Režie:
Jan MatějovskýScénář:
Jan MatějovskýKamera:
Alois NožičkaHrají:
Jiří Zahajský, Jaroslav Satoranský, Taťjana Medvecká, Dagmar Havlová, Václav Švorc, Oldřich Vízner, Oldřich Vlach, Ferdinand Krůta, Zdeněk Buchvaldek, František Vicena, Bořivoj Navrátil (více)Obsahy(1)
Ivan Šadrin (Jiří Zahajský), voják carské armády, duchem prostý, ale nebojácný člověk, se vrací domů. Na cestě se dostává do víru velkých událostí bolševické revoluce. Nevadí mu vypráskat zbohatlou buržoazní sebranku z jejich domů, ale stát se součástí něčeho velkého nechce. Nicméně náhodou potkává Vladimíra Iljiče Lenina (Václav Švorc), který mu pravou cestu ukáže. Šadrin, nadšený ze setkání s žijící legendou, se chopí příležitosti a stává se hybnou silou revoluce.
Divadelní hra Čelovek s ružjom Nikolaje Pogodina měla premiéru v roce 1937 a hned o rok později byl podle hry natočen stejnojmenný film s podmanivou hudbou Dmitrije Šostakoviče. Televizní inscenaci Muž s puškou napsal a natočil Jan Matějovský ve strohých ateliérových dekoracích a s patetickou hudbou jako jednu ze svých posledních prací. (Bart)
(více)Recenze (1)
Za mír! Za půdu! Za dělnicko-rolnickou vládu! Sovětský dramatik Nikolaj Pogodin (1900 – 1962), laureát mnoha oficiálních prorežimních vyznamenání, se ve svých divadelních hrách proměňoval v nikým nezvoleného kronikáře bolševické revoluce, tohoto osudového okamžiku novodobých ruských dějin, v jejichž stínu stojí nejen ti bezejmenní vojáci, kteří se stali hybnou silou revolučního kvasu, ale především osobnost Vladimira Iljiče Uljanova – Lenina (strašlivý Václav Švorc v univerzální latexové masce). Televizní adaptace Muže s puškou připomíná spíše cosi jako špatně secvičené ochotnické představení; herci se motají ve strohých, nemožných dekoracích a deklamují s náležitým patosem slova, jejichž význam je pro mnohé nesrozumitelný. Celkový – úděsný – dojem umocňují i sborové antichorály, ozývající se v přesně určených okamžicích, vesměs tehdy, objeví-li se před kamerou pochodující dav zfanatizovaných bolševiků. Patrně svou nejotřesnější roli, prosťáčka Šadrina, tady sehrál Jiří Zahajský, jeden z nejvýraznějších členů nepoddajného Činoheráku. Inu, jak stojí psáno v Goethově Faustovi: Čím pánu posloužím? Nač tolik hluku? ()