Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jerzy Stuhr přináší divákům fascinující lekci z polského dějepisu. Místo aby pateticky inscenoval události ze stránek učebnic, ubírá se cestou jednotlivce, hrdiny, jehož život tvoří na sebe navazující klíčové okamžiky několika posledních desetiletí. Cesta životem Jana Bratka – od stalinizmu přes březnové události roku 1968 a nadšenou atmosféru období "Solidarity" až po současnost – nabízí k nahlédnutí katalog národních chyb. Počínání hlavního hrdiny a jeho nejbližších je poznamenáno pokrytectvím, egoizmem a komediantstvím. Jakmile jsou však tyto nepříjemné vlastnosti pojmenovány a otevřeně odsouzeny, ztrácejí celou svou paralyzující moc a vyvolávají šílený smích. Je to možné, Stuhr totiž dokáže překročit hranice stereotypů a bourat mentální bariéry. Občan se, ačkoliv je hluboko ponořený do polského charakteru, projevuje absurditou v českém duchu a italskou energií. (Kino na hranici)

(více)

Recenze (3)

majky19 

všechny recenze uživatele

Tento snímek se mi líbil a musím říct, že jsem se při jeho sledování místy i velmi pobavil. Sledujeme zde osudy občana Jana Bratka, který na začátku snímku již coby člověk ve středním věku utrpí poměrně vážný úraz a je následně hospitalizován v nemocnici. A právě zde, bezmocný a upoutaný na nemocniční lůžko nám vypráví svůj „nezapomenutelný“příběh, ve kterém v podstatě svou optikou shrne všechny podstatné události polské historie, a to od let padesátých až do současnosti. Tyto události a trampoty nejsou samozřejmě vyprávěny chronolicky, ale napřeskáčku, podle situací a vlastně také podle toho, jací lidé ho v nemocnici postupně navštěvují. Seznámíme se tedy v podstatě se všemi důležitými mezníky, které se v Polsku v uplynulých dekádách odehrály, ať to byl výjimečný stav na počátku osmdesátých let, ať to byla činnost hnutí Solidarita, ať to byly první polosvobodné volby v roce 89, ať to byly antisemitské nálady v letech šedesátých a mnoho dalšího. A to všechno je vyprávěno s nebývalou nadsázkou a místy až nevhodnou formou humoru. V každém případě snímek pobaví, i když člověk musí mít alespoň elementární přehled o tom, co se v jakém období v Polsku odehrálo, aby si uvědomil podstatné souvislosti a případné humorné situace tedy dokázal pochopit a ocenit. Film mě zaujal a pobavil a hodnotím jej slušnými 80 %. ()

Lapacka 

všechny recenze uživatele

Poměrně slabý film, který dělá z Poláků něco, co nebyli. Lehce nelogický scénář, taková předvolební agitka polských liberálů. Myslím, že se film J. Stuhrovi opravdu nepovedl. ()

rivah 

všechny recenze uživatele

Osudy věčného smolaře a oportunisty, Piszczykova dvojníka po padesáti letech - avšak kvalit Munkova Šilhavého štěstí to bohužel nedosahuje. Pro Poláky a ty, co dobře znají zvraty jejich historie, je to výmluvnější. Asi 75%. ()

Reklama

Reklama