel, az takhle to neni. Ale rozhodne je to pribeh, ktery vam rekne neco o minulosti, o rozmachu komunismu, o bezohlednosti lidi oplyvajicich marxistickymi myslenkami, o rozdeleni rodin do dvou okupacnich zon, ackoliv jsou v jedne vesnici, o znarodneni majetku a z toho radosti nemajetnych outsideru atd atd. Nejdete tady toho skutecne dost a dost. Ve tretim dilu bych rekl, ze to byla bohuzel uz dost zredena polivka a neco k snedku divak dostal jen obcas. Dokonce je natocene pokracovani, ktere si nenecham uniknout. Z hercu exceluje Alexander Held v roli neskutecneho zaporaka, vyrazny L.Trepte a krasna Henriette Confurius. ()
Jedno z mála zpracování těsné poválečné doby při rozdělení Evropy na slavný Východ a fujfuj Západ. Vše umocňuje postupné plundrování malé německé vesnice, kde se všichni znají, její následné rozpůlení, vyřizování účtů, stálé převlékání kabátů. ()
Vzorek různorodých obyvatel malé vesničky, (převážně indoktrinovaných nacistickým režimem), je konfrontován s událostmi konce války (osvobození Američany, rozdělení obce do dvou odlišných okupačních zón, příchod Rusů) a s následnou realitou rozdílného poválečného vývoje ve Východním a Západním Německu. Jednotlivé postavy příběhu se podle svého morálního charakteru vyrovnávají se změnami odlišně. Někdo zůstane fanatickým nacistou, někdo hladce převlékne kabát a začne sloužit novému režimu jako by se nechumelilo. Další zapomene na morálku a poháněn hrabivostí, činí totéž, v touze získat zdarma majetek. Jiný pochopí a stydí se za minulost. Velký obdiv k tomu, jak se Němci snaží se svou děsivou historií docela realisticky, drsně a bez servítků vyrovnat. My máme co dohánět. Vždyť všechny diktatury jsou si (s výjimkou jejich zabarvení) tolik podobné. A to včetně procentuálního zastoupení jednotlivých lidských charakterů, v nich toužících nějak přežít. Pozitivem je, že v závěrečných titulcích seriálu je patrná - alespoň okrajově, přece jen i jistá česká stopa. ()