Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jerzy Stuhr přináší divákům fascinující lekci z polského dějepisu. Místo aby pateticky inscenoval události ze stránek učebnic, ubírá se cestou jednotlivce, hrdiny, jehož život tvoří na sebe navazující klíčové okamžiky několika posledních desetiletí. Cesta životem Jana Bratka – od stalinizmu přes březnové události roku 1968 a nadšenou atmosféru období "Solidarity" až po současnost – nabízí k nahlédnutí katalog národních chyb. Počínání hlavního hrdiny a jeho nejbližších je poznamenáno pokrytectvím, egoizmem a komediantstvím. Jakmile jsou však tyto nepříjemné vlastnosti pojmenovány a otevřeně odsouzeny, ztrácejí celou svou paralyzující moc a vyvolávají šílený smích. Je to možné, Stuhr totiž dokáže překročit hranice stereotypů a bourat mentální bariéry. Občan se, ačkoliv je hluboko ponořený do polského charakteru, projevuje absurditou v českém duchu a italskou energií. (Kino na hranici)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (3)

rivah 

všechny recenze uživatele

Osudy věčného smolaře a oportunisty, Piszczykova dvojníka po padesáti letech - avšak kvalit Munkova Šilhavého štěstí to bohužel nedosahuje. Pro Poláky a ty, co dobře znají zvraty jejich historie, je to výmluvnější. Asi 75%. ()

majky19 

všechny recenze uživatele

Tento snímek se mi líbil a musím říct, že jsem se při jeho sledování místy i velmi pobavil. Sledujeme zde osudy občana Jana Bratka, který na začátku snímku již coby člověk ve středním věku utrpí poměrně vážný úraz a je následně hospitalizován v nemocnici. A právě zde, bezmocný a upoutaný na nemocniční lůžko nám vypráví svůj „nezapomenutelný“příběh, ve kterém v podstatě svou optikou shrne všechny podstatné události polské historie, a to od let padesátých až do současnosti. Tyto události a trampoty nejsou samozřejmě vyprávěny chronolicky, ale napřeskáčku, podle situací a vlastně také podle toho, jací lidé ho v nemocnici postupně navštěvují. Seznámíme se tedy v podstatě se všemi důležitými mezníky, které se v Polsku v uplynulých dekádách odehrály, ať to byl výjimečný stav na počátku osmdesátých let, ať to byla činnost hnutí Solidarita, ať to byly první polosvobodné volby v roce 89, ať to byly antisemitské nálady v letech šedesátých a mnoho dalšího. A to všechno je vyprávěno s nebývalou nadsázkou a místy až nevhodnou formou humoru. V každém případě snímek pobaví, i když člověk musí mít alespoň elementární přehled o tom, co se v jakém období v Polsku odehrálo, aby si uvědomil podstatné souvislosti a případné humorné situace tedy dokázal pochopit a ocenit. Film mě zaujal a pobavil a hodnotím jej slušnými 80 %. ()

Reklama

Lapacka 

všechny recenze uživatele

Poměrně slabý film, který dělá z Poláků něco, co nebyli. Lehce nelogický scénář, taková předvolební agitka polských liberálů. Myslím, že se film J. Stuhrovi opravdu nepovedl. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Ve scéně, kdy mladý Jan Bratek (Maciej Stuhr) vkládá desku do gramofonu, se následně rozezní skladba od skupiny Tercet Egzotyczny, která je známá pod názvem „Pamelo żegnaj“. Píseň zpívá vokalistka této skupiny Izabela Skrybant-Dziewiątkowska. (majky19)
  • Ve scéně, kdy je mladý Jan Bratek (Maciej Stuhr) spolu s ostatními v internačním táboře, hraje opakovaně na harmoniku populární mexickou píseň „Cielito Lindo“. (majky19)

Reklama

Reklama